Starý svět je pryč a my musíme zjistit, kde je dnes naše role

VK

Starý svět je pryč a my musíme zjistit, kde je dnes naše role! Nárok na vedoucí roli USA ve světě je zpochybněn, možná už ztracen! Marco Rubio a Friedrich Merz na okraj Bezpečnostní konference v Mnichově popsali různými slovy de facto totéž, nástup Číny jako světové velmoci č. 1 v éře multipolárního světa! Merz se vyslovil pro společné jaderné odstrašení Evropské unie!

V Mnichově vypukla opět po roce neuvěřitelná taškařice ufňukaných euroliberálů a rusofobů s názvem Mnichovská bezpečnostní konference. Tento dýchánek pravidelně zahajuje německý kancléř, ale Friedrich Merz pojal své vystoupení jako anální alpinismus. Zoufale a prosebně v projevu horoval pro obnovení vztahů s USA, aby Američané neodcházeli z Evropy, aby se zastavili, aby si rozmysleli, pro co se rozhodli.

Znělo to trapně, bylo to nedůstojné a několik lidí v sále si dokonce odplivlo. Německá televize záběry okamžitě zcenzurovala. Dokonce mi chvílemi připadalo, že na pódiu řeční Petr Fiala, neboť Merzova předkloněná pozice k Američanům byla nevídaná. Ministr zahraničí USA přitom před odletem pronesl slova, která potvrdila, že časy se mění.

Mnichovská bezpečnostní konference 2026 se může zpětně ukázat jako okamžik, kdy západní politické elity oficiálně přiznaly konec jedné historické epochy. Německý kancléř Friedrich Merz zde veřejně konstatoval, že světový řád vybudovaný po roce 1945 už neexistuje v podobě, v jaké jej Evropa znala. Ve svém projevu uvedl, že „tento řád, jakkoli byl i ve svých nejlepších letech nedokonalý, už v této podobě neexistuje“ [1].

Tato věta představuje víc než diplomatickou formulaci. Znamená přiznání, že architektura poválečné stability – postavená na americkém bezpečnostním deštníku, jaderném odstrašení NATO, otevřeném globálním obchodu a relativní autoritě multilaterálních institucí – přestala být automaticky funkční. Merz tím veřejně pojmenoval proces, který probíhá už více než deset let, ale který dosud nebyl vysloven s takovou otevřeností.

Vedoucí světová role USA je ztracena!

Německý kancléř Friedrich Merz tak symbolicky v nešťastný den, tedy v pátek 13. února uznal, že mezi Evropou a Spojenými státy vznikla propast, ale vyzval Washington: „Pojďme společně napravit a oživit transatlantickou důvěru.“ Merz pronesl úvodní projev na Mnichovské bezpečnostní konferenci na pozadí rychle se zhoršujících vztahů mezi Evropou a USA. Mezi nejvýznamnějšími americkými osobnostmi v publiku byl i americký ministr zahraničí Marco Rubio.

„Začnu nepříjemnou pravdou: mezi Evropou a Spojenými státy se otevřela propast, hluboká propast,“ řekl Merz na setkání, kterého se zúčastnily desítky lídrů, šéfů obrany a ministrů zahraničí z celého světa. Od hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa zabrat Grónsko, přes jeho celní útoky až po varování jeho administrativy, že Evropě hrozí „zánik civilizace“, se transatlantické vztahy propadly na nejnižší úroveň za poslední roky.

„Viceprezident JD Vance to řekl před rokem tady v Mnichově. Měl pravdu ve svém popisu,“ řekl s odkazem na projev z roku 2025, ve kterém Vance také obvinil Evropu z potlačování svobody slova a dalších demokratických práv. Tón jeho projevu byl z velké části pesimistický, varoval před zhoršujícími se geopolitickými napětími a vyzval Evropu, aby posílila svou obranu. „V době soupeření velmocí ani Spojené státy nebudou dost silné na to, aby to zvládly samy,“ řekl konzervativní lídr, který je tradičně oddaným zastáncem transatlantické aliance. Merz varoval, že v takové době jsou svobody, které byly dlouho považovány za samozřejmé, stále více „ohroženy“.

Merzova evropská labutí píseň Američanům

„To od nás bude vyžadovat, abychom byli připraveni na změny, na převraty – a ano, dokonce i na oběti.“ Merz poté vyjádřil větší naději, když vyzval USA a Evropu k vytvoření „nového transatlantického partnerství“. „Vážení přátelé, členství v NATO není jen konkurenční výhodou Evropy. Je to také konkurenční výhoda Spojených států. Pojďme tedy společně obnovit a oživit transatlantickou důvěru,“ řekl Merz.

„My, Evropané, děláme svou část.“ Jako projev obav Evropy, že dlouhodobé bezpečnostní závazky USA jsou pod Trumpovou administrativou ohroženy, Merz také uvedl, že vedl „důvěrné rozhovory“ s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o jaderném odstrašování. Dříve se vyjádřil, že je otevřený tomu, aby Francie rozšířila své jaderné odstrašující prostředky v Evropě. Německo, které kvůli smluvním závazkům nemůže získat vlastní jaderné zbraně, se tradičně spoléhá na jaderný deštník USA prostřednictvím své účasti v NATO.

Po druhé světové válce vznikl systém, který kombinoval americkou vojenskou dominanci s institucionální strukturou OSN, Brettonwoodských institucí a později NATO. Studená válka vytvořila bipolární rovnováhu, ale zároveň jasná pravidla hry. Po roce 1991 pak Spojené státy zůstaly jedinou supervelmocí.

Evropě to umožnilo snížit obranné výdaje, soustředit se na integraci a sociální model a věřit, že bezpečnost je dlouhodobě zajištěna. Merz však nyní připustil, že tato éra skončila. Návrat mocenské politiky, nástup Číny, odpor Ruska proti dalšímu rozšiřování NATO k ruským hranicím a jeho SVO na Ukrajině, energetická krize, technologická fragmentace i rostoucí nejistota ohledně role USA postupně narušily předpoklad, že globalizace automaticky vytváří stabilitu.

Evropa se stane bez USA kořistí Putina a Xi, varoval Merz

Jednou z klíčových vět projevu bylo konstatování, že „v éře soupeření velmocí už ani Spojené státy nebudou dost silné, aby mohly jít samy“ [2]. Tato formulace má dvojí význam. Za prvé, jde o přiznání relativního oslabení americké hegemonie. Spojené státy zůstávají nejmocnější vojenskou silou světa, ale jejich schopnost simultánně zvládat Evropu, Indo-Pacifik a Blízký východ je omezená. Za druhé, jde o nepřímý apel na Evropu: éra bezpečnostního komfortu skončila. Merz tím fakticky oznámil konec modelu, v němž Evropa fungovala jako strategický pasažér. Pokud Spojené státy nemohou nést systém samy, musí být Evropa schopna nést podstatnou část břemene.

Přesto Merz nevyzval k odtržení od Washingtonu. Naopak zdůraznil nutnost obnovy vztahů a uvedl, že je třeba „společně opravit a obnovit transatlantickou důvěru“ [3]. Tento reset však nebude návratem do devadesátých let. Bude založen na tvrdých číslech, nikoli na deklaracích. Vyšší obranné rozpočty, výroba munice, modernizace logistických tras, investice do protivzdušné obrany a schopnost dlouhodobé konvenční obrany bez okamžité americké intervence – to jsou konkrétní parametry nové rovnováhy. Nejcitlivější část projevu se týkala jaderné dimenze. Merz oznámil zahájení důvěrných jednání s Francií o evropské dimenzi jaderného odstrašení [4].

Merz chce společné jaderné odstrašení EU! Rubio dal jasně najevo, že USA odchází z Evropy

Francie je jedinou jadernou mocností EU. Pokud by se její arzenál stal součástí širšího evropského konzultačního rámce, znamenalo by to zásadní změnu bezpečnostní architektury. Nejde o vytvoření nové jaderné síly, ale o institucionální zapojení evropských států do strategického plánování. Tato debata je důsledkem rostoucí nejistoty ohledně dlouhodobé americké angažovanosti. Evropa si začíná budovat pojistku proti strategickým šokům. Americký ministr zahraničí Marco Rubio použil podobně jednoznačná slova, když uvedl, že „starý svět je pryč – svět, ve kterém jsme vyrůstali, už neexistuje a žijeme v nové éře geopolitiky“ [5].

Rubio tím signalizoval, že změna paradigmatu je vnímána i ve Washingtonu. Spojené státy očekávají větší evropskou odpovědnost. Zároveň dávají najevo, že jejich globální priorita se přesouvá i směrem k Indo-Pacifiku. Nová geopolitika není pouze vojenskou otázkou. Znamená návrat průmyslové politiky, kontrolu surovin, technologickou suverenitu a strategické investice.

Obranný průmysl se znovu stává klíčovým sektorem. Evropa bude muset dramaticky zvýšit výrobu munice, modernizovat zbrojní kapacity a investovat do výzkumu v přípravě na válku s Ruskem. Evropa se pro tuto válku rozhodla a ta válka je podle všeho nevyhnutelná. Není jasné, jestli v Kremlu tohle vědí, jestli s tím počítají, že Rusko opět půjde do války naplno. Ne jako dosud formou komorní SVO naplněné placenými dobrovolníky, ale naplno. Plošná mobilizace, miliony Rusů na frontě, Stalinovy maršutky sbírající brance po celém Rusku z polí a z vesnic.

Evropská unie proto stojí před strukturální transformací, anebo před svým rozpadem. Pokud chce být geopolitickým aktérem, musí propojit ekonomickou, průmyslovou a bezpečnostní politiku. Ale to samo o sobě bude problém, když tou politikou je politika války s Ruskem. Vnitřní rozpory mezi členskými státy představují riziko fragmentace. Region střední Evropy získává nový význam. Logistické koridory, železniční infrastruktura, energetická bezpečnost a protivzdušná obrana budou klíčové. Zvyšuje se však i riziko politických tlaků a informačních operací.

Evropa půjde cestou Německa 30. let minulého století – Nastartování ekonomického růstu mohutnými výdaji do infrastruktury v přípravě na válku s Ruskem

První scénář předpokládá posílení evropského pilíře NATO a institucionální zapojení francouzského jaderného odstrašení. Druhý scénář počítá s fragmentací EU a oslabením transatlantické vazby. Třetí scénář zahrnuje postupnou multipolární stabilizaci založenou na regionálních blocích. Mnichov 2026 je okamžikem, kdy západní lídři přiznali konec jedné epochy. Slova Friedricha Merze o zániku poválečného řádu a potvrzení této změny ze strany Marca Rubia ukazují, že svět vstoupil do nové geopolitické fáze. Před rokem přitom Friedrich Merz vykřikoval, že chce střílet rakety na Rusko. Video máte níže.

Otázkou proto není, zda se svět změnil. Otázkou je, zda se Evropa dokáže změnit tak, aby si v novém prostředí udržela svou pozici a neshořela ve válce s Ruskem. Neboť pro Evropu se válka s Ruskem čím dál tím více jeví jako jediný ekonomický stimul založený na Hitlerově modelu ze 30. let, tedy oživení zkrachovalé ekonomiky obrovským zbrojením Německa a přípravou infrastruktury Německa na válku.

Tedy stavění dálnic, nemocnic, železnic, zpevněných mostů atd. Infrastruktura války má často civilní podobu. To všechno během pár let pozvedlo ekonomiku Německa k nevídanému růstu. Jenže všechen ten růst vycházel z přípravy na II. sv. válku! A nejen já, ale i američtí a ruští analytici se obávají, že přesně tento model chce EU zopakovat! Všechno totiž tomu nejen nasvědčuje, ale už rovnou i směřuje.

-VK-

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Anonym 100,- Kč, Jan Vrba 2000,- Kč, Petr Formánek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Vladimír Průdek 1500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Martin Vavrinka 20,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Anonym 70,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Anonym 700,- Kč, František Burda 50,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jana Kanová 100,- Kč, Jaromír Vybíral 300,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Anonym 500,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Miroslav Čermák 200,- Kč, Vítězslav Votruba 200,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Anonym 1000,- Kč, Jaroslav Majzlík 1000,- Kč, Stanislav Růžička 300,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Michal Olšiak 500,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, René Hladík 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Rudolf Ježek 100,- Kč

Celkem za měsíc: ... 28 510,00 Kč

Vybráno 63.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Měla to být ozbrojená pěst pravdy a lásky, ale vymkla se kontrole. Vidlák k levicovým teroristům - 28.3.2026
• Nikoliv v Bruselu, leč v Hormuzu se teď rozhoduje o budoucnosti spalovacích motorů a tím pádem i našeho autoprůmyslu - 28.3.2026
• Čtyři pokusy, čtyři neúspěchy a politická izolace v přímém přenosu - 28.3.2026

(5 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...