2.6.2024
Kategorie: Ze světa

O co jde v Gruzii?

Sdílejte článek:

DANIEL VÁVRA

Možná jste zaregistrovali zprávy o tom, že v Gruzii jsou obří protesty proti vládě, která se „orbanizuje“ a přiklání v Rusku. Naše Ministerstvo zahraničí gruzínskou vládu vyzývá, aby se vrátila zpátky na cestu demokracie. O Gruzii toho moc nevím a tak jsem se rozhodl se doučit. Výsledky tohoto krátkého bádání mně musím říct vcelku šokovaly…

Nebudu vyjadřovat nějaký zásadní názor. Pouze sepíšu fakta co jsem zjistil a myslím, že budete taky koukat co se v té malé zemičce děje a jakou o ní mají západní mocnosti velikou starost.

Začnu ovšem poznámkou, že v Turecku před časem proběhl pokus o puč, při jehož potírání turecký diktátor Erdogan uvěznil, nebo vyhodil z práce, desítky tisíc lidí. Turecko je stále v NATO a příliš často neslyšíme výzvy, že by se mělo ubírat cestou západní demokracie. Proč, to by mě také zajímalo.

Co se tedy v Gruzii děje? Tamní vlád se rozhodla prosadit zákon „O zahraničních agentech“, který zavádí „neziskovkám“ financovaným více než 20% ze zahraničí, registrovat se. To je vše.

Psotník z toho mají nejen ony neziskovky, ale i vlády USA, ČR, nebo Evropská unie. Přičemž kupříkladu jisté USA mají zákon FARA, který a teď pozor, teď to přijde … je zákon o registraci zahraničních agentů! „FARA vyžaduje, aby někteří agenti zahraničních zmocnitelů, kteří se zabývají politickými aktivitami nebo jinými aktivitami specifikovanými ve statutu, pravidelně zveřejňovali svůj vztah se zahraničním zmocnitelem a také aktivity , příjmy a výdaje na podporu těchto činností.“

Takže USA kritizují Gruzii, za to, že chce přijmou zákon, který v USA mají taky, protože je to ohrožení demokracie…

Ooops…

Teď něco o tom, kdo chce přijmout ten zákon a proč.

V Gruzii vládne politická strana Gruzínský sen (pojmenovaná po rapovém songu syna zakladatele strany BTW, který je něco jako tamní Rytmus).

Tato strana nastoupila po straně Sjednocená národní strana, za kterou byl nějaký čas prezidentem jistý Michail Saakašvili. Michail se vyznačoval tím, že vystudoval na prestižních školách v EU a USA a byl kamarád ukrajinského prezidenta Porošenka.

V roce 2003 svrhl v puči prezidenta Ševarnadzeho, který ho před tím jmenoval ministrem spravedlnosti.

V roce 2004 následně vyhrál prezidentské volby s 95% hlasů. Což je taková běžná demokratická hodnota.

V roce 2007 vyvolala v říjnu obvinění z vražd a korupce vznesená Irakliem Okruašvilim, někdejším Saakašviliho spolupracovníkem a bývalým členem jeho vlády, sérii protivládních demonstrací, které byly násilně potlačeny a byl vyhlášen vyjímečný stav.

Další volby ovšem zase vyhrál s 53% hlasů.

V roce 2008 zaútočil na separatisty v Jižní Osetii, což vedlo ke krátké válce s Ruskem, kterou prohrál.

V roce 2009 byly proti jeho vládě opět masivní demonstrace a podle jeho vlády se chystal i ozbrojený puč a atentát na jeho osobu. Takže byly opět násilně potlačeny.

Saakašvili usiluje o vstup Gruzie do EU a NATO. Což mu NATO v zásadě přislíbilo.

Dne 13. srpna 2014 byl Saakašvili obviněn ze zpronevěry rozpočtových prostředků.
5. ledna 2018 byl gruzínským soudem v Tbilisi shledán vinným z překročení pravomocí prezidenta republiky, když udělil milost policistům odsouzeným za vraždu bankéře Sandra Girgvlianiho. Byl v nepřítomnosti odsouzen k tříletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

Je podezřelý z podílu na úmrtí expremiéra Zuraba Žvaniji.

V roce 2013 emigroval do USA a v Gruzii je na něj zatykač.

Teď to začíná být zajímavé.

Saakašvili byl velkým podporovatelem Euromajdanu na Ukrajině a na škole přítelem prezidenta Porošenka, se kterým se seznámil při studiu v Kyjevě.

Získal ukrajinské občanství a stal se guvernérem Oděsy, do kteréžto funkce ho jmenoval právě přítel Porošenko. Následně Saakašvili ovšem Porošenka obvinil z korupce a ten mu občanství zase sebral a on odešel zpět do USA.

Pak se ale vrátil na Ukrajinu, kde byl zatčen Ukrajinskou bezpečnostní službou za organizování demonstrací proti Porošenkovi. Což je už druhý prezident, který ho někam jmenoval a on se ho pokusil svrhnout.

Po propuštění poté, co se v nedostavil k výslechu, byl 12. února 2018 zadržen a letecky deportován do Polska.

V roce 2021 se vrátil do Gruzie, kde byl zatčen, uvězněn, držel hladovku, převezen do nemocnice, zastala se ho Amnesty International, OSN, vláda USA a prezident Zelenskyj.

18. září 2023 obvinila Státní bezpečnost Gruzie (SSG) uvězněného Saakašviliho a jeho stoupence ze spiknutí s ukrajinskou vládou a Gruzínskou legií (skupina gruzínských dobrovolníků bojujících za Ukrajinu) z plánování státního převratu proti gruzínské vládě.

Tolik k zakladateli hlavní opoziční strany a jeho kariéře prozápadního demokrata.

Teď k té straně vládnoucí.

Gruzínský sen zvítězil ve volbách roku 2012 s 55% hlasů.

V roce 2013 podepsala tato strana/koalice asociační dohodu s EU. Chovala se tedy jako proevropská.

V roce 2016 znovu vyhráli volby a získali 115 křesel ze 150.

V roce 2019 se proti jejich vládě vzedmula vlna odporu po té, co na mezinárodním Meziparlamentním shromáždění o pravoslaví vystoupil Sergej

Gavrilov, ruský zákonodárce z Komunistické strany Ruské federace, tedy země okupující část území Gruzie.

Masivní protesty byly opět potlačeny násilím, protože hrozilo, že protestující zaútočí na parlament a hrozil puč. Následně vláda odstoupila a byly vypsány nové volby.

V nich opět drtivě zvítězili se 48% hlasů a většinou 90 křesel ze 150.

Opoziční Saakašviliho strana UNM měla 27%.

Opozice ovšem volby neuznala a následovala krize, zatčení některých opozičních politiků, za něž pak Evropská unie zaplatila kauci! Krize byla nakonec zažehnána.

Následně vypukla válka na Ukrajině. Zelenskyj vyzval 4 a půl milionovou Gruzii aby zaútočila na Rusko a otevřela druhou frontu, což Gruzie, odmítla, mimo jiné proto, že její hlavní město je 30km od hranic s Ruskem a už jednu válku s Ruskem prohrála během pár dní.

V červnu 2022 přijal Evropský parlament šestistránkovou rezoluci vyzývající Evropskou radu, aby uvalila osobní sankce na zakladatele strany Gruzínský sen Bidzinu Ivanišviliho a obvinila ho, že „určil negativní postoj současné gruzínské vlády k sankcím vůči Rusku“.

Gruzínská vláda následně obvinila EU a Ukrajinu, že chystala puč a vztahy se ještě zhoršily.

Následně Gruzínský sen vystoupil z Evropské socialistické strany po té, co se premiér Gruzie účastnil konzervativní konference CPAC v Maďarsku.

No a následně přišel ten zákon o zahraničních agentech a vzedmuly se „největší protesty v moderní historii Gruzie“ a naprosto celý západ začal Gruzii intenzivně kritizovat. Znovu opakuji, že kvůli tomu, že se NEZISKOVKY FINANCOVANÉ ZE ZAHRANIČÍ MUSÍ REGISTROVAT.

Zdá se, že vadí, že západ ztratí vliv podobně jako v Maďarsku a na Slovensku.

Co se týče těch největších protestů, tak v Tbilisi se proti zákonu několikrát sešlo cca 50 000 lidí. Gruzie je asi poloviční než ČR. Když se pro srovnání v

Praze sešlo 70 tisíc lidí, tak se nestalo vůbec nic a všichni řekli, že to je jen pár bezvýznamných dezolátů.

Strana Gruzínský sen má v předvolebních průzkumech pro letošní volby téměř 50%. Opoziční UNM 13%.

Gruzínský parlament včera přehlasoval prezidentské veto tohoto zákona, proti čemuž protestuje i naše Ministerstvo zahraničí. Kromě toho o této „události světového významu“ informovala všechna naše média jako Rozhlas, ČT, Novinky, Seznam, Aktuálně, Deník N, Lidovky a další.

Gruzínský premiér nyní navíc prohlásil, že mu maďarský eurokomisař při nátlaku, aby daný zákon neprošel, vyhrožoval, že skončí jako Fico. Ten to popřel s tím, že mu nevyhrožoval, ale varoval ho, protože polarizuje společnost. Nicméně skutečně řekl, že by mohl skončit jako Fico, když toho nenechá.

Situace je poněkud pikantní, protože vyhrožujícího eurokomisaře jmenoval Orbán, který je podle médií naopak spojencem Gruzínců. Takže by spíš dávalo smysl, že kolegu upřímně varoval.

Naše Ministerstvo zahraničí tvrdí, že většina gruzínského lidu zákon nechce. Na čem toto tvrzení staví, když vláda, která ho navrhuje, má nadpoloviční podporu obyvatel, je otázka.

Je také podivuhodné, že se kvůli zákonu o neziskovkách, který se běžných lidí prakticky nemá jak dotknout, sešlo tolik protestujících. V takové EU se neprotestuje ani proti tomu, když se nastolují skutečně svobodu omezující zákony jako DSA.

Zdá se, že zahraniční neziskovky jsou pro chod demokracií v některých zemích zcela klíčové. Zatímco v jiných zemích diktátorské manýry jejich prezidentů nehrají roli. Proč zrovna v Gruzii, kde má vláda podporu, o které si může většině západních stran nechat jen zdát, je otázka.

Teď víte o Gruzii víc, než vám v poslední době sdělilo jakékoliv české mainstreamové médium.

A musím se přiznat, že celé mi to přijde jako naprosto neuvěřitelný bizár. A znovu zopakovat, že se to děje údajně proto, že tato vláda, která přežila už dva pokusy o puč, řízené člověkem, který organizoval svržení prezidentů ve dvou různých zemích, chce přijmout zákon o registraci neziskovek, jehož obdobu mají i v USA.

Nutno ještě dodat, že protesty jsou podle všeho násilné. Opět mi nedá abych se nezamyslel, co by se dělo, kdyby se v něco podobného zvrhly protesty na Václavském náměstí. Tam se zatýkalo za blbé kecy.

 

fb

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (28 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
8 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)