22.1.2019
Redakce
0
Kategorie: Politika

Balada o banditovi Burešovi

Sdílejte článek:

FERO HRABAL

Protože doba pokročila, novou vývojovou etapou tzv. “socializmu” je kleptokracie (úspěšně rozvinutá již v RF, ostatně Rusko bylo vždy vzorem našich třešničkářů); ale jako ve 48., i tentokrát se znovu (byť oklikou) dostávají k moci komančové … ať již přestrojení, anebo s třešničkami na klopě.

[ad#textova1]

Ovar se stává plnohodnotnou inkarnací truhláře Klémy, jen namísto vodky se na Hradě podává becherovka.

V osobě Babiše, jakoby se antidemokratické hnutí vracelo ke svým kořenům. Dvojroli policejního špicla Marxe i fabrikanta Engelse dnes hraje agent-miliardář bojující za sociální jistoty a práva proletariátu.

Po boku komunistů (kteří rozkradli a zplundrovali tuto zem ekonomicky i mravně) očišťujíc společnost od korupce a morálního marastu. Po boku oportunistického japonského populisty, nenávistných xenofobních “euroskeptiků”, antiklerikálních revanšistů a proruské páté kolony usilujíc o “návrat k evropským tradicím a křesťanským hodnotám”.

Není divu, že Gottwaldovým a Husákovým pohrobkům znovu narostl hřebínek, když vidí sebevědomé komunisty opět v nejvyšších patrech politické representace a v čele korporací namísto v propadlišti dějin (čímž nemyslím nějaké řadové členy bývalé KSČ, nýbrž šmejdy, kteří se ke komunistické ideologii dodnes hrdě hlásí, resp. byvší nomenklaturní kádry, nyní představitele transformovaného Bratrstva rudé pracky).

S. Babiš mi strašně připomíná žlučovitého ruského mužika, který se – po všech těch ruských špinavostech, agresích a mezinárodních intrikách za posledních 100 let – stále dokola ptá “Proč nás nikdo nemá rád? Proč se proti nám celý svět spiknul?”.

Dnes už je každému soudnému člověku jasné, že s. Bureš je darebák a podvodník (kráčející ve šlépějích svého tatínka, kterého v 80. letech několikrát prověřovala ekonomická rozvědka pro podezření z hospodářské kriminality a před trestním stíháním uchránila jen prezidentská amnestie z května 1985). I kdyby se mu podařilo přeformulovat dotační podvod na vychcané zneužití mezery v zákonech (ušitých mu na míru spolupachateli), zůstane stejně příkladem bezcharakterního šmejda, jehož “chytrost” zafinancujeme my, slušnější či méně vychcaní.

Jeho (anonistická) snaha zabránit stíhání a znemožnit vyšetřování přeci jen potvrzuje, že Babiš se bojí vyšetřování, jelikož nemá čisté svědomí. Ostatně každému soudnému, průměrně inteligentnímu člověku je dávno jasné, že s. Babiš je podvodník, neboť je jedno, zdali vyfouknul 50 melounů Fondu EU anebo českým poplatníkům – zatímco řadový občan si musí i garáž či kozí chlívek postavit z vlastních peněz, nenažraný miliardář se prostě ulakomil ještě i na dotaci. Přitom i poctivým projektům (školám a sociálním ústavům) byla dotace odňata či zamítnuta i kvůli marginálním pochybením či formálním nedostatkům. Všechno okolo je tedy už jen trapné okecávání, bez ohledu na literu zákona.

A nejde jen o eurodotace. Bureš dnes z pozice své funkce nasměrovává celou republiku k ruskému modelu kleptokracie, nejvyšší formě mafiánského systému, kde se zloději (v symbióze s podsvětím či s využitím estébáckých a kriminálních kruhů) již nesnaží proniknout do státních struktur, ALE tyto struktury přímo obsazují a vytvářejí shora (díky čemuž je zabetonovávají navěky) !

Však obecně lze říci, že ani jeden z bývalých nomenklaturních kádrů, estébáků a jejich spolupracovníků nezačal podnikat poctivě. Většina z nich vstupovala do světa velkého byznysu s ulitými či nakradenými penězi, ukradeným know-how a neférově nabytými důvěrnými informacemi, k nimž normální smrtelníci neměli přístup. O spolupráci či symbióze mnohých “nových kapitalistů” s podsvětím v raných počátcích divokého kapitalismu nemluvě.

Vždyť jen bývalí důstojníci StB působí ve statutárních a kontrolních orgánech nebo mají přímý majetkový podíl v 1742 společnostech (a kolik konfidentů, milicionářů, komunistických funkcionářů a jejich rodinných příslušníků se po Listopadu přetransformovalo na kapitalisty a přiživilo se na privatizaci, nelze ani přibližně spočítat).

V kategorii „nejbohatších“ ex-důstojníků vládnou ti z I. správy. „Dohromady 229 osob z bývalé rozvědky má v současné chvíli majetkový podíl alespoň v jedné společnosti. Z toho 40 osob vložilo alespoň do jedné společnosti vklad ve výši 500 000 korun a více,“ zjistila analýza firmy CRIF.[1]

A propos: s ohledem na jeho ubohé vyjadřovací schopnosti mám pochybnosti, zdali je Bureš vůbec skutečným mozkem Agrofertu i ANO, a ne jen nastrčenou figurkou gen. Lorence; bílým koněm Bratrstva rudé pracky, jako kdysi s. Čuba.

Babišův problém není ani ideologický či politický, nýbrž psychologický a morální. Lidé mají prostě krátkou paměť a značnou část populace tvoří hlupáci, kteří vždy naletěli a znovu naletí na líbivé floskule odpovídající jejich tužbám (= přání otcem myšlenky), jednoduché fráze a mystifikace všemožných mesiášů a politruků, kteří z nich jakoby snímají tíhu zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí a na které lze delegovat etická dilemata, jelikož nikdo jim nedá tolik, kolik jim mohou populisté naslibovat.
Hlavně zde však nejde, bohužel, pouze o BBB (burana Babiše-Bureše)!

Ale o to PROČ vítězí na politické scéně Babiš? Protože ztělesňuje idol prostého Čecháčka = vychcánka, jenž za každého režimu dokáže prokličkovat a nakřečkovat, za pár zlatek zaprodat duši bolševikovi i gestapu a ve vhodnou chvíli – v závěru revoluce či těsně po ní – se objevit na barikádách (jako revoluční gardista, májový partyzán či rychlokvašený demokrat). Šmejd a křivák má pro šmejda a křiváka pochopení. Vrána vráně oči nevyklove.

Vzhledem k tomu, že nejméně 80% populace (starší dnes 50 let) s komunistickým režimem přímo či nepřímo kolaborovalo (pokud již se na něm přímo aktivně nepodílelo), není divu, že i zde nachází Bureš tolik obhájců a obdivovatelů.

Vždyť Chartu nás podepsalo všehovšudy 2000, i “pamflet” Několik vět podzim 1989 podepsalo jen 40 000 občanů = 0,25% obyvatel ČSSR, zatímco ještě poslední předlistopadové “volby” v r. 1986 skončily v ČSSR “jednoznačným vítězstvím jednotné kandidátní listiny Národní fronty”, která získala 99,94 % hlasů …. byť již 3 roky nato opět “drtivá většina národa” zvonila klíči anebo aspoň tiše přihlížela, jak jdou komouši do háje i se svou NF! Důkazem slaboduchosti tohoto národa jsou poslední volby a vůbec aktuální politická situace na pomezí tragikomedie a trapné frašky, posouvající Česko někam mezi Bělorusko, Turkmenistán, Zimbabwe a Venezuelu.

Pokud jde o prokazatelnost Babišovy spolupráce s komunistickou StB, jestliže se s. Bureš dodnes paktuje s komunisty (čehož důkazem je stínová, rudo-hnědá NF a pozice komančů v parlamentu), je už zcela bezpředmětné, zdali se formálně prokáže jeho (či bratrova) někdejší spolupráce s StB či nikoliv, svými aktuálními postoji jen potvrzuje svou bezcharakternost a pokračující spolupráci s komunistickou verbeží! Jestliže se Babišova vláda opírá o partu bývalých estébáků a agentů KGB a GRU, representovaných někdejším agentem StB “Falbrem” (Vojtěch Filip) či agentem KGB, spolupracovníkem sovětské okupační správy a redaktorem štvavé prookupační stanice “Vltava” (v režii východoněmecké tajné služby STASI), soudruhem Skálou, není třeba ani nějaké jasnozřivosti, aby člověk pochopil, o jaký charakter v jeho případě jde, z jakého podhoubí vzešel a kdo za ním stojí, na to není třeba ani certifikát.
Ani nemluvě o partě, která tvoří Burešův tým nejbližších spolupracovníků. Po r. 1989 se totiž magnát z Agrofertu, agent Bureš, obklopil minimálně 20 bývalými důstojníky a spolupracovníky StB a KGB, z nichž mnozí pro něj pracují dodnes. Třeba Babišův právník a předseda dozorčí rady Agrofertu JUDr. Libor ŠIROKÝ byl důstojníkem X. správy StB (boj s vnitřním nepřítelem) a spolupracovníkem V. správy KGB. Mezi Babišovy další estébácké kumpány patří bývalý špion komunistické rozvědky Jozef Kubů (někdejší zástupce náčelníka 37.odboru StB) a jeho podřízený Pavol Dobiaš; bývalá důstojnice I. správy StB – rozvědky – JUDr. Radmila Kleslová a zejména vedoucí právník Agrofertu RSDr. JUDr. Alexej Bílek (dříve pracovník VŠ politické ÚV KSČ a posléze jeden z tvůrců ekonomického zázemí polistopadové KSČ; syn Vilibalda Bílka – agenta StB, pod krycím jménem Richter a Villi / č.svazku 5687 a 31876, a Hermíny Bílkové – krycí jméno Mona, č. sv. 688318). Zbytek představenstva Agrofertu tvoří bývalí agenti StB, např.: František Janů (krycí jméno Fišer, č. svazku 35389); Roman Karlubík (krycí jméno Janovic, č. svazku 38838); Ivan Souček, dosazený Babišem do firem MERO a ČEPRO (krycí jméno Suk, č. svazku 45086) a Vladimír Zoul, Babišem dosazen do Státní tiskárny cenin (agent VKR pod č. 147110), resp. potomci elitních spolupracovníků StB, jako třeba Jan Kadaník (syn Jiřího Kadaníka, krycí jména Emil, Jirka a Zástupce).

Agenty StB byli i rodiče Adriany Krnáčové (otec Jan Gutleber – sv. T1577) či otec ministra Richarda Brabce (Richard Brabec st. – krycí jméno Soukup, č. svazku 651836). Mimochodem jako spolupracovník StB byl evidován i bratr Andreje Babiše, Alexander Babiš (krycí jméno Miki). Není divu, že tahle partička si rozumí s komanči (experty na “transformace” majetku i brainwashing) a bude bojovat za svého šéfa a svůj profit do roztrhání těla.

Pokud by měl Agroklaun aspoň špetku rozumu nebo méně arogance a drzosti, namísto trapného zatloukání by se třeba k nezpochybnitelné spolupráci s StB přiznal s tím, že udával jen zloděje/korupčníky, a tak by získal aspoň v očích části veřejnosti namísto pověsti bídáka (práskače/konfidenta) renomé statečného Zoro-Mstitele.

Vždyť každý pamětník dobře ví, že za totality bylo členství v zahraniční obchodní misi automaticky spojeno s podpisem spolupráce, takže Babišovo zapírání je jen obyčejná lež. A celá série vzájemně se potvrzujících dochovaných dokumentů je bezpochyby mnohem důvěryhodnější než účelové svědectví bývalých estébáků ochotných za miliardářovy koblihy zapřít i nos mezi očima.

Kdo volil Babiše/Bureše riskuje, že i zásluhou jeho hlasu se dostanou znovu k moci komančové; koleduje si o návrat bolševiků přeškolených na oligarchy a antiislamisty, neboť ti dva se spojí i s čertem (tj. včetně KSČM), aby se dostali k moci. Paradoxem Burešovy manažerské partaje ANO je, že se sice oficiálně hlásí k proevropskému směřování, přičemž se zároveň jednak opírá o voličskou základnu z valné části orientovanou protievropsky / protizápadně (pro kterou je kmotr Bureš symbolem bezohledného oligarchy pohrdajícího demokratickými institucemi), jednak sám praktikuje metody, které jsou v naprostém rozporu s principy EU i parlamentní demokracie (klientelismus, nepotismus, korupce, prolínání kleptokracie a státní správy). S trochou nadsázky to připomíná fašistu Erdogana, který se rovněž slovně hlásí k euroatlantickému společenství, přičemž všechny jeho faktické kroky přijetí do EU absolutně vylučují.

Skutečným vítězem bude Bratrstvo rudé pracky, representované nejen Filipem a Skálou, ale i Burešem (jenž bude moci konečně zprivatizovat stát), a užitečný kremelský idiot Okamura, který ukojí svou ješitnost a touhu po moci (byť jeho tajným snem je asi vyšší meta, jak varuje jeho vlastní bratr). Morálně pak bezesporu komančové, kteří stále věří v návrat socialismu (čemuž zatím brání paměť části národa a sounáležitost s euroatlantickými strukturami rozumnější části populace), a v neposlední řadě i Kreml, neboť výše uvedená Pátá kolona v praxi aplikuje přesně to, co je i cílem putlerovců (a islamistů) — zpochybnění parlamentní demokracie, rozdmýchávání a rozvrat demokratického Západu. Ostatně z volebních výsledků je jasné, že ANO a SPD volily tisíce bývalých voličů KSČM, což jen potvrzuje podezření, že ANO je trojským koněm Gottwaldových pohrobků, kterým nevadí prolhanost ani zkorumpovanost jejich idolů.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Fero Hrabal

[1] Např. přítelem a poradcem Jaroslava HAŠČÁKA – spolumajitele skupiny Penta, jenž vystudoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů – je někdejší šéf StB generál Alojz LORENC.
Miliardář Jozef TKÁČ je prověřený komunistický kádr, jenž v 80. letech působil ve Státní bance ČSSR.
Miliardář Petr KELLNER pracoval v 80. letech jako referent v podniku zahraničního obchodu Strojimport Praha, jenž zaměstnával výlučně prověřené loajální občany. Provozní kapitál na rozjezd byznysu mu poskytli z prostředků státního podniku vysocí komunističtí funkcionáři a top manageři n.p. SkloUnion Teplice – Štěpán POPOVIČ (člen ÚV KSČ a elitní agent StB) a Jaroslav PŘEROST, za což se stali členy představenstva PPF. Jeho spolupracovníkem při privatizaci České pojišťovny byl Ivan Kočárník (do r. 1990 člen KSČ). Takto bychom mohli identifikovat bývalé komunisty a jejich chapadla napříč celou ekonomikou.
V pozadí nechvalně známých Harvardských fondů stál Boris VOSTRÝ, bývalý zástupce náčelníka 6. správy StB, absolvent VUMLu a kurzu KGB v Moskvě. Jeho kolega z StB – kdysi příslušník Hlavní správa rozvědky StB, dnes miliardář – Juraj ŠIROKÝ stál v čele slovenské větve harvardských fondů …. zrovna tak figuruje bývalý komunistický prokurátor Josef MONSPORT v kauze tzv. Panamských papírů…

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (33 votes, average: 3,76 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky