20.7.2015
Kategorie: Ekonomika, Společnost

Kalouskova setinka

Sdílejte článek:

WASYL 20|07|2015

Poprvé jsem tu převratnou myšlenku slyšel od Miroslava Kalouska v DVTV a potom se kolem mě mihla ještě několikrát. Totiž že čtyřmiliardová garance pro Řecko, která se po Česku chce a o kterou bychom velmi pravděpodobně následně skutečně přišli, je pouhá setina toho, co „jsme“ z EU dostali.

[ad#hornisiroka]

Inu, matematicky to skutečně nemá chybu. Česká republika z evropských penězovodů opravdu „vyčerpala“ zhruba čtyři sta miliard korun, tedy stonásobek toho, co se po nás teď chce zaplatit na Řecko.

Mimochodem, slovo „čerpání“ nemám rád. Z důvodu čistě etymologického. Politici, kteří v každé druhé větě „čerpají“ nebo dokonce „nedostatečně čerpají“, mi totiž neevokují správce suverénní země plné schopných lidí a lidí schopných se o sebe postarat. Místo toho mám vždy před očima kapitánský můstek lodi, do které teče.

Ale o to teď nejde. Chtěl bych se podržet myšlenky, že aktuální celoevropská podpora řecké fiskální černé díry po nás požaduje „jen setinku“ toho, co „jsme“ z EU dostali. Ta myšlenka by neměla zapadnout a mělo by se na ní stavět.

Matematicky to totiž skvěle vychází, jen to má jeden háček. Ty peníze z evropského rozpočtu jsme nedostali „my“ ve smyslu „my všichni“, občané a daňoví poplatníci. To ani omylem.

Ty peníze putovaly a putují ke konkrétním organizacím (a ano včetně samospráv), nadacím či soukromým firmám, z nich se odkrojí část pro mudrce, kteří se získáváním dotací pomáhají, z další části se vyrobí takové ty „toto podpořil ten a ten evropský fond“ cedulky, přisype se z vlastní kapsy v rámci spolufinancování a za výslednou sumu se cosi postaví nebo opraví.

image

Zase nechci rozporovat, že jsou to někdy věci užitečné. Často však na úkor jiného protřebného projektu, který třeba i „hoří“ daleko víc, akorát se zrovna do žádného dotačního programu nehodí. Typicky – v obci mají nic moc chodníky a strašlivou kanalizaci. Na opravu trubek však dotace nejsou, tak se radši opraví chodníky, s nimiž by šlo ještě nějakou dobu žít. Kdo žije na menší obci, jistě takové případy zná. Vedle toho se staví silnice a cyklostezky odnikud nikam, rozhledny v údolí, nebo i na kopcích, leč nedostatečně „vzrostlé“ oproti okolním stromů a podobně.

Pak se přispívá zcela soukromým firmám na nejrůznější školení, soukromým pořadatelům kulturních akcí a já nevím komu a čemu ještě.

Tak či onak, je tu mezi námi nemalé množství lidí, kteří v systému dotací nejedou. Ať už proto, že se jim příčí vyplňovat nějaké žádosti, nebo prostě jen nejsou u toho správného rozhodování a ve volbách jednou za čtyři roky je to fakt nevytrhne.

Proto platit „jen setinku“ je super plán, ale platit by to měl ten, kdo dotace pobírá. Nechť se zřídí zvláštní fond, který bude příspěvky na čtyřmiliardovou záruku pro Řeky schraňovat. Restaurace, jež dostala – dejme tomu – sto tisíc na školení personálu, pošle ve stanoveném termínu tisícovku. Podnikatel, který získal padesát milionů na své venkovské „hnízdo“, dodá půl mega. A tak analogicky další – kraje, neziskovky… Solidarita je přece správně, áááno?

[ad#velkadolni]

Je důležité upozornit, že ony čtyři miliardy jsou jen záruka. Kdo je takový eurooptimista, že se na systému dotací dobrovolně podílel jako příjemce, jistě věří, že dobří Řekové se chytnou za nos, tato pomoc bude skutečně poslední nutná a na naše záruky se ani nesáhne. Pak můžou „své“ peníze dostat zpátky, nebo ponechat třeba na umoření státního dluhu. Každý podle svého solidárního uvážení.

Podstatné je, že já nebo vy, kteří jste si z eurofondů nesosli, nebudeme tu „solidární setinku“ muset „vracet“. A to je fér, ne?

ZDROJ: wasyl.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...