
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se výrazně propadá
LUKÁŠ KOVANDA
Daří se ale bankám, jimž zvyšují zisky poměrně vysoké úrokové sazby i silná poptávka po relativně drahých hypotékách.
Důvěra v českou ekonomiku vykázala letos v srpnu úroveň 101,1 bodu. Je tak nejvyšší od května 2022. Zároveň se opět vrací nad hodnotu rovných 100 bodů, odpovídající dlouhodobému průměru let 2003 až 2024. V červenci byla mírně pod touto úrovní, když činila 99,7 bodu. V srpnu se však důvěra podnikatelů meziměsíčně zlepšila výrazněji, než jak se zhoršila důvěra spotřebitelů, pročež právě celkový ukazatel důvěry vzrostl na více než tříleté maximum.
Jedná se o dobrou zprávu pro nynější českou vládu, která v předvolebním čase může rostoucí důvěry obyvatelstva v ekonomiku využít jako argumentu ve prospěch svých hospodářskopolitických opatření.
Je však pravda, že důvěra spotřebitelů se v srpnu v porovnání s červencem poměrně výrazně propadla, a to z hodnoty 104,1 na nynějších zmíněných 99,0 bodu. Jedná se o nejvýraznější propad od prosince 2023. Ten však byl způsobený obavami z růstu cen energií od ledna 2024 a z dopadů konsolidačního balíčku zaváděného k témuž měsíci. Letos v srpnu žádné podobné specifické důvody neexistují. V porovnání s červencem však přesto citelně narostl podíl spotřebitelů, kteří v období příštích dvanácti měsíců očekávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Roste také počet domácností, které hodnotí svoji finanční situaci hůře, než tomu bylo v uplynulých dvanácti měsících.
Mezi podnikateli se naopak důvěra vyvíjí příznivým směrem. Zvláště mezi těmi v oblasti služeb, jejichž důvěra se v srpnu dostala nejvýše od dubna 2008, tedy za posledních více než sedmnáct let, od doby krátce před tím, než se v Česku projevily dopady světové finanční krize.
Daří se hlavně sektoru služeb finančních. Banky v ČR registrují srovnatelnou poptávku po hypotékách jako před pandemií covidu, přestože úrokové sazby hypoték jsou zhruba na dvojnásobku tehdejších úrovní. Navíc bankovnímu a finančnímu sektoru se letos daří napříč Evropou, o čemž svědčí bezmála 50procentní nárůst hodnoty celoevropského burzovního indexu zahrnujícího akcie právě bank a finančních domů.
Banky kromě jiného těží z nadále poměrně vysokých úrokových sazeb – vysokých alespoň tedy v porovnání s minulým desetiletím –, které jim umožňují dosahovat vyšších úrokových marží a souvisejících výnosů.
LUKASKOVANDA.CZ


(6 votes, average: 4,67 out of 5)
Ona se důvěra v ekonomiku udržuje docela těžko, když reálná mzda většiny lidí klesá a ještě musí poslouchat, jak málo pracují, jak musí být flexibilní a nesmí toho chtít moc. A k tomu se jim ukáže pár boháčů a vysvětlí se jim, že dobře se přece může mít každý, a že když mají na telefon, tak se mají lépe než kdy jindy. Ta propaganda už mnoho lidí spíše štve, než aby jí uvěřili.
Lidé jsou líní a pak nevěří. Pokud lidé nevěří v ekonomiku, nevěří sami v sebe. Ekonomika potřebuje důvěru, a když jsou lidé flákači a oprávněně nevěří tomu, že si budou ochotni slušně vydělat, tak na tom ekonomika bude špatně. Lidé nejsou ochotni riskovat, nejsou ochotni pracovat na plno, nejsou ochotni přijmout nižší mzdu a chtějí hned všechno. Každý si může za své (ne)štěstí sám.
Prosím vás tomu vůbec nevěřte. Jediný komu se dá věřit ohledně České ekonomiky je banlkovní poradce k osobního účtu občana ve funkci guvernéra ČNB.
Že vůbec ještě nějaká důvěra v ojroekonomiku kolonyje czechyja existuje je jen důkaz debility a nevědomosti tupých tshcechische ojroovcí.
Jojo, pan Kovanda zas nezmínil jednu zásadní věc, která tu statistiku dost podlamuje: krachy drobných a středních podnikatelů jedou jak na běžícím pásu a tudíž je dost divné, že by podnikatelská víra v cokoliv měla narůstat. Pravděpodobnost nereprezentativního vzorku je tudíž dost vysoká a komentář se týká virtuální reality.