Zmatená doba
RED HOOK
Slovenský premiér České republiky prohlásil, že se od nás celý svět učí jak zatočit s čínskou chřipkou, což v překladu znamená, že jsme totálně v prdeli.
Od zítřka nasazujeme roušky, igelitové pytlíky a vyzvedáváme si slevové poukázky na atombordel, což je protichemický oblek OPCH 70 dodávaný s brašnou a příslušenstvím.
My od Hooka máme roušky všichni. A ne ledajaké. Před časem jsem psal, že třeba Džesika má roušku, do které se mu vejdou cigára a zipák.
Mi to přijde praktické.
Jeden známej dole v Nuslích si roušku uháčkoval. Povidal, že ve vedrech se mu pod flanelem dělá na tlamě lišej. Že potřebuje něco vzdušnýho.
Problém byl, že uměl uháčkovat akorát řetízek. Když doháčkoval a vyšel s novou rouškou mezi lidi, budil docela pozdvižení, bo vypadal, jak když má na xichtě tanga napříč.
Myslim, že by dopad stejně, i kdyby si tu roušku udrhal.
Hygienici vzdávají trasování, zahazují diplomy a hledají si nějakou méně stresující práci. Pan premiér po nich trasování přebral a rozesílá hromadné esemesky s textem „Kděs bol?“.
Pan ministr zdravotnictví vyčetl firmě Eltodo, že na Pankráci u Arkád nefungujou semafory, takže lidi nevěděj, jestli jsou v pořádku, nebo jestli se s něma už přestalo počítat.
Vláda je lehce dezorientovaná.
Ministr školství cituje rozsáhlé pasáže z knihy Dva roky prázdnin, ministryně financí se zhlédla v Milovi Minderbinderovi z Hlavy XXII, nakupuje vejce za dvě koruny, prodává za jednu a snaží se na tom vydělat a ministr dopravy a všeho lituje, že nedokáže být včas u každého železničního neštěstí, bo není Flash Gordon.
A pan prezident Zeman za trest kvůlivá Tchaj-wanu vykázal předsedu Senátu pana Vystrčila ze spiritistických seancí, které co čtvrt roku pořádá na Hradě s dalšími ústavními činiteli.
To jsou ty seance, kde se účastníci nejdřív nacpou prejtu, srovnaj si čakry a pak vyvolávaj duchy tak mocně, až se spouštěj protipožární čidla.
A pan kancléř Mynář byl u svého řídícího pracovníka, čínského velvyslance a ujistil ho, že s panem Vystrčilem zatočili po bolševicku a pozval ho na zabijačku a pan velvyslanec to kvitoval s povděkem a na oplátku pana Mynáře pozval na švejčužou z kolie, což nám od Hooka přijde jako jasný důkaz toho, že vztahy jsou opět znormalizovány.
Pokud to samozřejmě nepokazí pan starosta Řeporyj, nepřestaví multikáry na dělové čluny a nenakope Říši středu prdel.
A v tomto všeobecném kvasu a vzruchu a nesplněných očekávání jedou tiskárny cenin jako ostrůvek stability a rozumu a rozvahy a odpovědnosti naplno, protože i když jsme na vlně, přijde doba, kdy bude potřeba tohle mejdlo zalepit.
Za sebe doufám, že už u toho nebudu, bo nemám rád hromadné skoky z mostu.
Uff.
Přeháním. Já vím. Ale ne moc. Bohužel.
Tak.
Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, jestli pro ně mám roušky. Jsem jim řekl, že jo. Maj radost.
Dnes je hezky. Prima den. A prý to bude ještě nějakou dobu trvat.
To je zatím vše.