John Mearsheimer: Kam směřuje válka na Ukrajině?

Vlkův úvod: Mám znovu opakovat, že  asi nejrespektovanější  světový politolog John Mearsheimer  je  svatým na  vlkově  informačním orloji? Vždyť to přece  dávno víte…. Nicméně opakování je matka moudrosti. Zejména pro zdejší nováčky. Johna Mearsheimera  dávám na Kosu pokaždé, když se  k něčemu novému od něj dostanu. Vím proč. Znalost  faktů, naprosto špičková analytika neovlivněná  vlastními preferencemi nebo přáními, nic  než  chladný a střízlivý  rozum a hlavně  výsledek vždycky podle  hesla  – padni komu padni. Žádní  div, že jej kolektivně západní mainstream ignoruje  už od jeho prvních analýz k ukrajinské  válce…..  Od prvopočátku varuje, napomíná, vyzývá. Marně. Jenže  od  začátku konfliktu má pravdu a jeho odhady  se  čím dál tím více potvrzují.

Dnešní Maersheimerův  text je  o tom, kam se podle něj  válka posunuje a jaké asi bude  její  vyústění.

Za mne špičkové čtení. Kdyby ovšem ty závěry nevyznívaly  tak chmurně. Ale osobně  mi to už dlouho vychází úplně stejně.

Nemluvě  o tom, že Maersheimer  celý rozsáhlý  článek bezvadně odzdrojoval, takže  poskytuje  kompletní  historickou amnézii ukrajinských  reálií, první i  téhle  války a jejich příčin. Všechno tam lze najít  na  nalinkovaných tvrdých zdrojích. něco, na  co se tuzemský mainstream nikdy nezmůže.

Angličtináři najdou originál pod titulkem:

The Darkness Ahead: Where The Ukraine War Is Headed

ostatní se musí  spokojit  s tím, jak to zvládl můj překladač

Kam směřuje válka na Ukrajině

Tento dokument analyzuje pravděpodobný vývoj ukrajinské války.

Budu se zabývat dvěma hlavními otázkami.

Za prvé, je možná smysluplná mírová dohoda?

Moje odpověď zní – ne. Nyní jsme ve válce, kde se obě strany – Ukrajina a Západ na jedné straně a Rusko na straně druhé – se navzájem vnímají jako existenční hrozbu, kterou je třeba porazit. Vzhledem k maximalistickým cílům všude kolem je téměř nemožné dosáhnout funkční mírové smlouvy. Navíc mezi oběma stranami panují nesmiřitelné rozdíly ohledně území a vztahu Ukrajiny se Západem. Nejlepším možným výsledkem je zmrazený konflikt, který se může snadno změnit v horkou válku. Nejhorším možným výsledkem je jaderná válka, která je nepravděpodobná, ale nelze ji vyloučit.

Za druhé, která strana pravděpodobně vyhraje válku?

Rusko nakonec válku vyhraje, i když rozhodně neporazí Ukrajinu. Jinými slovy, nechystá se dobýt celou Ukrajinu, což je nutné k dosažení tří cílů Moskvy: svržení režimu, demilitarizace země a přerušení bezpečnostních vazeb Kyjeva se Západem. Ale skončí to anektováním velké části ukrajinského území a zároveň promění Ukrajinu v nefunkční zhroucený  stát. Jinými slovy, Rusko  získá ošklivé vítězství.

Než se budu přímo věnovat těmto otázkám, je nutné  vypořádat  tři předběžné body. Pro začátek se pokouším předpovídat budoucnost, což není snadné, vzhledem k tomu, že žijeme v nejistém světě. Netvrdím tedy, že mám pravdu ; ve skutečnosti se některá z mých tvrzení mohou ukázat jako mylná. Navíc neříkám, co bych si přál, aby se stalo. Nefandím jedné ani druhé straně. Jednoduše vám říkám, co si myslím, že se stane, až válka pokročí. A konečně, neospravedlňuji ruské chování ani činy kteréhokoli ze států zapojených do konfliktu. Jen je vysvětluji .

Nyní přejdu k podstatě.

Kde jsme dnes

Abychom pochopili, kam ukrajinská válka směřuje, je nutné nejprve zhodnotit současnou situaci. Je důležité vědět, jak tři hlavní aktéři – Rusko, Ukrajina a Západ – přemýšlejí o svém ohroženém postavení a koncipují své cíle. Když však mluvíme o Západu, mluvíme hlavně o Spojených státech, protože jejich evropští spojenci přebírají své rozkazy z Washingtonu, pokud jde o Ukrajinu. Je také nezbytné porozumět současné situaci na bojišti. Dovolte mi začít s rizikovým prostředím Ruska a jeho cíli.

Ruské nebezpečné prostředí

Od dubna 2008 je jasné, že ruští lídři napříč spektrem vnímají snahy Západu přivést Ukrajinu do NATO a udělat z ní západní pevnost na ruských hranicích jako existenční hrozbu. Prezident Putin a jeho poradci to skutečně opakovaně zdůrazňovali v měsících před ruskou invazí, kdy jim začínalo být jasné, že Ukrajina je téměř de facto členem NATO.

Od začátku války 24. února 2022 přidal Západ k této existenční hrozbě další vrstvu tím, že přijal nový soubor cílů, které ruští vůdci nemohou jinak než považovat za extrémně ohrožující jejich zemi. Dále pojednám  více o západních cílech, ale postačí, když zde uvedu, že Západ je odhodlán porazit Rusko a vyřadit ho z řady velmocí, ne-li způsobit změnu režimu nebo dokonce přimět Rusko, aby se rozpadlo jako Sovětský svaz. udělal v roce 1991.

Ve velkém projevu, který Putin pronesl letos v únoru (2023), zdůraznil, že Západ je pro Rusko smrtelnou hrozbou. „Během let, které následovaly po rozpadu Sovětského svazu,“ řekl, „Západ nikdy nepřestal pokoušet zapálit postsovětské státy, a co je nejdůležitější, dorazit  Rusko jako největší přežívající část historického soustátí Povzbuzovali mezinárodní teroristy, aby na nás zaútočili, vyvolávali regionální konflikty podél obvodu našich hranic, ignorovali naše zájmy a snažili se omezit a potlačit naši ekonomiku. Dále zdůraznil, že „Západní elity se netají svým cílem, kterým je, cituji, ‚strategická porážka Ruska‘. Co to pro nás znamená? To znamená, že nás plánují zničit jednou provždy.“ Putin dále řekl: „To představuje existenční hrozbu pro naši zemi.

Ruští vůdci také považují režim v Kyjevě za hrozbu pro Rusko, nejen proto, že je úzce spjat se Západem, ale také proto, že jej považují za potomka fašistických ukrajinských sil, které bojovaly po boku nacistického Německa proti Sovětskému svazu ve   II.ww.

Cíle Ruska

Rusko musí tuto válku vyhrát, protože věří, že čelí hrozbě svého nepřežití. Jak ale vypadá vítězství? Ideálním výsledkem před začátkem války v únoru 2022 bylo proměnit Ukrajinu v neutrální stát a urovnat občanskou válku na Donbasu, která postavila ukrajinskou vládu proti etnickým Rusům a rusky mluvícím, kteří chtěli větší autonomii, ne-li nezávislost pro svůj region. Zdá se, že tyto cíle byly během prvního měsíce války stále reálné a ve skutečnosti byly základem jednání v Istanbulu mezi Kyjevem a Moskvou v březnu 2022.

Pokud by Rusové tehdy těchto cílů dosáhli, současné válce by buď bylo zabráněno, nebo by rychle skončila.

Ale dohoda, která uspokojí cíle Ruska, už není v možná. Ukrajina a NATO jsou v dohledné době spojeny jako siamská dvojčata  a ani jeden není ochoten přijmout ukrajinskou neutralitu. Navíc je režim v Kyjevě klatbou pro ruské vůdce, kteří chtějí, aby byl pryč. Nemluví pouze o „denacifikaci“ Ukrajiny, ale také o její „demilitarizaci“, dvou cílech, které by pravděpodobně vyžadovaly dobytí celé Ukrajiny, donucení jejích vojenských sil ke kapitulaci a zavedení přátelského režimu v Kyjevě.

K rozhodujícímu vítězství tohoto druhu pravděpodobně nedojde z různých důvodů. Ruská armáda na takový úkol, který by si pravděpodobně vyžádal minimálně dva miliony mužů, nestačí.

Stávající ruská armáda má skutečně potíže dobýt celý Donbas. Západ by navíc vynaložil obrovské úsilí, aby zabránil Rusku ovládnout celou Ukrajinu. Nakonec by Rusové nakonec obsadili obrovské množství území, které je hustě osídleno etnickými Ukrajinci, kteří Rusy nenávidí a okupaci by se zuřivě bránili. Pokus dobýt celou Ukrajinu a podřídit ji vůli Moskvy by jistě skončil katastrofou.

Pomineme-li rétoriku o denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, konkrétní cíle Ruska zahrnují dobytí a anektování velké části ukrajinského území a zároveň proměnu Ukrajiny v nefunkční zhroucený  stát. Schopnost Ukrajiny vést válku proti Rusku by tak byla značně omezena a bylo by nepravděpodobné, že by se kvalifikovala pro členství v EU nebo NATO. Rozbitá Ukrajina by navíc byla obzvláště zranitelná vůči ruským zásahům do její vnitřní politiky. Ukrajina by zkrátka nebyla západní baštou na ruských hranicích.

Jak by vypadal nefunkční stav? Moskva oficiálně anektovala Krym a čtyři další ukrajinské oblasti – Doněckou, Chersonskou, Luhanskou a Záporožskou – které dohromady představují asi 23 procent celkového území Ukrajiny před vypuknutím krize v únoru 2014. Ruští vůdci zdůraznili, že nemají v úmyslu se vzdát. území, z nichž některé Rusko ještě neovládá. Ve skutečnosti existuje důvod se domnívat, že Rusko anektuje další ukrajinské území, pokud bude mít vojenské schopnosti, aby tak učinilo za rozumnou cenu. Těžko však říci, o kolik dalšího ukrajinského území se bude Moskva snažit anektovat, jak sám Putin jasně říká.

Ruské myšlení bude pravděpodobně ovlivněno třemi výpočty. Moskva má silnou motivaci dobýt a trvale připojit ukrajinské území, které je hustě osídleno etnickými Rusy a rusky mluvícími obyvateli. Bude je chtít chránit před ukrajinskou vládou – která se stala nepřátelskou vůči všemu ruskému – a zajistit, aby nikde na Ukrajině neproběhla občanská válka jako ta, která se odehrála na Donbasu mezi únorem 2014 a únorem 2022. Časem se Rusko bude chtít vyhnout kontrole území z velké části osídlené nepřátelskými etnickými Ukrajinci, což výrazně omezuje další ruskou expanzi. A konečně, přeměna Ukrajiny v nefunkční zhroucený  stát bude vyžadovat, aby Moskva zabrala podstatnou část ukrajinského území, aby byla v dobré pozici, aby mohla způsobit značné škody ukrajinské  ekonomice. Například kontrola celého ukrajinského pobřeží podél Černého moře by poskytla Moskvě významnou ekonomickou páku nadKyjev.

Tyto tři premisy naznačují, že Rusko se pravděpodobně pokusí anektovat čtyři oblasti – Dněpropetrovsk, Charkov, Mykolajiv a Oděsu – které jsou bezprostředně na západ od čtyř oblastí, které již anektovalo – Doněck, Cherson, Luhansk a Záporoží. Pokud by k tomu došlo, Rusko by ovládalo přibližně 43 procent území Ukrajiny před rokem 2014.

Dmitrij Trenin, přední ruský stratég, odhaduje, že ruští vůdci se budou snažit zabrat ještě více ukrajinského území – tlačit na západ na severní Ukrajině k řece Dněpr a zabrat část Kyjeva, která leží na východním břehu této řeky. Píše, že „logickým dalším krokem“ po přesunu celé Ukrajiny z Charkova do Oděsy „by bylo rozšíření ruské kontroly na celou Ukrajinu východně od řeky Dněpr, včetně části Kyjeva, která leží na východním břehu této řeky. Pokud by k tomu došlo, ukrajinský stát by se zmenšil a zahrnoval by pouze centrální a západní regiony země.

 Prostředí ohrožení Západu

Nyní se to může zdát těžké uvěřit, ale před vypuknutím ukrajinské krize v únoru 2014 západní lídři nepovažovali Rusko za bezpečnostní hrozbu. Vedoucí představitelé NATO například na summitu aliance v roce 2010 v Lisabonu hovořili s ruským prezidentem o „nové fázi spolupráce směrem ke skutečnému strategickému partnerství“.

Není překvapením, že rozšíření NATO před rokem 2014 nebylo oprávněné z hlediska zadržování nebezpečného Ruska. Ve skutečnosti to byla ruská slabost, která umožnila Západu vrazit Moskvě do krku první dvě tranše rozšiřování NATO v letech 1999 a 2004 a poté umožnila administrativě George W. Bushe myslet si v roce 2008, že Rusko by mohlo být donuceno přijmout Gruzii a Ukrajinu v NATO. Tento předpoklad se ale ukázal jako mylný, a když v roce 2014 vypukla ukrajinská krize, Západ najednou začal vykreslovat Rusko jako nebezpečného nepřítele, kterého je třeba zadržet, ne-li oslabit.

Od začátku války v únoru 2022 se toto vnímání Ruska ze strany Západu neustále stupňovalo do bodu, kdy se zdá, že Moskva je nyní považována za existenční hrozbu. Spojené státy a jejich spojenci v NATO jsou hluboce zapojeni do války Ukrajiny proti Rusku. Ve skutečnosti dělají všechno jako  ve válce kromě mačkání spouští a mačkání tlačítek.

Navíc dali jasně najevo svůj jednoznačný závazek vyhrát válku a zachovat suverenitu Ukrajiny. Prohra ve válce by tedy měla pro Washington a NATO nedozírné  negativní důsledky. Reputace Ameriky co se týče kompetence a spolehlivosti by byla vážně poškozena, což by ovlivnilo to, jak její spojenci i její protivníci – zejména Čína – vnímají a jednají se Spojenými státy. Navíc prakticky každá evropská země v NATO věří, že aliance je nenahraditelným bezpečnostním deštníkem. Možnost, že by NATO mohlo být vážně poškozeno – možná dokonce zničeno –, pokud Rusko vyhraje na Ukrajině, je důvodem k hlubokému znepokojení mezi jeho členy.

Západní vůdci navíc často líčí válku na Ukrajině jako nedílnou součást většího globálního boje mezi autokracií a demokracií, tedy tlačí narativ,  který je ve svém jádru manichejský /manichejský =  bipolární vidění , černá  bála, světlo tma, nic mezi tím -pozn.vlk/. Kromě toho se říká, že budoucnost posvátného mezinárodního řádu založeného na pravidlech závisí na převaze nad Ruskem. Jak řekl král Karel letos v březnu (2023), „Bezpečnost Evropy i naše demokratické hodnoty jsou ohroženy.

Podobně rezoluce představená v Kongresu USA v dubnu prohlašuje: „Zájmy Spojených států, evropská bezpečnost a věc mezinárodního míru závisí na… ukrajinském vítězství.“

Nedávný článek v The Washington Post zachycuje, jak Západ zachází s Ruskem jako s existenční hrozbou: „Vůdci více než 50 dalších zemí podporujících Ukrajinu vyjádřili svou podporu v rámci apokalyptického boje za budoucnost demokracie a mezinárodní vládu. zákon proti autokracii a agresi, který si Západ nemůže dovolit ztratit.“

Cíle Západu

Jak by mělo být jasné, Západ je pevně oddán představě  porážky Ruska. Prezident Biden opakovaně prohlásil, že Spojené státy jsou v této válce, aby vyhrály. „Ukrajina nikdy nebude vítězstvím Ruska.“ Musí to skončit „strategickým selháním“. Washington, zdůrazňuje, zůstane v boji „tak dlouho, jak to bude potřeba“.

Konkrétně je cílem porazit ruskou armádu na Ukrajině – vymazat její územní zisky – a ochromit její ekonomiku smrtícími sankcemi. V případě úspěchu by bylo Rusko vyřazeno z řad velmocí a oslabilo by ho natolik, že by nemohlo hrozit opětovnou invazí na Ukrajinu.

Západní vůdci mají další cíle, mezi něž patří změna režimu v Moskvě, postavení Putina před soud jako válečného zločince a možné rozdělení Ruska na menší státy.

Západ zároveň zůstává odhodlán přivést Ukrajinu do NATO, i když uvnitř aliance panuje neshoda o tom, kdy a jak k tomu dojde.

Jens Stoltenberg, generální tajemník aliance, řekl na tiskové konferenci v Kyjevě v dubnu (2023), že „pozice NATO zůstává nezměněna a že Ukrajina se stane členem aliance“. Zároveň zdůraznil, že „Prvním krokem k jakémukoli členství Ukrajiny v NATO je zajištění převahy Ukrajiny, a proto USA a jejich partneři poskytli Ukrajině bezprecedentní podporu“.

Vzhledem k těmto cílům je jasné, proč Rusko pohlíží na Západ jako na existenční hrozbu.

Hrozivé prostředí a cíle Ukrajiny

Není pochyb o tom, že Ukrajina čelí existenční hrozbě, vzhledem k tomu, že Rusko je odhodláno ji rozdělit na kusy a zajistit, aby přežívající zhroucený  stát byl nejen ekonomicky slabý, ale nebyl ani de facto, ani de iure členem NATO. Není také pochyb o tom, že Kyjev sdílí cíl Západu porazit a vážně oslabit Rusko, aby mohl získat zpět své ztracené území a udržet ho navždy pod kontrolou Ukrajiny. Jak nedávno řekl prezident Zelenskyj prezidentu Si Ťin-pchingovi: „Nemůže existovat mír založený na územních kompromisech.

Ukrajinští lídři přirozeně zůstávají neochvějně odhodláni vstoupit do EU a NATO a učinit z Ukrajiny nedílnou součást Západu.

Stručně řečeno, všichni tři klíčoví aktéři ukrajinské války věří, že čelí existenční hrozbě, což znamená, že si každý z nich myslí, že musí válku vyhrát, jinak bude mít hrozné následky.

Bojiště dnes

Pokud jde o události na bitevním poli, válka se vyvinula ve válku opotřebování, kde se každá strana zabývá především vykrvácením druhé strany, což ji přiměje kapitulovat. Obě strany se samozřejmě také zabývají dobytím území, ale tento cíl je druhořadý oproti snaze oslabit druhou stranu.

Ukrajinská armáda měla ve druhé polovině roku 2022 navrch, což jí umožnilo vzít si zpět území v Charkovské a Chersonské oblasti. Ale Rusko na tyto porážky reagovalo mobilizací 300 000 dalších vojáků, reorganizací armády, zkrácením frontových linií a poučením se ze svých chyb.

Těžiště bojů v roce 2023 bylo na východní Ukrajině, především v Doněcké a Záporožské oblasti. Rusové měli letos navrch především proto, že mají podstatnou převahu v dělostřelectvu, které je nejdůležitější zbraní v opotřebovací válce.

Výhoda Moskvy byla evidentní v bitvě o Bachmut, která skončila, když Rusové toto město na konci května (2023) dobyli. Přestože ruským silám trvalo deset měsíců, než převzaly kontrolu nad Bachmutem, způsobily svým dělostřelectvem obrovské ztráty ukrajinským silám.

Krátce poté, 4. června, zahájila Ukrajina dlouho očekávanou protiofenzívu na různých místech v Doněcké a Záporožské oblasti. Cílem je proniknout ruskými předními obrannými liniemi, zasadit ohromující úder ruským silám a získat zpět podstatnou část ukrajinského území, které je nyní pod ruskou kontrolou. Cílem je v podstatě zopakovat ukrajinské úspěchy v Charkově a Chersonu v roce 2022.

Ukrajinská armáda zatím v dosahování těchto cílů neudělala velký pokrok a místo toho uvízla ve smrtelných opotřebovacích bitvách s ruskými silami. V roce 2022 byla Ukrajina úspěšná v Charkovském a Chersonském tažení, protože její armáda bojovala v přesile a proti přetaženým ruským silám. Dnes tomu tak není: Ukrajina útočí tváří v tvář dobře připraveným liniím ruské obrany. Ale i kdyby ukrajinské síly prolomily tyto obranné linie, ruské jednotky frontu rychle stabilizují a opotřebovací bitvy budou pokračovat.

Ukrajinci jsou v těchto střetnutích v nevýhodě, protože Rusové mají výraznou palebnou převahu.

Kam směřujeme

Dovolte mi přepnout rychlost a vzdálit se od přítomnosti a mluvit o budoucnosti, počínaje tím, jak se události na bojišti pravděpodobně vyvinou vpřed. Jak již bylo uvedeno, věřím, že Rusko válku vyhraje, což znamená, že skončí dobytím a anektováním značného ukrajinského území, takže Ukrajina zůstane jako nefunkční zahroucený stát. Pokud mám pravdu, bude to pro Ukrajinu a Západ těžká porážka.

Tento výsledek má však velké plus: ruské vítězství výrazně snižuje hrozbu jaderné války, protože jaderná eskalace s největší pravděpodobností nastane, pokud ukrajinské síly získávají vítězství na bojišti a hrozilo by, že si všechna nebo většinu území vezmou zpět. Kyjev prohrál s Moskvou. Ruští vůdci by jistě vážně uvažovali o použití jaderných zbraní k záchraně situace. Samozřejmě, pokud se mýlím v tom, kam válka směřuje a ukrajinská armáda získá převahu a začne tlačit ruské síly na východ, pravděpodobnost jaderného využití by se výrazně zvýšila, což neznamená, že by to byla jistota.

Co je základem mého tvrzení, že Rusové pravděpodobně vyhrají válku?

Ukrajinská válka, jak bylo zdůrazněno, je opotřebovací válkou, ve které má obsazení a držení území druhořadý význam. Cílem opotřebovací války je oslabit síly druhé strany do bodu, kdy buď ukončí boj, nebo je natolik oslabena, že již nemůže bránit sporné území.

Kdo vyhraje opotřebovací válku, je z velké části funkcí tří faktorů: rovnováhy odhodlání mezi oběma stranami; populační rovnováha mezi nimi; a směnný poměr obětí. Rusové mají rozhodující převahu ve velikosti populace a výraznou výhodu v poměru obětí a jejich směny; obě strany jsou z hlediska řešení vyrovnané.

Zvažte rovnováhu odhodlání. Jak bylo uvedeno, jak Rusko, tak Ukrajina věří, že čelí existenční hrozbě, a obě strany jsou přirozeně plně odhodlány vyhrát válku. Proto je těžké vidět nějaký smysluplný rozdíl v jejich rozhodování. Pokud jde o velikost populace, Rusko mělo před začátkem války v únoru 2022 výhodu přibližně 3,5:1. Od té doby se poměr znatelně posunul ve prospěch Ruska. Asi osm milionů Ukrajinců uprchlo ze země, což se odečítá od ukrajinské populace. Zhruba tři miliony těchto emigrantů odešly do Ruska, čímž přibyly jeho obyvatelstvo. Na územích, která nyní Rusko ovládá, navíc pravděpodobně žijí asi čtyři miliony dalších ukrajinských občanů, což dále posouvá populační nerovnováhu ve prospěch Ruska. Spojením těchto čísel dohromady získá Rusko přibližně 5:1 výhodu ve velikosti populace.

Konečně je tu poměr obětí a jejich směny, který je kontroverzním tématem od začátku války v únoru 2022. Na Ukrajině a na Západě se běžně soudí, že počty obětí na obou stranách jsou buď zhruba stejné, nebo že Rusové utrpěli. větší ztráty než Ukrajinci. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov zachází tak daleko, že tvrdí, že Rus ztratil v bitvě o Bachmut 7,5 vojáka na každého ukrajinského vojáka.

Tato tvrzení jsou zcela jistě chybná. Ukrajinské síly jistě utrpěly mnohem větší ztráty než jejich ruští protivníci z jednoho důvodu: Rusko má mnohem více dělostřelectva než Ukrajina.

V opotřebovací válce je dělostřelectvo nejdůležitější zbraní na bojišti. V americké armádě je dělostřelectvo všeobecně známé jako „král bitev“, protože je hlavně zodpovědné za zabíjení a zranění vojáků, kteří bojují.

Na vyvážení dělostřelectva tedy ve válce opotřebování nesmírně záleží. Téměř podle všeho mají Rusové v dělostřelectvu převahu někde mezi 5:1 a 10:1, což ukrajinskou armádu na bojišti výrazně znevýhodňuje.

Při použití tzv. pravidla  paribusu se dá očekávat, že poměr obětí a výměny se bude blížit bilanci dělostřelectva. Ergo, poměr obětí a výměny v řádu 2:1 ve prospěch Ruska je konzervativní odhad.

Jednou z možných výzev pro mou analýzu je tvrzení, že Rusko je v této válce agresorem a pachatel vždy utrpí mnohem vyšší počet obětí než obránce, zvláště pokud jsou útočící síly zapojeny do širokých frontálních útoků, o kterých se často říká, že představují Modus operandi ruské armády.

Koneckonců, pachatel je venku a v pohybu, zatímco obránce bojuje hlavně z pevných pozic, které poskytují značné krytí. Tato logika je základem slavného pravidla 3:1, které říká, že útočící síla potřebuje k vítězství v bitvě alespoň třikrát tolik vojáků než obránce.

Ale s touto argumentací jsou problémy, když je aplikována na ukrajinskou válku.

Třeba proto, že to  nejsou  jen Rusové, kdo v průběhu války zahájil útočné kampaně.

Ukrajinci v loňském roce skutečně zahájili dvě velké ofenzivy, které vedly k široce ohlašovaným vítězstvím: Charkovskou ofenzivu v září 2022 a Chersonskou ofenzivu mezi srpnem a listopadem 2022. Přestože Ukrajinci v obou taženích dosáhli značných územních zisků, ruské dělostřelectvo způsobilo těžké ztráty útočící síle. Ukrajinci právě zahájili 4. června další velkou ofenzívu proti ruským silám, které jsou početnější a mnohem lépe připravené než ty, proti kterým Ukrajinci bojovali v Charkově a Chersonu.

Za druhé, rozdíl mezi útočníky  a obránci ve velké bitvě obvykle není černobílý. Když jedna armáda zaútočí na druhou, původní obránce vždy zahájí protiútoky. Jinými slovy, obránce přechází do útoku a útočník   do obrany. V průběhu vleklé bitvy je pravděpodobné, že každá strana bude muset hodně útočit avést  protiútoky a také bránit pevné pozice. To tam a zpět vysvětluje, proč jsou poměry obětí v bitvách občanské války v USA a bitvách první světové války často zhruba stejné, což není příznivé pro armádu, která začala v defenzivě. Ve skutečnosti armáda, kterou zasáhne první úder, občas utrpí méně obětí než cílová armáda.

Stručně řečeno, obrana obvykle zahrnuje spoustu útoků.

Z ukrajinských a západních zpráv je zřejmé, že ukrajinské síly často zahajují protiútoky proti ruským silám. Vezměme si tento popis v The Washington Post o bojích na začátku tohoto roku v Bachmutu: „‚Probíhá tam tento plynulý pohyb.“ řekl ukrajinský nadporučík… Ruské útoky podél fronty umožňují jejich silám postoupit o několik set metrů, než budou o několik hodin později zatlačeny zpět. „Je těžké přesně rozlišit, kde je přední linie, protože se pohybuje jako jojo,“ řekl.

Vzhledem k masivní ruské dělostřelecké převaze se zdá rozumné předpokládat, že poměr obětí a směny v těchto ukrajinských protiútocích zvýhodňuje Rusy – pravděpodobně načtrnutým způsobem.

Za třetí, Rusové nevyužívají – alespoň ne často – rozsáhlé frontální útoky, jejichž cílem je rychlý postup vpřed a dobytí území, ale ne  akce  by vystavily útočící síly ničivé palbě ukrajinských obránců. Jak vysvětlil generál Sergej Surovikin v říjnu 2022, když velel ruským silám na Ukrajině, „Máme jinou strategii… Šetříme každého vojáka a vytrvale drtíme postupující nepřítele.“

Ruští vojáci ve skutečnosti přijali chytrou taktiku, která snižuje počet jejich obětí.

Jejich oblíbenou taktikou je zahájit průzkumné útoky proti pevným ukrajinským pozicím s malými pěchotními jednotkami, což způsobí, že na ně ukrajinské síly zaútočí minomety a dělostřelectvem.

Tato reakce umožňuje Rusům určit, kde se nacházejí ukrajinští obránci a jejich dělostřelectvo. Rusové pak využívají svou velkou výhodu v dělostřelectvu k bušení do svých protivníků. Poté se roje ruské pěchoty opět pohybují vpřed; a když narazí na vážný ukrajinský odpor, proces opakují. Tato taktika pomáhá vysvětlit, proč Rusko pomalu postupuje při dobývání ukrajinského území.

Někdo by si mohl myslet, že Západ může jít dlouhou cestou k vyrovnání poměru obětí a směny tím, že Ukrajině dodá mnohem více dělostřeleckých systémů  a granátů, čímž odstraní významnou výhodu Ruska s touto kriticky důležitou zbraní. To se však v nejbližší době nestane, jednoduše proto, že ani Spojené státy, ani jejich spojenci nemají průmyslovou kapacitu nezbytnou k hromadné výrobě dělostřeleckých zbraní a granátů pro Ukrajinu. Tuto kapacitu také nemohou rychle vybudovat.

To nejlepší, co může Západ udělat – alespoň na příští rok – je aspoň udržet stávající nerovnováhu dělostřelectva mezi Ruskem a Ukrajinou, ale i to bude obtížný úkol.

Ukrajina může udělat jen málo pro nápravu problému, protože její schopnost vyrábět zbraně je omezená. Je téměř zcela závislá na Západě, a to nejen pokud jde o dělostřelectvo, ale o každý typ hlavního zbraňového systému. Na druhou stranu Rusko mělo a má  impozantní schopnost vyrábět zbraně, které se dostaly do války, která se od začátku bojů zvýšila. Putin nedávno řekl: „Náš obranný průmysl každým dnem nabírá na síle. Za poslední rok jsme zvýšili vojenskou produkci 2,7krát. Naše výroba nejkritičtějších zbraní se zvýšila desetkrát a neustále se zvyšuje. Závody pracují na dvě nebo tři směny a některé jsou vytížené 24 hodin denně.“

Stručně řečeno, vzhledem k žalostnému stavu ukrajinské průmyslové základny není ukrajinská strana v pozici, aby sama vedla opotřebovací válku. Může tak učinit pouze s podporou Západu. Ale i tak je odsouzeno k prohře.

Nedávno došlo k vývoji, který dále zvyšuje palebnou převahu Ruska nad Ukrajinou. První rok války mělo ruské letectvo malý vliv na to, co se stalo v pozemní válce, hlavně proto, že ukrajinská protivzdušná obrana byla dostatečně účinná, aby udržela ruská letadla daleko od většiny bojišť. Rusové ale vážně oslabili ukrajinskou protivzdušnou obranu, což nyní umožňuje ruskému letectvu zasáhnout ukrajinské pozemní síly na frontách nebo přímo za nimi.

Kromě toho Rusko vyvinulo schopnost vybavit svůj obrovský arzenál 500 kg obyčejných bomb naváděcími soupravami, díky nimž jsou obzvláště smrtící.

Stručně řečeno, poměr obětí a výměny bude v dohledné budoucnosti nadále zvýhodňovat Rusy, což je ve válce opotřebování nesmírně důležité. Rusko má navíc mnohem lepší pozici k vedení opotřebovací války, protože jeho populace je mnohem větší než ukrajinská. Jedinou nadějí Kyjeva na vítězství ve válce je zhroucení odhodlání Moskvy vést válku, ale to je nepravděpodobné vzhledem k tomu, že ruští vůdci považují Západ za existenční nebezpečí.

Vyhlídky na vyjednanou mírovou dohodu

Po celém světě sílí sbor hlasů, které vyzývají všechny strany ukrajinské války, aby přijaly diplomacii a vyjednaly trvalou mírovou dohodu. To se však nestane. Existuje příliš mnoho hrozivých překážek, které brání v brzkém ukončení války, natož pak vytvoření dohody, která povede k trvalému míru. Nejlepším možným výsledkem je zamrzlý konflikt, kde obě strany pokračují v hledání příležitostí k oslabení druhé strany a kde je všudypřítomné nebezpečí obnovení bojů.

Na nejobecnější úrovni není mír možný, protože každá ze stran vidí protivníka jako smrtelnou hrozbu, kterou je třeba na bitevním poli porazit. Za těchto okolností není téměř žádný prostor pro kompromisy s druhou stranou. Existují také dva specifické body sporu mezi válčícími stranami, které jsou neřešitelné. Jedna se týká území, zatímco druhá se týká ukrajinské neutrality.

Téměř všichni Ukrajinci jsou hluboce odhodláni získat zpět všechna svá ztracená území – včetně Krymu.

Kdo je může vinit? Ale Rusko oficiálně anektovalo Krym, Doněck, Cherson, Luhansk a Záporoží a je pevně odhodláno si toto území udržet. Ve skutečnosti existuje důvod si myslet, že Moskva anektuje další ukrajinské území, pokud bude moci.

Další gordický uzel se týká vztahu Ukrajiny k Západu. Z pochopitelných důvodů chce Ukrajina po skončení války bezpečnostní záruku, kterou může poskytnout pouze Západ. To znamená buď de facto, nebo de iure členství v NATO, protože žádná jiná země nemůže Ukrajinu chránit. Prakticky všichni ruští lídři však požadují neutrální Ukrajinu, což znamená žádné vojenské vazby se Západem a tím pádem ani bezpečnostní deštník pro Kyjev. Neexistuje způsob, jak tento rozpor  urovnat.

Dvě další překážky míru  z ukrajinské strany: nacionalismus, který se nyní proměnil v hypernacionalismus, a naprostý nedostatek důvěry na ruské straně.

Nacionalismus je mocnou hybnou silou na Ukrajině již více než sto let a antagonismus vůči Rusku je již dlouho jedním z jeho klíčových prvků. Vypuknutí současného konfliktu – dne 22. února 2014 podpořilo toto nepřátelství a přimělo ukrajinský parlament, aby následujícího dne schválil návrh zákona omezující používání ruštiny a dalších menšinových jazyků, což je krok, který pomohl urychlit občanskou válku na Donbasu.

Ruská anexe Krymu krátce poté špatnou situaci ještě zhoršila. Na rozdíl od konvenční moudrosti na Západě Putin chápal, že Ukrajina je samostatný národ a že konflikt mezi etnickými Rusy a rusky mluvícími obyvateli žijícími na Donbasu a ukrajinskou vládou je celý o „národní otázce“.

Ruská invaze na Ukrajinu, která obě země přímo staví proti sobě ve vleklé a krvavé válce, změnila tento nacionalismus na hypernacionalismus na obou stranách. Pohrdání a nenávist k „druhému“ zaplavuje ruskou a ukrajinskou společnost, což vytváří silné pobídky k odstranění této hrozby – v případě potřeby i násilím. Příkladů je mnoho. Významný kyjevský týdeník tvrdí, že slavní ruští autoři jako Michail Lermontov, Fjodor Dostojevskij, Lev Tolstoj a Boris Pasternak jsou „zabijáci, lupiči, ignoranti“.

Ruská kultura odpovídá, že  významný ukrajinský spisovatel, představuje „barbarství, vraždy a ničení…. Takový je osud kultury nepřítele.“

Ukrajinská vláda je podle očekávání zapojena do „derusifikace“ nebo „dekolonizace“, což zahrnuje čištění knihoven od knih ruských autorů, přejmenování ulic, které mají jména s odkazy na Rusko, bourání soch postav jako Kateřina Veliká, zákaz ruštiny. hudba produkovaná po roce 1991, rozbití vazeb mezi Ukrajinskou pravoslavnou církví a Ruskou pravoslavnou církví a minimalizace používání ruského jazyka. Asi nejlépe vystihuje postoj Ukrajiny k Rusku Zelenského strohý komentář: „Neodpustíme. Nezapomeneme.”

Anatol Lieven na ruské straně  uvádí, že „každý den v ruské televizi můžete vidět nenávistné etnické urážky namířené proti Ukrajincům“.

Není překvapením, že Rusové pracují na rusifikaci a vymazání ukrajinské kultury v oblastech, které Moskva anektovala. Mezi tato opatření patří vydávání ruských pasů, změna osnov ve školách, nahrazení ukrajinské hřivny ruským rublem, zacílení na knihovny a muzea a přejmenování měst a obcí.

Například Bachmut je nyní Artěmovsk a ukrajinský jazyk se již ve školách v Doněcké oblasti nevyučuje.

Ani Rusové zřejmě neodpustí, ani nezapomenou.

Vzestup hypernacionalismu je v době války předvídatelný, nejen proto, že vlády silně spoléhají na nacionalismus, aby motivovaly své lidi, aby podporovali svou zemi až na maximum, ale také proto, že smrt a zkáza, které s válkou – zejména u vleklé války – přicházejí, nutí každou stranu k dehumanizaci. a nenávisti vůči druhé straně. V případě Ukrajiny přilévá olej do ohně hořký konflikt o národní identitu.

Hypernacionalismus přirozeně ztěžuje sebemenší  spolupráci obou stran a dává Rusku důvod zmocnit se území, které je plné etnických Rusů a rusky mluvících. Mnozí z nich by pravděpodobně dali přednost životu pod ruskou kontrolou, vzhledem k nepřátelství ukrajinské vlády ke všemu ruskému. V procesu anektování těchto zemí Rusové pravděpodobně vyženou velké množství etnických Ukrajinců, hlavně kvůli strachu, že se vzbouří proti ruské nadvládě, pokud zůstanou. Tento vývoj dále podpoří nenávist mezi Rusy a Ukrajinci, takže kompromis ohledně území je prakticky nemožný.

Existuje poslední důvod, proč není možné dosáhnout trvalé mírové dohody. Ruští vůdci nedůvěřují Ukrajině ani Západu, že vyjednávají  s  dobrými úmysly, což neznamená, že ukrajinští a západní vůdci důvěřují svým ruským protějškům. Nedostatek důvěry je zřejmý na všech stranách, ale zvláště akutní je ze strany Moskvy kvůli nedávnému souboru odhalení.

Zdrojem problému je to, co se stalo při jednáních o dohodě Minsk II z roku 2015, která byla rámcem pro zastavení konfliktu na Donbasu. Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová sehráli ústřední roli při navrhování tohoto rámce, i když rozsáhle konzultovali jak s Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Tyto čtyři osoby byly také klíčovými hráči v následných jednáních. Není pochyb o tom, že Putin se zavázal k tomu, aby Minsk fungoval. Ale Hollande, Merkelová a Porošenko – stejně jako Zelenskij – všichni dali jasně najevo, že nemají zájem o realizaci Minsku, ale že to vidí jako příležitost získat čas pro Ukrajinu na vybudování armády, aby se mohla vypořádat s povstáním na Donbasu. Jak řekla Merkelová pro Die Zeit , šlo o „pokus dát Ukrajině čas…, aby se stala silnější“.

Podobně Porošenko řekl: „Naším cílem bylo nejprve zastavit hrozbu nebo alespoň oddálit válku – zajistit osm let na obnovení hospodářského růstu a vytvoření silných ozbrojených sil.“

Krátce po rozhovoru s Merkelovou Die Zeit v prosinci 2022 Putin na tiskové konferenci řekl: „Myslel jsem si, že ostatní účastníci této dohody byli přinejmenším upřímní, ale ne, ukázalo se, že nám také lhali a chtěli jen pumpovat Ukrajinu zbraněmi. a připravit na vojenský konflikt.“ Pokračoval tím, že to, že se nechal napálit Západem, způsobil, že propásl příležitost vyřešit problém Ukrajiny za příznivějších okolností pro Rusko: „Abych byl upřímný, zorientovali jsme se příliš pozdě. Možná jsme s tím vším [vojenskou operací] měli začít dříve, ale jen jsme doufali, že se nám to podaří vyřešit v rámci minských dohod.“ Poté dal jasně najevo, že tento dvojí hra Západu by zkomplikovala budoucí jednání: „Důvěra je už téměř na nule, ale jak můžeme po takových prohlášeních vyjednávat? O čem? Můžeme s někým takovým uzavřít nějaké dohody a kde jsou záruky?

Stručně řečeno, neexistuje téměř žádná šance, že by válka na Ukrajině skončila smysluplným mírovým urovnáním. Válka se místo toho pravděpodobně protáhne ještě nejméně rok a nakonec se promění v zamrzlý konflikt, který se může změnit zpět v tzv. střeleckou válku.

Důsledky

Absence životaschopné mírové dohody bude mít řadu strašných důsledků. Vztahy mezi Ruskem a Západem například pravděpodobně zůstanou v dohledné budoucnosti hluboce nepřátelské a nebezpečné. Každá strana bude pokračovat v démonizaci té druhé a přitom tvrdě pracovat na maximalizaci množství bolesti a potíží, které svému rivalovi způsobí. Tato situace jistě převládne, pokud budou boje pokračovat; ale i kdyby se válka změnila ve zmrazený konflikt, míra nepřátelství mezi oběma stranami se pravděpodobně příliš nezmění.

Moskva se bude snažit využít stávající trhliny mezi evropskými zeměmi a zároveň bude pracovat na oslabení transatlantických vztahů i klíčových evropských institucí, jako je EU a NATO. Vzhledem ke škodám, které válka napáchala na evropské ekonomice a stále způsobuje, vzhledem k rostoucímu rozčarování v Evropě z vyhlídky na nikdy nekončící válku na Ukrajině a vzhledem k rozdílům mezi Evropou a Spojenými státy, pokud jde o obchod s Čínou, ruští lídři by měli najít úrodnou půdu pro způsobování problémů na Západě.

Toto vměšování přirozeně posílí rusofobii v Evropě a Spojených státech a špatnou situaci ještě zhorší.

Západ ze své strany zachová sankce vůči Moskvě a omezí ekonomické styky mezi oběma stranami na minimum, to vše za účelem poškození ruské ekonomiky. Navíc bude jistě spolupracovat s Ukrajinou, aby pomohla vyvolat povstání na územích, která Rusko zabralo Ukrajině. Spojené státy a jejich spojenci budou zároveň pokračovat v prosazování tvrdé politiky zadržování vůči Rusku, o níž mnozí věří, že bude posílena vstupem Finska a Švédska do NATO a rozmístěním významných sil NATO ve východní Evropě.

Západ bude samozřejmě i nadále odhodlán přivést Gruzii a Ukrajinu do NATO, i když se to pravděpodobně nestane. A konečně, americké a evropské elity si jistě udrží své nadšení pro podporu změny režimu v Moskvě a postavení Putina před soud za ruské činy na Ukrajině.

Nejenže vztahy mezi Ruskem a Západem zůstanou otrávené, ale budou také nebezpečné, protože bude existovat všudypřítomná možnost jaderné eskalace nebo války velmocí mezi Ruskem a Spojenými státy.

Zničení Ukrajiny

Ukrajina byla před loňským začátkem války ve vážných ekonomických a demografických problémech.

Devastace způsobená Ukrajině od ruské invaze je strašná. Světová banka na základě průzkumu událostí během prvního roku války prohlašuje, že invaze „ si vybrala nepředstavitelnou daň na lidech Ukrajiny a ekonomice země, přičemž aktivita se v roce 2022 snížila o ohromujících 29,2 procenta“. Není překvapením, že Kyjev potřebuje masivní injekce zahraniční pomoci, jen aby udržel vládu v chodu, nemluvě o boji ve válce. Světová banka navíc odhaduje, že škody přesahují 135 miliard dolarů a že na obnovu Ukrajiny bude potřeba zhruba 411 miliard dolarů. Chudoba se podle ní „zvýšila z 5,5 procenta v roce 2021 na 24,1 procenta v roce 2022, což uvrhlo 7,1 milionu lidí do chudoby a znegpvalo 15 let pokroku“.

Města byla zničena, zhruba 8 milionů Ukrajinců uprchlo ze země a asi 7 milionů je vnitřně vysídleno. Organizace spojených národů potvrdila 8 490 mrtvých civilistů, ačkoli se domnívá, že skutečný počet je „podstatně vyšší“.

A Ukrajina jistě zaregistrovala  více než 100 000 obětí na bojištích.

Budoucnost Ukrajiny vypadá extrémně chmurně. Válka nejeví žádné známky toho, že by v brzké době měla skončit, což znamená další ničení infrastruktury a bytového fondu, více zničených měst a obcí, více civilních a vojenských úmrtí a více škod pro ekonomiku. A nejenže Ukrajina pravděpodobně ztratí ve prospěch Ruska ještě více území, ale podle Evropské komise „válka nasměrovala Ukrajinu na cestu nevratného demografického poklesu“.

Aby toho nebylo málo, Rusové budou pracovat přesčas, aby udrželi  Ukrajinu ekonomicky slabou a politicky nestabilní. Pokračující konflikt pravděpodobně také přiživí korupci, která je dlouhodobě akutním problémem, a dále posílí extremistické skupiny na Ukrajině. Je těžké si představit, že Kyjev někdy splní kritéria nezbytná pro vstup do EU nebo NATO.

Politika USA vůči Číně

Ukrajinská válka brání americkému úsilí omezit Čínu, což má pro americkou bezpečnost prvořadý význam, protože Čína je rovnocenným konkurentem, zatímco Rusko nikoli.

Logika rovnováhy sil skutečně říká, že Spojené státy by se měly spojit s Ruskem proti Číně a nasměrovat plnou sílu do východní Asie. Místo toho válka na Ukrajině natlačila Peking a Moskvu těsně k sobě a zároveň poskytla Číně silnou pobídku, aby zajistila, že Rusko nebude poraženo a Spojené státy zůstanou svázané v Evropě, což brání jejímu úsilí o orientaci ve východní Asii.

Závěr

Už teď by mělo být zřejmé, že ukrajinská válka je obrovskou katastrofou, která pravděpodobně v dohledné době neskončí, a když se tak stane, výsledkem nebude trvalý mír. Je na místě pár slov o tom, jak Západ skončil v této strašné situaci.

Konvenční názor o původu války je, že Putin zahájil nevyprovokovaný útok 24. února 2022, který byl motivován jeho velkým plánem na vytvoření většího Ruska. Ukrajina prý byla první zemí, kterou zamýšlel dobýt a anektovat, ale ne poslední. Jak jsem již při mnoha příležitostech řekl, neexistují žádné důkazy, které by podporovaly tuto argumentaci, a skutečně existují značné důkazy, které jí přímo odporují.

I když není pochyb o tom, že Rusko napadlo Ukrajinu, konečnou příčinou války bylo rozhodnutí Západu – a zde mluvíme hlavně o Spojených státech – učinit z Ukrajiny západní pevnost na ruských hranicích. Klíčovým prvkem této strategie bylo přivedení Ukrajiny do NATO, krok, který nejen Putin, ale celý ruský zahraničněpolitický establishment považoval za existenční hrozbu, kterou je třeba odstranit.

Často se zapomíná, že řada amerických a evropských politiků a stratégů byla od počátku proti rozšiřování NATO, protože chápali, že to Rusové budou považovat za hrozbu a že tato politika nakonec povede ke katastrofě. Seznam odpůrců zahrnuje George Kennana, jak ministra obrany prezidenta Clintona, Williama Perryho, tak jeho předsedy Sboru náčelníků štábů generála Johna Shalikashviliho, Paula Nitze , Roberta Gatese, Roberta McNamaru, Richarda Pipese a Jacka Matlocka. Jmenujme alespoň několik.

Na summitu NATO v Bukurešti V dubnu 2008 se francouzský prezident Nicolas Sarkozy i německá kancléřka Angela Merkelová postavili proti plánu prezidenta George W. Bushe přivést Ukrajinu do aliance. Merkelová později řekla, že její opozice byla založena na jejím přesvědčení, že by si to Putin vyložil jako „vyhlášení války“.

Odpůrci rozšiřování NATO měli samozřejmě pravdu, ale boj prohráli a NATO pochodovalo na východ, což nakonec vyprovokovalo Rusy k zahájení preventivní války. Kdyby se Spojené státy a jejich spojenci v dubnu 2008 nepohnuli s cílem přivést Ukrajinu do NATO, nebo kdyby byli ochotni vyhovět bezpečnostním obavám Moskvy po vypuknutí ukrajinské krize v únoru 2014, pravděpodobně by dnes na Ukrajině a jejích hranicích nebyla válka. Západ udělal kolosální chybu, za kterou on a mnoho dalších zaplatí.

23 

https://kyivindependent.com/zelensky-ukraine-applies-for-fast-track-nato-accession/#:~:text=30%2C%20President%20Volodymyr%20Zelensky%20said,and%20we%20protect%20each%20other .

24 

Velká myšlenka Serge

Rusko-ukrajinská válka: Schrödingerova ofenzíva

Kde je velká ruská ofenzíva? To je v tuto chvíli otázka milionů dolarů, která nevyhnutelně zasahuje do jakékoli diskuse o současném průběhu války. Asi nepřekvapí (alespoň pro ty z nás, kteří jsou obeznámeni s lidskou přirozeností), že se tato otázka stává Rorschachovým testem, ve kterém každý vidí to své…

Přečtěte si více

před 4 měsíci · 489 lajků · 146 komentářů · Big Serge

25 

Velká myšlenka Serge

Bitva o Bakhmut: Postmortem

Dne 20. května donutil PMC Wagner ukrajinské jednotky opustit jejich poslední zbývající pozici na území města Bakhmut, čímž způsobil nominální konec největší bitvy 21. století (zatím). Bakhmut byl po většinu posledních devíti měsíců nejvýznamnějším místem vojenských operací na Ukrajině. Boj tam začal…

Přečtěte si více

před měsícem · 530 lajků · 325 komentářů · Big Serge

26 

https://www.militarytimes.com/news/your-military/2023/06/12/russias-improved-weaponry-and-tactics-challenge-ukraine-offensive/

27 

https://tass.com/defense/1524515

28 

Rusko mělo na začátku konfliktu zhruba 144 milionů lidí, zatímco Ukrajina měla 41 milionů, což je číslo, které zahrnuje lidi žijící na Donbasu, ale nezahrnuje 2,4 milionu lidí žijících na Krymu. To dává poměr 3,5:1 ve prospěch Ruska. Jak bylo uvedeno, od začátku války zemi opustilo přibližně 8 milionů Ukrajinců – asi 3 miliony z nich odešly do Ruska a dalších 5 milionů odešlo na Západ. Kromě toho Rusko anektovalo území na Ukrajině, z nichž ne všechna nyní ovládá. Před začátkem války v únoru 2022 žilo ve čtyřech oblastech, které Rusko anektovalo, zhruba 8,8 milionu lidí, z nichž někteří jsou na území, které Rusko ještě nekontroluje, a někteří z nich jsou zahrnuti mezi 3 miliony Ukrajinců, kteří se přestěhovali. Rusko. Zdá se rozumné předpokládat, že 4 miliony z 8,8 milionů, které byly v těchto oblastech před válkou, jsou nyní pod ruskou kontrolou. Rusko má tedy nyní 151 milionů obyvatel (144 + 3 miliony uprchlíků + 4 miliony lidí v oblastech na východní Ukrajině, které nyní ovládá). Na druhé straně Ukrajina má v současné populaci 30 milionů lidí (41 milionů – 8 milionů uprchlíků – 4 miliony lidí v oblastech na východní Ukrajině, které nyní Rusko ovládá). Tato čísla přinášejí ruskou převahu 5:1. Tato čísla by se samozřejmě mohla změnit, pokud by se velké množství ukrajinských uprchlíků vrátilo domů nebo pokud Rusko dobylo podstatně více ukrajinského území a anektovalo je. Bez ohledu na to zůstane Ukrajina v rozhodující přesile, pokud jde o velikost populace.

https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC132458

https://www.economist.com/europe/2022/12/12/the-war-has-worsened-ukraines-demographic-woes

https://www.russiamatters.org/analysis/whats-ahead-war-ukraine

https://tass.com/society/1627949

https://www.rt.com/russia/577546-ukraine-population-shrink-half/

29 

https://kyivindependent.com/danilov-ukraine-lost-7-5-times-fewer-troops-than-russians-in-bakhmut/

https://www.bbc.com/news/world-europe-64955537

30 

Abych citoval ukrajinského pěšáka bojujícího v Bachmutu: „Je škoda, že pravděpodobně 90 % našich ztrát pochází z dělostřelectva – nebo tanků a letectví… A mnohem méně (zstřelů) ze střeleckých bitev.“ https://kyivindependent.com/battle-of-bakhmut-ukrainian-soldiers-worry-russians-begin-to-taste-victory/

https://www.moonofalabama.org/2023/03/ukraine-is-lying-about-casualty-ratios-to-justify-holding-of-bakhmut.html

31 

https://english.elpais.com/international/2023-03-01/ukraine-outgunned-10-to-1-in-massive-artillery-battle-with-russia.html

https://www.nbcnews.com/politics/national-security/russia-ukraine-war-ammo-rcna56210

https://babel.ua/en/news/81312-forbes-russia-has-a-five-fold-advantage-in-artillery-but-western-weapons-can-change-the-situation

https://kyivindependent.com/why-ukraine-struggles-to-combat-russias-artillery-superiority/

https://www.washingtonpost.com/world/2023/04/20/bakhmut-ukraine-war-leaked-documents/

https://kyivindependent.com/battle-of-bakhmut-ukrainian-soldiers-worry-russians-begin-to-taste-victory/

https://kyivindependent.com/ukrainian-soldiers-in-bakhmut-our-troops-are-not-being-protected/

https://www.washingtonpost.com/world/2023/03/13/ukraine-casualties-pessimism-ammunition-shortage/

https://www.washingtonpost.com/world/2023/04/08/ukraine-ammunition-shortage-shells-ration/?utm_campaign=wp_post_most&utm_medium=email&utm_source=newsletter&wpisrc=nl_most&carta-url=https%3A%2F%2Fs2.washingtonpost.com%2Fcar-ln-tr%2F39a85b2%2F6431956453816d1ce09541f1%2F5972c5a9ae7e8a1cf4af1c87%2F31%2F72%2F6431956453816d1ce09541f1&wp_cu=45c484975590037f02458fe7cb0bc152%7CC0E249690CC33FB5E0430100007FF646

https://www.rt.com/russia/575278-ukraine-general-lament-state-army/?utm_source=Newsletter&utm_medium=Email&utm_campaign=Email

32 

Je obtížné určit počet ruských a ukrajinských obětí, protože obě strany poskytují jen málo informací o svých vlastních obětech a pochybné informace o ztrátách svého protivníka. Stojí však za zmínku, že jak proukrajinské, tak prozápadní zprávy o událostech na bojišti často hovoří o pozoruhodně vysokém počtu obětí, které ukrajinské síly trpí, zatímco v proruských popisech bojiště neexistuje žádný ekvivalentní diskurs. O ruských obětech se jistě vedou diskuse, ale nevidíme mnoho důkazů o tom, že by ruské síly utrpěly obzvláště vysoké počty obětí jako jejich ukrajinské protějšky. Různé vlády, instituce a jednotlivci nabízejí odhady obětí, ale neposkytují vysvětlení, jak k jejich počtu dospěli. Vzácnou výjimkou je pečlivá analýza vleklé bitvy u Bachmutu proruským bloggerem, který odhaduje, že poměr obětí a výměny v tomto boji upřednostnil Rusy zhruba 2:1.

Velká myšlenka Serge

Bitva o Bakhmut: Postmortem

Dne 20. května donutil PMC Wagner ukrajinské jednotky opustit jejich poslední zbývající pozici na území města Bakhmut, čímž způsobil nominální konec největší bitvy 21. století (zatím). Bakhmut byl po většinu posledních devíti měsíců nejvýznamnějším místem vojenských operací na Ukrajině. Boj tam začal…

Přečtěte si více

před měsícem · 530 lajků · 325 komentářů · Big Serge

33 

Komentář je uvolněn

Čas na ukrajinskou ofenzívu?

Jeden z uniklých dokumentů Pentagonu Zastavili se ve stínu posledního kopce, nakrmili se, a když leželi v klidu, byli v pohodě a našli pohodlné hrudníky a kolena Bezstarostně spali. Ale mnozí tam stáli, aby čelili strohé, prázdné obloze za hřebenem…

Přečtěte si více

před 2 měsíci · 137 lajků · 15 komentářů · Lawrence Freedman

https://www.washingtonpost.com/world/2023/03/06/bakhmut-wagner-mercenaries-russia-ukraine/

https://www.wsj.com/articles/wagner-and-russian-army-cooperate-in-fresh-push-to-take-bakhmut-114fe886

https://www.economist.com/graphic-detail/2023/03/08/how-many-russians-have-been-killed-in-ukraine?utm_content=article-link-3&etear=nl_today_3&utm_campaign=r.the-economist-today&utm_medium=email.internal-newsletter.np&utm_source=salesforce-marketing-cloud&utm_term=3/8/2023&utm_id=1517391

34 

https://www.jstor.org/stable/2538780

35 

https://www.russiamatters.org/analysis/whats-ahead-war-ukraine

36 

O americké občanské válce se podívejte na počty obětí prvních pachatelů a obránců v prvních dvanácti velkých bitvách tohoto krvavého konfliktu v Richard E. Beringer et al., Why the South Lost the Civil War (Athény, GA: University of Georgia Press, 1986), str. 460. Pokud jde o WWI, zvažte dvě z hlavních bitev, které se odehrály v roce 1916. V bitvě u Verdunu, kterou Německo zahájilo proti Francii a kde obě strany vypálily 23 milionů dělostřeleckých granátů, bylo 350 000 německých obětí a 400 000 francouzských obětí. . V bitvě na Sommě, kde britské a francouzské síly zahájily útok proti německé armádě a kde bylo jen první den vypáleno 1 700 000 granátů, utrpěli Spojenci zhruba 620 000 obětí, zatímco Němci 550 000 obětí. Martin Gilbert, Atlas první světové války (Londýn: Weidenfeld a Nicolson, 1970), s. 53, 56; a https://www.historic-uk.com/HistoryUK/HistoryofBritain/Battle-of-the-Somme/ ; https://www.britannica.com/event/Battle-of-Verdun

37 

https://www.washingtonpost.com/world/2023/04/20/bakhmut-ukraine-war-leaked-documents/

38 

https://tass.com/defense/1524515

39 

Důkaz, že ruské pozemní síly jsou po čtrnácti měsících války v dobré kondici a pravděpodobně se budou zlepšovat, viz nedávné kongresové svědectví generála Christophera Cavoliho, vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě.

https://www.stripes.com/theaters/europe/2023-04-26/ukraine-russia-offensive-eucom-congress-9928802.html?utm_campaign=dfn-ebb&utm_medium=email&utm_source=sailthru&SToverlay=2002c2d9-c344-4bbb-8610-e5794efcfa7d

https://armedservices.house.gov/sites/republicans.armedservices.house.gov/files/04.26.23%20Cavoli%20Statement%20v2.pdf

https://www.economist.com/syrsky-interview

https://www.kyivpost.com/post/15227#:~:text=War%20in%20Ukraine-,%27They%20Should%20Not%20Be%20Underestimated%27%3A%20A%20Ukrainian%20Soldier%20Describes,says%20a%20serviceman%20in%20Kreminna .

https://rusi.org/explore-our-research/publications/special-resources/meatgrinder-russian-tactics-second-year-its-invasion-ukraine

40 

https://responsiblestatecraft.org/2023/04/17/lieven-inside-ukraine-some-real-breaks-and-insights/

https://kyivindependent.com/battle-of-bakhmut-ukrainian-soldiers-worry-russians-begin-to-taste-victory/

https://www.bbc.com/news/world-europe-64955537

https://www.kyivpost.com/post/15227

https://www.nytimes.com/2023/06/17/world/europe/russia-ukraine-war-tactics.html

https://www.militarytimes.com/news/your-military/2023/06/12/russias-improved-weaponry-and-tactics-challenge-ukraine-offensive/

https://rusi.org/explore-our-research/publications/special-resources/meatgrinder-russian-tactics-second-year-its-invasion-ukraine

https://www.economist.com/europe/2023/05/21/russias-army-is-learning-on-the-battlefield?utm_medium=cpc.adword.pd&utm_source=google&ppccampaignID=17210591673&ppcadID=&utm_campaign=a.22brand_pmax&utm_content=conversion.direct-response.anonymous&gclid=Cj0KCQjwnMWkBhDLARIsAHBOftrBBcuuqhkoC_blsz3jrXFjUYLFreTmzrqvsoZOQhKLRO6oUOAOvEQaAl1iEALw_wcB&gclsrc=aw.ds

41 

https://www.ft.com/content/aee0e1a1-c464-4af9-a1c8-73fcbc46ed17

https://www.wsj.com/articles/eu-to-send-ukraine-a-million-artillery-shells-as-russia-gains-ground-5e25a064

https://www.rt.com/russia/573610-russia-ammo-production-putin/

Velká myšlenka Serge

Rusko-ukrajinská válka: Biopsie úniku

Poznámka autora: Tento týden jsem měl v úmyslu publikovat článek o sovětském operačním umění, ale objevení se úniků odvedlo mou pozornost a vedlo místo toho k tomuto článku. Krátce se vrátíme do vojenské historie. Skončila další zima a ve válce na Ukrajině opět povstalo jaro. Uprostřed tání a doprovodného bahna ruské síly – včetně…

Přečtěte si více

před 3 měsíci · 486 lajků · 239 komentářů · Big Serge

https://www.wsj.com/articles/u-s-reaches-deep-into-its-global-ammunition-stockpiles-to-help-ukraine-8224d985

https://www.nytimes.com/2023/03/16/world/europe/ukraine-ammunition-bakhmut.html#:~:text=the%20main%20story-,Ukraine%20Burns%20Through%20Ammunition%20in%20Bakhmut%2C%20Putting%20Future%20Fights%20at,jeopardize%20a%20planned%20springtime%20campaign .

https://www.reuters.com/world/europe/germany-only-has-20000-high-explosive-artillery-shells-left-report-2023-06-19/#:~:text=BERLIN%2C%20June%2019%20(Reuters),the%20need%20for%20urgent%20purchases .

42 

http://en.kremlin.ru/events/president/news/71445

http://en.kremlin.ru/events/president/news/71391

43 

https://www.wsj.com/articles/ukraine-runs-into-russian-air-superiority-82c621c

44 

https://kyivindependent.com/russias-smart-bombs-pose-increasingly-serious-threat-to-ukraine/

https://www.rt.com/russia/575978-ukraine-glide-bombs-offensive/

https://www.nytimes.com/2023/05/25/world/europe/russia-ukraine-soviet-bombs.html?smid=nytcore-ios-share&referringSource=articleShare

45 

https://www.rt.com/russia/576996-russia-conditions-ukraine-peace/

46 

„Průzkum v únoru a březnu [2023] Kyjevského mezinárodního sociologického institutu zjistil, že 87 procent Ukrajinců považuje jakékoli územní ústupky k dosažení míru za nepřijatelné. Pouze 9 procent uvedlo, že by přijali ústupky, pokud by to znamenalo trvalý mír.

https://www.ft.com/content/d68b4007-4ddf-4320-b29a-f2eee2662d6e

47 

https://www.atlanticcouncil.org/blogs/ukrainealert/the-truth-behind-ukraine-s-language-policy/

Tento článek objasňuje, jak důležitý je jazyk pro podněcování problémů na Ukrajině.

48 

http://en.kremlin.ru/events/president/news/66181

49 

https://mondediplo.com/2023/01/04ukraine

50 

https://www.nybooks.com/online/2023/04/21/derussification-ukraine-libraries/?utm_medium=email&utm_campaign=NYR%2004-23-23%20Tallman%20Benfey%20Bell%20Rudick%20Debevec-McKenney%20Schaeffer&utm_content=NYR%2004-23-23%20Tallman%20Benfey%20Bell%20Rudick%20Debevec-McKenney%20Schaeffer+CID_b19f74f0617664032481c98beab30139&utm_source=Newsletter&utm_term=A%20Book%20is%20a%20Quiet%20Weapon

https://www.washingtonpost.com/world/interactive/2023/ukraine-russian-influence-destruction/?itid=hp-top-table-main_p001_f004

51 

https://goodfaithmedia.org/understanding-zelenskyys-we-will-not-forgive-we-will-not-forget

52 

https://www.thenation.com/article/world/ukraine-russia-nationalism-war/

53 

https://www.nytimes.com/2023/04/22/world/europe/zelensky-russian-ban-ukraine.html

https://www.wsj.com/articles/schools-in-occupied-ukraine-seek-to-turn-children-into-loyal-russians-d26cf4e?mod=hp_lead_pos6

54 

https://www.rt.com/russia/577407-donetsk-ukrainian-language-pushilin/

55 

https://consortiumnews.com/2022/12/13/patrick-lawrence-germany-the-lies-of-empire/

https://www.rt.com/russia/567873-zakharova-merkel-minsk-agreements/

56 

https://consortiumnews.com/2022/12/05/scott-ritter-merkel-reveals-wests-duplicity/

https://www.rt.com/russia/577553-poroshenko-minsk-accords-nato/

Na Zelenském, https://www.rt.com/russia/571243-zelensky-minsk-agreements-failure/

57 

https://www.rt.com/russia/567967-putin-thinks-shouldve-started-sooner/

http://www.en.kremlin.ru/events/president/transcripts/70565

http://en.kremlin.ru/events/president/news/71445

http://en.kremlin.ru/events/president/news/71391

https://www.rt.com/russia/578175-lavrov-ukraine-world-order/

58 

Světová banka uvádí, že: „Invaze Ruské federace na Ukrajinu, následné přerušení dodávek energie, potravin, kovů a dalších dodávek a zpřísnění měnové politiky a finančních podmínek dramaticky zpomalily růst v Evropě a Střední Asii (ECA) v roce 2022. Růst regionální aktivity oslabil na 1,2 procenta v roce 2022 ze 7,1 procenta v roce 2021.

https://openknowledge.worldbank.org/server/api/core/bitstreams/004535c2-fbcd-4e96-9439-bc4bc502c2b3/content

https://www.wsj.com/articles/world-bank-warns-of-lost-decade-for-global-economy-aba506a4

https://www.politico.eu/article/74-percent-of-europeans-agree-with-french-president-emmanuel-macron-on-china-us-defense-report-shows/

59 

https://www.nytimes.com/2023/04/17/world/europe/nato-russia-ukraine-war.html

https://armedservices.house.gov/sites/republicans.armedservices.house.gov/files/04.26.23%20Cavoli%20Statement%20v2.pdf

60 

https://www.foreignaffairs.com/ukraine/playing-fire-ukraine

Vezměme si například, jak vstup Finska a Švédska do NATO zvýší ruský pocit nebezpečí. Nejenže bude Moskva čelit impozantnější západní alianci, ale Finsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou 830 mil; a Spojené státy zjevně plánují zřízení vojenské přítomnosti ve Finsku. Navíc Baltské moře, které má pro Rusko zásadní strategický význam – zejména kvůli Kaliningradu – bude nyní obklopeno zeměmi NATO. Aby toho nebylo málo, existuje vážný potenciál pro problémy v Arktidě, kde je Rusko jedním z osmi okrajových států a kde jsou spory pravděpodobné, protože led stále taje. Zbylých sedm okrajových států je však nyní členy NATO – Británie, Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Spojené státy. V krizi v Arktidě může přesilové a vyděšené Rusko – s většinou svých konvenčních sil uvězněných na Ukrajině – provádět vysoce riskantní vojenskou strategii, aby se ochránilo.

https://www.indianpunchline.com/us-sees-in-finlands-nato-accession-encirclement-of-russia/

https://www.zerohedge.com/geopolitical/us-talks-establishing-military-bases-finland

https://www.thearcticinstitute.org/china-russia-arctic-cooperation-context-divided-arctic/#

https://warontherocks.com/2023/03/russia-wont-sit-idly-by-after-finland-and-sweden-join-nato/

https://www.nytimes.com/2023/05/31/world/europe/blinken-arctic-nato-russia.html

61 

https://carnegieendowment.org/2012/03/09/underachiever-ukraine-s-economy-since-1991-pub-47451

https://www.britannica.com/place/Ukraine/Economic-difficulties

https://consortiumnews.com/2023/05/08/ukraines-big-mistake/

O populaci Ukrajiny viz zdroje v poznámce 28.

62 

https://reliefweb.int/report/ukraine/ukraine-rapid-damage-and-needs-assessment-february-2022-2023-enuk

https://openknowledge.worldbank.org/server/api/core/bitstreams/004535c2-fbcd-4e96-9439-bc4bc502c2b3/content

https://www.19fortyfive.com/2023/06/the-shocking-economic-damage-to-ukraine-from-russias-invasion/

63 

https://www.ohchr.org/en/news/2023/04/ukraine-civilian-casualty-update-10-april-2023

64 

https://joint-research-centre.ec.europa.eu/jrc-news-and-updates/war-exacerbates-ukraines-population-decline-new-report-shows-2023-03-08_en

https://www.rt.com/russia/577546-ukraine-population-shrink-half/

65 

https://www.politico.com/news/magazine/2023/06/09/america-weapons-china-00100373

66 

https://www.foreignaffairs.com/articles/russia-fsu/2014-08-18/why-ukraine-crisis-west-s-fault

https://www.nytimes.com/2014/03/14/opinion/getting-ukraine-wrong.html

https://nationalinterest.org/feature/causes-and-consequences-ukraine-crisis-203182

https://www.economist.com/by-invitation/2022/03/11/john-mearsheimer-on-why-the-west-is-principally-responsible-for-the-ukrainian-crisis

https://www.newyorker.com/news/q-and-a/why-john-mearsheimer-blames-the-us-for-the-crisis-in-ukraine

67 

https://www.armscontrol.org/act/1997-06/arms-control-today/opposition-nato-expansion#:~:text=Dear%20Mr.,policy%20error%20of%20historic%20proportions .

68 

https://www.theguardian.com/world/2022/jun/07/no-regrets-over-handling-of-vladimir-putin-says-angela-merkel