15.8.2016
Kategorie: Společnost

Hořká realita: Všední den německého policisty

Sdílejte článek:

MIRKA HAASOVÁ

Za starých dobrých bezimigračních časů (řekněme ještě před pěti lety) se deník Bildzeitung těšil z denního nákladu 5 milionů výtisků. V současnosti bojuje o poslední milión příznivců. Jeho naprosto provládní strategie (což můžeme s klidem přičíst veškerému německému mainstreamu) odpudila i ty nejvěrnější přívržence. 

[ad#clanek-respo]

Ve svých předsmrtných křečích se plátek pokouší udržet poslední skalní příznivce a uveřejňuje – alespoň občas – artikel vystihující skutečnou současnou atmosféru německé společnosti. Jeden z takovýchto článků se objevil v nedělním vydání, tedy v „Bild am Sonntag“(BamS).

Nedělní čtenář musel dvakrát překontrolovat obsah hrnku, tak mu ranní kafíčko chutnalo nahořkle…

Tři němečtí policisté poskytli – samozřejmě anonymně – rozhovor na téma: „Všední den německého policisty“.

Shrnuto do tří hesel:

  • policie nemá kontrolu nad současným děním
  • žádný respekt ze strany pachatelů
  • nedostatečná vyzbrojenost proti teroristickým útokům

Podnětem k tomuto rozhovoru je kniha  „Deutschland in Gefahr“/“Německo v nebezpečí“ od Rainera Wendta, šéfa Německých policejních odborů, jež vyjde v úterý tento týden.

Volná citace z anonymního rozhovoru se třemi německými policisty:

Felix S., 20 let u policie, z toho povětšinu ve speciálních jednotkách, říká:

„Členové organizované kriminality nemají žádný strach z policie. Kriminálníci se cítí bezpečně, kriminální velkorodiny mohou dělat v Německu, co chtějí. Vědí, že policie není už dlouho schopná proti nim jít.“

Jako důvod uvádí S. profesionální jednání pachatelů, jejichž prostředky již dávno přesahují možnosti policie a i skutek, že policistům chybí vůle k zásahu.

 „Politici nemají absolutně žádný zájem potlačovat organizovanou kriminalitu. To stojí peníze a pro to nejsou voleni. Stačí, když občan vidí na ulici uniformy.“

„Státní zástupci jsou pod kuratelou politiků. Při křiklavých případech jsou akta raději uzavřena – dřív, než by se veřejnost dozvěděla o špinavostech, jež se dějí v jejich městě. Důkazy jsou ignorovány nebo jednoduše zmizí a pachatelé jsou houfně propouštěni.“

Druhý vypovídající, hlavní komisař Klaus M. v interview s BamS říká: 

Zbraně, které v antiterorostickém boji používáme, jsou k ničemu. Ať už služební zbrani P6, tak i samopalu MP5 chybí potřebná razantnost. Do 90. let byli berlínští policisté paramilitérně vyškolováni, poté byly těžké zbraně zlikvidovány. Jako důvod bylo uváděno, že „v mírové demokracii nečiní nikdo druhému nic zlého. K tomu ještě jsou všichni policisté mizerní střelci. Na výcvik je málo času, jsou organizována 3 cvičení ročně, se 40 střelami v jednom cvičení.“

Nové antiteroristické jednotky jsou pouze přeorganizovaní jedinci z jiných jednotek, takže po nich trčí opět díry.

„Vybavení policistů na hranicích je směšné, neodpovídá potřebám ani kvalitou. Je určováno rámcovou smlouvou s určitými dodavateli“.

V Berlíně je problém s kriminalitou arabských velkorodin.

„Jejich členové vědí, jak terorizovat policii, aby sami zůstali z obliga. Klackovitě drzí ale bohužel ne hloupí. To jste během okamžiku obstoupeni 20 – 30 bratranci,“ říká třetí policista – komisař Robert K. 

„Jakmile se na ulici začne shlukovat agresivní skupina lidí, znamená to: Ústup! Policistům není projevován žádný respekt, člověk je urážen, jsou po něm házeny hořící cigarety.“

[ad#clanek-respo] 

Co dodat? Napadá mě jen citát, jehož autora jsem jaksi nedohledala. Ale přesto: „Učit se z chyb druhých je výsadou lidí moudrých.“ … a Češi nejsou přeci žádná Béčka, ne?

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...