Istanbulská úmluva je cestou k tabuizaci ženy

Sdílejte článek:

JAN FRANK

O tzv. Istanbulské úmluvě, kterou čerstvě neratifikoval český Senát, toho za posledních několik let nebylo nejen u nás napsán málo. Obě strany svářící se o její ratifikaci v České republice by se mohly kromě konsenzu na odporu proti násilí na ženách shodnout i na tom, že jde i o jakýsi pokus o historické vyrovnání. Aby to mohlo být jinak, nesměl by text úmluvy obsahovat tolik zmínek o zakořeněném genderově podmíněném chování. Samozřejmě mužů. Ať už to dopadne jakkoli, je úplně mimo otázka, zda je něco co by v daném kontextu ženy mohly nabídnout mužům?

Kdo je horší

Bylo by to nanejvýš vhodné nejen z věcného hlediska. Možná by pár vlídných slůvek a trocha sebereflexe ženské lobby – mimochodem IÚ se u nás líbí všem ženám?- pomohly narušit neodbytný dojem, že jde o radikálně feministickou klasiku se vším všudy, tedy podstatnou kapitolu probíhající kulturní války. Mimochodem: IÚ je zajímavým svědectvím vyvracejícím omyl konzervativců o sepětí feminismu s lobby migrační – vcelku sympaticky totiž brojí proti ohrožení, kterému evropské ženy čelí v souvislosti s migrací z 3. světa. I v tom bychom se na věc mohli dívat velmi podobně.

Otázkou samozřejmě je, zda mohou muži historicky ženám vyčítat zdaleka tolik, jako je tomu naopak. Od domácího násilí po politickou emancipaci, nejspíš ne. Nejvíce nesporné a klíčové je asi opravdu násilí vč. sexuálního a zneužívání fyzické síly. Obecná dělba rolí, přístup ke vzdělání a do politiky, pro ženy nemožný déle než pro muže, jsou kapitoly o dost složitější. Spíše než muže bychom si zde museli brát na paškál kulturu jako takovou, církev apod. Jistě, mužskou církev. Jak ale dámy možná samy uznají, bavíme se hlavně o projevech primitivismu ve vztazích mezi mužem a ženou.

Úmluva jako stereotyp

Úmluva tlumočí sama o sobě stereotyp o zlých mužích a hodných, případně méně problematických stvořeních ženského pohlaví i dalších historicky doložitelných pohlavních variant. Trocha přehánění: ženy si podle něj od nepaměti vybíraly partnery s důvěrou hlavně jako věrné otce dětí a ochránce, stavitele domů, něžné a pozorné domácí kutily apod. Nemohly tedy tušit, jak vysoké je riziko, že místo toho také poměrně často nafasují armády neschopných zakomplexovaných ničemů, alkoholiků, charismatických psychopatů, kriminálníků a dalších budižkničemů a rozbíječů rodin všeho druhu.

Istanbulská úmluva je velkým bojem proti stereotypům, sama se jej ale přímo pokouší vytesat. Co víc, chce kodifikovat ochranu jednoho pohlaví před druhým. A muže, a zřejmě i některé ženy, které se na věc dívají jinak, začít vychovávat v novém duchu. Stvořili kdy muži nebo tvoří stejně emocionálně zabarvené stereotypy o ženách? Uzavírají se v nějakém konkrétním obrazu? Je představitelné, že by se jakákoli mužská lobby pokusila uvést v platnost podobně komplexní obžalobu žen? Je to opravdu dáno jen tím, že nemají co ženám vytknout? A kdyby měli, pak bychom měli zajisté Istanbulské úmluvy dvě? Může vztah muže a ženy, už tak dost složitý, něco takového dlouho přežít?

Tabuizace ženy

Zajisté zajímavá představa. Něco, co náš hodnotově stále více vykořeněný – vymírající – křesťanský okruh moc potřebuje: ženu jako státem chráněný předmět touhy. A muže jako státem uznaného, ne zcela seriózního podmanitele. Chytří lidé si z toho všeho budou dělat legraci, bude se hovořit o pouhé nevinné formalitě, „narovnání“ atd., ve skutečnosti se ale dočkáme hlavně výrazného symbolického posílení tabuizace ženy, až dosud hlavně neformální. Ano, všichni o tom vlastně něco víme. Nedotknutelnost dívek a žen není ani zdaleka jen dvorností, součástí obecné normy. I bez jakékoli úmluvy je něčím víc: je ženskou výhodou. Výhodou, která, stejně jako krása, jen výjimečně zůstává nevyužita.

Opravdu většina českých žen stojí o speciální ochranu? Stát se de facto menšinou? Povolovat nám dotyky a být stále ve střehu? Brát hloupé řeči nebo otravování jako doslovné znásilnění? Přejí si vidět takto se chovající muže zostuzené a pro výstrahu potrestané? Ptal se jich na to někdo podrobně? Obecné vyznění tzv. Istanbulské úmluvy je v zásadě větším nebezpečím než v ní obsažené absurdní, ale velmi vážně míněné články zavádějící genderovou výchovu, možnost společenského konsensu na tom, co je muž a žena a samozřejmě také povinnou výživu příslušných neziskovek. Akční opatření, která mají odluku žen v praxi zprocesovat. Když na to přijde, klidně i útokem na jakoukoli sexuální identitu. I tuhle cenu jsou ochotny naše ženy zaplatit?

Ženská agrese

Ať tak či onak, má-li se v budoucnu Istanbulská úmluva do České republiky vrátit jako legislativní téma, chtějme, aby úplně nechyběly „viny“ druhé strany. Víme víc než dobře, že existuje i domácí násilí žen na mužích, ač jistě ne v takovém měřítku, jako tomu může být a zřejmě i je naopak. Za výzkum by ale stálo. Ještě mnohem lépe víme, že muži, bohatí, chudí, hezcí i oškliví, hloupí i moudří, jsou velmi často (častěji než ženy terčem násilí fyzického) objektem nejrůznějších dlouhodobých forem manipulací vč. sexuálních, emocionálních nátlaků a vydírání, často pěkně před dětmi, a všeliké jiné trýznivé duševní šikany od svých partnerek. Zřiďte linku pomoci, budou volat.

Vše shora zmíněné je téměř ze 100 % genderově podmíněné. Legenda o jednostranné agresi a všeobjímající vině za ujařmení žen je historicky nesmyslná a zcela nedůstojná. Ženy, zvláště ty moderní, s přístupem ke vzdělání a antikoncepci, dobře vědí, že vůči mužům nejsou bezbranné. Nepotýkáme se jako společnost spíše s opačným problémem? Víme dost o tom, jak žijí a čím naopak případně trpí chlapi? Naprostá většina žen vůči nim velmi pravděpodobně necítí zášť a potřebu patologické revanše obsažené v Istanbulské úmluvě. S trochou mužských, zatím ještě povolených předsudků řečeno: nechají se ale snadno „zblbnout“.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)