EU chce zakázat kouření

Pochopitelně, kromě kouření chce zakázat také funkční auta, chce zakázat topení vším jiným než elektřinou, chce zakázat maso a některé další potraviny živočišného původu, chce vnutit nesmyslné „zateplování“, což je pro budovy z let (cca) 1850 – 1950 v podstatě rozsudek smrti, a mnoho dalších škodlivých nesmyslů.

Kouření

Ano, kouření škodí. Nicméně hlavní díl onoho škodění nespadá na nikotin, o který při tom jde, ale na produkty suché destilace, která tento alkaloid ze sušeného tabáku v cigaretě nebo dýmce uvolňuje do plynných emisí. Pro EU je příznačné, že zakázala žvýkací a šňupací tabák, které karcinogeny (a další škodlivé látky), typické pro tabákový kouř, neobsahují, a navíc lze „pasívně kouřit“ v zakouřeném prostředí, ale rozhodně nelze tabák pasívně šňupat, ba ani žvýkat. Jistěže tyto způsoby konzumace tabáku nejsou stoprocentně neškodné, ale jejich škodlivost daleko zaostává za jinými rizikovými faktory, jimž jsme běžně (a někdy i záměrně ze strany státu) vystavováni.

EU nyní hodlá zakázat i moderní způsoby aplikace nikotinu, jako jsou přístroje s nahřívaným tabákem (nedochází v nich k oné suché destilaci) či inhalační přístroje na roztoky s nikotinem.

Pokud chce někdo typ, proč to dělá, tak to může být proto, že nikotin je typická smart drug, tedy látka zvyšující (alespoň dočasně) kvalitu mozkové činnosti vč. myšlení. Není náhodou, že literární Sherlock Holmes obtížnost problémů převáděl na počty lulek, které bude muset při jejich řešení vykouřit.

Mechanismus účinku nikotinu spočívá v tom, že snižuje průtok krve vnitřnostmi, zejména trávicím traktem, a část takto „ušetřené“ krve zvyšuje okysličování mozku. Tím dochází i k prokazatelnému zvyšování výkonnosti tohoto orgánu.

Oproti stimulantům (vč. např. i thyroxinu při nadměrné funkci štítné žlázy) však nedochází u nikotinu k tomu, že se myšlení stává hůře organizovaným a chaotickým, takže objektivní výkonnost po zmíněných prostředcích klesá (byť užívající má opačný pocit).

A protože chytří lidé jsou to, co EU a její režim ohrožuje …

Topení elektřinou

Topení elektřinou je naprostý nonsens v situaci, kdy elektřiny je nedostatek a prognóza je taková, že jí bude zoufalý až totální nedostatek. Což je výsledek nesmyslného „boje za klima“, potlačujícího užívání normálních paliv od uhlí až po biomasu.

Je úplně jedno, zda se topí přímo tepelným efektem elektrického proudu, hnaného skrze odporové dráty, nebo tzv. tepelnými čerpadly, jejichž mizerná účinnost v naprosté většině lokalit (např v panelových sídlištích) prakticky srovnává spotřebu elektřiny s přímotopy.

Problémem také je prosazování „moderních“ kotlů na plyn, ale i tuhá paliva, které jsou nabity elektronikou a v případě (s vysokou pravděpodobností úspěchu očekávatelného) „ekologického“ kolapsu sítě přestanou fungovat.

Snaha EU o prosazení „moderních způsobů topení“ je v podstatě snahou o znemožnění topení naprosté většině populace se všemi očekávatelnými i neočekávanými dopady na zdraví a životy.

Poslední „hit“ bruselské věrchušky je připravovaný zákaz plynových sporáků či varných desek. Opět naprostý nesmysl v situaci, kdy produkce elektřiny v EU klesá s perspektivou jejího drastického nedostatku během následujících několika let a s tím souvisejícím i drastickým růstem její ceny. Pochopitelně, vyrojily se i jakési vědecky se tvářící publikace námezdních žvástalů o šílené škodlivosti plynových sporáků, které nejsou ničím jiným než dobře placenými desinformacemi.

MMCH, pokud v důsledku Green Dealu přestane jít do domácnosti elektřina, je plynový sporák jediným reálným zdrojem tepla. Tedy, jestliže pomineme rozbíjení nábytku, vytrhávání parket a prken z podlahy a jejich spalování na ohništi uprostřed bytu, k čemuž by také pod vedením bruselských géniů a ekologicky zodpovědných politiků mohlo dojít.

Zákaz potravin živočišného původu

Potraviny živočišného původu jsou nepostradatelnými zdroji esenciálních aminokyselin, železa, vápníku a dalších nezbytných mikroprvků, většiny vitamínů a dalších pro život nezbytných látek. Musejí to ovšem být potraviny z patřičných zdrojů, jako jsou savci, ptáci, případně ryby a paryby (v některých zemích je i tradice požívání plazů).

Představa, že kvalitní maso bude nahrazeno požíráním hmyzu, je zcela mimo realitu. Hmyz není (protože to technicky nejde) kuchán, takže jsme nuceni ho pojídat i s obsahem střev a dalších potenciálně problematických částí těla. Jeho výživová hodnota je nižší, obsahuje lidským trávicím ústrojím nezpracovatelné složky (např. chitin) a obsahuje mnoho alergenů, přičemž lze očekávat, že procento na ně alergických jedinců v populaci bude nucenou konzumací sajrajtů z hmyzu spíše narůstat. Za naprosté šílenství považuji návrh, aby některé „hmyzí mouky“ byly přidávány do běžných potravin bez toho, že by to na nich bylo nějak deklarováno. V této souvislosti je zajímavé, že EU jinak přímo hystericky vynucuje deklarace všech možných alergenů u výrobců potravin i u provozovatelů stravovacích služeb. Jako jiní, i apoštolové broukožraní se cítí být povzneseni nad zákony i morálku.

Faktem je, že hlemýždi a jejich příbuzní (EU nepreferovaní) jsou alespoň kuchatelní a jejich svalovina je bezpečnější, až na poměrně vysoký obsah cholesterolu.

A pokud chce EU potraviny živočišného původu dovážet, hodlá tak činit ze zemí, jejichž výrobky jsou procpány v EU zakázanými antibiotiky, hormony i pesticidy. Prostě, tyto prostředky zemědělské výroby „šíleně vadí“, pokud by je používali evropští zemědělci se spolehlivým dodržením bezpečného dávkování i karanténních lhůt mezi posledním podáním a porážkou, ale „jsou neškodné“ pokud se dovezou od nic z toho nedodržujícího výrobce z Jižní Ameriky. A bruselským soudruhům nevadí ani šílená uhlíková stopa tohoto dovozu.

Zákaz funkčních aut

O zákazu aut toho už bylo sepsáno mnoho. Elektromobil je, coby náhrada auta, prakticky bezcenný. Není schopen po plném nabití ani ujet trasu Brno – Praha po dálnici D1, snad vyjma nejparnější léto. Zatímco většina dnešních aut tuto trasu ujede na plnou nádrž tam i zpět, elektromobil musí jak ve startovní tak cílové destinaci nabíjet baterii a ještě tak učinit minimálně jednou zhruba uprostřed trasy v obou směrech. A pokud dojde v zimě k jakékoli kalamitě a zablokování D1 nějakou větší nehodou, budou v elektromobilech umrzat lidé.

Tento zákaz je prostě zcela nesmyslný, už proto, že doprava se podílí na produkci oxidu uhličitého ekonomikou státu jen asi čtyřmi procenty (a elektromobil na své nabití „vyprodukuje“ víc tohoto plynu než auto, jedoucí stejnou trasu). Nehledě k tomu že lež o oxidu uhličitém jako příčině oteplování už dávno padla prostřednictvím družicových měření a nikdy nebyla vědci (tedy vědci, nikoli třeba muzikology nebo teatrology či „genderology“) stoprocentně přijímána.

A je charakteristické pro EU, že není s to reflektovat aktuální stav vědy na tomto poli.

Povinné „zateplování“

Povinné „zateplování“ není nic jiného než masívní příjem pro výrobce „atestovaných“ materiálů a „akreditované“ firmy, které to provádějí. I při současných katastrofálních cenách energie takto vzniklé úspory „zateplením“ nepokryjí náklady na takovou akci.

Problém starších budov, od 19. století po výstavbu při náhradách bytového fondu zničeného za druhé světové války, je ten, že mají většinou horizontální příčky tj. vždy strop nižšího patra a podlahu vyššího, upevněné na trámech mezi nosnými zdmi (z nichž část jsou obvodové zdi budovy). Celá konstrukce je přitom založena na tom, že budova musí „dýchat“, aby se do zdí zapuštěné konce nosných trámů udržovaly suché. Pokud dojde k zadušení budovy „zateplením“, konce trámů v obvodových zdech začnou natahovat vlhkost (redistribuce vody v uzavřeném prostoru) a po překročení prahu pro růst škodlivých organismů mikrobiálně degradovat. Nakonec dojde k jejich rozpadu či odlomení a pádu příslušné přepážky.

Domy touto technologií vystavěné by se tedy musely vyklidit, vybourat všechny stropy a podlahy od sklepů po půdu (a někdy i podlahu půdy), trámy nahradit ocelovými nosníky a prkna mezi nimi hurdiskami. Problémem je jistě šílená cena takovéto generálky a brzy bude problém i v tom, že ani ocelové nosníky ani hurdisky prostě nebudou, protože jak výroba a zpracování oceli, tak i výroba keramických stavebních prvků (hurdisek) je „šíleně neekologická“, a tudíž je v EU cíleně likvidovaná a brzy tu žádná nebude. Náhrada železobetonovou deskou je sice teoreticky možná, ale naráží na srovnatelné problémy (ocelové pruty na stejné jako nosníky, cement je „fuj“ stejně jako ty hurdisky). Náhrada klenbami (v nejhorším improvizovatelnými kamením a jílem) naráží na to, že klenba přesměrovává svislý tlak na sebe na vodorovný bočním směrem (od jejího středu) a funguje jen tam, kde jsou obvodové zdi, o něž se opírá, dostatečně masívní, nebo jsou dostavěny zvenčí tomuto tlaku vzdorující pilíře, jaké známe např. u gotických kostelů.

Pochopitelně, podobné úpravy do značné míry sníží i historickou / památkovou hodnotu budovy a tudíž i její cenu.

Reakce lidí

Je jasné, že jakmile to všechno lidem dojde (pořád, bohužel, jsou tací, co si myslí, že nikdo v Bruselu nemůže být tak hloupý, aby tyto pitomosti myslel vážně), začnou být masívně voleny „protestní“ strany.

Budou je volit kuřáci, budou je volit majitelé domů, ohrožení zákazy normálního topení i nuceným „zateplováním“, budou je volit majitelé aut, budou je volit i ti, kteří nechtějí chcípat na alergeny a další škodlivé látky v potravinách. Mohou se přidat i rodiče a prarodiče dětí, ohrožených „LGBTQNSDAP“ aktivisty naháněním na kastrační kliniky, což je také jedna z bruselských priorit.

Zcela jistě se dozvíme, že za tyto hlasy mohou jen a jen videa na „Tiktaku“ či jiné sociální síti. A obecně „ruská propaganda“, pokud se do té doby nedostane do módy nějaký jiný stát. Toho, že by si bruselská věrchuška připustila, že dělá jen bezcenné pitomosti a snažila se je napravit či alespoň korigovat, se nemáme šanci dožít.

Takže, je mi líto, bruselské „elity“ dělají vše pro to, aby proti sobě popuzovaly další a další vrstvy obyvatel EU. A aby proti sobě popudily i všechny ty, kteří si dokáží zobecnit trendy vzniklé jejich aktivitami a promítnout si je do budoucnosti. Pro tyto „elity“ ve velmi dohledné době budou hlasovat i pracovat jen bezcenní hlupáci a parazité, přiživující se na jejich aktivitách. A sebereflexe je u těchto lidí srovnatelná se sebereflexí příslušníků „tvrdého jádra“ svrženého komunistického režimu, případně dříve svrženého režimu nacistického.