Petr Fiala, nejznámější signalista v Evropě!

Mnohé na toto téma už bylo řečeno a pochvalných statí napsáno, ale komu čest, tomu čest. Protože věren svému odkazu a jsa dobře připraven, pan Fiala nezahálel a začal vysílat signály okamžitě po svém nástupu do funkce. Dosud mi sice připadal více jako ukrajinský viceprezident, nebo mluvčí amerického konzulátu, ale to se změnilo. Po mimořádném, otcovském projevu k národu, kterému slíbil, že ho opravdu nikdy neopustí, zamířil zažehnat krizi do Evropy. Nebál se totiž hlasitě pojmenovat všechny ty šutráky, které nás, myšleno Evropany, tlačí dnes v botce nejvíce a malý, český človíček mudruje, nevěda si rady jak z toho ven. Jedním z hlavních signálů, který nezapomněl vyslat hned v začátku našeho předsednictví, je motto, které hned v počátku razantně osvětlí mnohé!

Zde jsou ona zásadní slova našeho nejoblíbenějšího a světově nejuznávanějšího prezidenta:

„Zdá se mi, že ne-li nejdůležitějším, pak určitě výchozím bodem všeho našeho rozjímání při večerním soumraku by měla být rozprava o Evropě jako hodnotovém světu, o evropské duchovní identitě či – chcete-li – o evropské duši. Čím Evropa byla, v co věřila, čím je, v co věří a čím by mohla být, respektive jakou roli by v budoucnu mohla hrát.“ Hned jak jsem si ta slova našeho největšího velikána (hned po Albrightové a Karlu IV.), přečetl, zmocnil se mne stav nesmírného klidu a míru, rozjitřená mysl se upokojila a já, dosud pouze vlažný evangelík, prožil stav dosud nepoznané buddhistické nirvány. Ano, rozjímání při soumraku o evropské duši – to je to, co teď všichni v Evropě nesmírně potřebujeme! A se mnou se jistě uklidnila celá Evropa a Evropský parlament protože slyšeli ta moudrá, klidná ale rázná a neotřelá slova, která následovala vzápětí a která jste jistě také v televizi nedočkavě hltali i s celou Evropou:„… budeme pracovat… je třeba postavit se čelem k výzvám… řešení by měla být vyvážená… hrozbám musíme čelit společně… budeme postupovat ve shodě…“! Slova, která by se měla tesat do kamene, instalovat nad hlavní vstup Evropského parlamentu, nebo minimálně na podstavci jezdecké sochy sv. Václava! Aktuálně pak povinně vysílat před každým kvalitním hlavním pořadem večera na obou programech ČT, před Otázkami pana Moravce i po jeho skončení! Protože najednou je všem jasné, že i ty nejsložitější věci mají ta nejjednodušší řešení, která sice možná známe hodně dlouho, jen musí přijít ten správný člověk a celou Evropu tak trochu popostrčit – a ono to půjde! A možná se dočkáme i těch oblíbených světlých zítřků! I já s hřejivým pocitem zavzpomínal na doby mého mládí, kdy jsem podobná slova a téměř stejné věty slýchával z černobílé obrazovky a nevěřil jsem, že by se něco takového mohlo uskutečnit v reálném světě. Až dnes, na stará, unavená kolena, mi pan předseda rozsvítil v hlavě a vím, že to je opravdu možné. Že je to jediné a nejlepší řešení všech zapeklitých problémů nejen pro celou Evropu, ale určitě pro celý svět! Jsem přesvědčen, že pan Fiala svým géniem předčil i dalšího českého velikána Járu, kteréhož celé jméno se bojím vyslovit, aby mne jeho příznivci nekamenovali.

Pak už to šlo, jedno za druhým, jak gdyž hrom bije! Uprchlickou krizi zvládáme a zvládneme (Češi best in…!), nesmiřitelným postojem k agresorovi, maximální podporou Ukrajiny dodávkou zbraní (Češi opět na bedně!)… a vlastně všeho co je třeba… budeme podporovat válku na Ukrajině až do konečné porážky Ruska… energetická nezávislost na Rusku je za dveřmi… vyšší obranyschopnost… budeme bojovat s inflací… budeme chránit demokracii proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli… klima nepřestává být prioritou, ale s přihlédnutím… a to všechno samozřejmě … společně a ve shodě. No krásně jim to tam všechno ten náš pan premiér řekl! A mluvil rozvážně, srozumitelně, takže doufám, že to všichni pochopili a teď už to půjde jak po másle.

Ještě na jeden moment nemohu zapomenout. Jak neopomněl vzpomenout společnou demonstraci (s paní Uršulou) vedoucí úlohy Evropy při obnově Ukrajiny po ukončení války, na zasedání v Lugánu! (A propos – toho, že si s paní Uršulou rozumí opravdu báječně, si všimli i na Reflexu. Mně ta scénka z Litomyšle opět trochu evokovala vzpomínky na mládí, kdy se naši spřátelení státníci vítali stejně srdečně a se stejným nadšením. Pravda, tehdy nám to bylo trochu divné, byli to chlapi s chlapama, ale dnes, v této osvícené době, bychom tomu konečně mohli a měli! lépe porozumět, než v těch dobách temna a netolerance k jinakosti.) No sláva! Konečně nebudeme sbírat drobky a dostane se nám té cti, že budeme obnovovat tu, na suroviny nejbohatší Ukrajinskou oblast a za to se nám pak dostane též zasloužené odměny! Tu zmíněnou schůzku, na které samozřejmě pan Fiala také přednesl jeden z rozhodujících projevů, však poněkud podivně komentovali na Echu v článku „Západ si už rozparceloval Ukrajinu. Na Česko ale zbyla rekonstrukce „ruského“ Luhanska“. Samozřejmě zbývá jen drobná maličkost. Vyhnat odtamtud Ruské jednotky! A komentátor též pokrokového Reflexu, si ještě připrcl a se závěry této důležité konference nepřístojně polemizoval! No a to jsem se opravdu spravedlivě rozhořčil! Jak je možné, že ve veřejném, rádobypravicovém a konzervativním médiu, se prezentují takové, přímo poraženecké postoje! Jak si někdo může dovolit zpochybňovat konečné vítězství Ukrajiny a vyhnání okupantů z ukrajinského území! Vždyť to zavání nejen relativizací, ale přímo poraženectvím, kolaborací a mělo by se s tím hned něco dělat! Přiznám se, že i já jsem, při nedávných ruských, dočasných úspěších při obsazování ukrajinského území, měl tak trochu pochybnosti. Ale včíl, když velí Evropě konečně ten náš šikula, praktický politik s patřičným vzděláním a životními zkušenostmi, prostě člověk na svém místě – tož včíl su klidný! Rusáky vyženeme, Luhansk a Doněck obnovíme a všude pak nastane klid a mír, ještě než ten náš skvělý premiér skončí ve funkci!