26.3.2020
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Budeme muset nechat staré lidi umírat bez pomoci?

Sdílejte článek:

LIBOR ČÍHAL

Slovenská psychiatryně pracující v Madridu v nemocnici uvedla v médiích, že koronavirová krize dostoupila ve městě takového stupně, že lidé nad pětasedmdesát nemají už šanci, na dýchací přístroj se vůbec nepřipojí a naordinují se jim aneztezika, která je uspí tak, že už se nikdy neprobudí, psychiatryně v novinách nejevila známku profesního traumatu. Čtenáře jejího vyjádření napadne kolik let zbývá jí samotné než ji vypnou nějaký přístroj. Podobně zvěsti i z nemocnic v severní Itálii. Jeden italský lékař říká, „Nejsou lidi, zdravotní materiál, ani místa, nezbývá než uspat starší 65let a nechat bezbolestně umřít. Polykáš to v sobě, klameš sebe, ráno do práce, ale v noci pláčeš“. Česká média jsou prozatím velmi citlivá, soucit vzbudila i smrt starého muže nad devadesát. Dýchacích přístrojů je zatím dost a doufejme, že se nebudou muset ve velkém zapínat. Kdy Evropa v minulosti nechávala umírat své staré třeba kvůli hladomoru?


V Itálii i ve Španělsku se nedostávají dýchací aparatury, jedná se zatím o pár tisíc přístrojů, ještě před nějakým morálním soudem, je to otázka vysloveně technická. Jak dlouho může trvat nějaké strojírenské faktorii vyrábět ve velkém jednoduché dýchací přístroje? Nejsou vůbec nezbytná složitá zařízení, jak je vidíme v televizních zprávách. Stát by měl v této výjimečné situaci nebrat zřetel na evropskounijní dogmata a zrekvírovat montovny třeba v Mladé Boleslavi a organizovat produkci jednoduchých dýchacích aparatur. Samozřejmě snadnější je část populace na ně nepustit.

Nikdy není moc šťastné, když administrativní aparát začne rozhodovat o posledních věcech člověka. Samozřejmě v dobách nejtěžších, a to je pouze situace, kdy jde o přežití národa, se prostředky koncentrují k těm, kteří jsou zárukou budoucnoti národa, v pevnosti Masada, v Konstantinopoli nebo ve Stalingradu potrava šla bojovníkům. V případě dýchacích aparatur se to ani vzdáleně neblíží podobné situaci, pravděpodobně pojem národ samotný odejde se starými. V Evropě se staletí civilizovaný stát chápe jako stát všech občanů bez rozdílu a navíc amorální stopa virové nákazy nevede k těm, kterým se přístroj odepře, šiřiteli viru nejsou osmdesátiletí starci.

V Řecku, kde stáří má tradičně vysoký společenský status kolumnista v TaNea o tom píše. Běžte k vaší matce, dědovi nebo zapomenutému strýci a dívejte se mu do očí. Dnes je to aktuální, podívejte se na šedesátileté, sedmdesátileté, osmdesátileté kolem sebe a řekněte komu z nich vezmete ventilátor pro nejmladší. Můžeme obětovat lidi, kteří nás zrodili, vychovali nám děti a doufali v takové konce jaké si zaslouží? Kdo v Řecku najde odvahu vytáhnout kabel 65letému, protože nebylo jiné možnosti, protože někteří rozšířili koronavirus. Nemůžeme si dovolit vybírat, kdo má nebo nemá žít, ztratili bychom to základní co máme, lidskost. Lidová moudrost říká, kde jsem byl, budeš brzo ty. Nemůžeme žít a stárnout s perspektivou, která plodí strach, že nám někdo vypne nějaký ventilátor.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,87 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky