Odpustit dluhy do 100000Kč? Není to málo, přátelé z ČSSD?

„Dluhová amnestie, tedy že by nějakým lidem byly odpuštěny dluhy, cílí na to, že velká skupina dlužníků má minimální dluh, přesto nemá šanci svými prostředky jej splatit,“ řekla Právu poslankyně a právnička Kateřina Valachová. Takové dluhy podle ní často vznikly nekalými praktikami tzv. šmejdů, lichvářskými úroky u nebankovních půjček nebo předraženým ubytováním.

Zatímco koaliční partner ČSSD, hnutí ANO, se k nápadu staví „neutrálně“ (až s ním ČSSD přijde, můžeme se o tom bavit), oslovená ODS (Marek Benda) nápad odmítá. Podle stejného zdrojese v současnosti nachází v exekuci bezmála 900 tisíc lidí nad 15 let.

Principiálně je odpouštění dluhů chybné. Existuje už i v našem právním řádu systém, který umožňuje smazání části dluhů, pokud dlužník splní podmínky tak zvaného osobního bankrotu. Osobní bankrot je pětiletá cesta z dluhů. Prostřednictvím právníka nebo notáře se může na soud obrátit kdokoli, kdo dluží víc věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň třicet procent dluhů. Zdá se mi, že jistá úprava parametrů zákona, která by umožnila v odůvodněných případech osobní bankrot i při částce nižší než 30%, by mohla být realistická.

Kateřina Valachová, poslankyně ČSSD a bývalá ministryně školství, však svým návrhem na dluhovou amnestii neusiluje o realistické řešení problému. Je to zase jenom pokus přilákat na svou stranu voliče v „tíživé sociální situaci“. Že si za to dlužníci mohou z větší části sami, není pro Valachovou podstatné. Procenta podpory ČSSD jsou na historickém minimu, a proto se musí „něco dělat“. Paradoxem záměru Valachové je ale skutečnost, že lidé v dluzích většinou k volbám nechodí. Pokud se Valachová domnívá, že v dalších volbách to bude jinak a dlužníci přijdou a dají to ČSSD, domněnka je to hezká.

Za připomínku stojí i plán Valachové na obědy pro žáky zdarma. I tato dáma připouští, že by se týkal jenom dětí na prvním stupni základních škol (ti starší často na obědy podle Valachové nechodíz „vlastního rozhodnutí“ a bylo by to plýtvání!!). I tak by návrh na plošné obědy zdarma přišel erár na více než pět miliard korun ročně.

Nicméně, stát pod vedením levice zcela rezignoval na princip pomoci potřebným a lidem v opravdové nouzi a místo toho chce „pomáhat“ i tam, kde to není nutné a dokonce ani žádoucí. Ve straně, jejíž podpora klesla až k hranici nevolitelnosti, se prostě stále vymýšlejí ptákoviny s nadějí, že to voliči ocení. Inu, víra je v zásadě pozitivní jev. Občas může i uzdravit. Obávám se ale, že v případě ČSSD jde o něco jiného – ČSSD trpí trvale diagnózou bobtnání moci státu nad jednotlivcem a jednotlivec (volič) to „nechápe“ a nevolí. Že by to jiní dělali lépe?

[ad#pp-clanek-ctverec]