Sovětský imperialismus: Blokáda Západního Berlína

[ad#clanek-respo]

Nová východní marka měla platit i pro západní sektory Berlína, čímž by bylo dosaženo finančního a hospodářského vázání západních sektorů na sovětskou zónu. Západní spojenci proto zavedli západní marku i ve svých berlínských sektorech.

V noci z 23. na 24. června reagoval Sovětský svaz přerušením elektrického proudu pro západní sektory a po několika hodinách uzavřením všech pozemních a vodních přístupových cest. Na blokádu nebyli západní spojenci připraveni. V západních sektorech Berlína žilo 2,2 milionů obyvatel a bylo zcela závislé na zásobování zvenčí. V té době se zde nacházely zásoby potravin na 36 dnů a uhlí na 45 dnů.

11. července potvrdil starosta města ve svém projevu neotřesitelné rozhodnutí Berlíňanů odporovat pokusu o vnucení sovětské vůle hladovějícímu městu. Tato informace vyšla z berlínské radnice umístěné v sovětském sektoru a její autoři byli okamžitě zatčeni a odsouzeni za „zločin proti lidskosti“.

9. září se za účasti čtvrt milionů obyvatel Berlína konalo u trosek Reichstagu protestní shromáždění na kterém Franz Neumann vyzýval k nekapitulování. Pár odvážlivců vylezlo na Brandeburskou bránu a strhli sovětskou vlajku. Ti, které se Sovětům podařilo zadržet, byli odsouzeni k pětadvaceti letům nucených prací.

Zpočátku spojenci nebyli zajedno v politice vůči Berlínu. Ale po Československém únoru byl Západ rozhodnut neustoupit v Berlíně ani o píď. Nakonec se prosadil americký vojenský guvernér města Lucius D. Clay, který 25. června dal rozkaz ke zřízení leteckého mostu. Už příští den přistálo na letišti Tempelhof v americkém sektoru první letadlo operace Vittles. Britové začali operaci Plain Fare o dva dny později. Použili své vojenské letiště Gatow a vodních ploch jezer pro nasazené hydroplány. Na letech se později podíleli letci z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a Jižní Afriky.

Z počátečních 120 tun denně se během týdnů objem zboží velmi rychle zvýšil. Rekordu bylo dosaženo 15. dubna 1949 s 12 840 tun za jediný den. Největší položkou (62,8%) bylo uhlí na topení a výrobu elektrického proudu. Dále se jednalo o benzin, pšenici, potraviny, léky a také stavební materiál, který se většinou použil na další stavbu letiště Tegel ve francouzském sektoru. Letadla přistávala v neuvěřitelných minutových intervalech.

Téměř po roce bylo evidentní, že blokáda nedosáhla původního záměru – anexi západních sektorů. Proto bylo 12. května 1949 opět obnoveno tranzitní spojení do Berlína a letecký most mohl být ukončen.

Během leteckého mostu zahynulo. 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců.

Poprvé se uplatnila Trumanova doktrína, která byla vyhlášena 12. března 1947. A i když se týkala především Řecka a Turecka, spíše se o ní hovoří jako o „zadržování komunismu“. Ne nadarmo Truman prohlásil: „Z Berlína se nehneme, tečka.“

[ad#clanek-respo]