Drahá elektřina, valorizace důchodů – miliarda sem, miliarda tam

Poslanci se dlouho přeli o snížení valorizace důchodů, kde jde letos o 39 miliard korun. Naproti tomu v polovině loňského roku dala Vláda ČR, bez většího odporu, půjčku 50 miliard korun na podporu drahé energie a další miliardy na dávky pro domácnosti. Divné, tak si to projděme.

Již skoro rok nás v ČR trápí údajně drahá elektřina. V té souvislosti se objevilo mnoho polopravd nebo úplných fake news / nesmyslů. Často tyto nepravdivé informace říkali i údajní energetičtí odborníci. Je otázka, jestli to bylo náhodné pochybení odborných komentátorů nebo to byl z jejich strany úmysl a snaha opravedlňovat spekulativní obchody a bezdůvodná obohacení. V takové atmosféře se snadno stalo, že ze státního rozpočtu odteklo jako půjčka pro ČEZ 50 miliard korun, s možností čerpat ještě další 1 miliardu Euro (cca 25 miliard korun).

Několik fake news / nepravdivých informací, které se novinami a internetem šíří:

1. Elektřina se musí prodávat přes burzu

Už v jednom z předchozích článků jsem vysvětloval, že EU neomezuje dvoustranný obchod s elektřinou. Podle pravidel EU je možné prodávat elektřinu na burze a nebo přímo zákazníkům na základě dvoustranných kontraktů výrobce – distributor, výrobce – velký spotřebitel,..

2. Pro ovlivňování ceny u výrobce elektřiny je nutné mít 100% společnosti ČEZ

Česká republika drží v současnosti ve společnosti ČEZ okolo 70% akcií. To je prostor, jak při důsledném vykonávání vlastnických práv zajistit přiměřenou dividendu a současně energii pro ekonomiku (výrobce, obchodníky, dopravu i domácnosti). Takže nevidím důvod proč vynakládat další 250-300 miliard na dokoupení zbývajících 30% akcií.

Sám jsem hledal vysvětlení toho, proč má být elektřina tak velmi drahá, když ČEZ ve svých materiálech uváděl ještě v pololetí 2021 prodejní cenu okolo 50 Euro/MWh. Toto hledání mne přivedlo k argumentům některých pseudo-odborníků, že není moderní uzavírat dlouhodobé kontrakty a větší část elektřiny mají obchodníci nakupovat pouze s krátkým předstihem. Jenže pokud ji nemohou koupit přímo od výrobců, tak se musí obrátit na burzu a respektovat cenu na burze.

A nyní zpět k půjčce až 3 miliardy Euro pro společnost ČEZ. Tato půjčka nejsou peníze pro firmu v nesnázích. ČEZ funguje, vydělává, ale jeho generální ředitel s požehnáním premiéra a ministra průmyslu a obchodu chce ještě víc, bez ohledu na dopady na ekonomiku celé ČR.

ČEZ prodával v prvním pololetí roku 2022 95% své výroby přímo distributorům. Pět procent prodával přes burzu za tak zajímavé ceny, že dosáhl nejlepšího pololetního hospodářského výsledku za celou dobu své existence.

Jak už to tak bývá, tak „s jídlem roste chuť“ a vedení ČEZ dostalo „úžasný“ nápad prodávat větší objem elektřiny přes burzu za ceny na burze, místo přímého prodeje distributorům. Jenže burza chce záruky.

Záruky za obchody na burze

Je běžné, že burzy a banky požadují po obchodnících záruky pro případ, že nedodrží své povinnosti, které plynou z uzavřených obchodů.

Dokud ČEZ obchodoval na burze elektřinu do objemu 5% své výroby, tak garance na burze mohl uhradit ze svých zdrojů. Když se rozhodl prodávat víc elektřiny na burze místo distributorům v České republice, tak potřeboval větší finanční garance a tato hotovost přesahovala možnosti firmy ČEZ.

S půjčkou pomohla Vláda ČR, která poskytla ČEZu půjčku ve výši až 3 miliardy Euro. Přičemž 2 miliardy Euro (50 miliard Kč) ČEZ čerpal krátce po schválení a použil je pro své rozšíření obchodování na burze.

Co to znamená???

Na půjčku pro ČEZ bylo v roce 2022 vydáno ze státního rozpočtu minimálně 50 miliard (a možná až 74 miliardy korun).

ČEZ využil tuto půjčku jako garanci pro obchodování na burze. Takže místo toho, aby prodával elektřinu přímo distributorům, tak jí prodával na burze, kde si jí stejní distributoři za draho kupovali. Za drobnou provizi pak odborníci na energetiku psali a říkali, že se musí elektřina prodávat na burze, i když, jak jsem již psal, tak pravidla EU umožňují obchodování na burze i přímé dvoustranné obchody.

Když distributoři upravili své ceníky podle tehdejších cen z burzy, tak to byl pro zákazníky doslova šok. Následně vláda přišla se svým zastropováním cen energií (elektřiny i plynu). V případě zastropování cen elektřiny předpokládá MF ČR, že náklady na toto opatření vyjdou na 120 – 150 miliard korun.

Zastropování cen pro velké podniky prý neumožňují pravidla EU, takže tam se jde cestou dotací pro energeticky náročné obory. Pro tyto dotace je rezervováno dalších až 30 miliard korun.

Takže si to můžeme shrnout.

ČEZ, přesněji vedení ČEZ, se rozhodne prodávat velký objem elektřiny na burze. Na půjčku, aby mohl ČEZ otevřít tak velké pozice a prodávat tak velký objem elektřiny, mu poskytne Vláda ČR půjčku
74 miliard korun

Čeští distributoři poté nakupují elektřinu na burze za přemrštěné ceny a vláda přistoupí k zastropování cen pro domácnosti. Zastropování vyjde ročně na
120 – 150 miliard korun

Další položkou jsou dotace pro velké firmy s energeticky náročnými provozy. Dotace pro sklárny, ocelárny a další náročné provozy vyjde na
30 miliard korun.

Takže nápad vedení ČEZ „hrát si na burze“ a rozhodnutí Vlády ČR jim k tomu poskytnout půjčku vyjde stát na
224 – 254 miliard korun.

Jasně, část peněz, tedy přesněji půjčka ČEZ, se státu po čase vrátí, ale škody způsobené firmám, domácnostem a české ekonomice jako celku to s přehledem překonají.

Exitovala však ještě druhá možnost. Tou možností bylo neposkytnout ČEZ půjčku na to, aby si mohl „hrát“ na burze. Státu by v roce 2022 zůstalo v rozpočtu 2 – 3 miliardy Euro (50-74 miliard korun). To by znamenalo, že by ČEZ dál prodával elektřinu na burze v objemu 5% své výroby a hlavní část by prodával přímo distributorům. Pravděpodobně by zdražoval o inflaci, možná i o pár procent navíc, ale to zdražení by nebylo tak dramatické jako v případě prodeje přes burzu. Vzhledem, k tomu, že by zdražování elektřiny nebylo tak dramatické, stát by ušetřil další miliardy korun, které vláda vyčlenila na zastropování cen elektřiny a dotace pro firmy.

Zdražení cen elektřiny se promítlo doslova do všech oblastí podnikání, služeb a fungování státu a domácností. Dopady toho, jak vedení ČEZ začalo hrát na burze a prodávalo elektřinu za spekulativní ceny, je možné vidět na velikosti inflace (vše vyrobené s drahou elektřinou se zdražuje) i na HDP (podniky uvažují o omezení výroby).

Výrobní cena elektřiny z elektráren stoupá jen o jednotky procent v souvislosti se stoupajícími mzdovými náklady, cenami paliv. Zdražení o vysoké desítky a stovky procent bylo a je spekulací, kdy vedení ČEZ s krytím a podporou ze strany politiků obětovalo úspory domácností a prosperitu českých firem, kvůli krátkodobému zisku jedné firmy, kde navíc stát vlastní pouze 70%. Takže 30% ze zisku vytvořeného s využitím státní půjčky získají drobní investoři.

Je zvláštní, kolik křiku bylo okolo snížení valorizace důchodů, kde jde o cca 39 miliard. V případě ČEZ, kdy dá vláda bez velkého povšimnutí půjčku v rozsahu až 74 miliard soukromé a ekonomicky zdravé firmě, to nikomu nevadí. Další stovky miliard se stejná vláda chystá vynaložit na dotace kvůli drahé elektřině a je zase ticho. To je divné, hodně divné.

Je za tím pohodlnost, hloupost nebo úmysl a korupce???

Jiří Nápravník