
Vojensko-policejní kanibalismus
ZDENĚK KOUDELKA
Ministerstvo obrany chce zvýšit platy a požitky vojáků, aniž by bralo ohled na jiné ozbrojené složky státu. Přitom uchazeči jsou ze „stejného rybníku“, protože jde o skupinu lidí, kteří jsou fyzicky zdatní, chtějí sloužit státu a realizovat se v bezpečnostních (ozbrojených) složkách. U části z nich nehraje prvotní motivaci to, zda to bude armáda nebo policie či jiný bezpečnostní sbor. Rozhodnutí uchazeče, zda jít do policie či armády závisí na aktuálních benefitech – platu, náborovém příspěvku, získání bytu apod. Jednotlivé resorty a bezpečnostní složky si přetahují uchazeče.
Nyní je odlišná zákonná úprava služebního poměru vojáků a služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kde jsou největšími složkami policie a hasiči. Občané vnímají bezpečnost jako jeden celek a hodnotu bez ohledu na to, která konkrétní složka ji zajišťuje. Proto není správný kanibalský personální boj jedné státní složky s jinou státní složkou.
Rozumný by byl stejný přístup státu k příslušníkům bezpečnostních složek bez ohledu, zda jde o ozbrojené síly (armáda, Hradní stráž, Vojenská kancelář prezidenta) nebo ozbrojené bezpečnostní sbory (policie, hasiči, celníci, vězeňská a justiční stráž). Současnou rozdílnou úpravu služebního poměru vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů lze nahradit jedním zákonem o služebním poměru, který sjednotí platovou úpravu a náborové benefity. Nutná specifika pro vojáky a odlišnosti pro příslušníky bezpečnostních sborů by se řešily tak, že po obecné části v zákoně pro všechny, kde by bylo řešeno jednotně a společně vše, co by může být společně upraveno, by následovaly části odlišné pro vojáky na jedné straně (např. zvláštní příplatky za službu v misích) a bezpečnostní sbory na druhé straně.
Hasičský záchranný sbor je sice bezpečnostní sbor, ale nikoliv ozbrojený. Přesto lze pod jednou úpravu zahrnout i služební poměr hasičů. Hasiči díky tradičním dobrovolným hasičům ze Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Morava a Slezska mají významný společenský vliv a jejich případné nezahrnutí do společné úpravy, které by vedlo k menším požitkům než u ostatních bezpečnostních složek, by bylo vnímáno ve společnosti negativně.

Je celkem fascinující to pozorovat. Vypadá to totiž, že se české vlády dlouhodobě ze všech sil snaží snížit obranyschopnost republiky. Začalo to nákupem naprosto zbytečných zbraní a vybavení, které nemá s obranou země nic společné a z druhé strany si musejí vojáci sami kupovat základní vybavení. Dále vnáší rozpory mezi všechny vojenské a ozbrojené složky věčnými spory o finance a věčnými rozmíškami mezi vedení armády a ministerstev. V neposlední řadě se všemi způsoby snaží zatáhnout republiku do konfliktu na Ukrajině, což už teď způsobuje, že odcházejí zkušení lidé do civilu a noví nenastupují. Resp. nastupuje pouze spodina, kterou by jinde nikdo nikdy nepřijal. Krásný příklad je u vězeňské služby, která čelí kritické personální situaci, ale protože existuje možnost válečného nasazení, nikdo do ní nechce.