Zpřísnění STK … za jakou cenu?

Určitě si mnozí z vás všimli, že Evropská komise navrhla zpřísnění technických kontrol vozidel. Nově by vozidla starší deseti let musela absolvovat technickou kontrolu minimálně jednou za rok. Tento článek se pokouší rozebrat, co tím skutečně získáme — a to zejména z pohledu hlavní funkce technických kontrol podle většiny občanů: ochrany života a zdraví obyvatel před nebezpečnými automobily.

O co se hraje?

Abychom zjistili, o co se vůbec hraje a kolik životů bychom mohli zachránit, vezmeme si na pomoc policejní statistiky nehodovosti za rok 2024:

Nyní tedy víme, že zpřísněním technických kontrol bychom dokázali zachránit maximálně jednoho člověka za rok.

Pro zajímavost si také spočítáme, jaká škoda byla těmito nehodami způsobena. Vycházet budeme z průměrné škody na jednu nehodu — 80 952 Kč. Po vynásobení počtem 110 nehod dostaneme částku 8 904 720 Kč.

Je samozřejmě nepravděpodobné, že by se zpřísněním technických kontrol podařilo zabránit úplně všem nehodám způsobeným technickým stavem vozidla, ale zatím se podívejme na náklady.

Co nás to bude stát

Stát nás to bude především peníze a také čas (ale čas jsou nakonec taky peníze).

Začněme u peněz: kolik vlastně technická kontrola stojí?

Pokud projdeme ceníky STK, zjistíme, že průměrná cena za technickou kontrolu se pohybuje kolem 1410 Kč.
Průměrná cena za měření emisí je přibližně 1167 Kč pro benzínové motory a 1293 Kč pro diesely.

Zdroj: ceníky STK na webu.

Jak můžete vidět v tabulce, počet dieselových automobilů tvoří zhruba 40 % všech vozidel.
Průměrná cena za technickou kontrolu a měření emisí tedy vychází na 2674 Kč.

Kolika automobilů se to týká?

Nyní musíme zjistit, kolik automobilů je starších deseti let a tedy se jich úprava bude týkat.
Ministerstvo dopravy sice zveřejňuje statistiky registrací vozidel, ale nejstarší kusy jsou často v depozitu a STK neviděly už mnoho let — tudy tedy cesta nevede.

Naštěstí si podobnou otázku už položila společnost Cebia, a její dokument obsahuje graf, ze kterého můžeme vyčíst, že počet vozidel starších deseti let se pohybuje kolem 60 %.

Celkový počet automobilů, které jsou podle registru provozované, je nyní přibližně 6,5 milionu.
Z toho zhruba 1,6 milionu vozidel zřejmě nemá platnou technickou kontrolu a ve skutečnosti tedy v provozu není.

Celá tato úprava se tak týká asi 2,94 milionu vozidel.

Po vynásobení průměrnou cenou 2674 Kč dostáváme 7 861 000 000 Kč každé dva roky, tedy přibližně 3930 milionů ročně, které by bylo možné využít jinak.

A to jsme zatím nezapočítali náklady na garážníky, servisy nebo různé zprostředkovatelské firmy, kterým lidé platí za to, že technickou kontrolu absolvují místo nich.

A co čas?

Žádná věrohodná statistika o průměrné době strávené na STK neexistuje, podle Allianz by však mělo jít zhruba o jednu hodinu.
Máme tedy 2,94 milionu vozidel každé dva roky, což znamená 1 470 000 hodin promarněných na STK.

Když tuto hodnotu vynásobíme průměrnou produktivitou práce v ČR (HDP na obyvatele za hodinu) — 601 Kč —, zjistíme, že na STK nově „pročekáme“ hodnotu práce ve výši 883 470 000 Kč za dva roky, tedy 441 milionů ročně.

Celkové náklady na zpřísnění STK tedy jsou 4 371 milionů Kč.

Cena lidského života

Podle mnohých je cena lidského života nevyčíslitelná, jenže tomu tak vůbec není.

• Doporučení WHO například uvádí, že léčba by neměla být považována za nákladově efektivní, pokud její cena na jeden získaný rok zdravého života překročí trojnásobek průměrného HDP na obyvatele: „each DALY at a cost between one and three times gross domestic product per head are cost effective; and the remainder are not cost effective“
• Náš stát zase při různých rozhodnutích operuje s hodnotou 1,2 milionu Kč za jeden QALY.
• Justici se zase z nějakého důvodu líbí částka 13 milionů Kč za jeden lidský život.

Nejde jen o nějaká bezduchá čísla — stanovení ceny lidského života je důležité. Jinak by se mohlo lehce stát, že v lednu vyléčíte někoho extrémně nákladnou procedurou, a v polovině roku vám v našem socialistickém zdravotnictví dojdou peníze a celý systém se zhroutí.
A pokud budete trvat na tom, že lidský život je nevyčíslitelný, můžete tím klidně způsobit hezký hladomor — anebo třeba zpřísnění STK.

Vyberme si například státní způsob výpočtu – 1,2 milionu Kč za rok života – a spočítejme si cenu jednoho průměrného člověka. Dejme tomu, že průměrný Čech má před sebou ještě 40 let života. Cena lidského života pro naše účely tedy vychází na 48 milionů Kč.

Závěr

Jak jsme si spočítali, kvůli zpřísnění STK přijdeme o 4 371 milionů Kč. Cenu lidského života průměrného Čecha jsme stanovili na 48 milionů Kč, což odpovídá 91,0625 životům. To jsou tedy naše náklady na zpřísnění STK – 91 lidských životů.

Přitom jsme klidně mohli těch 5 miliard dát do zdravotnictví a skutečně zachránit 91 lidí.

A co tím získáme? Možná zachráníme jednoho člověka! A k tomu navíc ušetříme asi 8 milionů Kč díky méně vážným nehodám, což odpovídá dalším 0,15 života. Celkem tedy maximálně (a velmi nerealisticky) 1,15 zachráněného života.

A to jsme ještě nezohlednili nehody, které se stanou cestou na STK a zpět. Je totiž dost dobře možné, že pravděpodobnost úmrtí při cestě na STK je vyšší než pravděpodobnost nehody způsobené špatným technickým stavem vozidla.

Závěrem lze tedy říci, že zpřísnění technických kontrol bude zabíjet – 90 lidí ročně. Kam se na to hrabe nějaký magor Kozák.

Co tenhle článek (ne)řeší

Tenhle článek si nehraje na úplnou analýzu všech nákladů a přínosů častějších technických kontrol a měření emisí. Na to by bylo potřeba mnohem víc času i dat. Snažil jsem se ale zahrnout to nejpodstatnější — hlavně co se týče technických kontrol. A i z těch čísel, která máme k dispozici, můžeme podle mě vcelku bezpečně odhadnout, že častější návštěvy STK se jednoduše nevyplatí. U samotných technických kontrol bych to považoval za téměř jisté.