Ono už to vlastně nemůže skončit

Včera si moje maminka popovídala se svým ukrajinským příbuzenstvem… Nálada se tam změnila. Jednak Rusové odešli od Kyjeva a to je přece vítězství, protože tím ukázali, že Goliáš proti Davidovi neobstojí… a jednak i tam viděli všichni fotky a videa z Buče. Asi nikoho nepřekvapí, že tam nikdo nemá žádné pochybnosti nad oficiálním průběhem událostí.

A tak ti mladí kluci, o jejichž osud jsme se třásli, aby se nedostali na frontu jako velmi laciné válečné maso, ti se přihlásili sami. Odplata je jediné východisko, tohle těm Moskalům nesmí projít. Nikdy nezapomenout, nikdy neodpustit. A najednou, co to maminka nevidí… plakát, a na něm je napsáno: Bandera je naša religia.

Ve stejný den si popovídáte s ruskou větví rodiny, a ti zase žijí videem se střílením zajatců do nohou a podřezáváním dalších. K tomu tam teď hodně nahlas rezonuje, že dohodnutá výměna zajatců se nekonala a oficiální ruské kanály tvrdí, že se nekonala, protože zajatci byli popraveni. Také se hned pár mladých ruských kluků dobrovolně přihlásilo do boje, protože tohle ukronáckům nesmí projít.

Takhle jednoduché to bylo. Znám je všechny. Vždycky to byli hodní a mírumilovní bratránci, kteří by mouše neublížili a rozdali by se z posledního. Všichni byli poslušni naučení mého dědečka, že válka je to nejhorší, co může být. Všichni jsme seděli na jeho kolenou, všichni jsme to poslouchali, všichni jsme to brali vážně.

Ale teď už je to pryč. Najednou už to není láska, jen hluboká a trvalá zášť. Vlastně si říkám, že právě tohle byl hlavní účel… pamětníci války jsou už vesměs mrtví, je třeba zasít do srdcí novou stoletou nenávist. Možná vůbec nejde o to, kdo vyhraje a kdo koho vytlačí. Důležité je, aby se to nedalo odpustit. Aby se to celé generaci mládeže zarylo hodně hodně hluboko do srdcí. Postupně se odhazují všechny ohledy a všechna videa to ještě víc rozfoukávají. Pacifisté z přesvědčení najednou míří na frontu, aby je tam někdo postřílel a to přesvědčilo jiné pacifisty, aby je nahradili. Ve jménu Bandery, ve jménu velkého Ruska.

Teď se ještě obě strany snaží působit, že dodržují válečné konvence, ale dejte tomu ještě chvíli a začnou se svými zvěrstvy chlubit. Válka začne živit válku, žádný mír nebude, žádná dohoda nebude a žádná strana si nebude moci dovolit skončit. Ještě chvíli a nebudou to tisíce mrtvých, ale statisíce. Nebude to speciální vojenská operace, ale Vojna narodnaja. Z obou stran. Už dlouho nikdo neviděl, jak vypadá milion ztracených životů.

Jak daleko jsme od toho, aby Rusové doopravdy shodili rukavičky a začali města bořit ve velkém? Jak daleko jsme od toho, aby se Ukrajinci začali vypořádávat se zrádci banderovskými metodami? Jak daleko jsme od toho, aby vybublaly ty nejhorší lidské vlastnosti?

Promiňte mi, mám z povídání mých příbuzných pořádný splín. Museli byste slyšet, jak moje maminka mimoděk přeskakovala do ukrajinštiny a překládala mi ty plamenné hlasy mých bratránků… Tak mám nějak dojem, že spory o rozšíření NATO brzy přestanou v celé té válce hrát roli. Už to nebude geopolitika, ale uvidíme na barevných filmech a ve vysokém rozlišení nějaký nový Babíj Jar. Uvidíme podobné obrázky jako za vrcholů Islámského státu. Brzy bude na východ od nás všechno v krvavé fašírce a vůbec nebude nutné řešit, jestli je nějaké video nafejkované. Všechny budou pravdivé, jako když se Němci chlubili Lidicemi. Původní cíle i původní bezpečnostní otázky budou zapomenuty a zůstane jen pomstychtivost.

Karel Kryl ve své písni Veličenstvo Kat nazpíval verš, že ďábel s úšklebkem viděl pro každého podíl. Já už ho vidím také. Na Ukrajině poteče krev jako za starých časů. Tak moc, že se tady z toho všichni pozvracíme. Moje maminka má jasno… Bandera je z hrobu venku a Stalinovi to už nebude trvat dlouho. I oni se totiž rouhali. I oni se na to těšili. A teď se jim to plní.

A nám to bude také spočítáno. Všechny naše podíly na této hekatombě nám budou připsány do knihy hříchů. Tohle Bůh prostě bez trestu nenechá. Tohle se nám vrátí jako bumerang.

Dneska vám neřeknu žádnou svoji předpověď. Řeknu vám předpověď mojí maminky:

Ukrajinci se ubrání, protože nenávist je víc než zbraně. A aby se mohli ubránit, vytvoří režim, proti kterému ten dnešní bude selankou. Banderu exhumovali už dávno, ale teď jim doopravdy ožije.

To samé udělají Rusové. Protože úctu a bezpečí jim nezajistí ani stratég Putin, který neumí obsadit ani blbou Ukrajinu. Úctu a bezpečí jim nezajistí ani ropa, ani spojenectví s Čínou, ani nějaké pofidérní smlouvy se Západem, stejně to nikdo nikdy nedodrží. Úctu jim zajistí ocelová brutalita, militarizace a bezohledný postup. Rusové se den ode dne přesvědčují, že Stalin měl pravdu – jejich soupeři rozumějí jen síle.

Ukrajinci se ubrání a budou od nás skvěle a dokonale vyzbrojeni. Ale pak se přijdou pomstít i nám… za to, že jsme jim proti Rusákovi nepomohli. Záminka se najde. Rusovi to jenom přijde vhod.