21.6.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Alternativa pro Německo je druhou nejsilnější stranou země

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Německo má problém. A spolu s ním zřejmě i celá liberálně-demokratická, politická třída současné Evropy. Alternativa pro Německo se právě přehoupla přes 20% a podle německých politologů „nebezpečně rychle roste”. Stává se tak druhou nejsilnější politickou stranou v zemi. Většina místních, politických komentátorů si jen nevěřícně protírá oči a zoufale opakuje otázku: jak se to mohlo stát? 

Podle průzkumu agentury YouGov, zveřejněného minulý pátek, by 20 procent německých voličů dalo svůj hlas krajně pravicové (to je povinný přílepek k názvu, u nich i u nás) Alternativě pro Německo. Před ní je už jen středopravá CDU s 28%. Podobně dopadl prakticky souběžný výzkum agentury Civey pro týdeník Der Spiegel. Kdyby se nyní konaly volby, skončila by, podle něj, AfD druhá za konzervativní CDU a odsunula by na třetí místo vládní sociální demokracii kancléře Olafa Scholze.

Ale to ještě zdaleka není dno kalichu hořkosti, který je právě teď souzeno pít liberálně-demokratickému establishmentu Německa. Ve východních částech země, v celé bývalé NDR, je podpora AfD ještě mnohem vyšší – v průměru 32%. Tam „krajně pravicová” strana zcela bezkonkurenčně vede. Příkladem současného trendu mohou být třeba nedávné volby v Sonnebergu, malém městě, ležícím na úpatí Durynského lesa s 23 000 obyvateli. Tam před několika dny získal Robert Sesselman – kandidát Alternativy pro Německo (AfD) na post okresního správce pěkných 47 % hlasů. Přeskočil tak o 10 bodů svého soupeře z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Nešťastné kvílení německých politologů se shoduje v jednom – stoupající preference AfD jsou výsledkem zklamání z politiky a obav z budoucnosti. Průzkumníci veřejného mínění mají pro tyto neurčité „obavy” poněkud přesnější pojmenování. Ve studii, pátrající po důvodech, proč jsou lidé ochotni volit AfD, obdrželi sociologové tyto odpovědi – nesouhlas s migrační politikou vlády 65%, nesouhlas s Green dealem 47%, nesouhlas s ekonomickou politikou vlády 43%. Podle jiného průzkumu volí lidé AfD na protest proti politice hlavních „mainstreamových stran”. Jako takové plivnutí do polévky a hození cihly do skleníku nenáviděným, zavedeným partajím, které se (bez ohledu na výsledek voleb) vždy nějak dohodnou na politice, s níž lidé dlouhodobě nesouhlasí. Prý tak volí až dvě třetiny dotazovaných respondentů.

Dalším důvodem, proč občané Německa zvažují volbu AfD je, že tato strana, jako jediná v Německu, vyjadřuje hlasitě odpor a nesouhlas s postojem jejich země k Ukrajině. Nelíbí se jim protěžování ukrajinských „uprchlíků”. Nesouhlasí s posíláním zbraní na Ukrajinu a považují to za protahování konfliktu. Například s myšlenkou poskytnout Ukrajincům německé stíhačky vyslovilo souhlas jen 28 % respondentů. Podle Deutsche Welle sílí volání po diplomatickém řešení konfliktu. Aktuálně je požaduje na 55% Němců.

Lapidárně ty důvody k volbě AfD  shrnul ve svém volebním programu Leif-Erik Holm, který se za tuto stranu uchází o post starosty svého rodného města Schwerin, hlavního města Meklenburska-Předního Pomořanska: “musíme tady ve Schwerinu vyvěsit stopku a vypořádat se s energetickým šílenstvím, válečnými výkřiky a genderovými nesmysly”. Slova možná neučesaná, ale zasahující problém Německa (a jím vedené Evropské únii) přímo na hlavičku.

Říká se, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Ale podpora důsledně antisystémových stran nesílí jen v Německu. Tak zvaná krajní pravice roste také v Rakousku, kde Svobodná strana Rakouska vede v průzkumech s 27 procenty. Podobně ve Francii, kde je Národní sdružení druhé s 24 procenty. Ve  Švédsku jsou Švédští demokraté na třetím místě s 18 procenty. Ve Španělsku, které míří k celostátním volbám 23. července, je strana Vox v průzkumech třetí s 16 procenty. A v takové Itálii se už ti proklínaní „krajní pravičáci” účastní vlády. Giorgia Meloniová se loni v říjnu stala, podle evropských liberálních demokratů, prvním krajně pravicovým vůdcem v zemi od druhé světové války.

Každý tlak budí, dříve či později, protitlak. A původní, bílí, pracující a heterosexuální obyvatelé Evropy začínají rostoucí měrou chápat, že byli zahnáni do kouta. Paradoxně těmi, které si sami zvolili k ochraně svých zájmů, svými vládami. Kéž tedy čerstvý, živelně se zvedající vítr změny přinese co nejdříve důkladnou, očistnou, osvěžující bouři. Stávající systém se totiž, bohužel, nedá opravit. Liberální koroze je v konstrukci států EU už příliš zažraná. Dozrál čas na zásadnější změny.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 4,88 out of 5)
Loading...
17 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)