Talent Pool a Pakt EU pro Středomoří. Hrozí nám legalizace masové migrace

Talent Pool

EU připravuje vytvoření digitální platformy „Talent Pool“, která má do roku 2030 přivést až 30 milionů pracovních migrantů ze zemí mimo EU. Platforma má sloužit k propojení evropských zaměstnavatelů s potenciálními pracovníky z třetích zemí. Cílem má být usnadnit firmám najít zaměstnance v sektorech, kde je nedostatek pracovní síly. Přestože se původně hovořilo o vysoce kvalifikovaných pracovnících, projekt se podle kritiků vztahuje i na méně kvalifikované profese – např. řidiče autobusů, uklízeče a další manuální činnosti, se záměrem nahradit nezaměstnané občany EU levnou pracovní sílu odjinud. Kritické hlasy dále zmiňují obavy ze ztráty národní suverenity a možnosti kritické názory veřejně prezentovat.

„Místo toho, aby miliony nezaměstnaných Evropanů dostaly práci, mají pracovní místa obsadit migranti ze zemí mimo EU,“ varuje belgický europoslanec Tom Vandendriessche ze strany Vlaams Belang. Podle něj by z toho profitovaly hlavně nadnárodní korporace, které budou mít přístup k levné pracovní síle. Pozvání EU prakticky všem mimoevropským zemím považují za fatální i mnozí odborníci. Členské státy by si měly samy rozhodovat, kdo může přijít, ne „algoritmy a pokyny z Bruselu“. Odpůrci upozorňují, že migrace se tímto krokem stane řízeným procesem z centra EU bez ohledu na rozdílné ekonomické, kulturní a společenské podmínky v jednotlivých zemích.

Když se hlasovalo o jednacím mandátu Evropského parlamentu k projektu „Talent Pool“, Vandendriessche podal formální námitku, ale neumožnili mu vystoupit. Podobná situace se odehrála i ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který mandát schválil ještě před plenárním hlasováním. Také zde nebyl Vandendriessche připuštěn ke slovu, přestože předložil pozměňovací návrh. Podle něj šlo o snahu „systematicky umlčet hlasy opozice“.

Legalizace masové migrace

Většina lidí, kteří sledují migrační politiku jen z povzdálí, si myslí, že strany kritizující migraci zaručují migrační politiku, která nebude replikovat přistěhovaleckou situaci ze zemí na západ od nás. To je ale krátkozraké. I v těch střízlivějších mainstreamových stranách dominuje doktrína „když slušně pracují a odvádí daně, přistěhovalectví není problém – v libovolném počtu, z libovolných zemí“. Maximalizace HDP, tlak ze strany zaměstnavatelů požadujících levnou pracovní sílu jsou argumenty, na které nejvíc slyší. Polská i naše migrační politika se posouvá tímto směrem. Tady jsou příklady z Polska, kde dlouho vládla pravicově-konzervativní PiS – Gdaňsk, Vratislav, Varšava.

Pakt pro Středomoří

Robert Kotzian, který se věnuje migraci dlouhodobě, upozorňuje v této souvislosti na další podvod Evropské komise. Chorvatská eurokomisařka Dubravka Šuica přípravuje tzv. Pakt pro Středomoří, což je v podstatě migrační dohoda se severní Afrikou a blízkovýchodními zeměmi. „…chceme podporovat partnerství v oblasti talentů a hledat legální migrační cesty pro pracovní migraci a mobilitu. (…) Chceme usilovat o legální cesty pro pracovní migraci a partnerství talentů s našimi jižními sousedy (…) Chceme pomoci řešit nedostatek pracovních sil. (…) V severní Africe je více než polovina obyvatel mladších 24 let a 63 % obyvatel je mladších 35 let.“

Podle něho může Pakt pro Středomoří snadno „přerůst v nebezpečnou migrační smlouvu, která nás natolik propojí s Afrikou a částí Blízkého východu, že se stěhování z těchto oblastí do Evropy, třeba jen za studiem nebo za prací, stane něčím zcela běžným“. A hlavně legálním. „Opravdu ale chceme, aby se do Evropy stěhovaly armády severoafrických a blízkovýchodních studentů a dělníků? Evropská komise tím vysílá do Afriky jasný signál: připravujeme mechanismus, který vám otevře brány Evropy, když budete jen trochu šikovní.“

„Už měsíce se koná jedna konference za druhou (…) a politické neziskovky formulují svá stanoviska k budoucímu Paktu pro Středomoří. Úředníci křižují celý středomořský region. Všechno samozřejmě za peníze evropských daňových poplatníků. V říjnu hodlají předložit návrh Paktu pro Středomoří jako hotovou věc, která je projednaná a zbývá ji už jen schválit…“

“EU bude severoafrickým zemím platit velké peníze za to, že budou o poznání více bránit migrantům, aby opouštěli africké břehy. A sem tam zatknou nějakého toho pašeráka. No a co za to? Jak pozoruji migrační politiku EU, odhaduji, že EU bude systematicky přijímat tzv. legální migranty.

Uplácení severoafrických režimů z rozpočtu EU za účelem bránění nelegální migraci provádí Evropská komise už teď. (…) Paktem pro Středomoří, bude-li prosazen, se z toho nejspíše stane plošný systém, ovšem s výše uvedenými negativními průvodními jevy. Pakt pro Středomoří jako další migrační hrozba je jako vždy zabalena do hromady sladkých slov a vzletných frází.”

Robert Kotzian si všímá, že Pakt pro Středomoří může znamenat prakticky nekontrolovatelný příliv pracovní migrace z rizikových oblastí. Mnozí z nich už se domů nevrátí (tak jako např. Turci z Německa). Zatímco v Evropě je málo mladých lidí, v severní Africe a na Blízkém východě je jich nadbytek.

“Souběžně s Paktem pro Středomoří, bude-li schválen, začne zhruba v polovině roku 2026 plně fungovat migrační pakt. Jejich souběh může v jedné či dvou generacích zcela proměnit Evropu. Současné elity u moci doufají, že legální migrace, pro její soulad se zákony, které si prosadí, nebude média, opozici ani veřejnost příliš zajímat.”

Migrační průmysl

Migrace z Afriky do Evropy je obrovský byznys. Sociální sítě jsou plné náborových videí a příběhů o tom, jak se dostat do Evropy. “Na snímku vlevo vidíte, jak (zřejmě) politická neziskovka nabírá do dodávky migranty ve španělské enklávě Ceuta. Inzerát tvrdí, že jde o začátek jejich cesty do Francie. Výjimkou není vojenská rétorika, kdy migranti jsou nazýváni vojáky a někdy dokonce vystupují ve vojenském oblečení.” Na fotce vpravo je vidět Alžířan s kamarády doma a o 3 roky později již v Evropě s bílou přítelkyní. ”Těmito inzeráty krmí migrační průmysl mladé africké muže. Sociální sítě jsou takovými zprávami doslova zaplaveny.”

“V celém procesu jsou zapojeny politické neziskovky. Operují ve Středozemním moři (nyní 17 lodí a 3 letadla), ale také na souši. Zastupují migranty před soudy proti evropským státům.” Ptejme se, kde na to berou peníze. Nepocházejí náhodou z fondů EU? A proč evropské vlády nedělají prakticky nic s politikou otevřených hranic? Ani naši současnou to, zdá se, nezajímá. Využijme voleb k tomu, aby tu příští už to zajímalo.