ČT je nereformovatelná. Zrušit!

Myslím, že tyto volby byly doslova překvapením pro každého, s kým jsem mluvil. Osobně jsem čekal, že SPOLU je uměle mediálně těžce nadhodnocené a strany jako SPD a Stačilo! naopak záměrně podceňované…

Po covidu na Babiše nadávala celá společnost, lidé věděli, co prováděl se zákony, svobodou a očkováním, a vidíte, stačily čtyři roky vlády Petra Fialy a lidé na vše zapomněli a ve své naivitě udělali vlastně to samé, jako před roky, když nechtěli Babiše – jen opačně. „Hlavně ať tam není Fiala – tak zvolíme Babiše…“

Je to pro mě naprosto šílený obrázek této společnosti, protože ve výsledku mají strany SPOLU + ANO dokonce o 4% více hlasů, než ve volbách v roce 2021 – jen se ty hlasy přelily. Přitom obě tyto varianty (SPOLU a ANO) jsou jen různé strany té stejné falešné mince.

To stejné Piráti a STAN – také dohromady o 4% více, než v roce 2021 – po všech Dozimetrech, digitalizaci, Bitcoinech, covidu…

Lidé by chtěli změnu, ale vlastně se jí bojí a tak stále dokola volí naprosto ty stejné gaunery, ale čekají jiný výsledek – bohužel přesně toto je i podle Einsteina definice blbosti.

Volební zklamání zaznamenalo předně hnutí Stačilo!, které věřilo v překročení pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny. Stejně tak SPD zůstala za očekáváními. Podepsala se podle vás na jejich volebním výsledku intenzivní dehonestační kampaň, i za pomoci médií, nebo prostě udělaly něco špatně, co voliče odradilo?

Spojení stran s SPD tedy muselo jednak naštvat voliče jednotlivých subjektů, pak se myslím jednalo o ohromný odliv základny voličů SPD z jiných důvodů – někteří šli ke Stačilo! (a ty hlasy propadly) jiní k Motoristům a zbytek utekl raději k ANO, jako ke špatné, ale „lepší“ jistotě.

Také se bojím, že opravdu zafungovala vládní lživá kampaň strachu před válkou, vystupováním z NATO, ruská notička a všemožné strašení, ostrakizace a nálepkování jakéhokoli voliče SPD a Stačilo! Naopak média a SPOLU vzala Motoristy (překvapivě) na milost. Ale jak se ukazuje, tak si ten boj proti Motoristům nechali až po volbách – je to vlastně dokonale vytvořená strategie, která jistě není náhodná.

Volby vynesly do sněmovních lavic mladé a pro běžné voliče spíše neznámé tváře. Mladí politici, kteří se nyní dostávají do parlamentu, často těží ze svých mediálních profilů a popularity na sociálních sítích. Jaký je váš názor na tuto novou generaci politiků? Může být jejich mediální přítomnost přínosem pro zákonodárnou práci, nebo přináší spíše riziko, že budou více ovlivněni populismem než skutečnou politikou?

Je to doslova šílený obraz – viděl jsem těch několik mladých Pirátských, nebo STAN holčiček, které se do sněmovny dostaly – je to šílený obraz nezralosti, naivity a hlouposti. Bohužel je to obraz této společnosti – vlastně přesně ta povrchnost, která se k nám dostala z Ameriky. Říká se, že pro ně je povrch podstata a zde je to zcela dokonale vidět – doslova mediálně naleštěné nic.

Osobně bych si ve svých 47 letech, se dvěma vychovanými dospělými dětmi netroufal na některé odpovědné funkce, abych věděl, že je dělám s patřičnou znalostí a rozhledem. Ale pro ně? 20 let, naprostá pohoda a bohorovnost.

Myslím, že by bylo rozumné posunout na sněmovnu hranici 40 let, která je na volbu senátora, a naopak zde bych dal 50 let, aby člověk měl už nějaký rozhled.

Andrej Babiš byl nedávno pověřen prezidentem sestavením nové vlády a v současnosti vyjednává s SPD a Motoristy o koalici. Jak hodnotíte tuto situaci? Můžeme očekávat stabilní vládu, nebo jde spíše o politickou nutnost, která přináší spoustu rizik? Jaké důsledky by mohl mít takovýto spojenec pro budoucnost české politiky a pro stabilitu země?

Samozřejmě zapomeňte na nějaké účtování s covid zločiny – ale to si lidé vybrali sami, když Babiš avizoval, že zase povolá Vojtěcha – tím mu lidé dali bianko šek, že je covid pro ně zcela zapomenut.

No uvidíme – snažím se být opatrný optimista.

V souvislosti s nástupem Babiše se zmiňují obavy, že by nová vláda mohla provádět zásadní změny v oblasti veřejnoprávních médií. Jak vnímáte tento trend? Měly by se veřejnoprávní média reformovat, nebo je potřeba je chránit před politickými vlivy? Jaký je váš názor na to, jak by měla vypadat jejich role v demokracii a veřejném životě?

Upřímně řeknu, že před covidem bych byl jedním z těch, kteří by šli bránit svobodu České televize a její nezávislost klidně se spacákem, tak jak to bylo dříve. Ale potom, co ČT a ČRo předvádí od covidu? Ani za nic!

Ano, potřebovali bychom nezávislá veřejnoprávní média – strašně bychom je potřebovali, ale my je už hodně dlouho nemáme. Naopak máme hlásnou troubu nebezpečných prorežimních lží a manipulací a než toto, tak to raději nic. A bojím se, že ČT je nereformovatelný moloch a černá díra na peníze, která svou zákonnou veřejnoprávní funkci dávno neplní. Za mě tedy bez náhrady zrušit! Proč bych měl povinně platit něco, co nekonzumuju a ještě vím, jak je to špatné a falešné?

A to píšu jako člověk, který má zkušenosti s jejich postupy a naprostou zkostnatělostí té instituce, protože jsem s ČT řešil koprodukci obou svých Kozích příběhů, takže dobře vím, o čem mluvím.

Když zůstaneme u ČT. V polovině října došlo v pořadu Otázky Václava Moravce k nečekané věci. Václav Moravec předčasně ukončil debatu, když ho kvůli hádce ve studiu – dle jeho slov – politici přestali respektovat a neodpovídali mu na položené otázky. Hosty byli Patrik Nacher, Zdeněk Hřib, Jindřich Rajchl a Marek Výborný. Jaký je váš názor na tuto situaci? Měl Moravec právo přerušit debatu, nebo šlo o příliš autoritativní krok v živém vysílání? Jak by měla veřejnoprávní televize reagovat na podobné situace?

Poté, co se to přihodilo, jsem to na svém Facebooku glosoval slovy: „Václave, ukonči to tak cca 3 min předem, ať můžeme týden psát, co je Jindra Rajchl za nevychovaného dezoláta…“ a myslím, že jsem vůbec nebyl daleko od pravdy.

Byla to naprosto nedůstojná fraška a jak už bylo mnoha lidmi řečeno, Moravec měl skutečně zasáhnout daleko dříve – ale ne proti Jindřichovi Rajchlovi, ale proti Hřibovi, který se na dlouhé minuty zcela odchýlil od tématu a začal tam prezentovat svoje připravené kompro právě proti Jindřichu Rajchlovi. A to hysterické zakončení Moravcem byla myslím jen taková předem připravená tečka.

Ale jak jsem odpovídal v minulém příspěvku – pokud hned nerušit celou ČT, tak určitě OVM, Reportéry ČT, Fenomén doby a další účelové hlásné trouby režimu a zcela vylhané a propagandistické pořady.

Když se dotkneme také vaší spisovatelské tvorby. Ve svých knihách často zkoumáte téma svobody, manipulace a osobní odpovědnosti — ať už v rovině politické, mediální, či duchovní. Jak podle vás vypadá současný vývoj svobody v naší společnosti? Máte pocit, že se svoboda v České republice a v Evropské unii spíše rozšiřuje, nebo naopak ztrácí pod tlakem byrokracie, cenzury a ideologických vlivů? Kde podle vás leží hranice mezi ochranou společnosti a omezováním svobod jednotlivce?

Chystáte v blízké budoucnosti něco, co byste rád sdílel s našimi čtenáři? Jakým směrem se ubíráte v oblasti umění a jaká témata vás teď nejvíce inspirují?

Po spíše faktických knihách jako byl Průvodce králičí norou, kde jsem mapoval všechny covid, finanční, vakcinační a green-deal podvody a vše, co nás za poslední roky potkalo, jsem se nyní pustil opět do beletrie. Bude to taková trochu lovestory z totalitního světa, takže se těším, až se do psaní konečně zase ponořím.

Koncem tohoto roku také končí Albatrosu licence na moje první knihy Motýlí křik a Lustr pro papeže, takže chystám reedici, tentokrát už ve svém nakladatelství, kde si od roku 2022 vydávám všechny knihy. A jak ty knihy znovu procházím, tak zjišťuju, jak jsou dnes ještě aktuálnější – zvlášť Lustr pro papeže, což je příběh podle skutečných událostí z komunistických lágrů. Rozhodl jsem se, že v té knize nově doplním kratičký doslov, aby si lidé uvědomili, že totalita nemusí vždy přicházet jen z východu, ale klidně i z opačné strany a nemusí být vždy rudá, ale může být klidně natřena na svítivě zelenou ideologickou zeleň, nebo na modrou s kruhem zářivě žlutých hvězd…