Francouzská dluhová krize
PAVEL ŠIK
„Když jsem se narodila, byl Bejrút považován za Paříž Blízkého východu. Dnes je Paříž považována za Bejrút Evropy.“ To je údajně citát libanonské novinářky a spisovatelky Brigitte Gabrielové. Gabrielová se narodila v roce 1964 do libanonské křesťanské rodiny. Pamatuje si Libanon ještě z doby, kdy byl Bejrút jedním z nejkosmopolitnějších měst regionu a skutečně se mu říkalo Paříž Blízkého východu. Pak přišla občanská válka, její rodina přišla o domov, část dětství strávila v krytu a nakonec odešla do USA.
Jakkoli její pohled na to, co se tehdy stalo, je pohled libanonské křesťanky, která často kritizuje islám, tak je dobré si uvědomit jednu základní věc. Žádná společnost – zvlášť v době zásadních populačních a migračních změn spojených s ekonomickými propady – nemá svou stabilitu jistou.
Gabrielová vidí jednu z hlavních příčin libanonské katastrofy v tom, že otevřená a relativně západně orientovaná libanonská společnost nedokázala včas pochopit, co se kolem ní mění, jak sílí radikalismus a jak rychle se může rozpadnout společnost, která považovala svou stabilitu za samozřejmost.
Pokud se nyní podíváme do Francie, tak to, co možná začalo jako studentský protest kvůli skutečným problémům francouzského školství, už studentský protest není. Když stát nasazuje speciální jednotky policie s obrněnou technikou určené k obnovování veřejného pořádku, když v ulicích stojí obrněná vozidla Gendarmerie a na školách vlají vlajky Alžíru, Palestiny atd, je načase přestat celou věc romanticky popisovat jako protest nespokojených školáků.
Načrtnu zkušenost, o které se v Evropě mluví obtížně. Žil jsem nějakou dobu v Německu a při rozhovorech s mladými lidmi z přistěhovaleckých komunit Blízkého východu nebo severní Afriky jsem si odnesl zkušenost, která mě tehdy překvapila. Automaticky jsem předpokládal, že člověk, který přišel do Německa nebo tam vyrůstal jako druhá generace migrantů, bude mít k zemi, která mu nabízí bezpečí a životní úroveň, přinejmenším určitý respekt. Ale často jsem narážel na pravý opak. Na přesvědčení, že Západ sice nabízí peníze, školy, nemocnice, sociální systém a svobodu, ale je v jejich očích je slabý, dekadentní a směšný. Mladí lidé z přistěhovaleckých komunit nejenže systém nerespektovali, oni jím vlastně pohrdali. A vidíme to i na těch záběrech z Francie, kde tzv. nespokojení studenti mávají vlajkami cizích států. Pokud se tato skupina spojí s domácí antifou a extrémní levicí, které náš systém v současné podobě nenávidí, může západní Evropa Rusko nebo jeho nějakou „pátou kolonu“ jako zásadní nebezpečí s klidem zapomenout.
Jistě by bylo hloupé tvrdit, že to platí pro všechny, ale stejně hloupé by bylo odmítat možnost, že si západní Evropa po desetiletích masové migrace vychovala část mladé generace, která má sice jeden z pasů evropský, ale vlastně jí chybí pocit sounáležitosti s tou zemí, v které žijí.
V sobotu jsem psal o problémech Francie, jejím zadlužování a rostoucím účtu za úroky. Také jsem uváděl, že francouzský dluhový problém nemusí zůstat jen francouzský, což vidíme na aktuálním poklesu eura. Investoři začínají mít o evropské veřejné finance a politickou stabilitu stále větší obavy. Zprávy o přípravách možných předčasných voleb ve Španělsku přidaly další nejistotu, v centru jejich pozornosti ovšem zůstává Francie. Bohužel to oslabuje i naší měnu, což vytváří další tlak na korunové ceny dovozů, včetně ropy a pohonných hmot.
Rizikové přirážky na dluhopisových trzích totiž neexistují odděleně od francouzské ulice. Problémem není pouze velikost francouzského dluhu, ale také schopnost prosadit jeho stabilizaci. Současné nepokoje totiž kladou nepříjemnou otázku, pokud stát čelí takovému odporu už dnes, když dělá ve srovnání kosmetické úpravy, co přijde, až bude nucen skutečně a zásadně omezit výdaje? Investoři potřebují věřit, že vláda dokáže změny nejen oznámit, ale také prosadit. Pokud tuto důvěru ztratí, budou požadovat ještě vyšší výnos a tím se změna dále prodraží.
To, co dnes vidíme ve Francii není jen ozvěna nějakého špatného období. Francie léta tlumila společenské rozpory veřejnými výdaji, které financovala dalšími půjčkami. Kupovala si vlastně čas a sociální smír či klid ulice na dluh. Teď státu ubývá prostor k manévrování a napětí roste a zřejmě to je pouze začátek. Měli bychom to sledovat jako předzvěst toho, co nás v mnohem větším měřítku v západní Evropě čeká, pokud se něco zásadně nezmění.
FB
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Anonym 70,- Kč, Bohumír Holeček 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Vladimír Pospíšil 250,- Kč, Miroslav Hloušek 200,- Kč, Petr Maděra 3 333,- Kč, W.A.T. 300,- Kč, Ivo Kadlčík 500,- Kč, MVDr. Eva Krejbichová 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 3000,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Josef Tichý 2000,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Pavel Schwarz 800,- Kč, Jan Petr 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Alena Dvořáková 1000,- Kč, Zora Kudelková 200,- Kč, Marie Baroňová 500,- Kč, Miloslav Čermák 200,- Kč, Jiří Duda 300,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Jana Kanová 50,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Michal Němeček 500,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Miroslav Meder 400,- Kč, Petra Hujová 111,- Kč, Anonym 150,- Kč, MUDr. Margita Kaisrová 500,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč
Celkem za měsíc: ... 26 904,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
Podobné příspěvky
Kdo vyrábí exekuce?
EC Věděli jste že asi polovinu exekucí v ČR zahajují soukromí „soudní“ exekutoři pro tzv.“bagatelní částky“? Desetikoruny, stokoruny, účetní
Otevřený dopis ČNB: Devizové intervence a...
HONZA MIKULA 20|07|2016 Vážený pane guvernére Rusnoku, milí členové bankovní rady, obracím se na vás jako občan s prosbou,
„Pokud se tato skupina spojí s domácí antifou a extrémní levicí, které náš systém v současné podobě nenávidí,“
– – – –
Současný systém nás přivedl tam kde jsme. Neustálá hodna za penězi, jistoty jen pro miliardáře nebo ty, kdo zneužívají sociální dávky. Pracující lidé mají problém zaplatit bydlení a založit rodinu. Ano, lidé tíhnou k extremismu, pravicovému i levicovému (autor nenápadně jednu stranu vypustil). Ale to je normální. Kapitalismus selhává a nikdo nenabízí změnu. Pohrdání systémem, který má za vzor nějakou neuskutečnitelnou kapitalistickou ideu, jejíž budování už dávno vzdal protože není možné, skutečně zasluhuje jen pohrdání. Je tu nějaká životní úroveň, ale ta už je spíše ze setrvačnosti a je vykoupena vysokými tlaky na běžné lidi, kteří tyto tlaky přestávají zvládat a vymírají a snaží to na to zapomenout díky vysokému a návykovému konzumu. Pokud někdo tímto systémem nepohrdá, je blázen.
Systém zkolabuje ve chvíli kdy dojdou peníze daňových nevolníků na krytí obsluhy státního dluhu a sociální stát už nebude mít peníze na zbytečné výdaje (neziskovky,zdravotnictví,školství atd).A bude si muset vybrat mezi výplatou starobních a invalidních důchodů (z průběžného důch.syst.) lidem co celý život pracovali a odváděli ze mzdy krvavé daně nebo platbu sociálních a migračních dávek lidem co nikdy nepracovali a neodváděli daně ze mzdy.A tady to bude asi zajimávé co udělají migranti zcela závislí na příjmu dávek, které jim platí i soc. bydlení tj. veškeré životní náklady…To bude v zemích s několika mil migranskou populací asi mazec protože si pak vezmou co budou chtít a je po soc smíru…Ten Bejrůt asi bude v každém velkém městě západní evropy ale když to tak ti lidi západní evropy chtěli a posledních 30 let pustili ve volbách k moci socialisty a liberální politiky- dobře jim tak…
Ne, opravdu to není jen „ozvěna nějakého špatného období“. Je to prostě důsledek rasistické diskriminace místních obyvatel ze strany státu a vlády. Ale papiňák už píská…