![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Merkelové Německo je bezmocné, když útočí na kostely bojovník Alláha. Už jsou všude!
ROMAN BEDNÁR
V sobotu dopoledne zaútočil v městečku Rauderfehn (18 000 obyvatel) v Dolním Sasku pouze během dvaceti minut na tři kostely mladý 33 letý bojovník Alláha pocházející z Pobřeží slonoviny. Podle policejní zprávy, přišlo o 9:55 na místní policii telefonické volání o pomoc. Během mše vtrhl znesvěcující způsobem do evangelického kostela Hoffnungskirche muslim a nebezpečně agresivním hlasem vícekrát zařval: Alláh Akbar. Někteří věřící v panickém strachu vybíhali z božího chrámu.
Pak si to namířil do katolického kostela St.Bonifatius, kde zopakoval své divoké islamistické pokřiky a opět na smrt vystrašil přítomné, z nichž někteří i v tomto případě spěšně vybíhali na ulici.
Po dvou úspěšných útocích ve dvou kostelech se vydal do dalšího, opět katolického kostela, největšího kostela v Rauderfehne – Petruskirche – kde zopakoval své zastrašující islamistické „představení“, a to se stejným účinkem.
Je zarážející, že se nikdo z množství lidí, případně více spolu, neodvážili muže zpacifikovat. Na druhé straně je fakt, že občané v Německu mají velký strach před možným napadením nožem a také mají obavy, že pokud zakročí proti azylantů, který je ještě muslim, tak budou označení za rasisty a nepřátele islámu.
Muže nakonec v 11:20 konečně zatkla policie. Podle výpovědi policistů muž v kostelích ohrožoval některé věřící i přímo verbálně. Při osobní prohlídce, kdy policisté hledali u něj zbraně, se bránil a napadl policisty.
Z pohledu mnohých muslimů svým činem jen konal ve smyslu koránu, sura 3, verš 151.
Policie již krátce po zatčení muže lakonicky (a podle příkazu „shora“) a typicky pro takové případy prohlásila, že nešlo o politicky motivovaný čin a že dotyčný je podle všeho psychicky narušený a že už byl poslán na vyšetření na psychiatrii.
Přesně toto je problém Německa, že pak jsou takové islamisticky motivované činy překvalifikovány na problém psychologický a nejsou stíhány.
Například v Izraeli je přístup justice k takovým trestným činům mimořádně přesný a přesně definovaný. Každý akt násilí, který nemá čistě osobní pozadí, je nekompromisně hodnocen jako teror. A média dostanou od policie i úplné jméno dotyčného.
Pokud by tento terorista vnikl v Izraeli do tří synagog (což by se mu sotva podařilo, neboť občané Izraeli jsou daleko odvážnější než Němci a kromě toho nemají nad sebou Merkel) a udělal svůj teror tak jako v Rauderfehne, tak podle trestního izraelského práva je na to trest ve výši 10 až 15 let.