15.5.2021
Redakce
0
Kategorie: Humor

Jak se baví internet: Záludnosti obohacení manželského sexu

Sdílejte článek:

EMA

Delegace z Evropské unie, Angličan, Němec, Francouz, Ital a Španěl – a s nimi jeden Izraelec, padli v Africe do rukou lidožroutů. Statný černoch, jejich vůdce, dovolil každému ze zajatců, aby před snědením vyslovil své poslední přání.
Ital si přál poslat poslední vzkaz své dívce, Němec zvolil pořádnou večeři, aby neodcházel ze života hladový, Francouz zazpíval svůj oblíbený šanson, Španěl si přál zatančit poslední tango a Angličan se spokojil se šálkem čaje. V klidu ho upíjel, zatímco lidožrouti už rozdělávali oheň.
Když přišla řada na Izraelce, požádal, aby ho sám náčelník lidožroutů kopnul vší silou do prdele. Černošský náčelník se smíchy za břicho popadal… Tak bláznivé přání ještě neslyšel, a že už snědl pěkných pár evropských turistů, obchodníků a misionařů. Pak se rozběhl a kopl Žida do zadku s takovou silou, że odletěl deset metrů daleko! Muž padl na zem, ale bleskurychle se otočil, vytáhl z kapsy pistoli a náčelníka okamžitě zastřelil.
Pět přátel začalo jásat, ale hned se sesypali na Izraelce: “Proč jsi ho proboha nezastřelil hned, když jsi měl pistoli?”
“Protože byste mě, pánové, prohlásili za agresora!”

121 182766349_2991241257830698_7796610022675596380_n 182842216_496679455079181_6475536528755627619_n 183178706_3690091227769782_4168360731033711542_n (1) 183264750_4203562296356704_6751314176021541206_n 183850605_4000761059999415_6203857203340532925_n 184570619_1404078166651988_4822174753130810314_n 184692964_3915965131773217_165459798350074182_n 184777265_1404077283318743_4077197504122016057_n 184832540_504420420693353_6470992011822295152_n 185527981_3823053501145541_3984055948852810107_n 185628756_10220482061226450_1223188974231818091_n

– Slečno Rachel, to je krásný kožich! Co jste za něj dala?
– Dva…
– Co dva? Tisíce?
– Dva krát…

183853384_328525331966961_1658798297049801519_n

184300218_2773125616333745_3826301437879307499_n

184308257_2773055213007452_5126150785194969228_n

185027193_10159242004459743_5226345656131131131_n

185329796_329126051906889_2626736145545671049_n

185662461_330485638437597_4398047572226060176_n

186255476_329816198504541_6516323373796952499_n

iniciativa

Ekologická aktivistka Greta Thunbergová, kterou covid-19 odsunul v pozornosti na druhou kolej, v těchto dnech vyráží na své plachetnici do České republiky, aby zde protestovala proti třiceti tisícům plastových půllitrů, do kterých jsou na Pražském hradě umístěny svíčky jako pieta za oběti covidu.

Nádvoří plné plastových půllitrů dráždí ekology z celého světa, takže byla jen otázka času, než se do věci vloží samotná Greta.

„Neskutečné. V době, kdy bojujeme za každé plastové brčko a klima na celé planetě zažívá své nejhorší období, najdou se pořád tací, kdo naše varování berou na lehkou váhu. Třicet tisíc plastových kelímků jsou výsměchem našemu boji, a co je na tom ještě nejsmutnější, tak celou akci inicioval nejvyšší státní představitel. Takhle se nikam nedostaneme,“ nechala se slyšet Greta, když se zrovna chystala nalodit na svou plachetnici a vyrazit do České republiky.

Jak je totiž známo, aby šla příkladem, cestuje Gréta převážně dopravními prostředky, které neznečišťují životní prostředí. Původně uvažovala, že do České republiky pojede rikšou taženou Indem, ale kvůli strachu z indické mutace koronaviru raději využila námořní dopravu.

„Cestu máme naplánovanou na tři až čtyři týdny. Přes moře až do Labe, z Labe do Vltavy a pak hurá na Prahu. Je velmi pravděpodobné, že až dorazíme do Prahy, žádné plastové půllitry už tam nebudou, ale Greta si to nenechá vymluvit a trvá na cestě lodí,“ prozradil médiím kapitán plachetnice.

Podle zdroje blízkého Hradu si okolí prezidenta příliš nepřeje mediální pozornost, kterou Gretina cesta nejspíš přinese, takže přemýšlí, jak její cestu neli přímo překazit, tak alespoň zpomalit.

„Jako vrchní velitel ozbrojených sil má pan prezident možnost vyslat po vodě proti Gretě válečnou lodní flotilu, která by mohla plavidlo aktivistky odklonit. Plán byl takový, odklonit ji přes kanál Dunaj-Odra-Labe do Bečvy, kde by se plachetnice Grety přirozeně rozpustila. Ke smůle pana prezidenta kanál Dunaj-Odra-Labe existuje jen v jeho představě, stejně jako válečná lodní flotila. Aktuálně lidé od prezidenta jednají alespoň s majiteli výletních parníků o zápůjčce některého z nich,“ uvedl zdroj blízký Hradu.

V cestě na plachetnici do Prahy tak může Gretě zamezit už jen povodí Labe a Vltavy, které její plavidlo nepustí přes plavební komory. Tato varianta se však zdá nereálná.

„Pan prezident je milovníkem životního prostředí. Sám má dřevěnou nohu z bio dřeva. Slečna Greta je bezesporu velmi zapálená v boji za životní prostředí, což pan prezident kvituje. Nemyslí si ale, že třicet tisíc plastových půllitrů nějak ohrozí klima a že je opravdu nutné, aby zde nějak teatrálně zasahovala. Po pietní akci se oněch třicet tisíc plastových kelímků opět vrátí na Hrad, kde je pan prezident využije k jejich primárnímu účelu, tedy k pití piva a jiného alkoholu. Je to ukázková recyklace a Greta by měla naopak toto gesto ocenit místo toho, aby proti tomu protestovala,“ domnívá se Jiří Ovčáček, který chystaný protest Grety zhledává naprosto zbytečným.

cartoonsocialism2

185768393_3921064127929984_4309760086602012333_n

185410863_6036084276462129_5437470857609297552_n

183744579_147233364081664_329103705228019254_n

185421981_3816118265180327_1358970990756534727_n

185342377_10158187501342263_6604039497570713402_n

JAK JSEM SI NAŠKUBLA TAKOVÉ TO POD JAZÉKEM

Mnozí určitě znaj, že po letech soužití s jedním borcem, se dostaví jakejsi stereotyp v činnosti, na kterou jsou potřeba dva a dá se říct, že i nuda. Někteří si možná spestří tuto činnost o třetího, ale na toto jsem se Zbyněčkem staromódní, takže tato varianta u nás nepřicházela v úvahu. Že tento problémek v posteli nastane, jsem i očekávala, ono když celej život žerete řízek s bramborovým salátem, musíte zákonitě dostat chuť na svíčkovou. Né že by nám řízek se salátem přestal chutnat, ale bylo zapotřebí trochu pozměnit ingredience do salátu (když jsme tedy ”maso” chtěli zachovat stejný, že). Jinak ale mezi náma pořád naprostá fungovačka a zamilovačka. Občas ňáké mráček na nebi lásky se objevil, ale nic co by se zase nerozplynulo. Za ty roky už jsem dopředu věděla (krok za krokem), jak budou probíhat večerní radovánky (ze kterých jsem se už teda dvakrát nějak neradovala, spíš se radost dostavila, že už je po akci.) Už dopředu jsem věděla, která ruka bude co dělat, kdy přijde jaká poloha, atd. No takovej jakejsi nudošoustací rituál, u kterého bych si už troufla i na minuty odhadnout dobu trvání. Jasné, že jsem se třeba pokusila spestřit např. o hru, že jsem jako někdo jiný a on někdo jiný, ale protože jsme oba tak nějak tušili (on, že já su já a já, že on je on), tak to stejnak dopadlo jak už jsem popsala, ale s tím rozdílem, že jsme si u toho vykali a nebo se u toho řezali smíchy a ze sexu nic nebylo. Já fakt nevím, jak tuto radu (kterou jsem si načetla v nějakým článku) praktikují jiné páry (asi nemají tak nízký práh smíchu jak já), ale když s někým žijete roky a pak začnete sex větou: „Dobrý den, nevíte kudy se dostanu někam?” Nebo: „Dobrý den, jsem vaše nová sekretářka.” následoval buď můj nebo Zbyněčkuj výbuch smíchu. Pokus, že si teda jakože objednal šlapku, skončil dřív než začal, protože Zbyněček má ekonomku a je velmi praktický a prvně se zeptal, kolik ho co bude stát a to mě tak dožralo, že jsem řekla, že těch pět minut mu ani účtovat nebudu a bylo po hrách. Bylo na čase vymyslet něco víc fungujícího. No tohle byl samozřejmě důvod zajít se ožrat za mou kamarádkou Katkou, postěžovat si a vymyslet, čím by se dalo spestřit. Katka navrhovala mnoho způsobů, ale u ničeho jsem nebyla přesvědčená, že by to bylo pro Zbyněčka (nebo zase pro mě)to, co by nás dostalo do varu. Katce už docházely nápady, když z ní vypadl podle ní na tuty nápad. Říká: „Kamčo a co hluboký orál s dávením? To se chlapům velice zamlouvá.” Já: „Co to? To snad praktikujeme pořád ne?” Ona: “Ale hovno, koukej.” A pustila mně pár péček. No celkem mě to zaujalo a říkala jsem si, že tohle by snad mohlo obohatit sex. Jen tedy jsem se pozastavila nad tím, jestli si Katka uvědomuje, že Zbyněček stál původně ve frontě na koně, když ho pán bůh tvořil, ale na poslední chvíli si se rozhodlo, že bude člověk, ale vybavení mu zůstalo. Katka se zamyslela a pronesla: „Neser, vo co ti de, stejnak nemáš mandle, tak jakej problém.” Už jsem se těšila domů, jak ihned vyzkouším v praxi. Nachystala jsem instruktážní video, abych viděla, jak se na to bude Zbyněček tvářit a taky, aby měl předlohu. No, musím přiznat, že jsem velmi soutěživý typ a když jsem viděla ty profesionálky na tom videu, chtěla jsem být ještě lepší, Zbyněček se taky choval přesně dle návodu, chytil mě za culík, kterej jsem si pro tuto příležitost schválně ponechala a chtěl mě zřejmě pomoct, ještě k lepšímu výsledku, rovnajícímu se v postatě amputaci hlavy i rovnou se skalpováním nebo co, omotal si vlasy a silou mě zatlačil na hlavu. Ovšem problémek byl v tom, že poloha jeho nářadí se zrovínka vymkla kontrole a já si ho zabodla fakt hrozně blbě pod jazyk a natrhla jsem si ten hýbač a držák pod ním. Myslím, že jsem na chvíli i přišla o zrak, jak mě ten náraz vystřil kukadla jak airbagy z důlků a pak strašlivá bolest. Lítala jsem po ložnici a okamžitě jsem začla mluvit jak malé dítě s málo zoubky: „Auu, auu, tys mi asi ujval ten djšák jazyku.” Zbyněček zděšen nenadálím obratem situace, v panice hledal mobil, že bude volat záchranku, neboť jsem vyplivla krev. No to nepřicházelo v úvahu. Šišlala jsem na něj, protože jazyk začal otíkat: „Ty blbešku a co jim šekneme? Šeš nojmální? Já se hajnbou pjopadnu.” A poslala jsem ho pro led, abych mohla ledovat hubu. Mezitím jsem u zrcadla kontrolovala, poškození v hubě. Jazyk teda poněkud plandal, ale držel. Hýbat s ním šlo, ale blbě a bolelo to jako prase. Do toho pořád to puštěný porno. Znechuceně jsem vypla telku se slovy: „Chudinky kujvy, ty pjachy májí teda hjozně vydžený.” Do rána otok nějak trochu splaskl, ale pořád bolest a stravu bych mohla přijímat jedině v tekutém stavu. To by všechno ještě šlo, ale pořád jsem mluvila jak když vás kopne kůň do držky a vymlátí vám zuby. O tomto úrazu jsem musela informovat okamžitě Katku. Do telefonu jí říkám: „Kujva kjávo pitomá, šem ši píchla šulinka, musíš okamšitě dojet.” V telefonu bylo chvíli ticho a pak Katka říká: „Prosím tě a můžeš mě dát maminku k telefonu?” Si myslela, že volá za mě dítě. Pak teda pochopila, že volám já a okamžitě dojela na kontrolu stavu mé nabořené držky. Když jsem promluvila, odpadla od smíchu. Říká: „Vole, vodevři tu hubu, já se podívám.” Čuměla mě do ní, jak bacil do lékárny a pak říká: „Já ti nevím, měla bys s tou hubou zajít k doktorovi, mě se to nelíbí.” Já na to: „Tak ši píša? A co jim šeknu? A za kterým doktojem mám jít? Káťa: „No asi na oční, nosní, krční né?” A tak jsme spolu jeli. Po cestě jsme vymýšlely, co jim tam vyšišlám za storku, že pravdu jim teda rozhodně neřeknu. Shodly jsme se na tom, že když řeknu, že jsem chroupala velkou mrkev a zrovna vyskočil na mě pes a drcl do ní, že by to mohlo stačit. Samozřejme jak napotvoru tam byl doktor a navíc celkem sexy. Zeptal se: „Tak copak se vám stalo?” Polilo mě horko od trémy, že budu lhát jako, když tiskne, udělali se mi pod pažema koláče od potu a šišlám s tím jazykem těžkým jak cihla: „Ňo měla šem večej chuť na mrkvišku a peš do mě djucnul a zajažil mě ju blbjé do djušky ňo.” Doktor: „Ukažte” a kouknul mně do ní. Pokyvoval hlavou, něco brblal a pak si sedl k počítači a píše. Takže včera večer, došlo ke zhmoždějí a natržení uzdečky při orálním sexu a pak se otočil na mě a říká: „Vyřiďte manželovi, ať si příště dává větší pozor.”

Zdroj: Deníček Camille G

184773366_2773540249625615_9055723625066030119_n

184570501_10158185012947263_4718936452855899255_n

183867440_4157673217616251_4879524928687596449_n

184544728_10226016303577806_5356383849746497975_n

185020513_10218883867463722_8073075484160781208_n

185159077_4344383918928026_517422135620152239_n

185327308_10159562022538854_8227185363354521468_n

186122774_158236262974377_1772983938224025768_n

184554614_10158185150632263_7193220449233236199_n

A pár tweetů od Dojnice:

  • Prosím vás, ten Arenberger je lékař nebo realitní makléř??
  • Karel Havlíček: „Wi-fi jsou na zahrádkách zakázané, protože není cílem, aby se tam zejména mladí lidé potkávali, dali si jedno pivo a seděli tam čtyři hodiny.” Přesně! Cílem je vylejt se jak Rokytka!
  • Pan ministr Arenberger mi začíná připomínat Džejára z Dallasu, o kterým kdysi moje kamarádka prohlásila “ten jedinej tam doopravdy rozumí penězům.”
  • A hospoda, která wifinu nemá, ji bude muset zavést a vypnout!
  • Ministerstvo zdravotnictví neuznává očkování v zahraničí, protože neumí zkontrolovat pravost zahraničního potvrzení. Mně se líbí, jak máme takovou nepsanou dohodu: my všichni platíme státu daně jako mourovatí a stát si na oplátku vždycky vybere někoho, na koho se vysere.
  • Jestli má na těch zahrádkách vypnutá wi-fi zabránit dlouhému vysedávání lidí, tak navrhuju ještě zakázat židle, čepovat pivo o min. teplotě 15°C a nařídit číšníkům na objednávky odpovídat hrubým hlasem “snad vidíte, že tu nejste sám?” nebo “já už se tady na to můžu vysrat!”
  • Piráti navrhují vypustit údaje o pohlaví z občanských průkazů. Tak já teda ještě navrhuju vypustit věk, protože zvlášť u žen je dost neslušný se na něj ptát a taky vypustit fotku, protože se může někdo stydět, že na ní má dvě brady.
Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 3,26 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky