17.5.2024
Kategorie: Společnost

Takzvaná „liberální demokracie“ je jen převlečený korporátní fašismus

Sdílejte článek:

SLOVANKA

Každá demokracie s přívlastkem je jen další totalitou. Ta „liberální“ je ve skutečnosti korporátní fašismus ve své plné nahotě. Důkazů je nepřeberně a včerejší atentát na Roberta Fica je jen jednou z mnoha perliček do mozaiky.

Připomínám, že není první, kdo padl za oběť režimu, který se po druhé světové válce postupně vyvíjel zejména na takzvaném „kolektivním Západě,“ ale nejen tam. Různých atentátů – či pokusů o ně – byl bezpočet.

Od JF Kennedyho, který chtěl „zatnout tipec“ Fedu až po útoky v posledních letech, kterých je možná víc než si kdo uvědomuje.

Například v roce 2008 došlo k vraždě rakouského politika Jörga Heidera, která však byla prezentována jako nehoda. Politik byl nepohodlný zejména tím, že prosazoval velmi tvrdou migrační politiku v době, kdy se chystala drastická výměna obyvatel.

Dále připomínám třeba útok nožem na konzervativního bývalého brazilského prezidenta Bolsonara, ke kterému došlo v roce 2019. Útočník, který tehdejšího prezidenta zranil, byl nakonec osvobozen a neskončil ve vězení.

Vloni byl pro změnu zavražděn ekvádorský kandidát na prezidenta Fernando Villavicencio, jehož hlavním volebním „tahákem“ byla likvidace tamních gangů ve stylu Salvadoru.

Dále lze připomenout podivnou smrt prezidenta Tanzanie Johna Magufuliho, který odmítl následovat covidový podvod. Naopak, záhy odhalil, že PCR testy jsou falešné poté, co byla pozitivní koza, papája či olej a později varoval i před genovými injekcemi.

Ve výčtu bychom jistě mohli pokračovat, ale pokud se na to podíváte zevrubně, tak různým atentátům či podivným nehodám podléhají či se při nich zraňují politici, kteří se v nějakém ohledu odmítají podvolit.

Podstatou problému je takzvaný liberalismus založený na ideologii neomarxismu (diktatura menšin), který však nevidíme pouze v západních zemích, ale v podstatě i jinde, kde část společnosti s touto politikou plně souzní.

V USA již opakovaně upozornili na problémy s transkami, tvoří jen 0,01% společnosti, ale jsou často masovými vrahy. Přitom transgenderismus je vládou USA (ale i vládami evropskými, včetně české) velmi podporován.

V USA byl před časem virální tento seznam masových střelců, všichni LGBTQ, tedy ikony libtardů:

Pokud se podíváte na korporátní média, tak jejich nenávistné komentáře se koncentrují jen kolem vybraných politiků – a tedy i názorů. V případě soukromých médií to lze akceptovat, ne tak ovšem u těch, která vybírají povinné výpalné.

Pokud se nyní vrátíme ke včerejšímu atentátníkovi, tak to byl typický „produkt“ takzvané liberální demokracie. Mediální stoka, která se roky nezastavila, je ve skutečnosti tím, kdo vedl jeho ruku.

A samozřejmě takzvaná „demokratická“ opozice. Už jen to dělení na „demokratické“ a „nedemokratické“ strany, které známe i od nás, jasně ukazuje, že ti, kteří se vydávají za „demokraty,“ jimi ve skutečnosti nejsou.

Demokratická je každá politická strana, která má voliče a není zakázána, což ovšem odmítají tito zastánci jediné povolené pravdy akceptovat.

V posledních měsících vidíme toto rozdělování zejména v Německu, kde se rozběhla doslovná válka proti AfD, která byla dokonce před pár dny zcela bezdůvodně zařazena mezi extremisty.

Libtardi tvrdí, že jen „vybrané“ strany jsou demokratické. To si ostatně myslel i Hitler, kterého si zřejmě tyto strany berou za vzor.

A mají i další žebříček: na druhém místě za stranami demokratickými jsou strany populistické (k těm řadí i Ficův SMER) a na dalším pak extremistické (to jsou v rámci Evropy zpravidla strany, které chtějí odchod z EU).

Strany, které nejsou v ranku „demokratické“ by podle nich neměly vládnout, neboť pak údajně ohrožují demokracii. Ano, tu jejich, liberální, což je, jak jsme si na úvod řekli, čirý korporátní fašismus.

Tedy uznávají jen vládu omezeného – pečlivě vybraného – počtu stran, které svojí politikou plně kopírují hegemony v Bruselu a ve Washingtonu (tedy pokud tam zrovna nebude Trump).

A aby byla tato politika patřičně „posvěcená“ jako jediná správná, tak si pro jistotu zavedli cenzuru jiných názorů pod pláštíkem „boje proti dezinformacím.“

Na vrcholu všech vyhledávačů tak najdete jen samé „studnice“ liberální demokracie, zatímco nepohodlná média jsou ve vyhledávačích zcela potlačena, případně patřičně onálepkována.

Studenti již roky dostávají ideologickou masírku cestou mediální výchovy, aby věděli, co číst, nač koukat a koho volit a prakticky totéž se dozvídáme od angažované umělecké úderky, která se za tučné granty a dotace vždy ráda přizpůsobí aktuálnímu režimu, byť je sebezvrácenější.

Právě tento systém „odkojil“ i atentátníka  Juraje Cintulu. Je to produkt stejných sil jako výše uvedení trans masoví střelci z USA.

Skutečně ještě někdo věří, že takzvaná „liberální demokracie“ má s demokracií cokoli společného vyjma toho, že její představitelé byli voleni těmi, kteří se denně nechávají indoktrinovat mainstreamem?

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
19 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)