
Kapitalistické předpeklíčko
ŠTĚPÁN CHÁB
To se nám to diví, že nám tu rostou nakrknuté (zatím) neparlamentní strany, když žijeme v systému, který se kouše do vlastního zadku a má tu drzost předstírat, že to je ta pravá cesta do blahobytu.
„Dotace na hospodu je blbost. Dotace mají být pro hospic, ústav pro sirotky a podobné. Ne na hospody, ty si mají na sebe vydělat. Když si nevydělají, ať zaniknou,“ napsal na Neviditelném psu Ondřej Neff k tradičnímu předvolebnímu večerníčku jménem Čapí hnízdo.
V roce 2014 byl Andrej Babiš zařazen na žebříček nejbohatších lidí světa. Už v roce 2010 o něm deník Aha šířil klepy, že jeho majetek dosahuje výše 25 miliard. Nyní o něm Forbes trousí, že své miliardy úspěšně namnožil na počet 133 a zabral v žebříčku nejbohatších lidí světa 920. místo.
Spolu s Ondřejem Neffem se ptám, jestli je právě Andrej Babiš tou skutečně potřebnou cílovou skupinou pro získávání dotací. Peníze na takové dotace korunku po korunce sbírají na daních obyčejní občané, kteří za celý život nevydělají tolik, kolik činila jedna „malá“ dotace na Čapí hnízdo.
Je takový systém vůbec životaschopný? Nastavili jsme si ho tak, že nebohý miliardář s žebračenkou v ruce běhá po úřadech a chce vymámit ze státu peníze, které stát sebral lidem z jejich hubené výplaty.
Kauza Čapí hnízdo je sama o sobě kravina. Babiš neudělal ve výsledku nic, co by náš systém nedovolil. Hodně to vypovídá o morálním kreditu Babiše, ale rozhodně ne o jeho zločinecké dráze, kterou se nám soudy i se státním zástupcem neustále snaží vsugerovat. Babiš se pohyboval tam, kde mu systém umetl prostor. Jen využil nabídky.
Na lavici obžalovaných má sedět systém, který takovou nemorální malou domů Babišovi umožnil. Člověk, který se pravidelně umísťuje v žebříčku nejbohatších lidí světa, má budovat, ne si chodit po lidech a ukusovat jim z večeře.
Kolik takových dotačních loudilů po naší republice korzuje?
Podívejme se na další zbloudilou miliardářsku dušičku té naší dotační společnosti, která s žebračenkou v ruce probíhá domácnostmi českých občanů a ukusuje si z jejich večeře. Podle portálu Hlídač státu obdrželo šest firem navázaných na Zdeňka Bakalu celkem 123 dotací v hodnotě přibližně 59,7 milionu Kč. Zdeněk Bakala je k loňskému roku veden Forbesem se svými 18 miliardami na pěkném 25. místě nejbohatších Čechů. Bakala je ovšem šikovnější, ten jen po kouscích odčerpává. Sem tam si odhryzne a hned si běží do Knihovny Václava Havla lihovou fixou zase kreslit svatozář. Svatozář přece dodává člověku kredit morálního člověka. A je jedno, že je to svatozář falešná. Stejně jako ta morálka. Také jste rádi, že jste ze svých výplat přispěli na to, aby se měl Zdeněk Bakala o kus lépe?
A aby ta absurdita skutečně vynikla, ocituji jeden titulek článku Českého rozhlasu: „Končí Klokánek v Janovicích nad Úhlavou, Fond ohrožených dětí má problémy s financováním“. Titulek z roku 2023. Možná to ukazuje na naše priority. Možná to ukazuje na naše hodnoty. Možná to ukazuje na jednu z důležitých příčin stavu naší společnosti.
Mnoha lidem se v posledních letech protáhl týden před výplatou na dva týdny, přesto stále velmi obětavě posílají na dotace peníze horem dolem. A to s vědomím, že bohaté musíme živit. Jak napsala spisovatelka Barbara Kingsolverová – „Bůh dává peníze bohatým, protože kdyby je neměli, umřeli by hlady.“ A tak to asi je. Jen Boha jsme v té naší poťapané společnosti vyměnili za dotačního úředníka.
Dobro došli.
- 27 bruselských podmínek pro „nové“ Maďarsko - 15.4.2026
- Jízda na tygru - 15.4.2026
- Péter Magyar … nová naděje? - 15.4.2026


Tahle autorova slova přesně vystihují podstatu problému:
„Kauza Čapí hnízdo je sama o sobě kravina. Babiš neudělal ve výsledku nic, co by náš systém nedovolil. Hodně to vypovídá o morálním kreditu Babiše, ale rozhodně ne o jeho zločinecké dráze, kterou se nám soudy i se státním zástupcem neustále snaží vsugerovat. Babiš se pohyboval tam, kde mu systém umetl prostor. Jen využil nabídky.“
Ještě jednou ocituji z článku, zde ovšem zastávám poněkud jiný názor:
„Spolu s Ondřejem Neffem se ptám, jestli je právě Andrej Babiš tou skutečně potřebnou cílovou skupinou pro získávání dotací.“
Ne, to asi není, avšak takové škatulkování odmítám.
Problém je jinde, v dotacích samotných, v tom, kam doputoval byrokraticko-socialistický cirkus, zvaný Evropská unie, kdy přerozdělování a dotace nápadně připomínají komunistické hospodaření předchozího režimu.
Ten ostatně připomíná i stále větší zadlužení a chrlení propagandistických sraček, nad nimiž by uznale pokyvovali hlavami kovaní bolševici padesátých let minulého století, a říšský ministr propagandy Goebbels, pokud by vstal z hrobu, by usilovně zaplakal při pochopení, jaký byl proti současným propagandistům břídil.
Odstraň příčinu, odstraníš důsledky, říkává se.
Odstraňme dotace, nebo alespoň jejich podstatnou část, vždyť kde dotace, tam bordel, korupce a zlodějina.
To ovšem u současných zelenorudých, navíc válkychtivých magorů nemá šanci prorazit, zejména ne tehdy, jsou-li podporováni početným stádem těch, jejich tlamy jsou přisáty na erární dotační vemena s financemi.
A ještě dodatek, když už dotace, tak raději Čapímu hnízdu, kde byla vytvořena nějaká hodnota, zaměstnávající lidi a generující zisk, než je cpát pochybným organizacím, jejichž osádka žvaní o grýndýlu, genderových hovadinách, o šestadevadesáti pohlavích, či organizacím, které třeba v rozporu s legislativou nalézají do škol, aby dětem do hlav cpaly svá moudra a své pokřivené vidění světa, nebo propagují „evropské hodnoty“, či spíše hovnoty.
Tuhle pakáž je jednoznačně třeba vyhladovět.
Dobrý popis, ale proč to autor spojuje s kapitalismem? Dotace jsou jednoznačně socialistická záležitost.
wenkovan – „ale proč to autor spojuje s kapitalismem“ – – – Protože za socialismu byly zcela jiné problémy. Tyto jsou typické pro kapitalismus. Samozřejmě v tom ideálním kapitalismu by tyto problémy nebyly. Ale v ideálním kapitalismu lidé zbohatnout, zaplatí si politiky nebo se díky penězům prosadí v politice sami a překroutí systémy dotací a dotace si zajistí – i na dotacích na cikány někdo vydělává velké peníze, a to je hlavní příčina jejich existence – obchodníků s chudobou je mnoho, a efektivně prosazují své zájmy. Je to nutný důsledek kapitalismu. Ten ideální mytický kapitalismus prostě nefunguje a vždy se mění v to, čím je dnes. Otázkou spíš je, proč lidé jako vy všechny nefunkčnosti kapitalismu automaticky spojují se socialismem.
Ideální kapitalismus volného trhu nikdy v lidských dějinách neexistoval ani existovat nemůže.
Reálkapitálismus vždy vygeneruje dluhy, socializaci nákladů a privatizaci zisků, fašismus a válku.
Naštěstí pro globálvěrchušku tupé gojim stádo je nepoučitelné a válku v pravidelných intervalech potřebuje.
Kateřina Konečná v pořadu Hydepark ČT:
To není tak úplně pravda, že bychom byli obklopeni kapitalistickými státy, protože projekt EU je de fakto projektem socialistickým.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/konecna-demokratickeho-socialismu-chceme-dosahnout-demokraticky-318722, 7. 11. 2013
Záznam lze rozkliknout v článku, čas 20:28.
Žluťas – právě proto musela EU selhat. Je to v podstatě socialistický projekt, ale v zemích, které nejsou socialistické. V důsledku toho působení kapitalistických prvků udělá z EU to, co je dnes. Příliš mnoho lidí má tolik peněz, že si může koupit zákony a cokoliv, i když to ostatním škodí. Každý miliardář ovlivní něco tak, aby si pomohl, ale pak to škodí ostatním. Ale myšlenka propojení států, které si budou vzájemně pomáhat rozhodně není kapitalistická ani špatná. Jen je neuskutečnitelná v kapitalismu nebo i v totalitním socialismu. A proto bohužel projekt EU dopadl tak, jak dopadl. Má to nejhorší z kapitalismu i socialismu. Nemám rád mnoho věcí na EU. Ten projekt v mnohém zpackali. Ale ta myšlenka států co si pomáhají rozhodně není sama o sobě špatná.
Jasně, že původní myšlenka nebyla špatná – volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, jen to chtělo „dopilovat“, třeba aby se volný pohyb týkal jen unijního obyvatelstva, nikoliv miliónů připrchlíků ze všemožných končin světa, o nichž Merkelová tvrdila, že to zvládnou… Jen ať zvládají, ale necpou to ostatním.
Asi by to i fungovalo, pokud by si ty státy skutečně pomáhaly jako rovný s rovným, bohužel však příkladně naše přijetí do EU znamenalo pro původní země nikoliv přijetí partnera, nýbrž zisk budoucího válčiště v připravované válce s Ruskem, odpadiště, odbytiště nekvalitních šuntů, zdroj levné pracovní síly a v neposlední řadě montovny, vykazující neveliký zisk, který se ovšem zázračně výrazně zvýší při kompletaci především automobilů, nebo, přesněji řečeno, se zvyšoval, dokud zelenorudí eurounijní šílenci nevyrukovali s grýndýlem a všemožným zvýhodňováním elektromobilů, jejichž odbyt je však jaký?
Nižší, kurva, nižší, jako ty prémie v Černých baronech…
Zkrátka a dobře, současná Evropská socialistická unie představuje vítězství (zelenorudé) hmoty nad rozumem, a dalo by se říci, že k podobným koncům nevyhnutelně dochází, kdykoliv se velikášstvím a spasitelským komplexem trpící exempláře, přesvědčené o své neomylnosti, snaží ohýbat a narovnávat přirozený řád a běh věcí.
Žluťas – Ono je hezké nadávat na velikášství a spasitelství, ale pokud to vezmete tahle jedním šmahem, tak se nedivte, že se nic nezmění. Kdokoliv by chtěl něco změnit, bude obviněn, že je velikášský spasitel a vystaven posměchu. Ono vyhodnotit kdy jde o dobrý projekt a kdy o „velikášství a spasitelství“ není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Mnoho lidí v minulosti kteří něco změnili se setkali s kritikou a většina ostatních nevěřila, že to bude fungovat – a kolik jich zemřelo v posměchu, i když mohli svět posunout dále, to se nedozvíme. Každá změna vyžaduje riziko. A buď na něj přistoupíme, nebo se musíme smířit s tím, že se nezmění nic. Právě proto mohou být ideologie nebezpečné – a je jedno, jestli kapitalistické, komunistické nebo nacistické. Každá když se vezme moc dogmaticky tak má patent na pravdu a ty co jsou proti označuje ironicky za velikášské spasitele, a tak brzdí pokrok. Lidé co se ohánějí velikášským spasitelstvím jsou spíše dogmatičtí. Ti co myslí logicky rozebírají konkrétní systémy a přístup a nehází všechny co chtějí velkou změnu do jednoho pytle. Možná dnešní problémy nejsou spasitelé, ale to, že lidé kteří by byly schopní něco změnit se nedostanou k moci, protože jim a jejich velkým snům nikdo nevěří. Nevím o tom, že by například Fiala plánoval nějakou velkou spasitelskou revoluci – jen blbě žvaní tak, že mu dost pravičáků naletělo, levičáci SPOLU určitě nevolili, ti volili komunisty. Jinak spasitelský komplex je psychiatrická diagnóza, a většina lidí které jím nálepkujete jej ve skutečnost vůbec nemá.
Beru, nejde tedy o spasitelský komplex, jak ale přesně nazvat urputnou snahu pokračovat v něčem, co se dle mne evidentně neosvědčilo?
Neosvědčilo se typicky protiruské vyšilování, kdy nelze ani vyloučit, že směřujeme až k jaderné výměně, pokud by třeba Ukrajina dostala možnost německými Taurusy odstřelovat cíle v hloubi Ruska?
Jen doplním, že dokud Evropa odebírala spolehlivě dodávané a levné ruské suroviny, prosperovala a bohatla. Zbavujeme se (a údajně, dle velkohubých prohlášení, jsme se již zbavili) údajné závislosti na Rusku, abychom ji nahradili skutečnou závislostí na USA, kdy se vzhledem k poněkud nevypočitatelnému americkému prezidentovi může stát, že se mizerně vyspí, nebo že ze sprchy nepoteče dostatek vody, aby si umyl své krásné vlásky, a osolí vývoz plynu třeba padesáti, nebo i stoprocentním vývozním clem… Nereálné? Skutečně?
Neosvědčila se imigrace, a stále nedochází k jejímu zastavení zejména ochranou hranic EU, ale také, nebo především, výstrahou státům, z nichž imigranti přicházejí, či jsou přepravování agenturou Frontex, nebo parazitickými neziskovkami.
Ta výstraha by byla velmi jednoduchá – pokud od vás budou proudit do EU imigranti, podrobíme vás sankcím, a to sankcím, které by jistě fungovaly daleko lépe, než těch zatím sedmnáct, nebo kolik jich už je, protiruských od začátku americké války s Ruskem na ukrajinském území. Zejména africké státy by si svižně uvědomily, že bez evropské podpory a díky sankcím by nejspíš byly poněkud v prdeli, a samy by si hlídaly, koho k sobě pustí, což by postupovalo od severu k jihu, a troufám si říci, že by imigrace byla výrazně omezena.
Vymýšlet imigrační pakt a prakticky tak nuceně přerozdělovat imigranty zejména těm, kteří dosud byli tohoto dobrodiní ušetřeni, nebo kasírovat tučné výpalné je prostě hnus.
Neosvědčil se grýndýl, tedy dle mne naprosto idiotský boj proti oxidu uhličitému, když i mentálně nepříliš výkonný žák základní školy by mohl mít alespoň matné tušení o fotosyntéze a vědět tak, že vyšší koncentrace oxidu uhličitého vede k vyšším výnosům zeleného rostlinstva, což je nepochybně využitelné v zemědělství, jestliže hladoví stamilióny lidí.
A to pominu otázku, zda je oxid uhličitý příčinou, nebo důsledkem „globálního oteplování“, dnes spíše nazývaného „změna klimatu“.
„Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“ — Albert Einstein
Pokud vyloučíme spasitelský komplex, nabídnu jinou možnost – strach…
Strach z toho, že se obyvatelstvo začne ptát, proč byly zcela nesmyslně vyhozeny dnes již biliony eur .
Strach z toho, že se obyvatelstvo bude důrazně ptát… a nejen ptát.
„přesně nazvat urputnou snahu pokračovat v něčem, co se dle mne evidentně neosvědčilo?“ – – – Já bych to asi nazval prostě naučenou ideologií. Je to tentýž problém, který kdysi měli i komunisté a mnohé jiné režimy. Prostě skupina lidí má naučenou (jakoukoliv) ideologii a odmítá ustoupit. Ta ideologie je zavedená a vyzkoušená. Změna přestavuje riziko, ale aktuální ideologie představuje určitou jistotu, hlavně pro ty, kteří se v daném režimu mají dobře. A ti co vládnou se dobře mají, stejně tak jako politické loutky. Zájem o změnu mají všichni, kromě těch, co jsou u moci a mají hodně peněz. I boháči sice režim kritizují, ale není v jejich zájmu jej skutečně změnit. Prosazují jen změny, které jim přihrají nějakou výhodu, nikoliv něco, co může systém skutečně změnit (i když se reálnými změnami často zaštiťují). Vládnou úspěšní, a pro úspěšné je změna režimu nebezpečná – po jeho změně by už úspěšní být nemuseli. Podstatou je tedy strach ze změny, nebo případně nepochopení toho, že změna je potřeba – když se mám dobře já, ostatní toho mohou dosáhnout také, tak proč něco měnit, když se podle elity všichni mohou mít dobře? U někoho je to tedy strach, u jiného nepochopení situace. Nemyslím, že by strach z lidí hrál nějakou roli. Spíš se mi zdá, že elitě je čím dál více ukradené, co si většina lidi myslí. I proto se odtrhuje stále více od reality, což opět systému moc nepomáhá. To může vést k revoluci nebo krachu, ale tak daleko už současná elita nemyslí. Není elitou proto, že je inteligentní, ale pro to, že měla štěstí nebo ostré lokty. A systém s takovou elitou nemůže fungovat dobře. Základním problémem je, aby se na důležité posty dostali schopní lidé. Jenže to zatím žádný režim nedokázal. A v moderním rychle se měnícím a globalizovaném světě je to prostě větší problém než jinde. Osobě si ale myslím, že rozvinutí socialismu je více pravděpodobné než rozvinutí kapitalismu. V kapitalismu se vždy vytvoří elita, která nemá dost inteligence, protože většina kapitálu je po nějaké době vždy zděděná a nesoutěží se o ni. Ti schopnější se sice dostanou k moci na začátku, ale čím později, tím horší je situace. A pokud uděláte zásah aby jste to změnil, už se nebude jednat o kapitalismus. Navíc kapitalismus se nedokáže postarat efektivně o to, aby ostré lokty nebyly důležitější než inteligence. V socialismu je možná změna jenom teoreticky a bude to chtít jeho vývoj, ale alespoň teoretická možnost zde je. Kapitalismus nemá ani tu teoretickou možnost.