Klinika jásá a znovu slaví své vítězství

[ad#clanek-respo]

Aktivisté “klinikáři” budovu oprávněně obývají od prosince 2014 a je pravdou, že se s ní společně se svými příznivci, podobně smýšlejícími jedinci solidně zabydleli. Dokonce i kafe gratis vám tam uvaří, když se tam objevíte. Řeklo by se: “Takoví hodní kluci a holky, tak proč je vyhazovat? Copak je svět jen plný nenávisti a nepochopení?”

Na druhé anonymní hlášení o uložení bomby musela policie zareagovat i tentokrát, okolnosti kolem jejího zásahu připomínaly jeden velký tyjátr. Aktivisté proletáři byli tentokrát připoutaní k sudům s betonem, od nichž je policisté museli rozbrušovačkami odřezávat, další výškomilové se připoutali na střechu, kde dva z nich vydrželi zdatně i přes hustý déšť až do 23.00, kdy policie zásah ukončila. Šestnáct jedinců odvezla policie na služebnu pro podezření z neuposlechnutí výzvy úřední osoby.

Po autorovi druhé e-mailové výhrůžky policie pátrá kvůli šíření poplašné zprávy. O tom, kdo má opakovaný zájem na vyklízení Kliniky za asistence policejních těžkooděnců a pod dozorem senzacechtivých médií lze jen spekulovat, stejně jako v případě tzv. “neonaci” útoků na pražské HateFree Zones. Zatím je ticho po pěšině.

Podle zpráv, které “klinikáři” během noční akce házeli na svůj twitter (24. 5. 2016), považovali policejní zásah za velkou zábavu, něco ve stylu kdo s koho, jak moc rychle a jak moc úspěšně.

Posuďte sami:

• Klinika v obklíčení antonů, bombu si policie zřejmě vymyslela.
• Co se videokamer týče, jsme dobře pokryti. Policie odsouvá lidi stále dál, nechce mít svědky zásahu.
• Venku je nás spousta, vevnitř zas spousta fízlů – pak pár hrdinů a hrdinek, které se nevzdávají!
• Apelujeme na média, aby si vyžádala právo dokumentovat probíhající zásah v objektu. Tam v tuhle chvíli probíhá zásah bez dozoru médií…
• Klinika žije, boj pokračuje!
• Policie se neštítí ničeho: chystá se ohrozit lidi na střeše!
• Info ze střechy: Policie zkouší triky – “jen jeden prstíček, jen jeden ať sleze!” Ale zůstáváme, ať se děje cokoli.

Celá událost na Klinice je dalším důkazem toho, že v době Hate Free Culture si mohou tzv. aktivisté dovolit téměř všechno. Suverénně nerespektovat zákony, nastěhovat se do prostor, které squatterům nepatří a nereagovat následně a opakovaně na výzvu k jejich opuštění.

Drze se vysmívat státu, jeho zákonným normám, provokovat policisty, kteří musí na základě smyšlených oznámení o uložení bomby zasahovat, rvát se se zfetovanými individui připoutanými k sudům, přesvědčovat je, aby slezli ze střechy a ještě poslouchat kecy, o tom, jak moc je to tady policejní stát, který ubližuje bojovníkům za lidská práva a spravedlnost. To vše za peníze daňových poplatníků, kteří podobné excesy sledují s velkým skřípěním zubů.

Zkrátka a dobře zkouší se tu, nakolik je únosná míra trpělivosti naší demokracie, a když má dojít na lámání chleba začnou ublížení klinikáři řvát o policejní brutalitě a policejním státě! Něco je špatně.

Tito aktivisté z roku 2016, kteří se zabydleli v chátrající budově s honosným názvem Komunitní sociální centrum Klinika, nejsou ve skutečnosti ničím jiným než novodobými squattery, kteří se v době plné pomatených sluníčkářů a novodobých neomarxistů skrývají za myšlenku, uvedenou na svém webu, tj. nabídnout Praze epicentrum nových kulturních, společenských a politických impulsů a šířit ekologický životní styl. Zelený Matěj Stropnický musí jásat. Co na to madam Krnáčová?

Na svém FB slaví dnes Klinika své vítězství slovy (25. 5. 2016):

„Hrozně moc děkujeme všem vám, našim podporovatelům a podporovatelkám, že jste včera dorazili/y a znovu podrželi/y Kliniku. Bez vaší přítomnosti a akceschopnosti by to nešlo. Klinika žije díky vám!“

A také avizuje dnešní demonstraci (25. 5. 2016) před Úřadem zastupujícím stát ve věcech majetkových.Klinika žije a boj pokračuje.

[ad#clanek-respo]

Mluvčí Úřadu Radek Ležatka se dnes k chování aktivistů a celkovému dění kolem Kliniky mimo jiné vyjádřil i těmito slovy:

„Použijeme veškeré právní prostředky k tomu, aby byla práva České republiky důsledně chráněna.“

Nezbývá než věřit, že tentokrát nezůstane jen u slov.