Další vítězství „úchyláků“ v OSN

Nazývat někoho „úchylák“ bude asi brzy trestné. Ale zkusme si pohrát s malým jazykovým rébusem. Co byste hádali, že znamená tato věta: „Pokud jde o vynucování trestního práva, jakýkoli předepsaný minimální zákonný věk souhlasu k sexu se musí uplatňovat nediskriminativním způsobem.“

Ještě se vám nezablýsklo? Tak k tomu zkusme přidat třeba ještě tuto: „Vynucení zákona nesmí být spojováno s pohlavím/genderem účastníků, ani věkem uznaným k manželství.“

Už to tak nějak tušíte? Tak si přidejme ještě další: „Navíc, sexuální styk za účasti osob mladších, než je v dané zemi předepsaný minimální věk souhlasu k sexu, může být souhlasný ve skutečnosti, i když ne v zákoně.“

Jestli tyto větičky podezíráte, že schvalují, povolují, doporučují a propagují, navzdory případným zákonům té či oné země, dekriminalizaci pedofilie, heterosexuální i homosexuální, alias prznění děvčátek i chlapečků, jste na dobré cestě.

Pokrokové internetové servery vám sice vysvětlí, že je to výklad nepochopený, zavádějící, překroucený nebo vytržený z kontextu, ale vy si ty větičky můžete najít v březnové zprávě International Commission of Jurists, která je přidružená k OSN. Zpráva se jmenuje „The 8 March Principles for a Human Rights-Based Aproach to Criminal Law Proscribing Conduct Assosicated with Sex, Reproduction, Drug Use, HIV, Homelessnes and Poverty“. Sexu je věnována kapitolka 16.

Hájí se to, rozumějme, právy nezletilých. I oni (ony, ona, podle binarity či nebinarity) přece mají právo rozhodovat o svých choutkách a tužbách. A věnovat svou lásku „osobám s přitažlivostí k nezletilým“, jak se dnes korektně odborně říká pedofilům, aby nebyli uráženi. Ta „přitažlivost“ je v lepším případě jedna z existujících sexuálních orientací, v horším případě psychická porucha, v žádném případě zločin. Lze se už dočíst v odborných psychologických časopisech.

V zemích, které teď OSN ne-li přímo řídí, tak každopádně diktují, je to dokonce činnost Bohem doporučená a požehnaná. Za to, že jejího proroka nazvala tím hanebným slovem „pedofil“, byla pokutována rakouská aktivistka Elisabeth Sabaditsch-Wolff. Správnost rozsudku „neporušujícího článek 10 Evropské konvence o lidských právech zaručující svobodu slova“ potvrdil sám Evropský soud lidských práv. Sexuální oblažovatelé devítiletých dívek nejsou podle evropského práva žádní pedofilové. Prznění děvčátek a chlapečků, za něž Ježíš navrhoval trest shození se skály, není zločin. Zaostalým bigotním křesťanům OSN doporučuje dospět z dětinství do moderní doby. „Náboženská svoboda se dá tolerovat, jen když přijme ideje LGBTQ+“, dal se slyšet jistý Victor Madrigal-Berloz, označovaný za „odborníka OSN“.

Škoda, že se toho nedožil chudák Epstein, zasebevražděný v cele, aby neprozradil všechny ty ostatní dnes tedy nevinné „přitažlivce nezletilých“ z vysokých společenských a politických kruhů. Ty dívenky se přece oddávaly souhlasně, svobodně a náruživě, jak prokázal Jeho Výsost Princ Andrew.

A nebyli by to Němci, kdyby výnos OSN jako první nedávali do praxe. Jejich ústavní soud z rozumně náboženských motivů rozhodl, že vláda musí zákonem povolit „dětská manželství“ u příchozích migrantů. Ono jich stále přibývá, ale podle dosavadních zákonů se jejich platnost automaticky ruší a rodiny jsou nuceně rozdělovány. Germánsky nehumánní.

Není divu, že si prezident Steinmeier libuje, jak v Německu „zapustilo kořeny muslimské náboženství, muslimský život a muslimská kultura“. Němců ubývá a noví se nerodí. Dětská manželství povzbudí porodnost matiček už jedenáctiletých. Do pětadvacítky budou mít deset dětí a ve čtyřicítce dvacet vnoučat. A budou to samí humánní, vzdělaní a pracovití Evropané vydělávající na důchody německých starců, kteří se odstěhují dožít na levném sluníčku v muslimských zemích.

Ideální svět.