Analýza zlomu: Ukrajina prohraje válku, Biden volby a Evropa bude mlčet

Napětí kolem Ukrajiny roste, zejména od doby, kdy se začaly otevřené diskuse o vyslání západních vojáků na Ukrajinu. Nyní samozřejmě o tomto tématu mluví celá řada lidí, kteří nejsou vždy přímo spojeni s politikou a armádou, ale užívají si vlivu ve společnosti. Z jejich úst se dají nazvat názory „střízlivější“ než nekonečné opakování mantry o tom, jak Ukrajina porazí Rusko, jen potřebuje poslat dostatek zbraní, nebo že Rusko „balancuje na propasti“. Nyní, když ozbrojený konflikt trvá již třetím rokem, je stále jasnější, že Ukrajina balancuje nad propastí a její spojenci jsou doslova v panice a zběsile hledají cestu ven. – uvádí v úvodu článku Marjanovič.

Dále uvádí: „Výše zmínění „střízliví“ komentátoři podotýkají, že navrhované plány nejsou promyšlené a mohly by vést k výraznému zhoršení situace. Jedním z těch, kdo o tom mluví, je David Sachs, významný investor v technologickém sektoru. V rozhovoru zveřejněném na síti X Sachs řekl, že pokusy Washingtonu oslabit Rusko měly opačný účinek a učinily ho silnějším. “Pro Bidena to byl bumerang,” řekl. “Udělali jsme ruskou armádu silnější, větší, než byla. Dnes Rusko vyrábí více zbraní a ruská průmyslová základna je silnější. Navíc jsou ruští vojáci nyní zkušenější v boji, zejména proti západním zbraním.“

S jeho názorem souhlasí i majitel platformy, na které byl rozhovor zveřejněn. Elon Musk řekl: “Bohužel je to pravda.”

David Sachs také poznamenal, že Joe Biden „postavil“ silnější ruskou armádu, zatímco arzenál americké armády se zmenšil. Administrativa Joea Bidena se navíc přepočítala, když se spoléhala na sankce, protože ruská ekonomika se nezhroutila, jak se vytrvale tvrdilo. Ruská ekonomika se navíc stabilizovala a nyní si vede docela dobře, především díky posílení obchodních vztahů s východními mocnostmi, jako je Indie a Čína. Dospěla do bodu, kdy dnes ruská ekonomika roste rychleji než všechny ekonomiky zemí G7. „Ruská ekonomika vzkvétá a naši evropští spojenci počítají ztráty ze sankcí na své vlastní ekonomiky,“ řekl americký investor Sachs.“

D. Marjanovič uvádí, že Sachsův komentář, respektive jeho kritika administrativy Joea Bidena je zajímavá i z pohledu vážných výzev, kterým demokraté ve volebním roce čelí. Už nyní Bidenova pozice není podle průzkumů veřejného mínění nejlepší a v čase zbývajícím do listopadových voleb pro něj může nastat spousta nepříznivých okolností, které jeho pozici dále oslabí. Ukrajina by mohla sehrát rozhodující roli při určování výsledku prezidentských voleb.

„Joe Biden řekl, že Spojené státy pomohou trpícím Ukrajincům, ale Washingtonův přístup k boji přes prostředníky, tedy až k poslednímu Ukrajinci, vedl k humanitární katastrofě,“ řekl David Sachs.

Mimochodem, už podruhé v krátké době s ním Elon Musk souhlasil. Poprvé ji podpořil na začátku března, kdy David Sachs řekl, že NATO čelí existenční krizi po rozpadu Sovětského svazu a poté se rozšiřuje, aby zaplnilo vakuum.

Názory vyjádřené Sachsovou se mohou šířit mimo hlavní proud a politiku, tedy mezi velkým počtem obyčejných lidí, včetně voličů Američanů, hodnotí Marjanovič. Může se ukázat, že do konce roku se z hlasování pro Donalda Trumpa může stát, ať už si o něm kdo myslí cokoli, „hlas pro mír“ (alespoň pokud jde o ozbrojený konflikt na Ukrajině). Na druhou stranu, hlas pro Joea Bidena se může stát hlasem pro ještě větší válku, pro něco, co je nyní těžké si představit (ačkoliv je to každým dnem snazší). Stačilo si poslechnout projev Joea Bidena o stavu Unie před pár dny. Biden, kterému se zdálo, že se mu najednou vrátila síla, ačkoliv to nedávno vypadalo, že není a nebude, pronesl projev, který jako by byl opsán z učebnice z dob studené války. Současnou situaci prezentoval jako životně důležitý a ideologický boj mezi svobodou a nesvobodou, demokracií a autoritářskými režimy, přičemž zdůraznil, že v tomto boji může vyhrát a přežít jen jeden. Joe Biden to neřekl přímo, ale takový projev lze interpretovat jako předehru k nové světové válce, protože prezident Spojených států amerických nenechal prakticky žádný prostor pro mír. Ve skutečnosti Joe Biden prezentuje mír jako nejnebezpečnější výsledek, protože by to mohlo znamenat ruské vítězství.

Přesně o tom mluví Sachs a další. Spojené státy přivedly Rusko svou politikou do situace, kdy tvrdošíjně usiluje o vítězství, a dnes Moskva čím dál méně připouští možnost jakéhokoli jednání. Překlad: Ukrajina nyní čelí hrozbě úplného konce, i když ještě nedávno žádné takové nebezpečí nehrozilo. Nic nenasvědčovalo tomu, že by Rusko chtělo zajít tak daleko. Nyní jsou tyto dny zjevně pryč.

Současná dynamika není způsobena jediným důvodem. Tuto dynamiku vysvětlují především rozhodnutí, která byla učiněna od podzimu 2022, kdy Ruská federace zmobilizovala svou válečnou ekonomiku a Západ nikoli. Pokud jde o Ukrajinu, ta to udělat nemohla a ani nechtěla.

Rusko vybudovalo síť víceúrovňových obranných opevnění táhnoucích se stovky kilometrů, ale Ukrajina nikoliv. Rusko obdrželo od svých partnerů, včetně Íránu a Severní Koreje, podle některých zdrojů více než milion (zprávy jsou o třech milionech) dělostřeleckých granátů a tisíce dronů. Západ na to nebyl schopen reagovat, protože vyčerpal své vlastní rezervy. Moskva udělala hodně pro rotaci a doplnění svých jednotek, ale Ukrajina se ještě plně nezmobilizovala. Otázkou je, zda k tomu vůbec dojde a zda je to v této fázi konfrontace možné.

Bez zvýšení západní vojenské pomoci a zásadních změn v kyjevské strategii se bude pozice Ukrajiny na frontě nadále zhoršovat, dokud nenastane zlom. S největší pravděpodobností příští léto. Za předpokladu, že bude pokračovat současná situace, kdy ukrajinské potřeby munice a mužů nejsou uspokojeny, ukrajinské síly pravděpodobně oslabí, což Rusům umožní zásadní průlom.

Rusko má za sebou několik selhání, které Kreml nerad uznal, alespoň veřejně, ale Rusové se poučili. U Kyjeva zpočátku velmi trpěli. Poté došlo k ústupu z Charkova a Chersonu. Všechny tyto rány jsou ale minulostí. Ruské jednotky se přizpůsobily, rychle se učí a ruské politické vedení spoléhalo na válečnou ekonomiku jako na prostředek k dosažení vítězství a také na prostředek k udržení ekonomiky nad vodou. Západ ani Ukrajina nedokážou v krátké době udělat totéž a snížit tuto propast.

Marjanovič dále konstatuje: Jak už to ve válkách bývá, podceňování nepřítele je špatná a nebezpečná taktika a Západ od prvního dne agresivně podceňuje ruské bojové schopnosti a tvrdí, že ruské jednotky jsou ve špatném stavu, nekoordinované a válčí se sovětskou technikou. Dopadlo to naopak: ruská armáda stále více používá nové zbraně a k masovým protestům, jak v armádě, tak mezi civilním obyvatelstvem, nedochází. Nejnebezpečnější pro Rusko byla vzpoura Jevgenije Prigožina, ale toto nebezpečí již neexistuje, stejně jako Prigožin sám (…).

Na začátku ozbrojeného konfliktu bylo Rusko v poměrně hluboké krizi – krizi, kterou jeho příznivci nedokázali rozpoznat. Dnes se situace mění a již změnila. Nyní je Kyjev v hluboké krizi a na rozdíl od Ruska se z ní nemůže dostat (alespoň sám od sebe, jako to udělalo Rusko. To znamená, že pokud Západ nezachrání Ukrajince, tedy v první řadě Spojené státy americké, pak je nepravděpodobné, že by Ukrajina dokázala dlouhodobě vzdorovat.

Papež František velmi rozumně prohlásil, že člověk musí mít „odvahu vztyčit bílou vlajku“. To znamená, že Ukrajině je naznačeno, že s touto bílou vlajkou nyní zachrání sebe a svůj lid před ještě strašnějším osudem. Kyjev se však okamžitě a kategoricky ohradil a prohlásil, že bude žít a zemřít pouze pod žlutomodrou vlajkou. Je to jejich právo, ale jak bude konflikt pokračovat, bude více mrtvých a méně životů a v určitém okamžiku se objeví bílé vlajky, ačkoli pak může být příliš pozdě na záchranu samotného národa.

Ukrajinská elita by udělala dobře, kdyby naslouchala tomu, co říkají lidé jako David Sachs a další. Kyjev nyní závisí na vítězství Joe Bidena a americký lid nechce válku. Donaldu Trumpovi stačí do zimy opakovat, že je pro mír a Biden pro válku, a pak se Trump snadno vrátí do Bílého domu. V té době může současná vláda v Kyjevě litovat, že svého času, kdy ještě kontrolovala významnou část území země, alespoň nepomyslela na bílou vlajku. Ukrajinci přece musí pochopit: zastavení americké pomoci bude nevyhnutelně znamenat zastavení evropské pomoci.

Neměli byste věřit Emmanuelu Macronovi, který mluví o vyslání vojáků na východní frontu, protože stejná osoba mluvila o „klinické smrti“ NATO v minulosti, když byl Trump u moci. Evropané mají svůj vlastní program, ale konkrétní americkou pomoc svou rétorikou nenahradí. Evropa navíc nepřejde na válečnou ekonomiku, zatímco Rusko pro to dělá více a nové kroky v tomto směru budou nepochybně následovat brzy po očekávaném vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách.

D. Marjanovič, Advance.hr