Evropskou ekonomiku čeká apokalypsa

HSP

Přinášíme vám krácený výběr z článku Matthewa Karnitschniga, který publikoval v novinách Politico , a který je velmi nelichotivou předpovědí ekonomického vývoje v Evropě. Matthew Karnitschnig podpírá své temné vyhlídky logickou argumentací a poukazuje na stále zjevnější technologické zaostávání Evropy.

Základy evropské prosperity jsou před zhroucením, ekonomika se dostala do vývrtky a kontinent se vůbec neúčastní závodu o nové technologie, píše Matthew Karnitschnig pro Politico. Evropa výrazně zaostala za USA a Čínou a je špatně připravená na Trumpův návrat. Proto ji nečeká nic dobrého.

Stagnace, oslabení konkurenceschopnosti, Donald Trump – Starý svět čelí „existenční výzvě“.

Čas Evropy se krátí, míní Matthew Karnitschnig.

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu během několika týdnů se hospodářství kontinentu dostalo do vývrtky a základy, na kterých stojí prosperita regionu, jsou nejen popraskané, ale jsou již dříve před zhroucením.

Evropské hospodářství se v posledních desetiletích ukázalo jako pozoruhodně odolné v podmínkách expanze bloku na východ a silné poptávky po jeho zboží v Asii a USA. Dlouhotrvající rozmach Číny však končí a obchodní napětí s Washingtonem kalí vody Atlantiku a bezstarostné časy jsou zjevně pryč.

Hospodářské problémy na celém kontinentu se stupňují a hrozí, že s příchodem bojovného Trumpa se ještě prohloubí.

Jelikož evropská hlavní města již nyní zápasí s rostoucími deficity v důsledku snížených daňových příjmů, budou čelit ještě větším finančním obtížím s potenciálem dalších politických a sociálních otřesů.

Recese a obchodní války přicházejí a odcházejí, ale trpkou pravdou současnosti je, že EU se stala inovační pouští, a to nevěstí nic dobrého pro její prosperitu.

Navzdory bohaté historii ohromujících vynálezů a odvážných vědeckých objevů se Evropa, která kdysi dala světu vše od automobilu po telefon, rádio, televizi a léky, stala outsiderem, píše Matthew Karnitschnig v článku pro Politico.

Evropa byla kdysi spojována s nejmodernějšími automobilovými technologiemi, ale dnes mezi 15 nejprodávanějšími elektromobily není ani jedna evropská značka. Jak upozornil bývalý italský premiér a guvernér centrální banky Mario Draghi v nedávné zprávě o slábnoucí konkurenceschopnosti Evropy, z 50 největších technologických společností na světě jsou jen čtyři evropské.

Pokud Evropa nevybočí ze současné trajektorie, čeká ji „italská“ budoucnost: chátrající krásy a nezáviděníhodný osud zadluženého skanzenu pro americké a čínské turisty.

„Nacházíme se v období rychlých technologických změn, které jsou poháněny zejména digitálními inovacemi, ale na rozdíl od minulosti Evropa opustila špici pokroku,“ řekla v listopadu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

V projevu na středověké bernardýnské škole v Paříži Lagardeová varovala, že vychvalovaný sociální model Evropy je ohrožen, pokud co nejdříve nezmění svůj kurz.

„V opačném případě nebudeme schopni vytvořit bohatství, které by pokrylo rostoucí potřeby výdajů na bezpečnost, změnu klimatu a ochranu životního prostředí,“ řekla.

Raghi, který v září předložil svou zprávu Evropské komisi, byl ještě přímější: „Jde o existenční výzvu.“

Chátrající infrastruktura

Bohužel obnovit evropskou hospodářskou infrastrukturu se snáze řekne, než udělá.

Evropa ještě nikdy nebyla tak citlivá na vrtochy obchodní politiky USA jako nyní – za vlády Donalda Trumpa v Bílém domě a republikánské většiny v obou komorách Kongresu.

Pokud Trump splní svou hrozbu a zavede až 20procentní cla na dovoz z kontinentu, zasadí evropskému průmyslu ohlušující ránu. Amerika je s ročním vývozem z EU v hodnotě více než 500 miliard eur zdaleka nejdůležitějším trhem pro evropské zboží. Přetrvávající problémy

Zaostávání Evropy z hlediska hospodářské konkurenceschopnosti jen od přelomu století je ohromující. Například rozdíl v HDP na obyvatele se zdvojnásobil podle některých měření vzrostl do 30 %, a to zejména v důsledku nízkého růstu produktivity v EU.

Jednoduše řečeno, Evropané jsou elementárně zaostalí. Například průměrný německý zaměstnanec pracuje nejméně o 20 % méně hodin než jeho americký kolega.

Dalším důvodem poklesu produktivity práce v Evropě je neschopnost nebo neochota podnikového sektoru zavádět inovace.

Tento rozdíl se projevil i na akciovém trhu: ocenění amerického akciového trhu se od roku 2005 více než ztrojnásobilo, zatímco evropský akciový trh vzrostl jen o 60 %.

„Evropa zaostává v nových technologiích, které budou hnací silou budoucího růstu,“ řekla Lagardeová ve svém projevu v Paříži.

To je slabé slovo. Evropa nejenže zaostává – ona v tomto závodě vůbec není.

Evropa zaostává iv kvalitě školství, když v žebříčku top 30 nejkvalitnějších vysokých škol je pouze jedna i to právě na 30. místě. Špinavé tajemství

Zde je třeba zmínit zejména Německo. Špinavým tajemstvím evropských výdajů na výzkum a vývoj je, že polovina z nich je v Německu. A většina těchto investic směřuje do jediného odvětví: automobilového průmyslu.

I když se to vzhledem k velikosti tohoto odvětví může zdát samozřejmé (německý automobilový průmysl generuje roční příjmy ve výši téměř půl bilionu eur), není to místo, kde byste mohli maximalizovat návratnost svých dolarů (nebo eur). Faktem je, že automobilový průmysl se postupně zlepšuje (stačí si vzít takový ukazatel, jako je palivová účinnost motoru).

Jinými slovy, společnosti doslova vynalézají kolo, a ne zásadně nové produkty, jako například iPhone nebo Instagram, které vytvářejí nový trh.

Přestože Evropa vynakládá více než 40 % světových výdajů na výzkum a vývoj v automobilovém průmyslu, vychvalovaným německým automobilkám se jaksi záhadně podařilo promeškat příležitost zapojit se do výroby elektromobilů.

Toto selhání je základem německé hospodářské krize, čehož důkazem je nedávné oznámení Volkswagenu o vůbec prvním zavření německých továren. Německý automobilový průmysl, který jen na domácím trhu zaměstnává přibližně 800 000 lidí, byl po desetiletí elixírem vitality pro jeho ekonomiku a přispíval k růstu země nesrovnatelným způsobem.

Nyní je dominantní postavení německého automobilového průmyslu ohroženo.

Zasekla se v 19. století

Neúspěchy největší ekonomiky EU se nutně odrážejí v celém bloku. Platí to zejména pro střední a východní Evropu, kterou němečtí výrobci automobilů a zařízení v posledních desetiletích v podstatě přeměnili na montážní linku.

Ať si koupíte jakékoliv auto – Mercedes, BMW nebo Volkswagen – komponenty jako motor nebo odpružení se budou vyrábět v Maďarsku, na Slovensku nebo v Polsku.

Tajemství nepřekonatelné krize německého automobilového průmyslu spočívá v tom, že kontinent se nemá o co opřít.

I tady je kontrast s USA výrazný.

V roce 2003 byly největšími investory do výzkumu a vývoje v USA společnosti Ford, Pfizer a General Motors. O dvě desetiletí později jsou již v čele seznamu společnosti Amazon, Alphabet (Google) a Meta (Facebook).

Vzhledem k nadřazenosti technologií ze Silicon Valley ve světě obecně a zejména těchto hráčů je těžké si představit, že by evropské technologie někdy soutěžily ve stejné lize – nemluvě o rovnocenném postavení.

Než se Evropané probudí, možnost na změnu již nemusí existovat

Přestože podíl EU na světovém HDP neustále klesá, vede všechny světové tabulky, pokud jde o štědré sociální systémy.

Jelikož se však hospodářské vyhlídky regionu zhoršují, Evropany čeká trpké zklamání. Země jako Francie, jejíž rozpočtový deficit bude letos 6 % a příští rok 7 % (více než dvojnásobek povoleného limitu eurozóny), budou mít problém udržet sociální stát.

Paříž v současnosti vynakládá na sociální výdaje více než 30 % HDP, což je jedna z nejvyšších mír na světě. Několik dalších zemí EU nezaostává.

Pokud se hospodářská situace Evropy brzy nezmění, čekají ji bolestivá rozhodnutí – podobně jako Řecko v roce 2010 – protože náklady na půjčky neustále rostou.

To určitě povede k radikalizaci politiky, jak se to stalo v Řecku v letech jeho dluhové krize, protože populisté na pravici i levici si nenechají ujít příležitost zaútočit na elitu.

Tato radikalizace již probíhá ve více zemích a nejznepokojivější obrat nabrala ve Francii. Úspěch politického okraje je o to znepokojivější, že nejhorší hospodářská mizérie zřejmě teprve přijde.

Problémem je, že dokud se Evropané probudí do nové reality, možná už nebudou schopni nic změnit.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc LEDEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jindřich Řičica 10 000,- Kč, Pavel Kotas 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Jan Lipský 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, František Kolář 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Petra Hujová 111,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Ivo Pimper 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Zdeněk Boško 1000,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, O. Kachel 20,- Eur, Jiří Obermaier 100,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Jiří Linhart 120,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Anonym 700,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Táňa Scherban 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 27 090,06 Kč

Vybráno 60.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Ďáblova smlouva se Svatým stolcem - 18.1.2025
• Izraelská vláda schválila dohodu s Hamasem - 18.1.2025
• Slovenská tragikomedie o třech fackách - 18.1.2025

(16 votes, average: 4,31 out of 5)

Loading...