27.1.2026
Kategorie: Ekonomika1212 přečtení

Zrušit koncesionářské poplatky?

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Vláda Andreje Babiše se chystá zrušit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média. Považuju to za krok do prázdna.

A ukazuje to i jistou politickou nevyzrálost nové vlády. Koncesionářské poplatky a financování veřejnoprávních médií není téma. Není potřeba ho řešit. Dočkáme se jediného. Následný rok ovládnou veřejný prostor úplně zbytečné bojůvky, které budou příčinou permanentního lynče Babišovy vlády ze strany opozici loajálních médií. Budou se pořádat ukřičené demonstrace, Letná bude zase praskat ve švech, budou se provolávat pokrytecká hesla o nutnosti zachování nezávislosti, která si mluvčí nechají z věrnosti k České televizi snad i tetovat na čela. Přitom to není absolutně téma.

Co konkrétně přinese změna financování ČT a ČRo?

Každá domácnost ušetří 205,-. To bude nahrazeno tím, že ze státní kasy se bude muset vydat 10 miliard ročně. Ty si stát vezme z daní těch lidí, kteří ušetří 205,-. A to, předpokládám, i s všimným pro úředníky, kteří budou financování médií obstarávat. Takže suma 205,- se ve výsledku jistě zvedne. Jen ji neuvidíme na složence, ale spadne úhrnně do plošného zdanění.

Kde je u České televize problém? U toho, že z jejího rozpočtu se spolufinancují nové české filmy? Že udržuje českou filmařskou praxi tvorby pohádek? Že dá uživit menšinové kultuře? Že spravuje svůj archiv a digitalizuje ho? Tam problém není. A tam jde, předpokládám, i nejvíc peněz.

Problém je ve zpravodajské sekci, kterou si tamní redakce zprivatizovaly při spacákové revoluci. Propagandistický styl zpravodajství, stranění jedné názorové skupině (a to už ve smyslu vedení rozhovorů, kdy sice mohou být naplněné kvóty nestrannosti, ale moderátor preferovanou názorovou stranu nechá bez přerušování vykecat, druhé straně neustále skáče do řeči a podlými řečnickými triky se jí snaží rozhodit sandál, abych tak řekl), tradiční férovkou pět na jednoho v rozložení názorového spektra, kdy moderátor je na straně většiny, nebo neinformování o určitých událostech. Nebo pak flagrantní ukázka politiky České televize, kdy ta toleruje své hlavní „hvězdě“ zpravodajství Václavu Moravcovi, že nezve do svého pořadu politiky, které tam nechce.

Tady je problém, který je třeba vyřešit.

Vyřeší se to zrušením koncesionářských poplatků a převedením pod státní rozpočet? Nevyřeší. Vůbec. Naopak, pak ve veřejném prostoru vznikne obrovská trhlina pro argument, že jsou veřejnoprávní média ovlivňována vládnoucí politikou. Proč jít naproti něčemu takovému?

Jaké řešení je?

Kontrola financí jde skutečně převést pod Nejvyšší kontrolní úřad. Zda se v České televizi příliš bujaře a štědře rozhazuje, netuším. NKÚ by to (snad) uhlídal.

Ale jsme tam, kde jsme byli. Ona jednostranná zaujatost a stranění jedné eurounijní politice zůstane i s kontrolou NKÚ. Zůstala by i, sice teoreticky, ale přece, při převedení pod státní rozpočet, protože politici by se až hystericky báli nechat ve změně zákona nějakou skulinu pro politické ovlivňování. Ten tlak kolem změny bude enormní. Nevyřeší se tím nic.

Dvě další možnosti.

Zprivatizovat zpravodajství a nechat Českou televizi i rozhlas bez něho. Nechat jim pouze jakousi kulturně osvětovou část produkce. Protože skutečně potřebujeme mít prostor, kde vznikají jedinečná kulturní díla, která by se v komerčním balastu zahraničních produkcí nejen neuživila, ale vůbec nevznikla. Tam mají ČT i ČRo nezastupitelnou roli. Takovou roli u zpravodajství nemají. Tam jsou jednoduše nahraditelná, zbytná, komerční prostředí obě média dokáže nahradit bez obtíží i bez ohrožení demokracie, o kterém blouzní ti z fanatičtějších obhájců ČT.

Je to blbost? Fajn, je tu druhý návrh.

Rada České televize či Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má pravomoc na vnější podnět pohnat média k nápravě. Jenže možnosti, jak ČT či ČRo trestat, mají omezené. Nebo přímo nulové. Člen Rady ČT Pavel Matocha si těsně po volbách vyžádal informace o zastoupení vládních a opozičních politiků, náměstků… v pořadu Interview. Výsledek? 57:23 ve prospěch tehdejší vlády Petra Fialy. Co s tím udělal Matocha? Nic. Nemůže s tím nic udělat. Jak se tedy něco může změnit, když kontrolní orgán ČT může o porušení pravidel nestrannosti jen poreferovat?

Místo rušení poplatků by mohl vzniknout úřad populárního fact-checkingu pro veřejnoprávní média. Však fact-checking je v našem evropském prostoru tak oblíbený, proč jej nezavést i u veřejnoprávních médií. Ta by byla u zpravodajské a publicistické činnosti neustále pod monitoringem a zároveň s pravomocemi udílet ČT i ČRo sankce za jednostrannost, za zamlčování informací a vypichování protichůdných v rámci ideologie, za nezvaní vybraných politiků… Případně takovou pravomoc zavést u výše uvedených rad.

To by dávalo smysl. Protože tam je problém. Problém není to, že domácnost musí zaplatit 205,- na poplatcích.

Navíc mě děsí nápady ministra kultury Oto Klempíře, který by rád přešel na finský model, kde se veřejnoprávní média hradí z daňového výměru každého občana. Zase, neuvidíme to na složence, ale bude to bolet ještě víc. A opět, jednostrannost, tedy ten klíčový problém, to vůbec neřeší.

A i tak si dovolím upozornit, že rušení koncesionářských poplatků není téma. Je to jen rozdráždění už tak rozdivočelé veřejné debaty. Zbytečné, k ničemu dobrému to nepovede.

Redakce

Sdílejte článek:
1212 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 1,95 out of 5)
Loading...
20 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)