
Generál, který zapomněl, že už není v armádě
KAREL STRAKOŠ
Prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Tímto krokem spor o summit NATO nekončí, ale přechází do další, ještě trapnější fáze.
Problém totiž není jen v tom, že žalobu podal, ale především v tom, jak ji podal a jak celou věc komunikuje.
Z dosavadních veřejných vyjádření Pavla vyplývá, že požaduje, aby soud deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí a aby stanovil vládě povinnost poskytnout prezidentovi republiky veškerou součinnost.
Pavel se k Ústavnímu soudu nechová jako žalobce k nezávislému orgánu ochrany ústavnosti, ale spíše jako velící generál k podřízenému štábu. Místo pokorné žádosti o výklad ústavních pravomocí předkládá téměř služební instrukci, v níž je jasně naznačeno, jak má soud správně rozhodnout, aby to bylo v souladu s principy, tedy s jeho vlastním výkladem Ústavy.
Toto není standardní právní argumentace. Je to projev člověka, který si stále ještě myslí, že vydává rozkazy a očekává jejich splnění. Armádní kultura, v níž strávil většinu života je postavená na hierarchii, jasných příkazech a loajalitě.
Demokratická politika však stojí na něčem úplně jiném. Na kompromisech, respektu k ostatním ústavním orgánům a schopnosti přijmout, že člověk nemusí vždy vyhrát.
Pavel tento rozdíl buď nechápe, nebo ho odmítá akceptovat. Místo toho, aby hrál roli nadstranického státníka, který hledá řešení, chová se jako uražený spratek, kterému podřízení odmítli splnit rozkaz.
Každé drobné gesto ostatních ihned přetavuje na útok na úřad prezidenta. Každý nesouhlas interpretuje jako porušení ústavnosti.
Ústavní soud se přitom podáním této žaloby ocitá v nelehké pozici. Soudci určitě nechtějí být ti, kdo destabilizuje ústavní rovnováhu jen kvůli aktuálnímu sporu Pavla s Babišem.
Je vysoce nepravděpodobné, že by soud vydal konkrétní rozhodnutí typu Pavel měl jet na summit. Takový nález by totiž vytvořil nebezpečný precedent. Soudci moc dobře vědí, že dnes je prezidentem Petr Pavel, ale zítra jím může být kdokoli, včetně radikálního populisty, ještě většího hlupáka nebo dokonce „dezoláta“, který by chtěl zneužívat rozšířené prezidentské pravomoci k podkopávání vládní zahraniční politiky.
Proto lze očekávat typicky vyhýbavý nález, který nic zásadního nevyřeší a vše vrátí zpět do politické roviny s výzvou ke vzájemné spolupráci. Pokud vůbec Ústavní soud tuto žalobu přijme.
Celá tato Pavlova žaloba proto působí spíše jako politické gesto než jako právně silný tah.
Tímto stylem si prezident nejen komplikuje pozici vůči vládě, ale především oslabuje důvěryhodnost samotného prezidentského úřadu. Ústavní soud není vojenská komise, která má potvrdit správnost velitelského rozhodnutí. Je to nezávislý orgán, který má právo a povinnost rozhodovat podle Ústavy, nikoliv podle toho, kdo si myslí , že má větší morální přesvědčení nebo delší životopis v NATO.
Petr Pavel byl zvolen prezidentem republiky, nikoliv vrchním velitelem všech ústavních institucí. Čím dříve si toto uvědomí, tím lépe pro něj i pro Českou republiku.
fb
- O patro níž - 24.6.2026
- Generál, který zapomněl, že už není v armádě - 24.6.2026
- Jak Pepa nejel do Ankary a zachránil Českou republiku … aneb pláču, pláču sůl - 24.6.2026


Tak ho nechte. Slíbil manželce, že pojedou na výlet na státní útraty a všichni mu to kazí. Dovedete si představit, co by dělala vaše vlastní manželka? A TO NENÍ LAMPASAČKA
Blahopřeji, pane Strakoši.
Konečně rozumný a kvalifikovaný názor, který rozumně a bez jakékoliv politické zaťatosti vysvětluje, jak by to mělo ve vztahu prezident – vláda vypadat.
Také jsem četl tu „žalobu“ prezidenta – generála a měl jsem z toho naprosto shodný pocit. Velice špatný pocit.
Ne žaloba, ale Ústavní soudci, „splňte rozkaz“, já vám to nařizuji a chci, chci a chci.
Jestli tohle Ústavní soud „sežere“ a potvrdí jeho ˇžádost“, žalobu, rozkaz, tak u nás skončil právní stát.
I když….. Některé rozsudky soudů z minulosti jsou na hraně a mnohdy i hrubě za hranou, zejména ty politické, viz např. včera Jirous – rok a půl na tvrdo za jeden výrok. A dřív třeba kriminál za výrok o naházení politiků do Vltavy. Nechutné.
Ústavní soud to je borec
soudí tvrdě itence
podle toho jak mu žalovavý
přidá zátěž v peněžence
Nectí zákon,nectí právo
své uznává jen prachy.
Snad en děs že by byl kdy snad odvolán
jej napňuje strachy
Pávku Petříčku
gumáku spanilý
jak moc bychom se tě tady doma
jak moc bychom se tě tady doma
rádi zbavili
Už jsem to tady napsal dřív.
Pokud se PePa Stosedmička ohání svým hrdinstvím a záchranou francouzských vojáků ze základny Karin, jedná se o poněkud rozporuplnou bojovou akci Unprofor. Ve zkratce – měli tam hovno co dělat.
Pokud se jedná o jeho údajně nejvyšší funkci v NATO, tak to je jen jeho blbý kec. Byl jen předseda vojenského výboru, tedy jakýsi pošťák a přicmrd k ruce Generálního tajemníka. V té době byl i náčelníkem generálního štábu, tedy něco jak trouba Řehka dnes, této funkce se zřekl.
Kdo z vás něco ví o hierarchii v armádě a jak to tam v minulosti chodilo dnes chodí, tak se jen usměje.
Jako kluk se PePa
vlastního stínu bál
sotva odvážně z prvního rekta vylez
už je z něj generál
Je to jednoduché. Rudá, vlastizrádná hradní krysa je ještě větší debil, než jsme si mysleli.