Pře
21.8.2026
Kategorie: Politika3142 přečtení

Je mi stydno

Sdílejte článek:

JINDŘICH RAJCHL

Stydím se za soudruha Pavla, jenž v sobě nemá ani tu nejmenší špetku slušnosti, aby 21.8. někam zalezl a vzkázal, že s ohledem na svou minulost nemá morální právo se k událostem ze srpna 1968 vyjadřovat.

Stydím se za každého našeho občana, jenž mu v tento den tleská. Zeptejte se sami sebe – šli byste 10. června do Lidic zatleskat bývalému prominentovi NSDAP, jenž usiloval o to, aby se stal členem nacistické rozvědky Sicherdienst a bojoval proti nepřátelům nacismu a Adolfa Hitlera? S výmluvou, že to byla jen mladická nerozvážnost, a že už si svou nacistickou minulost odpracoval?

Stydím se za většinu našich rádoby žurnalistů, kteří nemají odvahu na tuto trapnou maškarádu pravdivě pojmenovat a vnést do veřejného prostoru otázku, kam jsme se jako společnost dostali, když necelých 37 let po revoluci oslavujeme strůjce a sluhy ohavného režimu, jenž přímo vzešel ze srpnové invaze roku 1968.

Bolševická kariéra soudruha Pavla nebyla žádným momentálním selháním. Byla výrazem jeho amorálního bezbřehého oportunismu, jenž jej vedl k rozhodnutí bezohledně šlapat po osudu jednotlivců i celé naší země za cílem dosažení vlastního úspěchu a prospěchu.

Tento povahový rys ze sebe nikdy nedostane. Je zabudován v jeho DNA. Nelze narovnat páteř člověku, jenž žádnou nemá a nikdy neměl.

Mám plné pochopení pro lidi, kteří se sklonili před tlakem předlistopadového režimu pod tlakem výhrůžek vůči jejich rodině či dětem. Petr Pavel ovšem není ten případ. On byl ten, kdo tento zrůdný nelidský režim útočící na své nepřátele prostřednictvím jejich blízkých spoluvytvářel.

A to zcela dobrovolně. Nikdo mu nevyhrožoval, nikdo jej nenutil. On sám se pro to rozhodl. Kvůli sobě a svému prospěchu. A kdyby v roce 1989 nedošlo ke změně režimu, tak by mu věrně sloužil dodnes.

Můj táta stál tehdy před stejnou volbou. Stačilo mu, aby vstoupil do KSČ a byl by okamžitě jmenován náměstkem a později patrně i ředitelem velkého státního podniku.

Ale on na tuto nabídku nekývl. Nezaprodal se.

Proto jsem byl na něj neskutečně hrdý, a přesto, že už dlouho není mezi námi, tak jsem na něj hrdý dodnes.

Každý člověk, jenž tehdy nezaprodal svou duši za příslib kariérního postupu a finančního zajištění, je pro mě větší hrdina, než kdy bude rozvědčík z Hradu.

Jsem si jist, že právě tito lidé byli těmi, kdo dnes před budovou Českého rozhlasu při jeho projevu pískali.
Dokázali si totiž zachovat to, co agent Pávek nikdy neměl a mít nebude.

Svou čest.

P.S. Foto upravila AI. Poradila si se zadaným úkolem, aby znázornila komunistickou minulost Petra Pavla na aktuální fotografii, poměrně obstojně, co říkáte?

Redakce

Sdílejte článek:
3142 přečtení
(38 votes, average: 4,89 out of 5)
47 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.