25.1.2024
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Ukrajina, testovací polygon WEF?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Ukrajinský zpravodajský web TSN. UA zveřejnil před pár dny rozhovor s jistým Oleksandrem Gladunem, zástupcem ředitele pro výzkum v Ústavu demografie a sociálních studií Národní akademie věd Ukrajiny. Ten článek, který se zdánlivě týká vnitřních záležitostí Ukrajiny, však opravdu stojí za pozornost. Jsou v něm načrtnuty některé plány obnovy Ukrajiny po skončení války. Plány, při jejichž čtení vás zaleje neodbytný pocit, že vám to cosi, a to velice zlověstného, připomíná.

Oleksandr Gladun na úvod vcelku realisticky konstatuje, že Ukrajina má zásadní demografický problém. Do zahraničí uteklo mnoho milionů lidí a není velká naděje, že by se vrátili. Spíše naopak. Hrozí, že za svými ženami, které se uchytily v zahraničí, vyrazí po válce i zbylí, demobilizovaní muži. Kromě těchto lidí, pro Ukrajinu už v podstatě ztracených, se však po jejím území pohybuje na 6 milionů lidí, tak zvaně „vnitřně vysídlených”. Tedy občanů nuceně evakuovaných z měst a vesnic u fronty a s nimi pak také houfy bezprizorních, kterým válka rozbila domovy a nemají se kam uchýlit.

Gladunův plán se týká právě oněch vnitřně vysídlených. Konstatuje, že navrátit je zpět, do míst, kde žili, by bylo nerentabilní, obtížné a pak také, že tam pro ně není práce. Protože fabriky i farmy jsou tam rozbité. A tak je chce soustředit ve městech. Přesněji ve velkoměstech. V jeho plánu to mají být tyto – Kyjev, Lvov, Oděsa, Charkov, Dnipro a Doněck. Mapku si můžete prohlédnout zde.  Jak vidíte, kalkuluje s úplným obnovením původní rozlohy Ukrajiny. Což je sice zjevný nesmysl, ale zřejmě se to teď na Ukrajině musí, jinak by vám článek nevydali.

Ale zpět k oněm městům. Podle Gladuna si zde vnitřně vysídlená osoba bude moci snadněji najít práci nebo začít podnikat. Že je tu více příležitostí, více obchodů, přímo v místě bydliště… Že taková města-centra mohou v pohodě a bezproblémově bobtnat a růst. Jako příklad uvádí Šanghaj, která má nějakých 24 mega obyvatel.  A jako neposlední výhodu svého plánu přidává, že lidé v takových městech tráví méně času dopravou.

Kolem původní hranice s Ruskem, v pásu 30 – 50 km širokém, pak má naopak vzniknout jakási ukázková, spálená země. Nemá se tu nic obnovovat. Nemají tu být žádné osady. Kdo pamatuje někdejší pohraniční pásmo, před rokem 1989, tak má zhruba představu. Jen v Ukrajinském případě to má být mnohem větší. Inu, velká země. Pokud má v této oblasti probíhat vůbec nějaká činnost, pak, podle Gladuna, snad (!) jen zemědělství. Takže ani obdělávání tamější půdy není jisté. Co vám to připomíná?

Nevynořuje se vám, tam někde vzadu, v paměti, něco jako „třicetiminutová města”? A další útržky z plánu Klause Schwaba a jeho WEF na šťastnou budoucnost Evropanů. Něco o budoucnosti bez majetku a soukromí. O soustředění obyvatelstva do velkoměst, kde bude na jednom místě práce i zábava, pochopitelně že s omezenou možností pohybu mimo určený rámec a praktickou nemožností město jen tak, z vlastní vůle opustit. O ponechání venkova divoké přírodě, o pohybu mezi městy jen rychlovlaky v určených koridorech….

Pokud vám to nestačí, je tu další část Gladunova plánu. Nedostatek pracovních sil po válce hodlá vyřešit, jak jinak, než migrací. Mají to být „…především lidé z asijských a afrických zemí – z těch, kde je životní úroveň a mzdy nižší než na Ukrajině.” Gladun, v jiném rozhovoru pro Daily News, dokonce hovoří o aktivním lákání takovýchto migrantů. Tvrdí, že Ukrajina potřebuje nejméně 4 – 5 milionů migrantů, kteří pak mohou vytvořit 12 až 17 % populace Ukrajiny. A nebojí se toho. I když přiznává, že s Ukrajinci je o tom třeba otevřeně mluvit a zkoumat, jak to lidé vnímají.

Další indicií, kdože to má na Ukrajině v ruce, je ta pasáž Gladunova plánu, kde se hovoří o přilákání západních investorů. Je prý nezbytné uvést “… naše právní předpisy a soudní systém do souladu s evropskými normami. Aby kapitál, který sem přichází, byl chráněný, aby o něj investor nepřišel, když dojde ke změně moci, nebo se někomu něco nelíbí.” Což se dá přeložit asi jako zajištění výhod pro zahraniční subjekty dlouhodobými a nevypověditelnými smlouvami a předpisy, které neumožní Ukrajincům nějakou změnu pro případ, že by si jednou uvědomili, že už jim nic nepatří a veškerý, na Ukrajině vytvořený zisk, odtéká do zahraničí. Jak se to teď děje třeba v Česku.

Ano, je to naprostá pitomost. Jde o chimérický plán, který narazí na válečnou a ekonomickou realitu spíše dříve, než později. Ale dává nám nahlédnout do myšlení současných ukrajinských elit a hlavně –  tak trošku poodhaluje, kdo za nimi stojí. A právě kvůli tomuto kratičkému záblesku poznání, v němž jsme zahlédli kdesi v pozadí, za Zelenského partou, lehce vykukující Schwabovu pleš, stálo za to, se článkem jednoho teoretika zabývat.

Protože úplně stejná, globální parta, vlastní i Evropskou komisi a má také tady, u nás, v naší části Evropy, jakési plány.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
15 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)