
Cemper a monopol na pravdu
PETR VLK
Předpokládám, že jméno Jan Cemper vám není cizí. Že máte jasno o jakou bizarní figurku českého politického internetu se jedná.
Podivuhodné individuum, vyrábějící různé seznamy, samo sebe jmenující do pozice majitele výlučné pravdy a prý lovce dezinformátorů a dezinformací. Takhle se prezentuje už řadu let. A nic na tom nezměnilo to, že jej soud seznal lhářem a musel se omluvit. Jede si dál po svém prkně. Jako by se nechumelilo!
Ale nezdržujme pojdme na věc. Začnu orákulem jediné svaté a nezpochybnitelné pravdy, tedy ze lži soudně usvědčeným lovcem dezinformací a dezinformátorů – Janem Cemperem a jeho:
Sankce vůči Rusku: dopady na Rusko a Evropu – fakta místo mýtů
Jedním z častých tvrzení proruské propagandy je, že sankce USA a EU proti Rusku „nefungují“ a naopak poškodily především Evropu. Například maďarský premiér Viktor Orbán v létě 2022 prohlásil, že protiruské sankce bolí více Evropskou unii než Moskvu a že evropská ekonomika „lapá po dechu“ [1]. Podobně u nás politolog Petr Robejšek mluví o „sebezničujících“ sankcích vnucených USA, které prý Rusko nezasáhly a vedly jen k násobnému zdražení plynu. Pojďme tato tvrzení konfrontovat s dostupnými ekonomickými daty a reálným vývojem v Rusku, EU a Česku.
Ruská ekonomika pod tlakem sankcí. Po zavedení rozsáhlých sankcí v reakci na invazi na Ukrajinu se ruská ekonomika propadla do recese. V roce 2022 klesl ruský HDP zhruba o 2,1 % [2], místo očekávaného růstu. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že v roce 2025 bude ruský HDP o 10–12 % nižší, než kdyby válka a sankce nenastaly [3]. Jinými slovy, ruská ekonomika je podstatně menší, než by byla bez sankčního tlaku. Sankce tak rozhodně mají dopad – zpomalily ekonomický rozvoj Ruska a oslabily jeho dlouhodobý potenciál financovat válku.
Pokles životní úrovně v Rusku. Sankce také snižují životní úroveň běžných Rusů, byť cíleně míří na režim a jeho zdroje. Disponibilní příjmy ruských domácností klesly podle analýz zhruba o 20–25 % oproti úrovni, kde by byly bez války [3]. Inflace v Rusku se drží nad 10 % a ruská centrální banka musela zvýšit úrokové sazby až na 21 % [3], aby krotila zdražování a bránila propadu rublu. Nezaměstnanost v Rusku sice oficiálně klesla pod 2 %, to však není znakem prosperity – jde o důsledek mobilizace a nedostatku pracovní síly, který paradoxně brzdí výrobu [3]. Kombinace vysoké inflace a omezené nabídky zboží znamená, že reálné mzdy i důchody v Rusku klesají a lidé si za své příjmy koupí méně než dříve. Sankce navíc omezily dostupnost moderních technologií a zboží – z ruského trhu zmizela řada automobilů, elektroniky či náhradních dílů.
Propad exportů a příjmů Ruska. Sankce mířily hlavně na klíčové zdroje příjmů Kremlu – vývoz energetických surovin a strategického zboží. Tvrdá data ukazují, že v tomto směru jsou sankce účinné. Ruský vývoz se celkově propadl: i po částečném přesměrování do Asie klesl v roce 2023 objem vývozu komodit o 28 % [3]. Díky embargu EU a cenovým stropům na ruskou ropu přišel Kreml o značnou část příjmů z prodeje energií – v lednu 2023 klesly ropné příjmy o 27 %, v únoru dokonce o 42 % meziročně [3]. Evropa se navíc téměř odstřihla od ruských fosilních paliv: příjmy Ruska z exportu ropy a plynu do EU spadly ze zhruba 100 mld. eur v roce 2022 na pouhých 22 mld. v roce 2024 [4]. Rusko sice prodává více ropy a plynu do Číny či Indie, ovšem se slevou a s vyššími náklady. Sankce tedy přímo plní účel – omezují příjmy ruského rozpočtu.
Technologie a průmysl: sankční ztráty na ruské straně. Kromě poklesu exportů čelí Rusko i technologickému embargu, které dopadá na jeho průmysl. Západní vývozní kontroly zastavily dodávky součástek pro ruský vojenský, letecký a námořní sektor – tyto obory trpí nedostatkem moderních komponentů [3]. Například kvůli zákazu dovozu vyspělých polovodičů je dnes Rusko závislé na čínských dodávkách čipů z více než 90 % a často je nakupuje za ceny až desetkrát vyšší [3]. To dramaticky zdražuje výrobu a omezuje schopnost Ruska modernizovat výzbroj. Také civilní průmysl zaznamenal propad – automobilová výroba v Rusku se v roce 2022 snížila o desítky procent. Sankce finančního typu zase znesnadňují obchod a přístup ke kapitálu, což vede k zadlužování ruských firem [3]. Celkově se dá říci, že sankce nezpůsobily okamžitý kolaps, ale systematicky oslabují stabilitu ruské ekonomiky.
Dopady na Evropu – energetická krize 2022. Sankce proti Rusku měly samozřejmě vedlejší účinky i na evropské ekonomiky – hlavně skrze energetickou krizi. Rusko už v roce 2021 začalo omezovat dodávky plynu a po zahájení invaze plyn téměř zastavilo. Zemní plyn na burze v EU (hub TTF) stál před válkou okolo 20 €/MWh, ale po ruské invazi vystřelil během roku 2022 až na rekordních 300–345 €/MWh [5]. To je nárůst o více než 1 500 % proti cenám, na které byli Evropané zvyklí! Protože zemní plyn je v Evropě důležitým palivem, přelilo se zdražení do celé ekonomiky. Elektřina v EU zdražila na několikanásobek dřívějších cen – třeba v ČR velkoobchodní cena elektřiny koncem léta 2022 přesahovala 500 €/MWh. Výsledkem byla rekordní inflace napříč Evropou: průměrně 9 % za rok 2022, v ČR pak 14,8 % [6]. Reálné mzdy v ČR spadly o 7–9 % [6].
Reakce Evropy: zmírnění dopadů a diverzifikace. Tvrdí-li někdo, že sankce zničily evropskou ekonomiku, realita je odlišná. Evropě se sice nevyhnuly problémy – růst ekonomiky výrazně zpomalil – ale nedošlo k žádnému kolapsu. Evropské státy naopak masivně zasáhly: dohromady vynaložily kolem 800 mld. € na mimořádná opatření v energetické krizi [7]. Nejvíce Německo, ale i Česko zavedlo zastropování cen energií. Zadlužení evropských států se kvůli tomu zvýšilo – v ČR mezi 2020 a 2022 nejrychleji z celé EU [6]. Tato protikrizová politika však zafungovala a zabránila sociální katastrofě.
Evropská ekonomika se zotavila. Klíčové je, že Evropa se během roku 2023 dokázala přizpůsobit nové situaci. EU diverzifikovala dodávky plynu, snížila spotřebu a zásobníky naplnila na rekordní úroveň. V roce 2023 už byl trh stabilnější a ceny klesaly. Na jaře 2023 se plyn dostal pod 100 €, začátkem roku 2025 kolem 50 €/MWh [8]. To je zhruba 2× dražší než před válkou, nikoli 5×. Elektřina také zlevnila. Inflace se vrátila k jednociferným hodnotám [6]. Evropa tedy zažívá zpomalování, nikoli hospodářský kolaps – například Německo v roce 2024 rostlo o 0,2 % HDP [4].
Jsou energie 5× dražší než před válkou? To možná platilo krátce v roce 2022, dnes už není pravda. Velkoobchodní cena plynu je asi 2–3× vyšší než dlouhodobý průměr [8]. Koncové ceny pro domácnosti jsou po státních zásazích srovnatelné s rokem 2021. Tvrzení o „5× dražší energii“ je zavádějící a neodpovídá současným statistikám.
Sankce fungují – zasáhly Rusko citelně, Evropu zvládnutelně. Data ukazují, že sankce zasáhly hlavně Rusko, zatímco Evropa zvládla energetický šok. Ruský režim přišel o většinu příjmů z exportu do EU, HDP stagnuje a občané chudnou [3][4]. Evropa za to zaplatila vyšší inflací a dluhy, ale dokázala se přizpůsobit. Plyn a energie už nestojí pětinásobek původních cen. Tvrzení, že sankce „nefungují“ a „ničí Evropu“, je mýtus.
***
Tolik individuum s monopolem na pravdu jménem Jan Cemper…. Kdybych prohrábl archiv Kosy snadno bych jej zavalit horou materiálů v mimořádně renomovaných západních zdrojů typu Bloomberg, v textech od renomovaných ekonomů, tvrdících pravý opak. Ale to bych musel vynaložit více úsilí, než je nezbytně nutné. Proč se namáhat, když ve stejnou dobu vyšel přesně opačný materiál na webu Hrot.cz, jak už uvedeno v úvodu? A stačí jej jen převzít v paralelním článku.
Nicméně než vás na něj odkáži tak, sděluji, že jsem si to malilinko odpracoval a poklábosil s AI, jestli by nebyla tak laskava a nevytvořila mi jednoduchý grafík.
Kde by pro roky trvání ukrajinské války tedy 2022-2024 eventuálně s predikcí ještě pro rok 2025 vyrýsovala růst HDP v paritě kupní síly pro následující země:
Rusko, USA, EU, Německo, Francii, Británii. AI si sice docela mákla, ale nakonec mi poslala následující dva grafy. Oba sestavené na základě dat Mezinárodního měnového fondu!!! S láskou je věnuji Janu Cemperovi!

A na základě těch dvou jednoduchých grafů konstatuji následující:
- ruský HDP v paritě kupní síly rostl tři válečné roky rychleji než v uvedených západních zemích a EU jako celku, s výjimkou USA
- zkoumané západní ekonomiky ani do konce roku 2025 nedoženou svou startovací základnu v roce 2022!!!! Opět s výjimkou USA!
Dovoluji se tedy skromně vševědoucího Cempera otázat – JAK JE TO MOŽNÉ, ó vševěde nejvševědoucnější????
Jo a Cemper, chci být na tebe laskavý. Tak mne napadlo ti trochu rozšířit obzory. Například o graf, jak se v uvedeném časovém horizontu 2022-2025 změní zadlužení Ruska, USA, EU, Německa,Francie a Británie. Když to Rusko dostává tak děsně na frak. Opět stejný zdroj -IWF a AI z něj vytvořila tohle:
Tak zas někdy Jeňýku! Doufám, že ti dnešní Kosu, včetně tohoto kousku někdo doručí!
KOSA NOSTRA



Asi náhoda, že ti tzv. „lepšolidé“ se skládají z většinou z úchylů, deviantů, pornoherců, nebo jen z hovad.
Cemper je homokláda s rozpíchaným zadkem. To jen pro ty co ho neznají.
no článek dobrý, jen mi přijde, že zabývat se takovým debilem a odpadem, jako je to Cempero a jemu podobní frustráti je ztráta času… vychcípá to samo…
Jak reálných průserů
získal „hoax“ obrys,
zní žalozpěv vaxerů –
„Pfizerere nobis!“
Cempeři skáčou tam a sem,
neb mají vážně peška –
co včera zvali hoaxem,
je realitou dneška.
Lidi jako Cemper nejsou hodni pozornosti, škoda času zabývat se takovým deprivantem.
Co monopol, diktát.
https://www.facebook.com/watch/?v=1578081209831584&t=31
Cemper není deprivant. Jen naskočil na roli dobře zaplaceného trouby.