Kdo by tady zasloužil?

Ale pak, když euforie odezněla, změnila vláda názor a raději prý dá starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům namísto prve slíbeného zvýšení důchodů jednorázově pět tisíc korun. Nikdo z vládních politiků to samozřejmě nepřizná, ale zjevně tím dokazují, že jde o korumpování loajálních voličů. Protože pět tisícovek naráz ovlivní smýšlení naivního člověka daleko více, než mizerných průběžných pár stovek měsíčně, a zároveň se tím vláda zříká zodpovědnosti za to, že kdyby nyní zvýšila důchody, jen těžko na ně bude po volbách shánět peníze. Když už jenom letos zadluží každého Čecha průměrně padesáti tisíci korun.

A čím je ta výše zmíněná pětitisícová „štědrost“ vysvětlována? Logicky ne snahou zalíbit se voličům, ale výmluvou na to, že absolvovaná koronavirová krize znamenala pro důchodce zvýšené náklady.

Zmíněné pětitisícové „rouškovné“ se ale veřejnosti nelíbí. A to z logických důvodů. Ne že by mladší ročníky důchodcům nepřály, ale byli to totiž právě důchodci, kdo byli jako část společnosti poškozeni zmíněnou krizí nejméně. Protože i v oné složité době měli své příjmy — tedy důchody — jisté, na rozdíl od lidí, kteří nemohli vykonávat svoji profesi nebo v nejlepším případě přišli o část příjmů.

Mnozí Češi tak zastávají názor, že pokud už se má onen pětitisícový příspěvek někomu dát, měli by to být lidé, kteří v době restrikcí přišli o práci, respektive chudší domácnosti s dětmi. Protože to jsou ti, kdo by potřebovali pomoc nejvíce. To jsou ti, kdo museli, musí a budou muset omezovat své výdaje daleko častěji než podpoření důchodci.

Ale česká vládnoucí „elita“ na toto kašle. Ta podpoří z toho nic, co má, právě důchodce. Z logického, ale nikdy nevyřčeného důvodu. Že jsou to právě důchodci, kteří vyjádří svůj vděk ve volbách. Ti se na peníze navíc nejsnáze uloví. Možná i proto, že se děti a vnoučata oněch penzistů málokdy zeptají: „Vážně vám to ničení naší budoucnosti stojí za to?“

• Viktor Pondělík