Ekonomická tragédie Ukrajiny … Ukrajina čelí demografické implozi

PAVEL ŠIK

Čím dále na východ, tím komplikovaněji lze zjistit, kdo a proč jakou neziskovku financuje. Stejně je tomu u “Institutu budoucnosti” na Ukrajině, který má ve svých zprávách pouze přehled celkových příjmů bez rozklíčování přesných dárců. Přesto se na jejich stránky občas kouknu, jelikož se mi zdají alespoň v některých datech poměrně objektivní a jsou často na Ukrajině citované.

Tento institut přinesl 10. srpna zprávu o problémech země s migrací a při jejím čtení se mi zdají slova Ondřeje Koláře z TOP 09, člena předsednictva strany, poslance a starosty Prahy 6 z května 2022, že “musíme Ukrajince motivovat, aby se stali součástí naší společnosti” nebo že “zanedlouho se z uprchlíků stanou také čeští občané”, jako výzva k naprostému rozvratu poválečné Ukrajiny.

Institut totiž přesně před tímto ve své zprávě varuje a potvrzuje slova Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia, který ve své studii z července tohoto roku varuje před ničivými dopady hrozícího vylidnění Ukrajiny po skončení bojů a upozorňuje, že čím déle bude válka trvat, tím závažnější budou pravděpodobně demografické důsledky pro zemi.

Podle údajů Institutu budoucnosti žilo v roce 2019 nejméně 3,5-4 miliony lidí trvale v zahraničí včetně těch, kteří se přestěhovali do Ruska. Podle institutu stojí za zmínku, že odcházeli především lidé v produktivním věku a v plodném věku, což jen prohloubilo demografické problémy země. Polsko, Slovensko, Estonsko a Rusko měly programy, které příchod studentů a pracovních migrantů podporovaly. Nadaným cizincům dokonce poskytovaly bezplatné vzdělání. Jednak to umožňuje rozvoj vysokoškolského systému dané země, jednak je to také součást migrační politiky: země získává vyškoleného odborníka, který je již integrován (a v budoucnu může být asimilován) do společnosti.

Institut ve zprávě zmiňuje, že do roku 2022 se takřka všechny východoevropské státy také snažily ulehčit pracovním silám z Ukrajiny dostat pracovní povolení a umožnit tzv. sloučení rodiny a institut zmiňuje, že pracovní migranti, kteří byli v zahraničí již 24. února 2022 se do země již nevrátili.

Rusko podle institutu zejména po roce 2014 aktivně lákalo ukrajinské obyvatele na své území a v roce 2019 zahájilo zrychlený proces udělování občanství. Také se aktivně snažilo přilákat mladé lidi ke studiu na ruských vysokých školách. Bělorusko se snažilo přilákat ukrajinské občany, kterým se nepodařilo integrovat do Ruska.

Podle takzvaného elektronické sčítání lidu (institut naznačuje, že sčítání bylo nepřesné) žilo v roce na Ukrajině ca. 37 milionu obyvatel.

Invaze Ruska v únoru 2022 vyvolala novou, největší migrační vlnu v dějinách Ukrajiny. Podle údajů Státní pohraniční služby bylo od 24. února 2022 zaznamenáno více než 18 milionů “odchodů”!!! Zároveň prý Státní pohraniční služba od května 2023 hlásí 9,9 milionu “návratů”, což institut komentuje, že je možné, že se jedná o čísla i těch, co odešli a vrátili se několikrát. Institut dle zdrojů odhaduje, že v EU je ca 5 miliónů Ukrajinců a směrem do Ruska odešlo po únoru 22 – ca 5,3 milionu Ukrajinců.

Institut zmiňuje, že před válkou utíkaly především ženy a děti. S pokračující válkou se samozřejmě integrují do společnosti, najdou si práci a děti budou chodit do škol a na univerzity. Institut zmiňuje, že se vší pravděpodobností po konci války se zbývající muži spíše vydají za svými rodinami do zahraničí než naopak a již se nemusí vrátit. A i kdyby nad návratem po válce uvažovali, nebude to u většiny v horizontu 3-5 let. Institut upozorňuje, že s každým rokem války se podíl těch, co se budou chtít vrátit, bude snižovat.

Institut zcela jasně poukazuje na rizika pro národní hospodářství, zmiňuje riziko poválečné nerovnováhy na trhu práce (která je již dnes v zemi patrná), která bude násobit obrovský nedostatek pracovních sil jako takových. Podle institutu dojde po válce ke snížení podílu obyvatelstva v produktivním věku při současném zvýšení počtu důchodců (a jedná se jak o starobní důchodce, tak o válečné veterány), což povede ke zvýšení deficitu důchodového fondu. Většina uprchlíků jsou navíc podle institutu občané v plodném věku, což znamená, že bude po válce následovat období zrychlené přirozené depopulace země.

Dále zmiňuje, že snížení počtu dětí a mladistvých vytvoří problémy pro vzdělávací systém a zejména pro vysokoškolské vzdělávání. Malý počet studentů povede k postupné degradaci vzdělávacího procesu. A v dlouhodobém horizontu, za 7-8 let, to povede k nedostatku mladých výzkumných pracovníků, kvalifikovaných inženýrů, vývojářů atd. To vytváří riziko technologické primitivizace ekonomiky.

Institut zmiňuje, že zatímco do roku 2022 pracovní migrant zasílal vydělané peníze zpět do země (a jednalo se v posledních deseti letech o částku mezi 10 a 14 miliardami dolarů ročně, což bylo mnohem více než průměrná roční výše přilákaných zahraničních investic), v budoucnu se sloučením rodin v zahraničí (muž odjede za manželkou a dětmi do zahraničí), Ukrajina přijde i o tyto peníze, které byly důležitým faktorem pro udržení ekonomické stability země.

V neposlední řadě zmiňuje i rizika pro politický systém, protože odchod nejaktivnější části obyvatelstva ovlivňuje výsledky volebních kampaní. Jednoduše řečeno, volí ti, kteří v zemi zůstali. Strany, které prosazují myšlenky paternalismu, populismu a státní regulace, budou mít větší šanci na vítězství.

Institut navrhuje určité logické kroky pro politiku, samozřejmě co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině navrhovat nemůže. Zajímavý je jeden spíše z bodů akceptace stavu než ovlivnění skutečnosti a to využívání ukrajinské zahraniční diaspory pro národní zájmy na příkladu Kanady, kde je velká ukrajinská menšina.

Osobně jsem se usmíval nad pasáží, kde se institut zabývá nad tím, jak bude země v budoucnu řešit chybějící pracovní sílu a uvažuje nad imigrací z východu, zároveň upozorňuje na rizika, cituji: “Chyby v migrační politice mohou způsobit další potíže, a to jak v podobě zvýšeného napětí ve společnosti, tak i změn v národnostní struktuře obyvatelstva.” To by si možná měl náš premíér vysílač napsat nad psací stůl. Institut smutně shrnuje, že Ukrajina by si sice v každém případě měla identifikovat možné zdroje migračních toků (odkud chce přijímat nové obyvatele), ale bohužel výběr zemí (na základě úrovně rozvoje ukrajinské ekonomiky) je malý.

Dalo by se sarkasticky shrnout, že ironie osudu možná nakonec po uměle protahované válce přivede do země se silným nacionalistickým banderovským hnutím, které chtělo očistit zemi od Moskalů a nebílých naplavenin, pracovní migranty z Blízkého východu.

Co by tedy bylo pro budoucí Ukrajinu nyní nejlepší? Okamžité ukončení bojů, příměří a dojednaný mír. A co je pro tu zemi i její obyvatele nejhorší?

Prodlužování války a řeči, podobné těm, co ze svých úst vypouští straníci TOP09, neekonomičtí absolventi mediálních studií jako třeba pan Ondřej Kolář, syn pana Koláře staršího.

Ale my všichni ostatní víme, že o tu zemi těmhle pánům nejde…

FB

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, MUDr. Alena Railová 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč

Celkem za měsíc: ... 21 751,00 Kč

Vybráno 48.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• A prý jsou Jeskyňky jen v pohádkách. Houbeles, všude jsou - 27.4.2024
• Připevněná víčka, papírová brčka a další „eko“ vychytávky. Mají smysl? - 27.4.2024
• Eurostat potvrdil, že v Česku za druhý půlrok 2023 rostly ceny elektřiny pro domácnosti nejvíce v celé EU! - 27.4.2024

(8 votes, average: 4,50 out of 5)

Loading...