![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Fašistická Antifa
ZBYNĚK PASSER
Tohle jsem zažil na několika místech v Německu. To samé slyším i od přátel a zaměstnanců v Německu už tři roky. Zastrašování, vydírání, Antifa má někdy tak přesné a rychle informace, které by nemohla mít bez spolupráce s domácí zpravodajskou službou, či policejní složkou. Řadoví Němci si zoufají a bojí se už promluvit i v místní hospodě, koukají přes rameno.
[ad#textova1]
Z práce už je vyhazují i soukromé firmy, na které Antifa tlačí, že jim udělá mezi zákazníky peklo, protože zaměstnávají nácka (někoho, kdo např. na sociální síti vyjádří názor, nekompatibilní s tím jediným správným).
Mnohokrát jsem zažil v německých městech demonstrace AfD, či Pegidy i shromáždění Antify. Antifa se v posledních letech chová jako SA. Vytváří uličky hanby, uzavírá všechny východy z náměstí (např. Frauenkirche v Drážďanech) a všichni tak musí projít řevem, nadávkami, výhrůžkami a plivanci. Obzvlášť výživné pro důchodce a rodiny s malými dětmi. Policie vše sleduje z dálky, její manévry jsou vysloveně výhrůžné. Když jedu do práce, připadám si, že se chystá třetí světová, nebo hoří blok domů. Všude vodní děla, betonové zátarasy a desítky velkých policejních aut. Celé centrum uzavřené.
„Víte, kolik kolegů už bylo zbito? Uwe Junge z Porýní-Falce, je tam šéfem opozice v parlamentu, napadli ho tři lidé v pěší zóně, zlomená lícní kost. Kay Gottschalk, toho na sjezdu v Hannoveru cestou do kongresového centra zmlátili tak, že když měl projev, stál tam se zafačovanou rukou a vypadal jak navrátilec z první světové války. Mně Antifa rozbila okno v autě, kolegyni Storchové auto rovnou spálili. Doktoru Friesenovi odmontovali matky na kolech. Takových útoků je řada. A zastrašováni jsou i hostinští, u kterých chceme pořádat diskuse nebo i jen členské schůze. Zastrašováni jsou i normální lidé, aby se na naše akce vůbec neodvážili přijít. Kolikrát musíte jít kordonem nenávistných lidí, kteří na vás řvou, pískají, plivají…“
[ad#pp-clanek-ctverec]
Autor: Zbynek Passer, FCB