4.7.2016
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Až se čas naplní….

Sdílejte článek:

LUDĚK NETUŠIL 04|07|2016

„Ti, kdož se vzdají důležitých svobod, aby získali trochu bezpečí, si nezaslouží ani svobodu ani bezpečí.“ (Benjamin Franklin 1759)

[ad#clanek-respo]

Žijeme ve zvláštní době, ze všech stran jsme zahlcováni zprávami o vlnách uprchlíků ženoucí se z celého světa do Evropy jako jediného bezpečného útočiště. Od rána do večera je nám vtloukáno do hlavy, že naší základní povinností je pomáhat těmto zbědovaným uprchlíkům.

Když projíždíte přes Německo nebo Itálii, tak vidíte posedávat na lavičkách v parcích desítky mladých mužů už podle vzhledu ze Středního Východu a z Afriky. Všichni jsou dobře oblečení a skoro každý má u ucha mobil a s někým telefonuje. Zarazilo mě, že jsem viděl minimum žen a dětí, jako by to byla pouze mužská imigrantská vlna.

Po silvestrovských násilnostech v Německu se najednou začali jako houby po dešti objevovat zprávy o násilnostech imigrantů hlavně proti místním ženám – pokusy o znásilnění, drobné kapesní krádeže apod. S překvapením jsme začali zjišťovat, že podobné zprávy začali přicházet i z jiných zemí – ze Švédska, z Holandska apod. Společným jmenovatelem těchto zpráv byly informační úniky z policejních kruhů.

K těmto kriminálním případům docházelo již dříve, ale bylo na ně uloženo informační embargo. V případě Švédska je doloženo, že zprávy o kriminalitě imigrantů byly cenzurovány cca dva roky. Prostě to tak vypadá, že obyčejní příslušníci policie v různých zemí už těchto rozkazů, co zakrývají pravý stav věcí, mají dost a začínají mluvit.

Jediný dohledatelný výsledek takové informační cenzury a překrucování fakt bylo odvolání vedoucího policie v Kolíně nad Rýnem. Toto znásilňování informační svobody bylo zdůvodňováno tzv. politickou korektností a tím, že informace o kriminalitě cizinců by byly zneužity v různých rasistických kampaních.

S těmito událostmi jde ruku v ruce rozhodnutí odzbrojit občany evropské unie i od legálně držených zbraní. Skoro to tak vypadá, že Evropská komise ignoruje hrozící bezpečnostní krizi na evropském kontinentě a soustředila se na to, aby z občanů Evropy udělala bezbranné stádo.

Když se podíváme do historie, není to poprvé, co se vládnoucí třída o něco podobného snaží. Německý sociolog Norbert Elias ve své knize pojednávající o procesu civilizace ukázal, jak se státní moc snaží na jedné straně pacifikovat své vlastní občany a činit je bezbrannými, na straně druhé soustřeďuje impozantní vojenskou sílu jako jediný legitimní nástroj na prosazování vlastních politických a vojenských cílů.

Toto je krásně vidět na evropských dějinách 17. a 18. století. Zatímco osvícenci snili o příchodu vlády rozumu, pracovaly monarchie na jedné straně na odzbrojování vesnického i městského obyvatelstva a zároveň stavěly na strategických místech kasárna, pevnosti a citadely, aby každý viděl, co by se mohlo stát, kdyby se nechoval jako poslušný poddaný.

Další případ je názorně vidět, když začalo vrcholit hnutí amerického lidu za nezávislost, tak Wiliam Knox, státní podsekretář v britském Koloniálním úřadu v roce 1777 vydal toto nařízení:

„Je třeba zrušit zákony o domobraně a neobnovovat jejich platnost. Je třeba lidu vzít jeho zbraně. Všechna děla musí být odevzdána do královských skladů. V Americe nebude připuštěno zakládání sléváren, zbrojovek, továren na výrobu prachu nebo válečného materiálu. Bez platné licence bude do Ameriky zakázáno vyvážet střelný prach, olovo, ruční zbraně nebo děla. Tyto věci budou v budoucnu zapotřebí jen v malém množství, neboť britské vojenské jednotky, válečné lodě a pevnosti postačí k obraně Ameriky před jakýmkoliv nebezpečím.“  

Nutno podotknout, že tento plán Williama Knoxe, aby lid v Americe byl zbaven zbraní, přišel pozdě. Hnutí za osamostatnění bylo již příliš silné a toto nařízení zcela ignorovalo. Američané si však z britských odzbrojovacích snah – stejně jako ze skutečnosti, že jejich svobodu a samostatnost z větší části vybojovaly soukromé zbraně – vzali poučení. Právo na držení a nošení zbraní občany pro jistotu vtělili do ústavy.

Když se vrátíme do současnosti, tak je zřejmé to, že když stát sebere občanům jejich legálně držené zbraně a ponechá zbraně v rukách zločinců, tak o to víc bude ozbrojených přepadení bezbranných občanů.

Občané se stanou pro tyto zločince bezbrannou lovnou zvěří. Kdo ochránil občany při masakrech v Paříži, Orlandu, Newtonu apod.? Je zajímavé, že po každém z těchto masakrů se u určitých politiků a sdělovacích prostředků stalo oblíbené démonizovat držitele legálních zbraní. Nikoho nenapadlo, že kdyby na těchto místech byl nějaký majitel legálně držené zbraně, který by byl ochoten zasáhnout, tak by počet případných obětí mohl být menší.

Například ve Švýcarsku prosazovala levice a pacifistické organizace zákaz toho, aby vojáci a záložníci mohli doma držet střelnou zbraň. Na toto téma se konalo ve Švýcarsku veřejné referendum.  V něm zvítězili zastánci práv držitelů zbraní.

Zdá se, že na základě vývoje na evropském kontinentu se začíná naplňovat doba, kdy lidé budou ochotní naslouchat radám, jak se postavit různým nesmyslným nařízením, které produkuje Evropská komise.

Český novinář žijící ve Velké Británii Benjamin Kuras dává tuto radu:

„Naprosto ignorovat Evropskou komisi jako nelegální, nevolený, neodvolatelný spolek loupežníků platících si z daní chudnoucích Evropanů obscénních dvacet tisíc eur měsíčně. Chovat se k ní, jako by neexistovala, o odepřít jí možnost vnucovat Česku jakékoli zákony. Nejlepší by bylo udělat to společně ve Visegrádské čtyřce, aby to mělo větší váhu. Je to dohromady přes šedesát milionů obyvatel, stejná síla jako Británie.“

Možná se jednou naplní čas a my se začneme takovými radami řídit. Osobně si přeji, aby tato doba nastala co nejdříve.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Luděk Netušil

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,91 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Vzplanou hvězdy nad Venezuelou?

    PAVEL JÉGL Socialistická kalamita v latinskoamerické zemi spěje k rozuzlení. Venezuela propadá do chaosu. Jihoamerický stát má dva prezidenty — socialistu Nicoláse Madura