11.6.2024
Kategorie: Ekonomika

Hrozivá data o ČR

Sdílejte článek:

PL/MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

Do Evropy se vkradla levicová progresivistická ideologie, která je velmi nebezpečná. „Když jí nepostavíme hráz, tak (nejen) skrze Green Deal dokonale zničí naší životní úroveň, protože její snahou je učinit víc lidí závislých na sociálních dávkách, vytvořit energetickou chudobu, zdražit energie, zničit náš průmysl a náš blahobyt,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Sama se během kampaně pro volby do Evropského parlamentu snažila vysvětlovat na přednáškách, co neblahého se to děje s naší ekonomikou a vůbec s Evropou.

Do Evropského parlamentu máme odvoleno, výrazně si na poslední chvíli mohla pomoci koalice Spolu. V předvečer otevření volebních místností a v hlavním vysílacím čase totiž odvysílala Česká televize superdebatu, v níž byli podle nestandardního klíče ze sedmi pozvaných diskutujících hned tři zástupci této koalice. Mohl nerozhodnutý volič během dvou hodin jejího sledování ať už na ČT1 nebo ČT24 vůbec odolat vábení triumvirátu Fiala, Pekarová, Jurečka a nedat den nato hlas koalici Spolu?

Já myslím, že nerozhodnutí voliči se rekrutovali spíš z jiného tábora – ale zdůrazňuji, že nejsem politolog, takže jde jen o můj laický názor. Totiž rozhodnutí většinou měli vytipovanou některou ze stran vládní koalice, zatímco ti nerozhodnutí spíš byli odpadlíci od parlamentních stran, kteří si hledali některou mimoparlamentní stranu, jenom se nebyli schopni rozhodnout, kterou menší stranu risknou.

V závěru této debaty prohlásil bývalý vicepremiér Karel Havlíček, že podle hnutí ANO by byl ideálním eurokomisařem Petr Fiala. Zřejmě to měl být šťouchanec do předsedy vlády, ale Česko by v takovém případě mělo v Evropské komisi silnou pozici, neboť si premiér Fiala na evropské scéně vybudoval renomé díky svým aktivitám během války na Ukrajině. Copak s jeho politickou vahou lze srovnávat Danuši Nerudovou či Marcela Kolaju, ať už se eurokomisařem stane kdokoli z nich?

Domnívám se, že komáří váhu s muší váhou lze srovnávat celkem dobře. Prosím vás, jak někdo může říci, že premiér Fiala si vybudoval v Evropě „silnou pozici“, když je to jeden z nejméně oblíbených premiérů světa, a bezkonkurenčně nejméně oblíbený premiér v Evropě? Vždyť je celá tahle diskuse o všech těchto lidech k uzoufání trapná.

Dění před volbami ale bylo i zdrojem zábavy. Lídr Spolu Alexandr Vondra si za sebe na druhé místo prosadil matku svého dítěte a přítelkyni Veroniku Vrecionovou. Miroslav Kalousek nebyl na kandidátku Spolu vpuštěn, protože panovaly obavy, že by dostal moc hlasů. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda rozesílal sms, v nichž adresáty včetně novinářů vyzýval, aby dali preferenční hlas jeho bratrovi. Pirát Mikuláš Ferjenčík ve snaze vyškrábat se z 12. místa kandidátky se nechal na letácích zobrazit jako Ježíš. Danuše Nerudová pojala debatu na CNN Prima News jako rekapitulaci hříchů svého oponenta, co kdy během života řekl nebo udělal. ANO si neohlídalo práva na „Česko, pro tebe všecko“ a Spolu jim zaměnilo Česko za Rusko. Čím zaujalo předvolební dění vás?

Já tyhle trapnosti nesledovala, protože jsem na ně neměla čas. Místo toho jsem dělala něco užitečnějšího a podporovala své kolegy tím, že jsem objížděla česká města a vysvětlovala na přednáškách lidem, co se to neblahého děje s naší ekonomikou a vůbec s Evropou. Vysvětlovala jsem jim, že do Evropy se vkradla levicová progresivistická ideologie, která je velmi nebezpečná, a když jí nepostavíme hráz, tak (nejen) skrze Green Deal dokonale zničí naši životní úroveň, protože její snahou je učinit víc lidí závislých na sociálních dávkách, vytvořit energetickou chudobu, zdražit energie, zničit náš průmysl a náš blahobyt. To je důležité, to je relevantní, a lidé to chápali. Ty střípky, které popisujete, jsou jenom takové hračičky odvádějící pozornost od zásadních faktů.

Ve stínu voleb zůstala informace, že deficit za měsíce leden až květen ve výši 210,4 miliardy korun je po letech 2021 a 2023 třetím nejhorším v historii ČR. I když po loňské zkušenosti je pravděpodobné, že se vládě podaří „vejít“ do celoročně naplánovaného schodku 250 miliard, není tato cifra za 5 měsíců zklamáním vzhledem k tomu, že už se mohly projevovat některé vlivy konsolidačního balíčku, který vstoupil v platnost začátkem roku?

Já bych to označila z pohledu dlouhodobých trendů za zhoršování hospodaření státu, ministr financí Zbyněk Stanjura to hodnotí jako meziroční zlepšení (z meziročního pohledu má pravdu). Horší ale je, že k tomuto meziročnímu zlepšení dopomohly zaprvé vyšší daňové příjmy – neboli zvýšení státního přerozdělování a další zmenšení soukromého sektoru. A zadruhé k tomu dopomohly nižší výdaje v energetice – což neříká nic jiného, než že skončil vládní „úsporný tarif“ dotací pro domácnosti, protože cena elektřiny poklesla. A ta poklesla hlavně proto, že průmysl je v recesi a bylo do oběhu uvolněno víc emisních povolenek. Neboli nikterak to nesvědčí o větší zodpovědnosti vlády, ale jen to ukazuje, že ceny energií víceméně náhodou šly vládě naproti, takže vláda k oněm nižším výdajům do energetiky přišla jak slepý k houslím.

Podtrženo a sečteno: Veřejné výdaje se v mnoha evropských zemích, nejen u nás, vymykají kontrole a dostaly se do spirály, kdy budeme opakovaně čelit zvyšování daní a ochlazování hospodářského růstu. A pokud jde o konsolidační balíček, to samozřejmě je spíš daňový balíček, který veřejným financím moc nepomůže.

V tomto týdnu byla zveřejněna informace, že průmyslová výroba v Česku za duben meziročně klesla o 0,4 procenta. Čím si vysvětlit, že zůstala za očekáváním většiny ekonomů, kteří předpokládali spíše nepatrný růst?

Nepřekvapilo mě to. Zkrátka průmysl se dál zmenšuje, neboli naše země přestává být průmyslová tak výrazně, jak byla v minulosti. A přesně tak, jak jsem už v minulosti uváděla, na vině je především Green Deal, což můžeme dokumentovat takto: Green Deal potlačuje především energetiku, od energetiky se pak kaskádovitě odvíjí vše ostatní. A skutečně statistici potvrdili, že za aktuálním poklesem průmyslu stála hlavně nižší produkce v energetice: Ta propadla o desetinu. Tak například tu byl pokračující pokles výroby v uhelných elektrárnách, do toho těžba uhlí meziročně poklesla o více než pětinu. Tlak zelené politiky bude sílit, a proto toto těžařské odvětví bude pod stále větším tlakem. Pokud se nestane politický zázrak, nakonec toto odvětví v Česku skončí úplně.

Ale na to navazuje celá kaskáda postupného rozpadu dalších průmyslových odvětví. I to máme zdokumentované. Pokračoval totiž pokles ve výrobě strojů a zařízení, pokračoval i pokles v hutnictví a slévárenství. To je právě ta druhá úroveň navazující na energetiku – zde je největší energetická náročnost. Průmyslu ublížila i výroba motorových vozidel s poklesem o necelé procento. I z toho je patrné, že průmysl postupně přišel o svůj stabilizační prvek z minulých čtvrtletí, který představovaly automobilky. Toto odvětví bychom mohli označit za jakýsi třetí pomyslný stupínek kaskády rozlévání vlivů Green Dealu. Na posledním místě pak stojí potravinářství. Ostatně burzovní cena elektřiny znovu začíná růst a tlak Green Dealu stále zesiluje.

Je mi líto, že nemohu přinést lepší zprávy. Nicméně tato čísla potvrzují domněnku, že aktuální chátrání české ekonomiky již skutečně nemá nic společného s hospodářským cyklem, ale je důsledkem greendealové přestavby evropské ekonomiky, jejímž oficiálním cílem má být nárůst podílu evropské populace závislé na sociálních dávkách z důvodu energetické chudoby.

Průměrná nominální mzda v Česku v prvním čtvrtletí vzrostla o 7% na 43 941 korun. Jak v kontextu vývoje domácí ekonomiky hodnotit skutečnost, že se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšila i reálná průměrná mzda o 4,8 %?

Ano, mzdy rostly rychleji, než očekával trh i Česká národní banka. Klíčové je také to, že se uklidnila inflace. Po dlouhých devíti čtvrtletích, kdy reálné mzdy pořád klesaly, nastal obrat. I tak je ale potřeba konstatovat, že v některých odvětvích jsme se stále nedočkali růstu reálných mezd. A zajímavý je takzvaný medián mezd – tedy prostřední mzda v ekonomice. Medián mezd dosáhl v prvním čtvrtletí roku 2024 hodnoty 36 651 Kč. Vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,5 %. Medián tedy rostl méně než průměrná mzda. To naznačuje, že nejnižší mzdy v ekonomice (například u zaměstnanců ve výrobě) narůstaly pomaleji než vysoké mzdy v ekonomice. To přesně odráží situaci, kdy ekonomika už roste, ale průmysl v prvním čtvrtletí tohoto roku klesal. To vede k tomu, že průmyslové podniky se už nepřetahují o každého nového zaměstnance. Naopak zpracovatelský průmysl hlásí v prvním čtvrtletí meziroční pokles zaměstnanců o 1,7 %.

Právě proto mzdy rozhodně neporostou stejně rychle napříč celou ekonomikou. Bude pokračovat relativně svižný růst mezd v tržních odvětvích – tedy ve vybraných službách. Na druhé straně kvůli snaze o konsolidaci veřejných výdajů bude stát šetřit na platech ve veřejné sféře. Navíc průmysl si stěžuje na stále drahé energie a nedostatek nových zakázek. Ani to nevytváří prostor pro výrazný růst mezd – naopak v řadě výrobních podniků bude pokračovat redukování počtu zaměstnanců. Výsledkem bude, že v roce 2024 uvidíme v průměru růst reálných mezd o 4,5 %.

 

PL

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
8 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)