Donbas a bitva všech bitev

Hlavním cílem Ruska je nyní obsadit části východního Donbasu, které Moskva dosud nekontroluje. Tento posun nutí Ukrajinu – na rozdíl od první fáze šest týdnů trvajícího konfliktu – vést konvenční bitvy za účasti tanků, dělostřelectva a letadel v rovinatém, často neúrodném terénu, který Rusku umožňuje využít převahu ve vojenské technice.

Podle záběrů ruské vojenské televize začaly v minulých dnech do zázemí pro ofenzivu severně od ukrajinského města Izjum přijíždět čerstvé ruské tankové a dělostřelecké jednotky a také síly stažené z oblastí kolem Kyjeva. Také Ukrajina začala přesouvat k Donbasu bojové jednotky z oblastí severní Ukrajiny, které získala zpět po ústupu ruských jednotek.

Střety podél kontaktní linie v Donbasu a okolních regionech pokračují každý den, ruské síly se snaží prorazit ukrajinskou obrannou linii jižně od Izjumu. Podle západních a ukrajinských představitelů záleží načasování rozsáhlého tažení na Moskvě, která může s dostupnými silami zahájit ofenzivu jak okamžitě, tak počkat několik týdnů, aby doplnila jednotky, které utrpěly ztráty na severní Ukrajině.

Ukrajinští představitelé uvedli, že cíle Moskvy sahají pravděpodobně mnohem dále než k ovládnutí Donbasu a že Putin usiluje o zničení nejlepších ukrajinských jednotek v bitvě o Donbas, aby se pak znovu pokusil o ovládnutí zbytku země, včetně Kyjeva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k urychlenému poskytnutí pomoci před tímto novým kolem konfliktu a varoval, že Moskva se nevzdala svých snah o úplné podmanění Ukrajiny. „Rusko si stále může dovolit žít v iluzích a shromažďovat na našem území novou výzbroj a nové jednotky. A to znamená, že potřebujeme ještě více sankcí a ještě více zbraní pro náš stát,“ řekl Zelenskyj v sobotním videoprojevu.

Úřady o víkendu vyzvaly všechny civilisty v Ukrajinou kontrolovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti, které tvoří Donbas, a dvou okresech Charkovské oblasti, aby využili všech dostupných prostředků k okamžitému odchodu, přičemž pro účely evakuace zorganizovaly další vlaky a autobusy.

Rusko v neděli podniklo několik raketových úderů na Dněpropetrovskou oblast západně od Donbasu, při nichž zničilo letištní terminál a další infrastrukturní objekt ve městě Dnipro a průmyslový objekt ve městě Pavlohrad, uvedla regionální správa. Podle ní bylo v Dnipru zraněno šest záchranářů, když ruská raketa ve večerních hodinách podruhé ten den zasáhla jeden z objektů. Podle charkovského gubernátora ukrajinské síly v noci zničily ruskou kolonu, která se pohybovala směrem k Izjumu. Toto tvrzení ale nebylo možné nezávisle ověřit.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že na Dnipro mířily rakety Kalibr z fregaty černomořské flotily a že ruské rakety zasáhly také jihoukrajinskou oblast Mykolajiv a vojenské letiště u Charkova, kde podle něj zničily protiletadlový raketový systém S-300. Tato tvrzení rovněž nebylo možné nezávisle potvrdit. Dnipro, jedno z největších ukrajinských měst, je logistickým centrem ukrajinských vojenských operací na Donbasu.

Počáteční pokusy Ruska o obsazení Kyjeva a dalších měst na severu Ukrajiny se koncem března zhroutily, částečně proto, že ukrajinské jednotky útočily na ruské tanky a obrněná vozidla pomocí partyzánské taktiky a zasahovaly dlouhé ruské zásobovací konvoje, které vedly lesy a vesnicemi, jejichž obyvatelé předávali ukrajinským silám zpravodajské informace. Velkou roli v tomto úspěchu sehrály i lehké přenosné rakety dodávané USA a jejich evropskými spojenci, jako jsou Javelin a NLAW, a také ozbrojené drony Bayraktar TB2 turecké výroby.

Mnohé ruské praporní taktické skupiny, které se stáhly ze severní Ukrajiny, byly zdecimovány tak, že se nebudou schopny v dohledné době přesunout na donbaskou frontu, uvedli ukrajinští a západní představitelé. „Některé jednotky jsou doslova a do písmene zlikvidovány,“ uvedl deníku WSJ nejmenovaný vysoký představitel Pentagonu. Rusko se podle něj snaží mobilizovat přibližně 60 tisíc vojáků v záloze, aby zaplnilo chybějící lidské zdroje.

Před nadcházející ofenzivou Moskva pověřila armádního generála Alexandra Dvornikova, který vede jižní vojenský okruh odpovědný za operace na Donbasu, aby na útok dohlížel, uvedl deníku WSJ nejmenovaný americký představitel. V počáteční fázi války, kdy Rusko útočilo z více směrů, jednali velitelé čtyř vojenských okruhů autonomně – ruské válečné úsilí ale podle vojenských analytiků brzdil nedostatek koordinace. Moskva nicméně roli generála Dvornikova oficiálně nepotvrdila. 

Taktická situace na donbaské frontě je pro Rusko výhodnější. Ruské zásobovací linie jsou zde kratší a koncentrovanější oblast operací umožňuje Rusku efektivněji využívat leteckou podporu, uvedli ukrajinští a západní vojenští představitelé.

Tento odlišný typ války, kdy proti sobě stojí velké formace namísto úderů malých jednotek, je hlavním důvodem, proč Kyjev tvrdí, že naléhavě potřebuje těžké zbraně, jako je dělostřelectvo, tanky a protiletadlové baterie, které se většina západních spojenců dosud zdráhala Ukrajině poskytnout.

„Bitva o Donbas bude připomínat druhou světovou válku s jejími rozsáhlými operacemi a manévry, zapojením tisíců tanků, obrněných vozidel, letadel a dělostřelectva. A podle toho, jak vypadají ruské přípravy, to nebude lokální operace,“ řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po setkání s ministry Severoatlantické aliance v uplynulém týdnu. „Buď nám pomůžete hned – a mluvím o dnech, ne o týdnech – nebo vaše pomoc přijde pozdě a mnoho lidí zemře,“ dodal.

Zatímco Ukrajina původně usilovala o těžké zbraňové systémy sovětské konstrukce, které jsou její vojáci zvyklí používat, omezené dodávky tohoto vybavení a munice spolu s vyhlídkou na dlouhý konflikt vedly k tomu, že Kyjev nyní žádá o nákup těžkých zbraní podle standardů NATO, uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. „Zbraně sovětské výroby, které jsme získali, mohou Ukrajinu posílit pouze na krátkou dobu,“ uvedl v projevu zveřejněném ministerstvem obrany.

Podle Reznikova se Ukrajině podařilo vyhrát první kolo války díky bojům zblízka ukrajinské pěchoty, ale nyní Rusko změnilo taktiku a více spoléhá na dělostřelectvo, letectvo a raketové údery na velké vzdálenosti, tedy zbraně, kterým má Ukrajina omezenou schopnost čelit. „Válka se dostává do fáze soupeření o zdroje, které jsou v Rusku ve srovnání s Ukrajinou téměř neomezené,“ řekl Reznikov. „Abychom v této válce zvítězili, potřebujeme jiný druh pomoci, než jaký jsme dostávali dříve,“ dodal.

„Tato válka bude vyhrána na bojišti,“ napsal v sobotu na Twitteru šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell, který rovněž v pátek odcestoval do Kyjeva spolu s šéfkou Evropské komise, Ursulou von der Leyenovou, jež následně uvedla, že EU navrhuje novou podporu ukrajinské armádě ve výši 500 milionů eur nad rámec 1 miliardy eur, která byla na zbraně pro Ukrajinu vyčleněna již dříve.

I Spojené státy v dubnu oznámily další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 400 milionů dolarů. Celková hodnota pomoci proudící z USA od začátku války (24. února) už dosáhla 1,4 miliardy dolarů. Washington dodal Kyjevu střely Javelin, rakety Stinger, stovky bezpilotních dronů Switchblade a protiletadlové radary, ale zatím žádné těžké zbraně, o které Kyjev požádal. Pouze Česká republika poskytla Ukrajině tanky, konkrétně typ T72M sovětské konstrukce, a Slovensko dodalo Ukrajině svůj systém protivzdušné obrany S-300 poté, co byly do země dodány baterie Patriot, které jej nahradily.

Před zahájením ruské invaze v únoru Ukrajina kontrolovala přibližně dvě třetiny Doněcké a Luhanské oblasti, které tvoří Donbas. Zbytek spravovaly takzvané Doněcká a Luhanská lidová republika, pseudostáty vytvořené po ruské intervenci v roce 2014, kdy Moskva anektovala také poloostrov Krym.

Ruský prezident Vladimir Putin v únoru uznal tyto pseudostáty v jejich deklarovaných hranicích, které zahrnují celou Doněckou a Luhanskou oblast, včetně měst Kramatorsk, Slovjansk a Severodoněck, která nadále zůstávají pod ukrajinskou kontrolou.

Oproti tomu Ukrajina se snaží získat zpět jediné regionální hlavní město Cherson, které je stále v ruských rukou. Boje se rozšířily na severní okraj města a obyvatele téměř každou noc budí dělostřelecká palba. V neděli se ve městě sešlo několik stovek obyvatel s ukrajinskými vlajkami na protestním shromáždění, které podle očitých svědků rozehnali ruští vojáci střelbou do vzduchu.

Na rozdíl od severních oblastí Kyjeva, Černihivu a Sumy, kde podpora nezávislosti Ukrajiny na Rusku dlouhodobě dosahuje vysokých hodnot, může Moskva počítat alespoň s určitou spoluprací místních obyvatel v Donbasu a blízkých oblastech východní a jižní Ukrajiny, kde část obyvatel doposud sympatizuje s Ruskem. V Luhanské oblasti již čtyři starostové měst změnili stranu a začali spolupracovat s ruskou armádou, včetně starosty frontového města Rubežnoje, jak uvádí regionální správa.

V obleženém Mariupolu, kde v některých částech města pokračuje zuřivý ukrajinský odpor proti početným ruským silám, převzal funkci starosty pod záštitou ruských okupačních sil člen městské rady z proruské politické strany, jak vyplývá z jeho vystoupení v ruské televizi. Ukrajina uvedla, že proti němu zahájila soudní řízení pro velezradu.

Podle legitimně zvoleného starosty města zahynulo v Mariupolu kvůli ruskému ostřelování a bombardování nejméně 5 tisíc lidí a možná mnohem více. Ruská státní média obvykle obviňují ze zkázy v Mariupolu i jinde na Ukrajině ukrajinské „nacisty“, kteří údajně ostřelují vlastní města, aby z toho následně obvinili Moskvu.

Alexandr Sladkov, vojenský komentátor ruské státní televize, v neobvykle upřímném přiznání na sociálních sítích napsal, že Mariupol je srovnáván se zemí, aby představoval příklad pro zbytek Ukrajiny. „Ať vidí v Kyjevě a Lvově, Čerkasích a Poltavě, Ternopilu a Černivci, že pokud se město nevzdá, bude vyhlazeno,“ napsal. „Města na střední a západní Ukrajině budou také zničena, pokud se rozhodnou klást odpor ruským vojskům.“

ZDROJ, info.cz