Válka Ruska s Ukrajinou podle vojenského analytika “do pěti let”!

Napadne Rusko Ukrajinu? Putin testuje Bidena, Kyjev zbrojí, říká analytik je titulek poměrně obsáhlého rozhovoru s bezpečnostním a vojenským analytikem Lukášem Visingerem. Ten se v něm vyjadřuje k současnému napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Neočekává, že by nyní hrozila válka mezi Ruskem a Ukrajinou o Donbas. V budoucnosti však takový scénář předpokládá.

[ad#article_et21]

„Ale současně jsem přesvědčen, že Ukrajina, respektive kyjevská administrativa, se pokusí získat kontrolu nad východní Ukrajinou, respektive nad těmi dvěma tzv. lidovými republikami. Tedy že se v horizontu čtyř až pěti let pokusí o nějaké znovudobytí Donbasu,“ předpokládá Visingr. To by podle něj mohlo nastat ve chvíli, kdy ukrajinská armáda získá výrazně větší bojovou sílu. Ukrajina totiž začíná masivně zbrojit a nakupuje vojenskou techniku z řady zdrojů. „Mimo jiné třeba od Turecka kupuje bezpilotní bojové letouny Bayraktar, které se nesmírně osvědčily nad Náhorním Karabachem.“… Turecko by podle analytika mohlo v Donbasu za několik let použít stejný postup, který aplikoval na východní Ukrajině Vladimir Putin. „Turci by mohli poslat svoje neoznačené vojáky s technikou a tvrdili by, že tam nikoho nemají, že to jsou dobrovolníci.“

Nevím kde Visinger bere své vize o tom, že Turecko pomůže Ukrajině dobýt Donbas. To je představa, která zdaleka neodpovídá současnému stavu rusko-tureckých vztahů a pokud by měl takový scénář skutečně nastat, byl by to konflikt, z něhož by mohla být velká válka. Argumentace vývojem v Arménií a Náhorním Karabachu, kde Turecko pomohlo Ázerbájdžánu, je nepřiměřená. Válka o Donbas, která by podle Visingera měla propuknout do pěti let, by samozřejmě měla zcela jiné parametry. Odehrávala by se na hranicích Ruska a Rusko by nasadilo svou armádu tak, že by ani pomoc údajných „tureckých dobrovolníků“ nestačila. Z pohledu dnešních vztahů Moskvy a Ankary, jejich zájmů v Sýrii, dodávek ruských zbraní Turecku, je angažovanost Turecka na straně Ukrajiny opravdu odvážné tvrzení.

Domnívám se, na základě současné situace na Ukrajině i v Rusku, že pokus Ukrajiny vojensky dobýt Donbas je pomocí lokálního konfliktu omezeného pouze na Donbas, nerealizovatelný. I kdyby Ukrajina zbrojila následujících pět let na plné obrátky, poměr sil mezi Ruskem a Ukrajinou to ve prospěch Ukrajiny nevychýlí. Současně se domnívám, že pokud vojenský analytik vážně uvažuje o rusko-ukrajinské válce o Donbas vyvolané velkým ukrajinským útokem, jako by maloval počátek nové velké války minimálně v Evropě. Pokud by Ukrajina vážně usilovala o vstup do NATO, takový útok by musel být schválen NATO a samozřejmě USA. Jen z tohoto prostého faktu jasně plyne, že by se nejednalo o žádný „lokální konflikt“. A uvažovat o vojenském dobytí Krymu je ze stejného soudku – žádný „lokální konflikt“, ale velká válka.

Jedinou cestou, jak by Ukrajina mohla získat odtržené území Donbasu pod svou svrchovanost, je mírový proces dohody s Ruskem ve stylu „něco za něco“, minimálně s přiznáním rozsáhlé autonomie Donbasu a jeho „nadstandardních vztahů“ s Ruskem. Krym je z mého pohledu už nevratná záležitost, o které Rusko s Ukrajinou nikdy jednat nebude.

Považuji Visingerovy projekce budoucího vývoje možného válečného konfliktu na Ukrajině, a to ukrajinským útokem na Donbas „do pěti let“ za minimálně hloupé. Chtěl bych věřit, že v sídle NATO v Bruselu jsou analytici chytřejší a nic takového neplánují. Rusko současnosti totiž není Sovětský svaz před rozpadem roku 1989.

[ad#ad_inarticle21]

Dovolím si ještě jednu poznámku. Současná pandemie ukázala, že medicína dokáže mnohé a přesto jenom u nás zemřelo mnoho pacientů, kterým ani možnosti současné medicíny nepomohly. Vykládat do médií své názory na počátek možné velké války v Evropě mi v této chvíli přijde jako minimálně “zvláštní”. Ano, i válka by mohla být tím, že se vrátíme do “normálu”, protože budou lidé umírat na bojištích a ne v nemocnicích. Takový návrat k normálu si však já a doufám že i většina z nás nepřeje.