Jak upadl řetězec s elektrem do zapomnění?

Pojďme se na to podívat z druhého břehu, člověka, který tam strávil přes 12 let svého pracovního života a vypracoval se i na manažerskou pozici.

Před 10-12 lety, jít k nám pracovat do Firmy, to bylo opravdu „něco“ a zaměstnanec byl „někdo“, byly to i časy, kdy se prodávalo a plnilo se. Ty požadavky na zaměstnance byly opravdu „tvrdé“, avšak na tu patřičnou tvrdost Firma taky bohužel dojela, o tom ale až dále …

Všechny historky, zážitky a poznatky vychází ryze z mé vlastní zkušenosti a staly se !

Jak to vypadá v prodejnách?

Čím se prodejny Firmy liší od Datartu (či už ukončeného Electroworldu) zdánlivě na první pohled? Když přijdete do prodejny, tak na vás dýchne vetešnická atmosféra 90. let – všude samé koberce, i na zdi, vypadá to tam jak ve skladu, vidíte tam naskládané pračky, ledničky, myčky, televize přímo na prodejní ploše, což má vyvolat dojem, že „zboží je hodně a zákazník hned koupí“.

Jednu výhodu to opravdu mělo a stále má. Co člověk vidí, to si může z 99 % případů IHNED odnést s sebou (mluvím hlavně o velkých spotřebičích jako velká bílá technika či černá technika = TV)

Jen pro zajímavost, řetězec Planeo jede ve stejném duchu, akorát nemá na ploše tolik zboží.

Prodejny nemají klimatizace (žere to přece spoustu elektřiny !) a pokud mají, tak ji nesmí používat, proto tam v létě bývá na padnutí, 30-35 °C je naprosto normální provozní teplota v letních měsících.

V zimě se naopak zase řeší teplota, kdy maximum bylo nějakých 22 °C, každá prodejna to musela měřit a deklarovat, ozvlášť tenkrát po zdražení energií, řešily se opravdu desetinky procenta !

Hudba na prodejnách nestojí vůbec za řeč, protože firma nebude platit žádné poplatky a proto tam hraje naprosto nudný otravný „jazz“. Aspoň o Vánocích se to dalo poslouchat, to hrála hezká chytlavá melodie.

Pracovní inzerát na prodavače

Ty šance na přijetí jsou opravdu vysoké, takže pokud potřebujete rychle práci, dostanete ji, firma má nedostatek personálu. Celkově věkový průměr prodejců je nízký, přebývá mladý kolektiv.

V čem ale firma Firma velmi rychle v roce 2024 zaostává, tak jsou benefity.

Bohužel nenabízí opravdu vůbec nic, ani obyčejný stravenky, žádná Multisport karta ani pár stovek na penzi. Vůbec nic !!!

Na deklarovanou zaměstnaneckou slevu se dnes dostane i běžný zákazník a káva na pracovišti je spíše k pousmání, nic co by mělo vás dostatečně přesvědčit a zaujmout.

Co je ještě na inzerátu docela k zamyšlení, je tzv. motivující mzdové ohodnocení. Firma nabízí jako nástupní plat třeba 30 000 Kč. Ano, to je reálné !!! V hrubém samozřejmě.

Nastoupil jsem jako prodavač …

Úvodem do této problematiky bych chtěl říct, že nejste zaměstnanci Firmy, ale nějakého franšízanta Pepy Omáčky z Horní Dolní, který je v obchodním zastoupení Firmy, takže veškeré případné finanční a právní záležitosti musíte řešit s ním.

Tím se Firma zbavuje veškeré odpovědnosti v případných právních sporech a přehazuje ji na Pepu Omáčku. To samé se děje i v případech, kdy po prodejně jde i ČOIka (Česká obchodní inspekce)

Musíme si pro začátek vysvětlit 3 témata: Pracovní dobu, plat a hmotnou zodpovědnost.

Pracovní doba prodejen bývá průměrně od 9-19 hodin, takže pracujete desetihodinové směny, obvykle 4x – 5x týdně a protože se chodí VŽDY min. o půl hodiny dříve, aby se stihly roznést cenovky na papírkách (obzvlášť ty nejmenší cenovky na kablíky, baterky a žárovky, to se nikomu dělat nechce a je v tom neustálý bordel), musí se udělat motivační porada (spíše srovnávací a buzerační, proč prodavač Martin je horší než prodavač Honza), a za to všechno je běžné, že prodavač má cca 200 hodin měsíčně, na Vánoce i 240 hodin.

Na žádnou polední pauzu se zde nehraje, přestože se vám odečítá z fondu hodin, takže jdete si jíst za plného provozu. Někteří buzerující vedoucí vás pustí na oběd, až když na prodejně není žádný zákazník nebo až se naobědvá on sám. Někdy si zajede i do restaurace na druhý konec města a je pryč hodinu, zatímco běžný prodejce je jebán za každou minutu navíc.

Nesmím zapomenout na mimořádné porady, což v praxi znamená, že jdete třeba na 7:30 a je vám výrazným způsobem vyplachován mozek, proč jste mizerní prodavači, jak máte špatná čísla a jak to máte dělat lépe.

Pokud je velká prodejní akce, tak ten den se jde v plném počtu, tedy všichni zaměstnanci. Že to vyšlo třeba na sobotu a už jste měli domluvený program s dětmi, sorry jako, byznys má přednost. Záleželo už o benevolenci vedoucího, nakolik vyšel vstříc a lokálního manažera, jak to byl ochoten respektovat.

Každý prodejce je odměňován tzv. šiškami, což jsou v překladu body za prodej, je to zapsané na každé cenovce v písmenové šifře, kolik dostane prodejce šišek a čím víc šišek, tím větší výplata. Já znám samozřejmě ty šifry, ale nebudu je prozrazovat, pro běžného zákazníka je to stejně nepodstatná informace.

Základní smluvní mzda je zákonem stanovená, a to je cca 21 700 Kč hrubého (pro rok 2024) + provize v šiškách a nebo je druhá varianta, a to už ze startu s nízkým základem cca 7 000 Kč jedete zvýšenou šiškovou tabulku, takže abyste se dostali na zákonem stanovené minimum, musíte udělat třeba i 350 000 šišek (záleží od prodejny) a teprve od té hodnoty klidně i v polovině měsíce si tvoříte provizi.

Pokud skončíte pod tuto hranici, tak vás hradí vedoucí ze svých osobních peněz a firma mu to neproplatí, ba naopak ještě dostanete malus za nesplněný cíl.

V čem si Firma podráží nohy, plive do očí všem zaměstnancům a dělá to tak už dlouhodobě, že v prosinci se vždy snižuje provizní tabulka až o 30 % a to firma zdůvodňuje argumentem, že „o Vánocích se dá snadno vydělat, protože lidi nakupují sami.“

Platí jednoduché pravidlo, že všechno co prodáte z prodejny, za to jsou body, včetně splátek, pojištění a různých služeb. A taky platí opačné pravidlo, že vše co se odečte na pokladně, ať už zákazník si koupi rozmyslel nebo se vám po 23 měsících vrací neopravitelná americká lednice za 40 000 Kč formou vyplacení peněz zákazníkovi, vůbec není problém o body přijít i zpětně třeba po necelých dvou letech, takže přijdete do práce a druhý den máte tak vysoké storno, že třeba jednu celou směnu doháníte ztrátu.

Jakákoliv sleva vám body odečítá, jakékoliv umělé zdražení za účelem vojebat zákazníka na pokladně vám zase body přidává.

A nemohu zapomenout i na hmotnou odpovědnost. Jako prodejce ručíte za majetek ve firmě v řádech jednotek milionů a pokud se ztratí třeba notebook, je zaměstnavatel oprávněn vám to poměrnou část sebrat z výplaty a nezmůžete s tím vůbec nic.

Baterky za pár korun nikdo řešit nebude, protože se vejdete do limitu ztrát, ale pokud tam budete mít fetku, která přijde něco ukrást, tak se o to všichni podělíte.

Do limitu se počítá i to, když bude krást někdo ze zaměstnanců a nepřijde se na to, vznikne ztráta a tu zaměstnavatel odečte.

Další častou chybou, díky které ztratíte peníze, jsou záměny zboží, kdy třeba prodáte ledničku A a vydáte dražší model B, který se třeba liší v písmenu nebo čísle, bohužel má (často k vaší smůle) vyšší cenu, na což se přijde během inventury, která se dělá denně a lze to dohledat. Vše je zapsáno v pokladně, takže rozdíl jde prodavači k tíži.

Pokud se to rozhodnete dělat, tedy kdekoliv v obchodě, kde manipulujete se zbožím, určitě si udělejte pojistku na blbost, protože pokud se vám podaří něco poškodit či zničit ze zboží, bude to po vás zaměstnavatel chtít.

Bohužel pojištění se nevztahuje na záměny, ztráty ani chybějící hotovost v pokladně.

Denní chléb prodejce elektra

Přijdete ráno do práce, roznesete cenovky – někdy není nic, někdy jste za pár minut hotovi a o výprodejích to děláte i do oběda, protože od 9:00 se otevírá a už chodí zákazníci.

Přijde zákazník a vy musíte, opravdu musíte za ním jít a oslovit ho, zeptat se „jak mu můžete pomoci“. Zákazníka se naučíte vnímat jako chodící peněženku, ze které tu vypadne třeba stovka, může ale také tisícovka.

Na oslovení je určitý časový limit, musíte za ním jít, je nepřípustné, aby si došel zákazník pro prodejce. Proto Firma získal negativní reputaci od zákazníků, protože spousta prodavačů je prostě „vlezlých“. Bohužel musí být …

Je naprosto běžnou záležitostí, že tak 80 % zákazníků vám řekne, že „nic nechce nebo se jen podívají.“ Je totiž jakási osnova, metodika jak mluvit se zákazníkem a taky jsou různé triky, jak zákazníka „ukecat“ k prodeji, nejčastější metoda je sleva.

Na co si musí každý prodejce zvyknout a to je příčinou kolísání výplaty = ODMÍTNUTÍ ZÁKAZNÍKEM.

Představte si situaci, kdy jednáte se zákazníkem, jste milí, usměvaví, jste happy, jste chytří … a potom vám zákazník řekne, že „si to musí promyslet, poradit se doma se starou, přeměřit si to, podívat se ke konkurenci“ nebo často si vyfotil cenovku / energetický štítek a odejde, málokdy se však člověk vrátí, když si to vyfotí.

Takto se vám to stane i několikrát po sobě za ten den, nikdy jako prodejce nevíte, jestli ten den bude úspěšný nebo neúspěšný.

O příčinách pádu si budeme povídat v další kapitole ….