Tisk peněz už zase má důsledky
MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ
Poslední týden byl nabitý makroekonomickými událostmi a daty. Část zpráv přišla z USA, část z Evropy. Ale zajímavé je, že v hlavních trendech se obě sady dat shodují. Už nějakou dobu přicházejí z obou stran Atlantiku data, která se zdají potvrzovat menší, nenápadnou skoro-stagflaci. Tedy kombinaci stagnace či nízkého růstu ekonomiky a současně vyšší inflace. Nejde o nic velkého, ani vývoj HDP, ani vývoj inflace nejsou tak extrémní, aby na sebe přitahovaly pozornost. Ale přeci jen hospodářský růst je nižší než dlouhodobý normál a inflace je naopak vyšší než dlouhodobý normál.
Už ve středu přišla statistika spotřebitelské inflace z USA, která ukázala, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v listopadu zrychlilo na 2,7 procenta. Ve čtvrtek pak přišla zpráva, že výrobní ceny v USA rostly v listopadu meziročně o 3,0 %, tedy více, než se čekalo. Ale naproti tomu nové žádosti o dávky v nezaměstnanosti v USA v týdnu do 7. prosince dosáhly 242 tisíc, což bylo více, než se čekalo. A vysoký počet dávek v nezaměstnanosti je neklamným znamení pomalejšího než očekávaného hospodářského růstu. Výraz „stagflace“ by rozhodně byl silným slovem, o stagflaci bychom mohli mluvit, teprve pokud by hospodářský růst byl nulový. Nicméně tady jde o něco jiného: Daleko obvyklejší je situace, kdy buď je zrychlující hospodářský růst doprovázen zrychlující inflací, anebo obojí zpomaluje současně. Jenomže tady se děje opak, obojí jako kdyby zdánlivě šlo proti sobě.
A podobná situace panuje i v Evropě. Míra inflace v eurozóně se teprve v září tohoto roku, poprvé od poloviny roku 2021, dostala pod dvouprocentní cíl ECB. Nicméně už v říjnu inflace znovu vzrostla na dvě procenta a v listopadu se podle předběžných údajů zvýšila na 2,3 procenta. A že je hospodářský růst eurozóny mizerný, o tom nikdo nepochybuje. Opět tedy platí, že inflace je moc vysoká na tak slabý růst, anebo obráceně výkon ekonomiky je až moc nízký na tak vysokou inflaci.
A přesně to samé můžeme říci i o České republice. Inflace ve výši 2,8 procenta sice není katastrofou, nicméně má sklon pomalinku růst a k tak relativně vysoké inflaci by pasoval mnohem vyšší hospodářský růst než ten stávající, který to za celý rok 2024 nejspíš vytáhne zhruba na procento.
Jak je to možné? Je to tím, že většina toho upachtěného růstu je koupená na dluh. Bidenova administrativa se dopustila historicky rekordních státních výdajů. Také v české ekonomice jsou za Fialovy vlády výdaje z rozpočtu enormní. V obou těchto ekonomikách lze odhadovat, že hospodářský růst by byl blízký stagnaci, pokud by si jej vláda takto nekupovala na dluh. Jenomže současně vedlejším efektem těchto enormních vládních výdajů do ekonomiky je vysoké množství peněz v oběhu. A tato vysoká peněžní zásoba způsobuje – inflaci.
Vlastně nejlépe je to vidět v případě eurozóny a Evropské centrální banky (ECB). Ta se čtvrtečním snížením její základní úrokové sazby o 25 bazických bodů na 3,15 % vlastně „prořekla“. Doprovodila to řadou slov o tom, jak prý „proces dezinflace je na dobré cestě.“ Jenomže my jsme právě před chvílí řekli, že inflace v eurozóně v posledních dvou měsících naopak vzrostla, takže to není pravda. ECB je ale přitlačená ke zdi. Musí snižovat úrokové sazby, i když nechce, jinak si to šeredně odskáče například Francie, která začíná mít obrovský problém se svým rozpočtových schodkem. S vyššími úrokovými sazbami by to neufinancovala. Takže ECB musí tlačit peníze do oběhu. Už zase. A už zase tím podporuje inflaci.
A úplně stejně, jako před pandemií, tato inflace je prozatím viditelná zejména v cenách cenných papírů a nemovitostí. Ale to je jen dočasné.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc LEDEN 2025:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Jindřich Řičica 10 000,- Kč, Pavel Kotas 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Jan Lipský 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Luděk Tesarčík 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, František Kolář 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Petra Hujová 111,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Ivo Pimper 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Zdeněk Boško 1000,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, O. Kachel 20,- Eur, Jiří Obermaier 100,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Olga Petrová 300,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Jiří Linhart 120,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Anonym 700,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Táňa Scherban 500,- Kč
Celkem za měsíc: ... 27 090,06 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.
- Otevře se jícen pekla - 18.1.2025
- Ďáblova smlouva se Svatým stolcem - 18.1.2025
- Izraelská vláda schválila dohodu s Hamasem - 18.1.2025
(14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Kdo se stane další Zimbabwe?
REFORMY.CZ Do poloviny 90. let se ekonomika Zimbabwe dostala do vážných potíží. Národní vláda pod jejím diktátorem Robertem Mugabem
Stát jako drogový dealer
JIŘÍ ŽÁK V životě jsem si od státu nevzal jedinou dotaci, příspěvek, podporu. Ani když jsem byl chvíli nezaměstnaný.
„Opět tedy platí, že inflace je moc vysoká na tak slabý růst, anebo obráceně výkon ekonomiky je až moc nízký na tak vysokou inflaci.“
Kdyby Šichtařová nebyla naprostý ekonomický analfabet, věděla by, že inflace (pokud tu už není hyperinflace nebo něco podobného) ekonomický růst povzbuzuje. Pokud klesá cena peněz, má to lidi nutit peníze investovat. Kdyby byla inflace menší, zmenšil by se i růst a ona by zase mohl tvrdit, že na danou deflaci je ekonomický růst příliš malý. Jenže pokud jsou peníze soustředěny u málo lidí, tak ti pak prostě investovat v dost velkém rozsahu neodkážou a a ti chudší na to nemají peníze. Proto tento sytém postupně ztrácí efektivitu s rostoucími rozdíly příjmů v ekonomice.
Povzbuzování růstu inflací ale funguje jen do určité míry. Dnešní kapitalistický systém je na tom tak špatně, že jej inflace nastartovat prostě nedokáže. Selhání regulačního prvku (nebo spíše selhání systému natolik, že jej regulace nezachrání) ale neznamená, že pokud regulační prvek vypneme, vše bude v pohodě.
Ano, je snadné vše házet na inflaci. Všem může být jasné, kde je chyba a mohou se divit, proč problém nikdo nevyřeší. Kdyby to bylo tak snadné, jak si myslí Šichtařová, tak už jsou všude jen samé prosperující ekonomiky. Ale ono to prostě nefunguje. Někteří si prostě připadají inteligentní, když mají na všechno jednoduchou odpověď. A to se také dobře prodává. Ale právě takoví lidé udržují systém v tom stavu, který je teď. Vidí řešení jen v tom vrátit systém zpět tam, kde také nefungoval.
Inflace samozřejmě oslabuje ty skupiny lidí, kteří jsou ekonomicky slabší (natištěné peníze logicky skončí u těch, kdo jsou ekonomicky silnější a ti pak mají poměrně více) a proto pokud je používána jako stabilizační prostředek, je dobré tento její negativní vliv kompenzovat jinak (což se neděje).
Nerozlišování kladných a záporných důsledků inflace je obecně problém. Faktem ale je, že inflace zachraňuje politikům zadek. Nebýt ní, ekonomika by se položila mnohem rychleji. Dokonalý systém ničený jen inflací je mýtus, sice velice populární a rozšířený, ale mýtus. Systém je chybný sám o sobě.
Bojíte se inflace? Pokud máte příjem, kterej beze zbytku každej měsíc utratíte, tak se vás inflace netýká. Pokud uspoříte, tak dávejte do zlata, třeba po gramech, protože peníze, ať doma nebo v bance jsou jenom papírek.
Vlastenec neexistuje – „Bojíte se inflace? Pokud máte příjem, kterej beze zbytku každej měsíc utratíte, tak se vás inflace netýká.“
Tak tohle není pravda. Jak už jsem psal výše, tak na inflaci vydělávají ti ekonomicky silnější. Ti si prosadí zvýšení svých příjmů, ale ti, kdo jsou ekonomicky slabší si je neprosadí. Platí to tedy možná v průměru, ale ne pro většinu lidí.
A pokud jde o zlato a jiné investice, tak musíte brát v úvahu bubliny na trhu a také transakční náklady. V malém se to nevyplatí a většinou vás spíše nějaký obchodník se zlatem oškube. Opět další důvod, proč ti bohatší budou vydělávat více – transakční náklady jsou při velkých objemech zanedbatelné a také si klidně můžete dovolit zaplatit lidi na analýzu trhu a bublin. Na zlatě (a čemkoliv jiném) v malém většina lidí nakonec prodělá.
qqq
na zlatě dokázal prodělat pouze náš stát. Prodat zlato když je levné a koupit za draho může jen debil. Já nakoupil když bylo za 1500 a teď stojí 2600 dolarů. Sice padá, ale nevěřím , že půjde pod 1500.
Bohatí vždy budou vydělávat víc. Protočit 100 000 s 20% je rozdíl, oproti 10 000 000 i třeba s 10%..
Nějaké hluboké analýzy neřeším.
Vlastenec neexistuje – „Prodat zlato když je levné a koupit za draho může jen debil.“
Nikdy nevíte, kdy se cena otočí. Vždy lidé doufají že cena půjde jejich směrem a že se odtočí, nebo naopak že vydrží. A evidentně se prodává i nakupuje i když je zlato levné a i když je drahé. Je to hra s nulovým součtem – pokud na tom obchodu jeden vydělá, druhý musí prodělat. Nic se nevyrábí, je to jen spekulace. Takže i když jsou asi polovina z těch lidí pitomci, tak rozhodně nevydělává většina. Pokud máte štěstí a zatím se vám dařilo, tak vám to přeji. Ale není to nic užitečného ani žádná jistota.
qqq
jednou někdo napsal- pokud máte peníze a chcete je dát do zlata, tak je jedno za kolik ho koupíte, nikdy neproděláte, ale není to zboží. To je jen na peníze které nebudete delší dobu potřebovat. Je to jen na ochranu před znehodnocením peněz.
Psal jeden Polák jak si šetřil v 80tých letech na motorku. Chyběla mu nějaká částka, ale otec mu nechtěl přispět, že až si našetří, pak ať si koupí. Přišla během roku taková hyperinflace, že místo motorky, měl akorát na dva kartony cigaret.
Před covidem jsem koupil garsonku za 450 000,- kdybych si nepůjčil 100 000, tak bych ji neměl.
Dnes má hodnotu přes 1,5mil
„Před covidem jsem koupil garsonku za 450 000,- kdybych si nepůjčil 100 000, tak bych ji neměl.
Dnes má hodnotu přes 1,5mil“
– Takže jste musel najít někoho, kdo vám ji levně prodal v době, kdy byla levná a kdy by ji podle vás prodal jen blbec.
„Psal jeden Polák jak si šetřil v 80tých letech na motorku. Chyběla mu nějaká částka, ale otec mu nechtěl přispět, že až si našetří, pak ať si koupí. Přišla během roku taková hyperinflace, že místo motorky, měl akorát na dva kartony cigaret.“
– Ale on tu hyperinflaci nepředvídal, byla to jen náhoda. Také mohli motorky zlevnit nebo mohl za nějakou dobu koupit něco užitečnějšího.
„jedno za kolik ho koupíte, nikdy neproděláte“
– Tak tohle už vypadá spíš na reklamu než na nějaký smysluplný názor.
qqq
chodí k nám do hospody jeden, celej vy. Neustále v opozici. Když někdo řekne, chlapy, dnes je venku hezky, tak řekne, není, táhle v dálce je mrak. Nikdo se s ním nechce bavit. Končím, mně stačí ten z hospody.
Vlastenec neexistuje
Nebojte se, já bez té vaší reklamy přežiju.