
„Kolik utrácím? Nevím. Řeším výdaje tak, jak přijdou“, říká třetina Čechů
Finanční gramotnost Čechů je stále na neuspokojivé úrovni. Od roku 2016 jí mapuje Česká bankovní asociace (dále jen ČBA) prostřednictvím tzv. Indexu finanční gramotnosti. V roce 2019 se tento index ustálil na 57 procentech, což je zatím nejvyšší číslo, kterého Češi dosáhli. Rozhodně však nejde o nijak vysokou hodnotu, což ostatně dokazují i výsledky průzkumu známé agentury, která mapuje finanční jednání české populace. Podle ní téměř třetina Čechů neví, kolik utrácí, nespoří si a výdaje řeší nárazově.
Po třech měsících na mizině
„Platy v Česku jsou dlouhodobě nízké. Když navíc stojí zajištění rodiny jen na vás, je to často dost náročné. Dostat se do dluhové pasti, tak není nic složitého,“ říká čtyřicetiletý Pavel a pokračuje: „Po škole jsem si našel práci jako skladník, kde pracuji už skoro 23 let. Manželka pracovala jako prodavačka v jednom větším supermarketu. Po narození našeho prvního syna, pobírala jen velmi nízkou mateřskou. Žili jsme prakticky z ruky do pusy a na nějaké rozhazování, spoření, ne tak investování, zkrátka nezbývalo.
Výdaje jsme řešili nárazově – tak jak přišly. Účty a nájem jsme ale mívali zaplacené vždycky včas. Když odešla pračka nebo lednička, museli jsme si na novou počkat několik týdnů, někdy i měsíců. Nikdy jsme ale neměli dluhy. Na druhou stranu jsme měli docela štěstí, protože přehled příjmů a výdajů u nás doma nikdo nevedl. Dlouho jsme tak neřešili, za co a kolik utrácíme. Problém přišel ve chvíli, kdy se mi stal v práci vážný úraz, já nastoupil na dlouhodobou neschopenku a rodina se ocitla prakticky ze dne na den bez příjmu.
První dva měsíce jsme se nějak potloukali a platili jen ty nejnutnější výdaje. Po dalším měsíci jsme byli regulérně na mizině. Nezbylo proto nic jiného, než požádat o finanční výpomoc. Naše banka mi žádost zamítla z jednoho z těchto důvodů. Procházeli jsme různé banky, ale více se nám osvědčilo nezávislé srovnání půjček na pujckyhned.cz. Z finanční tísně jsme se dostávali skoro rok. Dneska už jsme – co se týče financí – mnohem zodpovědnější. Manželka sepisuje veškeré příjmy a výdaje, já odkládám peníze bokem. To pro případ nečekaného výpadku příjmu nebo většího výdaje,“ uzavírá své vyprávění Pavel.
Řešíme věci, tak jak přijdou
Bohužel případ Pavla není ojedinělý, téměř 40 % českých domácností spoří vždy jen na nějakou konkrétní věc a dalších 36 procent Čechů nemá s rodinnými financemi vůbec žádné plány. Obecně tak řešíme věci, jak přijdou a postrádáme přehled o tom, kolik v daném období můžeme utratit. Výjimkou jsou výdaje na bydlení a dopravu, které hlídají především ženy. Nejzodpovědnější je tradičně starší generace, kterou tvoří lidé v rozmezí 54 až 65 let. Tady má přehled o příjmech a výdajích asi 43 procent lidí.
Netvoříme si rezervy a je to problém
Také na problematiku nízkých rezerv poukazuje analýza ČBA, podle níž si drtivá většina Čechů odkládá z každé výplaty asi 1 000 – 2 500 Kč, což rozhodně není mnoho. Podle ní každý pátý dotázaný Čech přiznává, že v případě náhlého výpadku příjmů by z naspořených peněz nevyžil déle než jeden měsíc. Necelých třicet procent pak z úspor nevyžije déle, než tři měsíce. A to je chyba. Ideální rezerva by měla být taková, aby dokázala v případě výpadku příjmu bezpečně pokrýt výdaje za šest měsíců.
(PR)