Co nejvíce gymnazistů a co nejméně učňů: Je tohle opravdu správná cesta?
JOSEF NOŽIČKA
V poslední době se v médiích často mluví i píše o nedostatku gymnázií v České republice, případně o tom, že na středních školách by mělo být upřednostňováno všeobecné vzdělávání (kromě gymnázií se mluví o zřizování takzvaných všeobecných lyceí) před vzděláváním odborným. Na serveru Lidovky.cz jsem předevčírem nalezl na tohle téma komentář s výmluvným titulkem: „Děti, marš k pásu. Některé kraje odmítají reagovat na nedostatek gymnázií a lyceí“.
Autor Marek Hudema píše v komentáři o tom, že žáci, vycházející ze základních škol, se často nedostanou na střední školu, kterou chtějí, protože nedostatek míst zejména na gymnáziích a všeobecných školách s maturitou je v některých krajích téměř tragický. Krajské politiky, do jejichž kompetence středoškolské vzdělání spadá, pak obviňuje z toho, že podléhají vlivu průmyslníků, kteří naopak volají po absolventech s odborným vzděláním. Na tohle konto autor například doslovně píše: „Průmyslníci často reprezentováni částmi Hospodářské komory žádají pro své továrny levnou pracovní sílu. Pracovní sílu, která nemá kvůli nedostatku vzdělání kam odejít ani nemá možnost říci si o vyšší plat.“
Že většina gymnázií neuspokojí všechny zájemce, kteří se na ně hlásí, je samozřejmě pravdou. Nicméně dle dat Českého statistického úřadu u nás studovalo v loňském roce na gymnáziích 29 % všech středoškoláků (47 % představovali žáci odborných škol s maturitním vzděláváním a 21 % připadlo na žáky středního vzdělávání s výučním listem). Když jsem končil v roce 1982 základní školu já, tak jsme na gympl z celkového počtu 24 žáků šli ze třídy 4 (což by představovalo 16,7 %), v ostatním třídách byl poměr budoucích gymnazistů přibližně stejný, případně ještě o něco nižší.
Ono jedna věc je, kolik žáků by chtělo studovat tu či onu školu, a věc druhá, kolik z nich má reálné předpoklady na to, aby příslušnou školu i úspěšně absolvovala. A to, že někdo úspěšně složí přijímací zkoušky, ještě nemusí být zárukou toho, že daný obor zvládne vystudovat. V souvislosti s gymnázii se navíc často argumentuje tím, že mezi jejich absolventy je minimální počet těch, kteří skončí na úřadech práce (Marek Hudema ve svém článku konkrétně uvádí, že letos zůstalo bez zaměstnání jen 1,7 % čerstvých absolventů gymnázií).
Jenže u gymnazistů je tohle nízké číslo dané především tím, že převážná většina z nich jde po maturitě studovat na vysokou školu. A co si budeme povídat, jelikož v současné době je u nás nějaká vysoká škola či její pobočka v téměř každém okresním městě, tak není problém najít vysokou školu, kde se dostane prakticky každý (často i ten, kdo složí maturitu až v podzimním termínu). Druhou věcí ovšem je, kolik z těch, kdo na vysokou školu nastoupí, ji i zdárně dokončí, případně jak se po jejím absolvování uplatní v praxi. Často jsme pak svědky toho, že absolvent vysoké školy pracuje na pozici, kde by mu bez problémů stačila maturita.
Proto je v této souvislosti otázkou, zda by pro toho, kdo po maturitě na výšku nejde nebo ji nedokončí, nebylo lepší, kdyby předtím místo na gymnázium raději šel po základní škole třeba na průmyslovku, obchodní akademii nebo na jinou střední odbornou školu. Ostatně, i ten, kdo dnes jde na učební obor bez maturity, může mít na trhu práce uplatnění velmi dobré. Vždyť například šikovný instalatér, automechanik nebo pokrývač si dnes často vydělá více než někteří absolventi vysokých škol. Pokud tedy někdo nejde po základní škole na gympl či na lyceum, tak to rozhodně neznamená, že v budoucnu skončí u pásu jako levná pracovní síla.
Je moderní doba. Každý má nárok na vysokou školu. Je komunistický přežitek, aby na vysokou chodili jen ti nejchytřejší. Vysoká škola je pro všechny. Je to obrázek společnosti. I popelář s titulem doktora politologie se cítí lépe než kdyby měl osm tříd základní školy. Jediný problém je s těmi chytrými. Když jejich vzdělání znivelizujeme s oním popelářem, jeho nadání tím zabijeme a nobelista z něj nikdy nebude. Ale to snad ani nechceme.
„Co nejvíce gymnazistů a co nejméně učňů: Je tohle opravdu správná cesta?“
Zase nějaký komouš, co chce určovat správnou cesu. Správna cesta je daná trhem. Lidé ví nejlépe, co je pro ně nejlepší. Pokud chtějí na gymnázia, tak ať jdou. Pokud každý bude dělat, co je pro něj nejlepší a neboudou žádné regulace, je to jediná správná cesta. Jakmile komouši začnou plánovat a žvanic co je špatně, tak jde vše do háje. Tak makejte sami na sebe a když budete schopní, tak miliardářem může být každý. Když budete chtít, můžete klidně svým dětem zaplatit učňák. Je svoboda.
Pokud budeme zemí tisíců výrobních pásů, budeme potřebovat tisíce a tisíce prostých, pásových pracovníků.
Pokud budeme mít prosté průmyslníky, kteří podnikají , při své prostotě, prostým způsobem spočívajícím v množství rukou na ně pracujících, budeme mít prosté politiky, kteří budou jednoduše uzavírat kruh.
řešení je dětsky jednoduché-platit si vzdělání sš+vš pak splácet jak to kdysi navrhovala ods.
Víte jak to doopravdy je? Nikomu se nechce makat. Proto všichni jdou na gymnázium. Všichni chtějí sedět v kanceláři, brát peníze za nic dělání. Ale nebude, kdo by opravil…., vyrobil…..To jsou skutečné hodnoty pro přežití nás všech. Ale nikomu se nechce makat!
m.petr – „řešení je dětsky jednoduché-platit si vzdělání sš+vš pak splácet jak to kdysi navrhovala ods.“
Na každý problém existuje jednoduché, elegantní a špatné řešení. Co ty obory, ve kterých je neodstatek zaměstanců? Co ti, kteří mají talent, ale chudé rodiče? A podívejte se, jak dopadá školství tam, kde se platí, například v USA. Neplatí se za znalosti,ale za to, že na škole potkáte další bohaté lidi a vytvoříte sociální sítě, do kterých ostatní neproniknou. Ono mnoho států ty vaše jednoduchá řešení zkoušelo, ale nikde to pořádně nefunguje. Ty státy, kte se za školství platí obvykle navíc prazitují na těch ostatních státech a musí jim přetahovat lidi, protože sami nejsou schoponi lidi vzdělávat. Kdyby řešení byla skutečně snadná, už by bylo vše dávno vyřešeno. Pokud chctete omezit příjmání na VŠ, mělo by se tak dít podle schopností, a ne podle peněz. Už dnes je míra svobody každého člověka určena výší jeho bankovního konta. Nicméně alespoň ve vzdělání a politice by to být nemělo. I když pokud necháte peníze vládnou jinde, nakonec proniknou i tam, kde nemají co dělat. A to je právě problém dnešní doby.
je možné stavět nové byty bez řemeslníků????????????,,
jak je možné, že za těch špatných komunistů bylo dostatek řemeslníků, zubařů a dětských lékařů i v pohraničí, dostatek všech léků atd.???????????????
pokud by se platilo za humanitní a filozofické vzdělání, školy by pro nezájem kvůli pozdější nezaměstnatelnosti samy padly, tak jako čt. furt nic? nekrmte hydru…
m.petr… jak je možné, že za těch špatných komunistů bylo dostatek řemeslníků, zubařů a dětských lékařů i v pohraničí, dostatek všech léků atd.???????????????
…no přece proto, že jsme žili v absolutní nesvobodě a naši největší intelektuálové museli tvořit v kotelnách. Za hrdiny byli vydávání horníci a kombajnéři a na Mašíny byla házená špína.
m.petr – „pokud by se platilo za humanitní a filozofické vzdělání, školy by pro nezájem kvůli pozdější nezaměstnatelnosti samy padly, tak jako čt. furt nic? nekrmte hydru…“
A pokud by se platilo za každou hloupost, kterou řeknete (napíšete), tak už ani nekváknete. Furt nic? Takže obory, kde se lidé učí manipulovat lidi budou jen doménou těch nejbohatších, aby lépe manipulovali davy a aby lidé nechápapli, co se děje? Já vím, že školství je špatné, a tohle absolventům často vysvětlit nedokáže, ale to je zase jiný problém. Opravdu to není tak jednouché jak myslíte, a školství má opravdu hodnotit podle schopností a ne podle peněz, a to i v humanitních oborech. Hlavně že nás úderně upozorníte, že nemáme krmit hydru. To fakt přispěje diskusi.
m.petr – „řešení je dětsky jednoduché-platit si vzdělání sš+vš pak splácet jak to kdysi navrhovala ods.“
Tento nápad by způsobil, že mladí nejenže budou mít nesmyslně předražené bydlení, ale ještě budou až po uši zadlužení. To aby se šli rovnou oběsit…
Oni to ve skutečnosti splácejí tím, že víc vydělají a platí vyšší daně. O kolik a zda se to vůbec vyplatí, to by si měl vyhodnotit stát, kdyby chtěl dobře hospodařit.
Jenže kdo se vystěhuje, ten nesplácí nic. Stát by proto měl stanovit lhůtu, na jak dlouho může jít absolvent do zahraničí „na zkušenou“. Kdo by se nevrátil, ten by musel tyto dluhy splácet. Klidně i tak, že by to stát vymáhal na jeho rodičích. Odliv mozků je totiž větší problém, než že se z nepříliš nadaných lidí vyrábějí pochybní gymnazisté a vysokoškoláci.
buďme v klidu, poté co fialová banda grázlů prosadila systém z práce do rakve, mladé do pracovního procesu už nikdo nedostane, proč by se dřeli, když to bude trvat až do jejich smrti, takže se nám tu budou rok od roku množit věční studenti ochotní vysedávat ve škamnách až di pětatřiceti, pak se z nich stanou věční „dáfkaři“ živení udřenými rodiči a prarodiči, vivat fialová banda
Mnoho myslifců, zajícova smrt
Vetsine tehle potencialnich gimnazistu se proste nechce makat. Tak proste to je. Na praci rukama mame ukrajince. Kdo by to jinej delal, nez ukacko ci socka!? Ideal dnesniho mladase je gumpl a pak nejaka humanitni skola a potom homeoffice pekne z tepla domova, nejlepe od maminky. 😀 Navic matika a fyzika je fujky fujky! Takhle ten socialismus nevybuduje sozdruzi! Takhle ne!
je tragedie, kolik lidí tleská komunistovi na hradě+ nutelovi, těší se na poslední válku na této planetě, na chudobu a zaostalost díky greendealu, kolik lidí věří jednomu jedinému „správnému“ názoru v mediích, kolik lidí fanaticky zbožnuje eu, která nás vede do záhuby+zanikne do dvou let….bože odpust …
pochopit tak dětsky jednoduché argumenty nedělá problémy ani cikánovi se čtyřmi obecnými, ani osmákovi s zdravým rozumem, ale zdejším pisálkům…marnost nad marnost…
Když stát zkrachuje, pracovní místa nebudou pro nikoho. Práce bude, ale zadarmo.
Pracovat zadarmo? Co na to Ondřej Prokop?
Holčičky, nožičky jako salámek
Prasátko nemá hlad, chce třeba chce jenom podrbat
Nemám nic proti gymnasiálnímu vzdělání, koneckonců i dělník ve šroubárně si může číst Ovidia v originále, proč ne. Ale protože jako emeritní učitelka vím o mnoha svých žácích, kteří sice řádně odmaturovali, ale nakonec stejně skončili jako doplňovači zboží v hyproších, (ti šikovnější i u kasy, ale stejně měli nevýhodu oproti těm vyučeným, protože na práci prodavače neměli řádnou kvalifikaci s byli nuceni dělat rekvalifikační kurzy), myslím, že tato cesta není úplně ta nejlepší. Co budou ti gymnasisti dělat? Čím budou prospěšní? Kdo jim postaví domy, aby měli kde bydlet? Vždycky budou potřeba ti nejvzdělanější, kteří ženou vývoj kupředu, a ti, kteří jejich myšlenky realizují v praxi. K čemu bude armáda architektů, když nebude ani jeden zedník či jiná stavební profese? Automatizace sice pokročila, ale ještě se mi nestalo, že by mi přišel koupelnu obložit robot…
Martine, dnes se už nic neopravuje. Závada? Vyhodit a koupit nové.
Ferko
Pak už nebude ani možné něco koupit, když to nikdo nevyrobí.
Liberalismus-parazitismus. Slepice pozabíjejte, vajíčka mají v kauflandu.
Janusz A. Zajdel : Limes inferior (1982)
dokonalý popis společnosti blbců s vysokoškolskými diplomy , tam směřujeme zvesela a rychle
Martine,
já jsem ještě stará škola, automechanik, skládal jsem motory na soutěžní Š130. Ty, které vyhrály Monte Carlo. Ale ne ty ostré, na součástky z Mladé Boleslavi jsme tehdy neměli absolutně nárok.
Za mé dávné, pro současné mladíky takřka středověké praxe bylo běžné, že jsme vše na autech OPRAVOVALI. Ty opravy a výměny drobných dílů byly velice levné. Opravdu jen pár korun. Překvaníčko, že?
Uvedu příklad -hlavní brzdový válec.
U Š100, Š120 a Š Felicia se hlavní brzdový válec vymontoval, rozebral, vyměnily se gumičky za pár korun a vnitřní součástky, možná pístky, smontoval se zpět a našrouboval do auta, odvzdušnily se brzdy a bylo to za pár korun. Válce se dělaly z litiny, aby vydržely celou životnost auta.
Dnes?
Vymění se celý brzdový válec včetně posilovače, demontáž-montáž, odvzdušnění, nová brzdová kapalina, seřízení ABS, diagnostika.
Přitom se zjistí, že máte odrbané kotouče a sjeté brzdové destičky, zadřené ovládání elektrické ruční brzdy a další pičoviny.
Materiál + práce cca 50 000,-Kč v tom lepším případě.
Za mě to tehdy stálo pár korun. Ale nejhorší pro tehdejšího automechanika bylo odvzdušnění nebo výměna brzdové kapaliny Š 100 stáří cca 10 roků. Při práci nešly povolit odvzdušňováky, nahřívaly se autogénem a stejně se ulomily. Pak prdla levá nebo pravá trubka, pak kostka a skončilo to kompletní výměnou, přičemž za to byly hovno peníze a práce a půl dne.
U Žigulů a lad to bylo ještě horší, ty měly odvzdušňováky na klíč 8mm a materiál z bláta, takže se okamžitě sjely hrany, a pak nešly povolit. Kolikrát to skončilo výměnou brzdiče.
Takovou Š 120 GLS s pětikvaltem jsem si opravoval sám na chalupě na dvoře. Výměna žárovek? Maličkost.
Generálka motoru? V dílně na chalupě. Maličkost.
Dnes? Na výměnu jedné žárovky se musím objednat v autorizovaném servisu.
Dřív jsem si sám vymontoval motor u Š 130, udělal jsem si na něm kompletní generálku, nové písty na tisícinu milimetru, pístní čepy, ojniční a hlavní ložiska, lepší čerpadlo oleje, výkonnější vodní čerpadlo, ostrá vačka 290×300, lepší třířadý rozvodový řetěz, jiná hlava válců, tehdy ještě osmikanálová, jiné ventily výfukové se sodíkem v dříku, sedla a ventilové pružiny, naprosto jiný podvozek, jiné širší disky, pneumatiky 235/45-15 , namontoval zpět, sešteloval, se štěstím nastartoval. Za dvě hodiny mi toho krasavce mladší syn zbořil, protože se nepodíval na tachometr, myslel si 50 a měl tam 110.
To autíčko bylo něco zcela jiného, než běžná Škodovka. Ta moje upravená, měla cca 182 koní.
Chlapeček asi nepostřehl, že motor má zcela jiný zvuk, že to auto jede úplně jinak.