Říkat něco jiného by znělo jako rouhání. Alespoň podle toho, co nám předkládají mnohá média, se máme prostě jedinečně. Vláda se chlubí, jak ten stát dobře vede. Různí poradci a komentátoři pějí ódy na nebývalý růst hádépé. Všichni tvrdí, že vlastně jediné, co nám chybí ke štěstí je dostatek kvalifikovaných lidí, protože práce máme, že nevíme, kam dřív skočit. Jen aby nám to vydrželo.

Falešné plácání po ramenou

Opravdu si tu nebývalou konjunkturu užívají všichni? Daří se i malým podnikatelům a živnostníkům, zvláště těm mimo velká města? Zdá se, jako by se ten ekonomický boom živnostníkům na venkově tak nějak vyhýbal. Stejně tak zaměstnanci v malých a středních firmách nejdou s platy nijak výrazně nahoru. Proč? Důvodů je několik.

  • Ekonomický růst je z velké části podporován dotacemi a státními zakázkami. Na ty ovšem malí podnikatelé a živnostníci nedosáhnou. Znamená to, že ve veřejných financích se vytvořil jakýsi trychtýř, v jehož horní části čerpají velké firmy a teprve v úzkém hrdle zbude něco málo na malé podniky a živnostníky.
  • Stát navíc extrémně utrácí sám za sebe. Nakupuje, nabírá lidi, plánuje drahé projekty, které nic nepřinesou. Tedy přinesou – těm malým další povinnosti a hrozby a těm velkým další zakázky. Nerovnost mezi státem podporovaným velkým podnikáním a těmi ostatními stále narůstá.
  • Ekonomický růst je navíc podporován investičními pobídkami, dotacemi a slevami na daních, které se týkají opět jen těch velkých firem, korporací a zahraničních subjektů. Už někdo někdy viděl, aby malá, nebo i střední česká firma dostala investiční pobídku?

Obecnou euforii navíc trochu hatí fakt, že z asi čtyřprocentního růstu je nejméně jeden procentní bod důsledkem zrychleného čerpání dotací. To se nahlas neříká, protože vládě se to nehodí. Navíc je ekonomika trochu přehřátá, protože růst pomocí montoven není úplně bezpečný. Přesto však zůstává faktem, že celkově se české ekonomice daří. Je pak těžko pochopitelné, že vláda znovu zvyšuje dluh státu. Nesmíme se nechat konejšit, když nám říkají, že snížili schodek státního rozpočtu na pouhých 70 miliard. To je taková finta na prostý lid, protože to neznamená nic jiného, než, že i v roce ekonomického růstu opět vláda zasekla sekeru, a to na neuvěřitelných 70 miliard. A proč? Protože potřebuje utrácet. Vždyť jen na příští rok má v plánu nabrat více než 13 000 nových státních zaměstnanců. Jistě, je mezi nimi i pár tisíc učitelů či policistů, takže mnozí lidé říkají, že to vlastně není úplně špatně. Nikdo mi však nedokázal vysvětlit, proč máme mít více učitelů a policistů, když počet obyvatel i rozloha země zůstaly stejné. Nebo ne?

Živnostník = podivín?

Takže, kromě toho, jak se máme, bychom měli uvažovat i o tom, jak se budeme mít. S jistotou můžeme tvrdit, že živnostníky a malé podnikatele nečeká snadný život. Stát, tedy socialistická vláda a pan Babiš se rozhodli, že v tom podivném segmentu podnikání udělají pořádek. A mají pravdu, je to podivný svět, to živnostničení a malé podnikání. Vždyť zbohatnout se na tom nedá, je to nekonečná práce, lidé se na vás dívají skrz prsty a kdejaký politik, kdejaký ministr se o vás otře. Jasně, v tomhle podnikat může přece jen podivný člověk.

[ad#clanek-respo]

Já ovšem mám ty podivné lidi rád. Jsou pracovití, nefňukají a nečekají, až jim někdo něco dá. Chtějí jen žít po svém a nemají rádi, když jim někdo moc mluví do života. Nechtějí, aby jim někdo stále říkal, co a jak mají dělat. To je, bohužel, příští rok, a možná i ty další, čeká. Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL se rozhodla, že živnostníkům a malým podnikatelům bude stále více znepříjemňovat život. Možná si vláda představuje, že bude živnostníky řídit metodou cukru a biče. Cukr ekonomického růstu ovšem pověsila tak vysoko, že na něj většina živnostníků nedosáhne. Zato bič si uchystala dlouhý – kontrolní hlášení, EET, zákaz kouření, odpovědnost za podnapilé nezletilé a další nesmyslná nařízení budou živnostníkům a malým podnikatelům komplikovat život.

Možná bychom se měli zamyslet, jestli tak opravdu chceme podnikat, jestli si to dáme do nekonečna líbit. Přece i v roce 2016 by mělo platit, že stát má sloužit občanům, ne občané státu.

ZDROJ: Radomil Bábek, Živnostenské listy