Jak Fialova vláda (ne)ozdravila veřejné finance

Jedním z hlavních cílů dosluhující Fialovy vlády měla být stabilizace veřejných financí. V jejím programovém prohlášení z ledna 2022, i v jeho upravené verzi z března 2023 je k tomuto bodu konkrétně napsáno: „Naše země potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku, která zabrzdí nesmyslné rozhazování peněz daňových poplatníků, nalezne úspory a stanoví dlouhodobé směřování veřejných financí a v co nejkratší možné době zajistí rozumné hospodaření státu. Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.“

Jaká je však realita po téměř 4 letech jejího vládnutí? Jak měli včera možnost zhlédnout diváci hlavní zpravodajské relace Události na ČT 1 (viz odkaz zde), v roce 2023 stát hospodařil s deficitem 288,5 miliardy korun, o rok později to bylo 271,4 miliardy. Letošní státní rozpočet počítá se schodkem ve výši 241 miliard, pro příští rok 2026 pak připravilo Zbyňkem Stanjurou řízené ministerstvo financí rozpočet s plánovaným schodkem 286 miliard. I ten, kdo není úplně nejzdatnější matematik, si tak nejspíš snadno spočítá, že když sečteme dohromady deficity těch rozpočtů, které byly sestaveny kabinetem premiéra Fialy, tak se za dobu jeho vládnutí státní dluh České republiky navýšil o částku vyšší než jeden bilion korun.

To přesto, že před sněmovními volbami v roce 2021 mnozí politici současné vládní koalice slibovali občanům, že na rozdíl od rozhazovačného a populistického Andreje Babiše nebude pro ně problém nějakou tu stovku miliard z kapes daňových poplatníků ušetřit, aniž by bylo třeba zvyšovat daně (jaká byla v tomhle směru realita, víme asi všichni), Ostatně, premiér Fiala s ministrem financí Stanjurou ještě letos v lednu ujišťovali občany, že se vládě ozdravovat veřejné finance daří (viz odkaz zde).

Příznivci stran současné vládní koalice jistě budou argumentovat tím, že v porovnání s deficity posledních let vlády hnutí ANO a ČSSD jsou rozpočtové schodky z období 2022-2025 nižší, a snížila se i procentuální výše rozpočtového schodku v poměru k HDP. To samozřejmě pravda je – například v roce 2021 skončil státní rozpočet se schodkem téměř 420 miliard, rok předtím pak 367 miliard. Jenže jak všichni vědí, tehdy šlo o covidové roky, kdy si pandemie covidu vyžádala takřka astronomické výdaje nejenom u nás, ale i v jiných zemích. A když vezmeme roky před covidem, tak byly za vlády ANO a ČSSD rozpočtové schodky výrazně nižší, než jsou za vlády koalice Spolu a hnutí STAN, a třeba v roce 2016 dokonce rozpočet skončil v přebytku 62 miliard.

Samozřejmě, že i na tohle by si politici současné vládní čtyřkoalice a jejich věrní příznivci našli argument ve smyslu, že v letech před covidem byl ekonomický růst, a kdyby byli bývali tehdy vládli oni, tak by ušetřili ještě mnohem víc. A v letech po covidu by jejich hospodaření bylo nepochybně mnohem lepší, nebýt války na Ukrajině. Stejně tak, jako příznivci ANO budou nejspíš tvrdit, že kdyby nám v době pandemie covidu vládla Fialova vláda, tak by při její štědrosti kompenzovat firmám ušlé zisky skončil státní rozpočet s ještě s mnohem vyšším schodkem.

Kdo se však na danou věc pokusí podívat objektivně, tak nejspíš uzná, že stabilizovat či ozdravit veřejné finance se nepodařilo jak předchozí Babišově vládě, tak ani té současné Fialově. Ani politici z koalice Spolu, ani ti z Babišova ANO by proto neměli strašit voliče tím, že v případě vítězství jejich protivníka nás čeká „projezená“ budoucnost či další rekordní zadlužování, vedoucí až ke státnímu bankrotu.