
Tři a půl roku vlády Petra Fialy. Horor v přímém přenosu. Statistiky mluví jasně. A mrazivě
NESPOKOJENY
Nepamatuji si, že by někdy za celý můj život byla v ČR u moci partička, která by byla více opovrhována a nenáviděna. A přesto se usmívají na tiskových konferencích a předvolebních akcích. Mluví o úspěších, reformách, evropské odpovědnosti. Jenže když v jednom týdnu padne čtyřicet firem a o práci přijdou stovky lidí, není co slavit. Není čím se chlubit. Leda snad, že se český stát naučil vyplácet podporu v nezaměstnanosti rychleji. Bravo.
Milý Blýštivý Péťo,
čtěte, prosím, pozorně. Zde je stručný přehled výsledků Vaší vlády. Ano, přesně tímto se dnes chlubíte. Tohle jsou fakta, která prezentujete jako úspěch. Jenže ona vypadají spíš jako rozklad.
Představte si tichou ulici. Jeden krám zavřený, druhý zhasl světla, třetí má na dveřích vývěsku „Z důvodu ukončení činnosti…“. Jdete dál. Ticho. Jen vítr mezi výlohami, které kdysi dýchaly životem. A pak si uvědomíte, že to není ulice z apokalyptického filmu. To je realita. Česká republika v roce 2025.
Tři a půl roku Vaší vlády. Tři a půl roku, kdy jste mluvil o odpovědnosti, modernizaci, investicích, stabilitě. A skutečnost? Spíš by se hodilo slovo zmar.
Statistiky mluví jasně. A mrazivě.
Počet firemních bankrotů od roku 2021? Přes 3 600.
2021: 730 firem skončilo
2022: 686 dalších
2023: 651
2024: opět 686
2025 (1. čtvrtletí): Lavina, 1 542 podnikatelů zbankrotovalo. A to jsme teprve na začátku roku
To nejsou čísla z nějaké vzdálené krize. To je současnost. Za každým číslem je skutečný člověk. Rodina. Sen, který se rozpadl. Továrna, která zavřela vrata. Obchod, který přestal vydělávat. Tohle je ekonomický pohřební průvod.
A co nezaměstnanost?
2021: 3 procenta, ještě stabilní
2022: 2,8 procenta, vypadalo to nadějně
2023: 2,6 procenta, poslední závan optimismu
2024: skok na 4,1 procenta v prosinci
2025 (leden): 4,3 procenta. Nejvíce od roku 2017, pokud vynecháme covid
V lednu 2025 je na úřadech práce registrováno 320 516 lidí bez práce. Třetina milionu. To už není náhoda. To je trend. A ne ten, který by chtěl kdokoliv vidět.
Vyhlazování střední třídy. Záměr nebo neschopnost?
Vláda slibovala pomoc podnikatelům a malým firmám. Místo toho je svými rozhodnutími systematicky likviduje. Místo aby chránila domácí výrobce a živnostníky, nechává trh zaplavovat levným dovozem, drtí je daněmi, byrokracií a nulovou podporou. Střední třída, páteř této země, je odstavena na vedlejší kolej.
Zatímco velké firmy pobírají dotace a zahraniční investoři daňové prázdniny, český řemeslník, obchodník nebo malý podnikatel bojuje o přežití. A často marně.
A teď to hlavní. Dluh
Rok 2021: státní dluh 2,2 bilionu korun
Rok 2024: už přes 3,3 bilionu korun
Deficit státního rozpočtu jen za rok 2024: 288 miliard korun
Plánovaný schodek na rok 2025: dalších 252 miliard
To znamená, že každou sekundu narůstá dluh této země o více než 8 000 korun. A přitom se občan neptá: Kde je ten balík peněz? Proč nejsou nové nemocnice? Proč nejsou důstojné důchody? Proč nejsou české firmy zachraňovány jako v Německu nebo Francii?
Odpověď je jednoduchá. Protože peníze tečou jinam. Ne k českému lidu, ne k českým podnikům, ale do zahraničí, na zbrojení, na „solidaritu“, která je dobrá jen na papíře a v Bruselu.
Vy slavíte. Lidé padají
A přesto se usmíváte na tiskových konferencích. Mluvíte o úspěších, reformách, evropské odpovědnosti. Jenže když v jednom týdnu padne čtyřicet firem a o práci přijdou stovky lidí, není co slavit. Není čím se chlubit. Leda snad, že český stát se naučil vyplácet podporu v nezaměstnanosti rychleji. Bravo.
Přízrak budoucnosti?
Jestli toto má být „odpovědná vláda rozpočtové odpovědnosti“, pak si raději představme, jak by vypadala ta nezodpovědná. Možná by alespoň přiznala, že máme problém. Možná by místo zbraní na Ukrajinu poslala peníze českým firmám. Možná by místo slibů začala řešit realitu.
Ale teď? Teď jen sledujeme, jak se podnikatelské Česko mění v ekonomický hřbitov. Ticho. Konec. A nikde žádné „Děkujeme, odejděte“. Jen neviditelný nápis: Zde zemřela důvěra. [zdroj]
Čekáte na apokalypsu? Proč? Žijeme ji
Nepamatuji si, že by někdy za celý můj život byla v ČR u moci partička, která by byla více opovrhována a nenáviděna.
Není divu!
Naprosto okázale pracuje proti zájmům českých občanů a rozsáhlé rozkrádačky jsou vlastně těmi nejmenšími škodami, které působí.
Učinili nás směšnými a trapnými v očích světa, rozbili dlouhá léta budované vztahy a zcela rozklížili českou společnost.
Normálním se stalo vyhazovaní z práce a věznění za názor, státem přehlížená outsourcovaná šikana, účelové zneužívání práva a arogantní výsměch recidivistů, kteří stojí na té „správné“ straně.
Zákony „jak pro koho“ a jak kdy“ a to zcela otevřeně.
Žijeme v zemi, kterou jsem si neuměl představit ani v nejhorších snech.
Tito lidé by vůbec neměli kandidovat ve volbách, ale měli by pouze přemýšlet nad tím, jestli skončí ve vězení na doživotí, nebo je bude soudit sám velký soudce Lynč.
Čekáte na apokalypsu?
Proč?
Žijeme ji. [zdroj]
- Hrdý zrádce - 23.5.2026
- ODS a STAN připravily cestu k nástupu bývalého ředitele KSÚS - 23.5.2026
- Chci auto, prachy a klid. Co umím? Nic … - 23.5.2026


Vláda zločinců!
Od loňského roku už ukončilo podnikání 6 z asi deseti známých, se kterými jsme pár let po revoluci s velkým nadšením začali podnikat v různých oborech. Nejhůře dopadli ti co podnikali v gastru, tam už vlastně zůstal v omezeném režimu pouze jeden, s tím, že už pouze ubytovává a jeho proslavená hospoda s vyhledávanou kuchyní už je uzavřena.
Já sám ukončil provoz firmy z důvodu absolutního vyčerpání na antidepresivech, kdy ta lavina šílených klacků a bahna pod nohy už se nedala přes lásku k řemeslu i dobrým referencím ustát a tak prostě konec.
Ti poslední co zbývají z naší desítky na tom navíc nejsou nijak moc extra dobře a tak si myslím, že dopadnou stejně jako my.Problémem poloviny z nás se stalo i to, že i vlastní děti odmítli firmy převzít, vidí jaké je to dnes peklo a likvidace osobního života, nechtějí žít jenom životem pro firmu jako my, chtějí se bavit, žít s čistou hlavou, být zaměstnáni někde na úřadě s kafíčkem, bez odpovědnosti a ne 24hod.denně řešit mnohdy neřešitelné, budit se v noci zpocený s kalkulačkou jak příští kvartál zvladnout bez dalšího úvěru na výplaty.
Hnus velebnosti, nelituji že jsem práci a firmě obětoval většinu života, ale byla jiná doba a dnes se ani dětem nedivím, že na tuto cestu nechtějí ani pomyslet, dříve jsme těžce sháněli stroje do výroby, dnes je ani není komu prodat, nikdo je nechce a ani v kanceláři, úřadě, nebo neziskovce je vlastně nepotřebuje.
Fialenko je už dnes symbol.
https://t.me/neCT24/75075
Letošní rok bude podle mě pro zaměstnanost kritický a to nejen díky rostoucím daním a nákladům na energie, ale také kvůli nové televizní dani, která nejvíce zatíží právě zaměstnavatele.
Profesor Fiala je skvely premier, za jeho predsednictvi v EU ho von Lejno a Timmermans pochvalili a poplacali!
Ale pochválit se chlubením nepopiratelných devastů se i dílčími výsekovými akcemi umí, prostě kejklíři od klauna instituta skořápkáře překonávají učitele odrážení se ode dna s utaženým opaskem na blahobyt a poučky opakují jak „kývači školastiky retard, pardon inkluz.