Jménem zákona: Přestaňte pracovat!

Bič na chudé: minimální mzda

Cestou metrem do práce ke mne přišel nějaký bezdomovec a říká mi: „Ahoj, co ti budu říkat, přežívám pod hvězdami a hodil by se mi nějaký drobák“. Dal jsem mu stravenku a řekl mu, že budu rád, když mi odpoví na pár otázek:

Proč nepracuješ?

No, do října jsem pracoval u jedné menší firmy. Na černo. Dostával jsem 5 500 měsíčně a nechávali mě přespat ve skladu. Dali mi tam postel a měl jsem se jako král. Pak bohužel přišla kontrola a firmu zavřeli kvůli zaměstnávání lidí na černo. Bezdomovců jako já tam bylo asi 6. Takže od listopadu jsme na ulici.

Dostáváš životní minimum?

No, jak jsem přišel o práci, tak jsem hned zažádal. Doteď si mě na úřadech přehazují jak horký brambor a posílají mě stále na jiný a jiný úřad a tudíž jsem od státu nedostal ani korunu.

Je to absurdní: člověk pracuje, má se díky tomu docela fajn, pak přijde stát a zničí mu život. Kdyby neexistovala minimální mzda ^[1], tak je to vše legální — v současné době to tak bohužel není.

Ztráta z moci úřední

Lidé si často řeknou, že „zvýšení mzdy o 1150 korun zaměstnavatele nezruinuje“. Pojďme se na to ale podívat z vyšší perspektivy:

Mějme úklidovou agenturu, která zaměstnává 150 uklízeček za 12 200 korun měsíčně (tedy superhrubá mzda je 16 348 korun, tj. to, co vydá za zaměstnance zaměstnavatel, tj. náklad práce). Ač mají ve smlouvě napsáno, že pracují 8 hodin, mají zaměstnavatele dobráka a často je pouští domů dřív. Zaměstnankyně mají super partu. Obchod vzkvétá.

Měsíčně vydá zaměstnavatel za tyto uklízečky 16 348 × 150 = 2 452 200 korun. Jeho ostatní náklady jsou 200 000 korun za měsíc. To dává nějakých 2 652 200 Kč měsíčních nákladů.

Jeho příjmy jsou 2 852 200 Kč. Zaměstnavatel tedy vydělá měsíčně 200 000 Kč.

Pak ale přijde stát a před volbami zvýší minimální mzdu všem o 1150 Kč — reálně jde ale o vyšší zvýšení, protože náklady práce se tím zvýší o 1541 Kč (1150 × 1,34 = 1541).

Náklady na uklízečky mu vzrostou o 231 150 Kč.

Takže rázem kvůli vládě je 31 150 Kč ve ztrátě — má před sebou 3 možnosti:

1. odejít, všechny propustit a sám si vydělávat jako řadový zaměstnanec, kde by díky svým manažerským schopnostem pobíral mzdu 80 000 Kč měsíčně,
2. pokračovat, ale najímat uklízečky načerno,
3. některé propustit a zvýšit cenu pro své zákazníky (pak bude mít ovšem méně zakázek).

Kolik uklízeček musí propustit? No ideálně tolik, aby měl zisk alespoň těch 80 000 Kč, které mu nabízí v soukromé firmě: 80 000 jako možný výdělek + 31 150 ztráta = 111 150 korun, které musí našetřit, aby se mu podnikání vyplácelo.

Toto číslo vydělíme náklady práce na jednu zaměstnankyni (17 889) — tedy 111 150 ÷ 17 889. Aby se mu podnikání vyplácelo, tak musí vyhodit minimálně 7 uklízeček.

A tady navážu na ostatní zdroje, které odrazují od minimální mzdy — těch 7 uklízeček bude hledat práci. Buď:

1. najdou zaměstnavatele, který si je může dovolit. Takových ale moc nebude. Naopak, propouštět  budou všichni.
2. začnou pracovat na černo.

Uklízečky by klidně pracovala za svoji původní mzdu, ale stát ji zakazuje zaměstnavatelům vyplácet.

Likvidace v jednom kroku

Jediným krokem — zvýšením minimální mzdy — tak stát buď připraví přímo lidi o práci, nebo zlikviduje něčí podnikání, nebo zdraží ceny všem — velmi pravděpodobně půjde o kombinace všech možností.

A to celé jen proto pár volebních hlasů. Lidé na okraji společnosti tak budou ještě více ostrakizováni, sociální začlenění vyloučených skupin bude ještě náročnější.

Ale koho zajímají chudí, když minimální mzda ^[2] může vyhrát volby?

• Václav Veselka, Devian.cz